Další týden utekl jako voda a pro vás je nyní připraveno nejnovější vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí, které v uplynulém týdnu přinesla kosmonautika. V hlavním tématu tentokrát Kosmotýdeník přinese nečekané oznámení o možnosti využít služeb společnosti Axiom pro let českého člena záložního týmu astronautů ESA Aleše Svobody. Využije Česká republika tuto možnost a naplní místní vědecké instituce a firmy vědecký čas mise? V dalších tématech se podíváme na odložení posledního startu evropské rakety Ariane 5 či na dění na Boca Chica. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Česká republika by mohla vyslat Aleše Svobodu na misi Axiom

Posledním Čechem, tedy vlastně Čechoslovákem, který se dostal do kosmického prostoru, byl Vladimír Remek. Ten v rámci návštěvnické expedice pobyl na palubě sovětské kosmické stanice Saljut 6. Od té doby čekáme na jeho nástupce. Na podzim minulého roku vybrala ESA novou skupinu evropských astronautů, která byla navíc rozšířena o záložní členy. Mezi ty se z 22 500 zájemců dostal i Čech Aleš Svoboda. Naděje, že se některý Čech opět podívá do vesmíru a to rovnou na Mezinárodní kosmickou stanici, kde bude moci rozšířit český vědecký výzkum, výrazně stoupla. Nicméně i tak bylo jasné, že na nějakou nominaci budeme čekat roky a že možná ani nemusí přijít. Obzvláště nově zřízená záložní skupina neměla nic jisté. Nicméně se díky společnostem SpaceX a Axiom našla zajímavá cesta. Dokáže ji Česká republika využít?

Americká společnost Axiom zajišťuje lety komerčních zákazníků na Mezinárodní kosmickou stanici. Nejedná se o jednoduše zařaditelné turistické lety, jelikož zákazníci zatím v obou uskutečněných misích měli na pořadu dne i vědecké výzkumy. Naposledy například letěla saudskoarabská vědkyně Rayyanah Barnawi, která se zabývá výzkumem kmenových buněk rakoviny prsu. Vzniká zde tak nová skupina astronautů a kosmických letů, která se pohybuje mezi turistickým letem a letem komerčně vědeckým. Axiom ostatně plánuje postavit také vlastní segment kosmické stanice, kde budou moci vědecké experimenty probíhat volněji, než na vytíženém vybavení Mezinárodní kosmické stanice.

Každopádně aktivity této společnosti využívající lodě Dragon 2 od společnosti SpaceX otevírají nové možnosti v dopravě lidí na ISS. Krátkodobé (zhruba desetidenní) mise otevírají prostor mnohem širším řadám zájemců, kteří se už nemusí stát astronauty některé z agentur a mít připravený půlroční program dlouhodobé expedice. Evropská kosmická agentura proto využila této možnosti a s novým oddílem záložních astronautů se rozhodla, že bude mise Axiom využívat. Pro všechny zatím připravované mise platí, že od mise Ax-3 by na palubě měl být vždy jeden člen oddílu ESA, který dostane šanci provádět vědecké experimenty, které sestaví jeho mateřská země pro krátkodobou expedici.

Prvním oznámeným astronautem záložníkem, který poletí na misi Ax-3, byl švédský člen záložního oddílu ESA Marcus Wandt. Zkušební a bojový pilot, který má na svědomí celou řadu výcvikových letů, bojových nasazení a zabývá se také vývojem softwaru. Švédská vláda mu zaplatila let a výcvik a na palubě stanice bude zřejmě provádět výzkum švédských vědeckých institucí a firem. Jeho výběr byl oznámen tento čtvrtek a s ním vyvstala i otázka, zda by na některé z dalších misí nemohl letět i Aleš Svoboda.

A skutečně, hned v pátek po šesté hodině odpolední oznámila Česká televize, že i Česká republika dostala nabídku se podobné mise účastnit. „Pokud by se nám podařilo zajistit nějaké finanční prostředky ze soukromých zdrojů, tak si myslím, že náš rezort by na tom určitě participovat mohl,“ uvedla pro Českou televizi ministryně obrany Jana Černochová. „My určitě chceme hledat finanční prostředky a navázat na to další důležité kroky,“ uvedl Martin Kupka, český ministr dopravy.

