Další týden je za námi a před vámi je pravidelný souhrn nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Tentokrát si Kosmotýdeník vzal jako hlavní téma nucený konec mise NEOWISE, která se stala neplánovaně zásadní pro poznání planetek, blízkozemních planetek a komet. Proč končí? Podíváme se na to. V dalších tématech se zaměříme třeba na starty tajných armádních nepilotovaných raketoplánů. Zatímco ten americký má nový termín startu, čínský je již na oběžné dráze. Čeká nás také pátrání po ztraceném rajčeti na ISS a nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

NEOWISE se připravuje na svůj konec

Americká mise WISE, respektive už více jak deset let NEOWISE, představuje ukázku jednoho z nejúspěšnějších kosmických dalekohledů. Zařízení určené pro infračervené pozorování vzdálených částí vesmíru, ale zejména pak pro pozorování malých objektů sluneční soustavy doslova přežilo svoji první smrt. Teleskop byl původně vyslán na desetiměsíční misi a poté, co mu došlo chladicí médium, byl jeho provoz ukončen. Po nějaké době však byl opět aktivován a od té doby už desetiletí pozoruje planetky, komety i blízkozemní objekty. Jeho pozorování pomohla zpřesnit údaje o velikosti a drahách nesčetného množství objektů a tisíce jich také objevil. Nyní se však blíží jeho definitivní konec. Katem je tentokrát Slunce a jeho zvýšená aktivita.

NEOWISE je mise NASA a má za sebou rušné desetiletí. Od zahájení své reaktivované mise, která začala 13. prosince 2013, kosmický dalekohled objevil kometu, která se objeví jednou za život, pozoroval více než 3 000 objektů v blízkosti Země, podpořil mezinárodní strategie planetární obrany a nápomocen byl i při plánování jiných misí, které mířily k planetkám. A to je jen částečný výčet úspěchů. Ale všechno dobré jednou končí. Sluneční aktivita způsobuje, že NEOWISE se dostává stále blíže zemské atmosféře. Očekává se, že počátkem roku 2025 klesne teleskop natolik nízko do zemské atmosféry, že již nebude možné přesně řídit orientaci. A nakonec přijde očekávatelné – shoří.

Přibližně každých 11 let prochází Slunce cyklem zvýšené aktivity, která vrcholí v období zvaném sluneční maximum. Události, jakými jsou sluneční erupce a výrony koronální hmoty, se stávají častějšími a zahřívají atmosféru naší planety, což způsobuje její rozpínání. Atmosférické plyny zvyšují odpor družic obíhajících kolem Země a ubírají jim energii – zpomalují je. Vzhledem k tomu, že se Slunce v současné době blíží ke svému dalšímu maximu, NEOWISE již nebude schopen udržet svou oběžnou dráhu. „Mise se na tento den dlouho připravovala. Po několika letech klidu se Slunce opět probouzí,“ řekl Joseph Masiero, zástupce hlavního řešitele mise NEOWISE a vědec z IPAC, výzkumné organizace Caltechu v kalifornské Pasadeně. „Jsme vydáni na milost a nemilost sluneční aktivitě a bez prostředků, které by nás udržely na oběžné dráze, se nyní NEOWISE pomalu vrací po spirále zpět k Zemi.“

Uplynulých deset let představuje pro sondu druhý život. Sonda NEOWISE, řízená JPL, se stala nástupnickým programem prvního života tohoto teleskopu. Družice, která odstartovala v roce 2009 nesla označení Wide-field Infrared Survey Explorer (WISE). Po skončení primární mise a její reaktivaci přibyla do názvu písmenka NEO. V roce 2010 dosáhla sonda WISE svého vědeckého cíle, kterým bylo provedení celooblohového infračerveného průzkumu s mnohem větší citlivostí než předchozí průzkumy. Mise WISE rovněž objevila desítky milionů aktivních supermasivních černých děr po celé obloze. Prostřednictvím projektu Disk Detective využili zástupci veřejnosti se zájmem o vědu data z WISE k nalezení cirkumstelárních disků, což jsou rotující oblaka plynu, prachu a trosek kolem hvězd.

Pouhým okem neviditelné infračervené vlnové délky jsou vyzařovány „teplými“ objekty. To, co infračervený dalekohled „uvidí“, záleží na schopnosti ochladit sám sebe. Aby teplo generované samotným teleskopem nerušilo jeho pozorování, spoléhal se na kryogenní chladicí kapalinu. Poté, co chladicí kapalina došla, NASA v únoru 2011 uvedla sondu do stavu hibernace.

