Na Enceladu je fosfor – další úlovek sondy Cassini

Sonda Cassini u Saturnu zakončí v roce 2017 svou úžasnou misi.

Mezinárodní tým vědců se pustil do analýzy dat, která nasbírala americká sonda Cassini. Zjistili přitom, že uvnitř na sůl bohatých ledových zrníček vyvrhovaných z měsíce Enceladu do okolního prostoru se nachází stopy fosforu, tedy chemického prvku, který je nezbytný pro život. Ledový měsíc Enceladus je znám tím, že se na něm nachází podpovrchový oceán a voda z něj tryská skrz praskliny ledové krusty v gejzírech, které se nachází u jižního pólu. Tyto výtrysky pak napájí ledovými částicemi saturnův prstenec E (slabší prstenec nacházející se na vnější části výrazných prstenců).

Prstence Saturnu

Prstence Saturnu
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Sonda Cassini během své vědecké mise u tohoto plynného obra mezi roky 2004 a 2017 prolétla skrz vyvržený materiál i prstenec E bezpočtukrát. Vědcům se nyní podařilo zjistit, že ledová zrnka obsahují pestrou směs minerálních i organických látek včetně ingrediencí aminokyselin, které jsou spojeny se životem, jak jej známe. Fosfor je ze všech esenciálních biogenních (pro život nezbytných) chemických prvků nejméně zastoupený v přírodě a doposud zde nebyl detekován. Tento prvek je základním stavebním kamenem DNA, která nese genetickou informaci. Fosfor se nachází v kostech savců, buněčných membránách i oceánském planktonu. Tento prvek je také klíčovou součástí molekulárních zdrojů energie, které se nachází ve všech formách pozemského života. Můžeme tedy směle prohlásit, že by bez něj život nemohl existovat.

Výtrysky na Enceladu

Výtrysky na Enceladu
Zdroj: http://www.esa.int

Už dříve jsme zjistili, že oceán na Enceladu je bohatý na mnoho různých organických látek,“ říká Frank Postberg, planetolog z Freie Universität Berlin, který vedl novou studii publikovanou 14. června v časopise Nature a dodává: „Nyní však tyto nové výsledky odhalují jasný chemický podpis významného množství solí fosforu v ledových částicích vyvržených do vesmíru výronem z malého měsíce. Je to poprvé, kdy byl tento esenciální prvek objeven v oceánu mimo Zemi.“ Dřívější analýzy ledových zrnek z Enceladu odhalily obsah sodíku, draslíku, chloru, uhlíkatých sloučenin a počítačové modely naznačují, že by podpovrchový oceán mohl být mírně zásaditý, přičemž všechny tyto faktory hrají do karet podmínkám obyvatelnosti.

Přístroj CDA (Cosmic Dust Analyzer)

Přístroj CDA (Cosmic Dust Analyzer)
Zdroj: http://saturn.jpl.nasa.gov/

Pro nejnovější studii se vědci rozhodli využít data prostřednictvím projektu Planetary Data System, který NASA vytvořila jakožto dlouhodobý archiv digitálních datových produktů získaných z amerických planetárních misí. O celý archiv se aktivně starají planetologové, kteří pečují o jeho užitečnost a využitelnost celosvětovou planetologickou komunitou. Konkrétně se autoři studie zaměřili na data z přístroje Cosmic Dust Analyzer, který na sondě Cassini analyzoval ledové částice vyvržené z Enceladu do prstence E.

Při průletu sondy Cassini prstencem E bylo analyzováno mnohem více ledových částic než při průletu jen přes výron, takže vědci mohli prozkoumat mnohem větší počet měření složení. Díky tomu objevili u některých z těchto zrnek vysoké koncentrace sodných solí kyseliny fosforečné – tyto molekuly obsahuje chemicky vázané atomy sodíku, kyslíku, vodíku a fosforu v různých počtech.

Chemické vzorce některých sodných solí kyseliny fosforečné

Chemické vzorce některých sodných solí kyseliny fosforečné
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Spoluautoři studie z Evropy a Japonska poté v laboratoři provedli experimenty, které měly ukázat, že oceán na Enceladu obsahuje fosfor obsažený v různých ve vodě rozpustných druzích fosforečnanů v koncentracích nejméně stokrát vyšších než v pozemských oceánech. Dodatečné geochemické modelování prokázalo, že hojnost fosforečnanů může být i na dalších ledových oceánských světech ve vnějších částech naší soustavy – především těch, které se zformovaly z původního ledu, který obsahoval oxid uhličitý a kde má kapalná voda snadný přístup k horninám.

Kryovulkanismus na Enceladu zdroj: jpl.nasa.gov

Kryovulkanismus na Enceladu
zdroj: jpl.nasa.gov

Vysoké koncentrace fosforečnanů jsou výsledkem interakce mezi tekutou vodou bohatou na uhličitany a horninami na oceánském dně Enceladu, k čemuž může docházet i na jiných oceánských světech,“ říká spoluautor studie, Christopher Glein, planetolog a geochemik ze Southwest Research Institute v texaském San Antoniu a dodává: „Tato klíčová složka by mohla být dost hojná na to, aby podpořila život v oceánu na Enceladu. Je to fascinující objev pro astrobiologii.

Ačkoliv je vědecký tým nadšen, že Enceladus obsahuje stavební kameny života, Glein zdůrazňuje, že na tomto měsíci (ani nikde jinde ve vesmíru kromě Země) nebyl nalezen život: „Mít k dispozici suroviny je základ. Ale jen tohle samo o sobě nemusí stačit k tomu, aby mimozemské prostředí opravdu hostilo život. Zda tedy v oceánu Enceladu vznikl, je stále otevřená otázka.“ Mise sondy Cassini skončila v roce 2017, kdy sonda plánovaně shořela v atmosféře planety. Data, která v předešlých letech nasbírala, však budou pro vědce bohatým zdrojem ještě několik desítek let. V době, kdy byla sonda Cassini vypuštěna k Saturnu, bylo jejím úkolem studovat planetu, její měsíce a prstence. Tato mise spadající do kategorie vlajkových lodí však díky špičkovému přístrojovému vybavení nakonec dělala objevy, které ovlivňují mnohem více oborů než pouze planetologii.

Vnitřní struktura měsíce Enceladus.

Vnitřní struktura měsíce Enceladus.
Zdroj: https://www.nasa.gov
Překlad: Dušan Majer

Tento nejnovější objev fosforu v podpovrchovém oceánu Enceladu připravil půdu pro to, jaký by mohl být potenciál obyvatelnosti ostatních ledových oceánů ve Sluneční soustavě,“ uvedla Linda Spilker, vědecká pracovnice mise Cassini z Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii, která se na studii nepodílela a dodala: „Teď, když víme, že tam je tolik složek potřebných pro život, se nabízí otázka: „Existuje život i mimo Zemi, možná v naší Sluneční soustavě?“ Mám pocit, že přetrvávající odkaz sondy Cassini bude inspirací pro budoucí mise, které by nakonec mohly odpovědět právě na tuto otázku.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia03883-nohuygens.jpg
https://photojournal.jpl.nasa.gov/jpeg/PIA03550.jpg
http://www.esa.int/…/17568049-1-eng-GB/Enceladus_jets_and_shadows.jpg
https://saturn.jpl.nasa.gov/…/instrumentscassinicda/images/cda2b.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/07/Monosodium_phosphate.png
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/eb/Disodium_hydrogen_phosphate.png
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/64/Trisodium_phosphate.png
http://www.nasa.gov/images/content/210670main_Enceladus%20Plume.tif
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/enceladus_cross-section.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.