Podobný let by samozřejmě nebyl zadarmo. Podobně jako Švédsko, by i Česká republika musela zaplatit let u společnosti Axiom. ESA by pak zřejmě zaštítila výcvik a kooperaci s plánovanými vědeckými experimenty. V pátek zazněla i částka, která by na takovou misi byla třeba a to jedna miliarda korun. Což se na první pohled zdálo jako relativně nízká částka, ale jak později uvedl Michal Václavík, další finance bude třeba ještě zajistit. Uvedená částka zřejmě zahrnuje jen samotný let zprostředkovaný společností Axiom. Před Českou republikou a Alešem Svobodou je však ještě výzva, která bude zahrnovat výběr a náplň vědeckých experimentů, výrobu potřebných součástí těchto experimentů, zajištění výcviku a podobně.

Ještě drobné vyjádření k včerejší mediální smršti. Zajištění plnohodnotné mise českého účastníka kosmického letu na ISS v nominalní délce 8 až 10 dní si vyžádá vyšší částku než uváděnou 1 miliardu Kč. Stálo by za to se také inspirovat ve Velké Británii při zajištění projektu Juno pic.twitter.com/XR0CMR941U

— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) June 17, 2023

Pro českou vědu a výzkum je to však naprosto jedinečná příležitost, která nabízí možnost provést výzkum v unikátních podmínkách mikrogravitace na palubě ISS za pomoci tamějších zařízení. Vědecké a technické poznatky by pak nalezli uplatnění přímo v České republice. Otázkou je samozřejmě také, jak dalece se do připravované mise zapojí komerční sektor. Právě místní firmy, by mohly částečně financovat tuto misi výměnou za možnost provést jimi navržené experimenty přímo na palubě ISS. V neposlední řadě je to velká příležitost pro popularizaci technického vzdělání a inspiraci mladé generace o vědu a vzdělání.

Před Alešem Svobodou a jeho týmem stojí nyní dlouhá a náročná cesta se sháněním podpory pro tuto misi, kterou bude muset schválit vláda České republiky a která bude muset najít podporu mezi politiky. Součástí vyjednávání bude i hledání komerčních zájemců, kteří by případnou misi podpořili. Už v pátek se hovořilo, že let by mohl proběhnout už v roce 2024, ale počítejme s tím, že tato cesta může být delší. A dodejme, že není vůbec jisté, že se samotný let uskuteční. Vše záleží na politické a finanční podpoře a na tom, zda české vědecké instituce a firmy dokážou nabídnout dostatečnou náplň pro celý let Aleše Svobody.

Kosmický přehled týdne:

Poslední start nejsilnější evropské rakety Ariane 5 plánovaný na 16. června byl odložen. „Vyšlo najevo, že existují jistá rizika spojená s tímto startem. V souladu s bezpečnostními požadavky se společnost Arianespace rozhodla odložit start nosné rakety na misi s označením VA261. Probíhají analýzy, které mají určit nové datum startu.“ Uvedla ve svém prohlášení na Twitteru Arianespace. Nákladem letu VA261 mají být dvě telekomunikační družice – experimentální komunikační družice Heinrich Hertz německé kosmické agentury DLR a francouzská komunikační družice Syracuse 4b. Tento let bude 117. misí Ariane 5, jejíž první start proběhl v roce 1996. K významným nákladům Ariane 5 patřila například sonda ESA Rosetta, tucet evropských navigačních družic Galileo nebo kosmický dalekohled Jamese Webba. Předposlední start Ariane 5 vyslal sondu JUICE k Jupiteru. Tato těžká nosná raketa, ve své době více než zdvojnásobila hmotnost, kterou dokázaly rakety Ariane do té doby vynést do kosmického prostoru.