Bez chladicí kapaliny již kosmický dalekohled nemohl pozorovat nejchladnější objekty vesmíru, ale stále mohl pozorovat blízkozemní asteroidy a komety, které jsou zahřívány Sluncem. Proto NASA v roce 2013 obnovila činnost sondy s vidinou specializovaného vědeckého programu: pomáhat planetární obraně tím, že bude zkoumat a studovat planetky a komety, které mohou zabloudit do okolí naší planety a představovat potenciální nebezpečí.

Astronomové se mohli na misi spolehnout nejen při vyhledávání těchto objektů, ale mohli také díky ní zjistit jejich albedo a velikost. Dle odraženého záření se dalo i základně určit složení pozorovaných objektů. „NEOWISE ukázala, jak je důležité mít infračervený kosmický dalekohled jako součást strategie NASA pro planetární obranu a zároveň sledovat další objekty ve sluneční soustavě i mimo ni,“ řekla Amy Mainzer, hlavní řešitelka mise na Arizonské univerzitě v Tucsonu.

Od doby, kdy se mise WISE stala NEOWISE, prohlédla celou oblohu více než 20krát a provedla 1,45 milionu infračervených měření více než 44 000 objektů sluneční soustavy. To zahrnuje více než 3 000 blízkozemních objektů, z nichž 215 objevila NEOWISE. Data z mise přispěla k upřesnění oběžných drah těchto objektů a zároveň k určení jejich velikosti. Její silnou stránkou je charakterizace blízkozemních planetek. V roce 2021 se NEOWISE stala klíčovou součástí mezinárodního cvičení planetární obrany, které se zaměřilo na potenciálně nebezpečný asteroid Apophis.

Mainzer rovněž vede připravovanou misi NASA NEO Surveyor, která naváže na odkaz mise NEOWISE. Tato nová generace infračerveného kosmického dalekohledu bude pátrat po některých nejhůře detekovatelných objektech v blízkosti Země, jako jsou tmavé planetky a komety, které neodrážejí mnoho viditelného světla. Dále bude pátrat také po objektech, které se k Zemi přibližují ze směru od Slunce. Mise připravovaná a řízená JPL, jejíž start je naplánován na rok 2027, bude rovněž pátrat po objektech známých jako zemští trojáni – tedy po planetkách, které jsou svázány s dráhou naší planety – první z nich WISE objevil v roce 2011.

Kosmický přehled týdne:

Několikrát odložený start rakety Falcon Heavy s malým armádním nepilotovaným raketoplánem X-37B je nyní plánován na 29. prosince. Důvodem odkladů byla nejdříve porucha na pozemním zařízení rampy 39A na Floridě. Po úspěšné opravě došlo k problémům s počasím, které start nakonec odložily. Záložní termín nového data startu je o den později.

Čtrnáctého prosince na svoji třetí misi odstartoval čínský nepilotovaný vojenský raketoplán Chongfu Shiyong Shiyan Hangtian Qi (Čínská znovupoužitelná experimentální kosmická loď). Start proběhl pomocí rakety CZ-2F. Stejně jako americký armádní raketoplán X-37B startuje i ten čínský pod aerodynamickým krytem, ale vrací se zpět jako raketoplán a přistává na ranveji. Ohledně činnosti na oběžné dráze panují jen spekulace, ale bude zřejmě stejná jako u jeho americké předlohy – tedy plnit různé experimentální úkoly prověřující nové technologie se zaměřením na ty vojenské. První start proběhl v roce 2020 a mise trvala 2 dny. Při druhé misi, která začala v roce 2022, strávilo zařízení na oběžné dráze 276 dní. Plánovaná délka současné mise není známa.

Astronaut Frank Rubio se stal aktérem jednoho zajímavého příběhu o ztrátě rajčat na palubě Mezinárodní kosmické stanice. Při sklizni rajčat v rámci experimentu XROOTS (Exposed Root On-Orbit Test System), který probíhal v roce 2022, byla ztracena dvojice rajčat. Ačkoli se žertovalo, že je zmíněný astronaut snědl, tak ve skutečnosti se skutečně jen zatoulala. Nyní byla opět nalezena a možná se ptáte, jak po roce na kosmické stanici takové ztracené ovoce vypadá. Přestože byly téměř rok ztraceny, byly nalezeny v plastovém sáčku dehydrované a mírně zmačkané. Kromě určitého zbarvení na některých místech povrchu, nebyl rozpoznán žádný mikrobiální nebo plísňový růst.

