Dalších sedm dní je pryč a proto je ideální čas si připomenout, jaké zajímavé události nám přinesla kosmonautika. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma bere přílet nové stále posádky na Mezinárodní kosmickou stanici, která v rámci mise Crew-4 dorazila na palubu. Co je čeká za vědecký výzkum a jaké lodě během jejich pobytu ještě dorazí? Mezi dalšími tématy naleznete parádní fotku od neúnavného vrtulníčku Ingenuity, či vizuálně netradiční start čínské rakety. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Na palubě ISS je Crew-4

K Mezinárodní kosmické stanici zamířila a úspěšně se s ní spojila další loď Crew Dragon, tentokrát přivezla čtyři členy standardní dlouhodobé posádky. Podíváme se nyní na aktuální rotaci lodí a posádek na palubě stanice, ale také na to, jaké experimenty misi Crew-4 na ISS čekají. Mimochodem, nyní je na palubě stanice opět 11 lidí, což bude takto až do doby, než se na Zemi na počátku května vrátí posádka mise Crew-3. Během posledních čtrnácti dnů se u stanice vystřídaly tři lodě Crew Dragon společnosti SpaceX. Společnost má k dispozici celkem čtyři aktivní Crew Dragony, což dokazuje, že lodě rozhodně nemají nouzi o práci.

Start mise Crew-4 proběhl 27. dubna ze vzletové rampy 39A na Kennedyho kosmickém středisku. O šestnáct hodin později se loď úspěšně automaticky připojila k hornímu portu modulu Harmony. Na palubě lodi jsou tři členové amerického oddílu kosmonautů a jedna členka evropského oddílu. Američané letí ve složení Kjell Lindgren, pro kterého je to druhá mise a je zároveň velitelem. Druhým členem posádky je Robert Hines v roli pilota. Pro něj je to první let do kosmického prostoru. Trojici Američanů doplňuje Jessica Watkins, která letí na svoji první kosmickou misi a zastává pozici letového specialisty. Čtveřici uzavírá evropská kosmonautka Samantha Cristoforetti, Italka, která letí na svoji druhou kosmickou misi. Samantha byla mimochodem při své první misí tou, která si na stanici jako první dala espresso z italského pressovače.

Mise Crew-4 má jedno zajímavé prvenství. Je to první pilotovaná mise programu komerčních posádek, která se připojila k dokovacímu portu IDA-3 při svém prvním příletu. Již se stalo, že k tomuto portu přeletěla některá loď v průběhu své mise, ale nikdy se k tomuto portu nepřipojila během svého příletu. Prvním případem, kdy se k portu IDA-3 připojila loď během příletu, byla mise Axiom-1, která se před týdnem vrátila zpět na Zemi. Doposud však všechny mise pod taktovkou NASA dokovaly k portu IDA-2. Oba porty se nacházejí na modulu Harmony, ale primárně se používá port IDA-2, který je však nyní okupován lodí Crew Dragon Endurance, kterým přiletěla posádka mise Crew-3 a tak čtyřka musela použít zenitový port.

Hodinu po příletu došlo k otevření poklopu mezi stanicí a lodí Crew Dragon se jménem Freedom. Po přivítání posádek začal proces předávání úkolů na stanici mezi těmito dvěma skupinami. Přímá výměna jednak zaručuje trvalou přítomnost mezinárodní části posádky, ale také efektivní předání kompetencí odcházející posádky té nové. Posádka předchozí mise Crew-3 by se dle současných plánů měla vrátit 4. května.

Nová posádka bude samozřejmě pokračovat v rozpracovaných výzkumech a pokusech, které začala posádka předchozí. Jedná se například o experiment eXposed Root On-Orbit Test System (XROOTS), jehož cílem je pěstovat rostliny na oběžné dráze bez půdy, růstových médií a gelů. XROOTS využívá k pěstování rostlin hydroponické a aeroponické techniky. Kořeny volně visí v prostoru a buď jsou stále ve vodě (hydroponie), anebo jsou pravidelně kropeny vodou a visí ve volném prostoru (aeroponie). Současné kosmické systémy pro pěstování rostlin jsou menšího rozsahu a k zajištění živin pro rostliny používají systémy založené na podpůrných růstových nosičích. Ty nelze kvůli velikosti a složitosti příliš zvětšit. Také nejsou úplně ekonomické a vhodné pro spotřební pěstování. Nicméně použití hydroponických a aeroponických technik umožňuje pěstování rostlin ve větším měřítku, což se bude hodit pro plánované dlouhodobé mise.