Na základně Boca Chica aktuálně probíhají horečnaté úpravy orbitální rampy, kde se instaluje ocelová deska pod startovní stolec. Tato deska by měla být během startu prudce zatápěna vodou, což by jí i rampu mělo ochránit během odletu Super Heavy. Mezitím se také prováděl pokus o spin prime test Starship S25, která by měla letět na dalším pokusu o skoro orbitální start. Spin Prime test provede všechny úkony k zážehu motorů, jen nedojde k samotnému zážehu. Tento test předchází skutečnému statickému zážehu. Během přípravy na spin prime však došlo k přerušení pokusu. Aktuální aktivity na Boca Chica můžete sledovat zde na videu, anebo na ElonX.

Přehled z Kosmonautixu:

V této rubrice naleznete přehled všech témat, kterým jsme se na Kosmonautixu věnovali v rámci článku vyšlých v průběhu uplynulého týdne. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme na to. Týden jsme načali startem, který jsme Živě a česky komentovali. Startovala raketa Falcon 9 s další várkou družic konstelace Starlink. Tento týden to bylo přesně 15 let, co Američané vypustili do kosmického prostoru teleskop GLAST, známější jako Fermi. Jedná se o jeden z nejpokročilejších projektů pro studium gama záření vesmíru. Podívali jsme se na tuto misi podrobněji. Další start tohoto týdne měl opět na svědomí Falcon 9, který tentokrát vynášel várku malých družic a CubeSatů v rámci sdílené mise Transporter-8. V úterý jste se dočkali dalšího dílu historického seriálu Vostok. Přístroj NICER, umístěný na Mezinárodní kosmické stanici potkaly problémy. NASA vyjádřila obavy ohledně připravenosti lunární verze lodi Starship, která má sloužit jako první lunární lander programu Artemis. Celý program má totiž výrazné zpoždění. Vozítko Curiosity nadále zkoumá Mars a i po více jak deseti letech umí překvapit. Například tentokrát byl zveřejněn moc pěkný snímek. Vyšel druhý díl seriálu, který mapuje projekt X-planes, tedy prototypů různých létajících strojů. Některé z nich se dotýkaly i kosmonautiky. Tento týden také proběhla poslední instalace nových solárních panelů iROSA na Mezinárodní kosmickou stanici. Možná nejdůležitější zjištění několika posledních let – na měsíci Enceladus je fosfor, poslední z důležitých ingrediencí, která chyběla k tomu, aby tento měsíc obsahoval všechny důležité složky pro vznik života. Pozvali jsme vás také na zajímavou výstavu do Brna. V sobotu vyšel další díl seriálu S Webbem za hlubokým nebem, který shrnul poslední vědecké aktivity tohoto výjimečného teleskopu. Týden jsme uzavřeli nejnovějším dílem seriálu Vesmírná technika.

Snímek týdne:

Třináctého června uskutečnila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX úspěšné vynesení sdílené mise Transporter-8. Při tomto letu došlo k jednomu milníku. Po úspěšném přistání si SpaceX připsala dvousté úspěšné přistání prvního stupně! Snímek pochází právě z přistání mise Transporter-8.

Video týdne:

Možná největší proměna Mezinárodní kosmické stanice posledních let. Orbitální komplex dostal nové solární panely iROSA. Technický zázrak, který ač je menší, dodává stejné množství energie jako jeho starší bratříčci v době, kdy byly nainstalovány. Zároveň jsou tyto panely mnohem lehčí. Stanice tak může fungovat i přes rok 2030 a bude mít dostatek energie. Tento týden byl nainstalován poslední ze šesti panelů a tato modernizace tak byla dokončena.

Zdroje informací:
https://ct24.ceskatelevize.cz/
https://www.esa.int/
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.flickr.com/photos/spacex/52821637912/in/dateposted/
https://twitter.com/RGVaerialphotos/status/1669363894706372609
https://pbs.twimg.com/media/Fywl3MEXsAsAFLk?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/FyrEoSVWAAAMH5v?format=jpg&name=4096×4096
https://d137-a.sdn.cz/d_137/c_img_QR_L/qeNb.jpeg?fl=res,1280,,3
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/51/SpaceX_Axiom_1_docking_%28cropped%29.jpg