Přehled z Kosmonautixu:

V této rubrice najdete seznam všech článků, které v uplynulém týdnu vyšly na webu Kosmonautix a představují tak témata, kterým jsme se již věnovali. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je připomenout. Hned v prvním tématu jsme se podívali do Spojených států na přípravu pomocných motorů na tuhá paliva pro připravovanou první pilotovanou výpravu programu Artemis s číslovkou 2. V Evropě probíhá vývoj ultra přesných atomových hodin, které budou součástí další generace družic globálního navigačního systému Galileo. Tyto hodiny však nejsou jediným inovovaným prvkem nových družic. Hned třikrát jsme se tento týden těšili na start rakety Falcon Heavy, která měla vynášet vůbec poprvé malý armádní raketoplán X-37B, starty však nakonec překazily nejen závada na pozemním vybavení, ale zejména počasí u Floridy. Evropa se zavázala postavit novou vysoce přesnou družici TRUTHS, která má přinést zásadní data o změně klimatu. Průzkum interakcí mezihvězdného prostředí se slunečním větrem bude mimo jiné zkoumat přelomová mise IMAP, jejíž příprava dále pokračuje. Od sondy Psyche, která míří zkoumat stejnojmennou kovovou planetku, dorazilo takzvané první světlo – první testovací snímky jejích přístrojů. V rámci příprav na pilotovanou misi Artemis 2 jsme se v tomto týdnu věnovali nejen postranním urychlovacím motorům, ale také přípravě adaptéru, který během startu ponese loď Orion. Další díl seriálu X-Planes se věnoval vztlakovému tělesu X-38, které mělo sloužit jako záchranná loď na Mezinárodní kosmické stanici. Pro raketu SLS bude zásadní přechod na nový horní stupeň EUS, na jehož přípravu jsme se podívali obrazem. Neuvěřitelných 1000 solů již strávilo na Marsu vozítko Perseverance a vrtulníček Ingenuity. Obě zařízení nadále pokračují ve svých misích. Voyager 1 zlobí. Jeho jeden ze tří počítačů má chybu, kvůli které neposílá na Zemi žádná vědecká data. Jeho oprava je samozřejmě kvůli extrémním vzdálenostem komplikovaná. V sobotu jsme se podívali na pavoučí pulsary a to skrz data kosmické observatoře Fermi. Na závěr týdne vyšel další díl seriálu Vesmírná technika.

Snímek týdne:

Ve středisku Neila Armstronga v Ohiu začaly přípravy na zásadní zkoušku pro malý komerční nepilotovaný raketoplán Dream Chaser. Poté, co do střediska dorazil, bude připojen k nákladnímu modulu Shooting Star (ten tu je od listopadu) a tato sestava pak bude spojena a v této startovní sestavě podstoupí vibrační a akustické testy. Cílem je otestovat, jak zařízení zvládne podmínky, které budou panovat během startu rakety Vulcan. S vynesením se počítá v první polovině roku 2024 při druhém letu nové rakety společnosti ULA Vulcan.

Video týdne:

Raketa Electron tento týden úspěšně odstartovala a vrátila se tak do služby po poslední nehodě. Start proběhl 15. prosince v 05:05 SEČ z novozélandského kosmodromu Mahia a nákladem byla japonská radarová družice QPS-SAR 5, která je součástí budované konstelace celkem 36 malých radarových družic. Družice mají anténu o průměru 3,6 m, díky které dokáží rozlišit objekty o rozměru cca 0,5 m a identifikovat tak třeba automobily na silnici.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/…/nasas-neowise-celebrates-10-years-plans-end-of-mission/
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2023/12/1-neowise-eom.jpg
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…-6LP-Iw-LdTH-qlMxDWq60MGAAcd3Adg&oe=65825E23
https://www.nasa.gov/…/nasa-lets-ketchup-on-international-space-station-tomato-research/
https://en.wikipedia.org/…Galaxies_burn_bright_like_high-wattage_light_bulbs_(crop).jpg
https://en.wikipedia.org/…/media/File:Installation_of_the_Payload_fairing_around_WISE.jpg