Dalším výzkumem, na který se naváže, je celkem běžné sledování zdravotního stavu posádky během dlouhodobých misí. V rámci jednoho experimentu se bude testovat komerční volně prodejné zařízení rHEALTH ONE, aby se zjistilo, zda dokáže úspěšně identifikovat a analyzovat určité zdravotní potíže i v kosmickém prostoru. Kromě toho se ověří, zda hardware funguje se stejnou přesností v kosmickém prostředí, jako na Zemi.

Posádka však dovezla také řadu nových experimentů. Jeden z nich se například zabývá využíváním bezdrátových sítí pro propojování vědeckých výzkumů na stanici. Tato Wi-Fi se bude používat i pro testování komunikace a navigace volně poletujících předmětů v interiéru stanice. Jedná se o drony SPHERE.

Posádku čeká také odbavení několika letů kosmických lodí ke stanici. Na 19. května je naplánován start rakety Atlas V, která bude vynášet nepilotovanou loď Starliner na její opravný zkušební let s označením OFT-2, během kterého by se loď měla na pět dní připojit ke stanici a pak se vrátit na Zemi. Třetího června vyrazí k ISS ruská nákladní loď Progress s označením MS-20, která krom nákladu přiveze i jeden sporný náklad, kterým budou vlajky neuznaných separatistických republik Doněck a Luhansk. Loď bude navíc startovat na raketě Sojuz, pojmenované pro tuto misi Donbas.

Sedmého června by k ISS měla vyrazit automatická nákladní loď Dragon společnosti SpaceX, která doručí náklad na stanici. Poté by měla dorazit také nákladní loď Cygnus NG-18. Další výměna posádky by pak měla proběhnout až v září, kdy ke stanici dorazí posádka mise Crew-5.

Kosmický přehled týdne:

Třicátého dubna odstartovala z Číny raketa CZ-11, která vynesla na sun-synchronní dráhu (SSO) čtyři družice Jilin-1 Gaofen pro pozorování Země. Tento start je třetím startem rakety CZ-11 (CZ-11H), který byl uskutečněn z příbřežní vzletové platformy u čínského pobřeží. Start byl proto dost netradiční a za zhlédnutí stojí níže přiložené video. Raketa CZ-11 se skládá pouze ze stupňů naplněných tuhými pohonnými látkami a v rodině raket CZ, které v současnosti Čína provozuje, je jediná. Raketa má díky tomu výhodu, že může být dlouhodobě uskladněna a vypuštěna kdykoli dle potřeby. Nákladem byly čtyři družice určené ke snímkování Země s rozlišením až 1 metr na pixel. Na stejnou oběžnou dráhu byla vynesena i jedna prototypová družice Jilin Gaofen-04A. Jednalo se o třináctý letošní čínský start.

Raketa Electron se chystá na velmi důležitý start, při kterém vůbec poprvé proběhne pokus o zachycení prvního stupně. První stupeň poté, co dokončí svoji práci, zamíří zpět do atmosféry, kde bude zbrzděn padákem. Stupeň však nemá palivo na motorické přistání a proto jej během klesání zachytí vrtulník a odletí s ním do bezpečí. Start mise nazvané There And Back Again byl několikrát odložen a naposledy v pátek, když už to vypadalo, že se poletí, překazilo start nevhodné počasí. Nový termín startu byl stanoven na 3. května v 00:35 SELČ.

Přehled z Kosmonautixu:

Jako každý týden, tak i tentokrát zde naleznete přehled všech článků, které v uplynulém týdnu vyšly na webu Kosmonautix. Vydáváme dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní připomenout. Na počátku týdne jsme se věnovali Dalekohledu Jamese Webba a tomu, že už skoro dosáhl provozní teploty. Společnost Astrobotic odhalila letový exemplář svého prvního nákladního lunární landeru. Poněkud nečekaně jste se mohli v Žatci setkat s lodí Crew Dragon, byť se jednalo jen o nafukovací model. V úterý vyšel už dvacátý druhý díl seriálu, který mapuje osudy sovětských vojenských orbitálních stanic Almaz. Živě a česky jsme sledovali start rakety Falcon 9 s dalšími čtyřmi astronauty, kteří se stanou součástí dlouhodobé expedici na Mezinárodní kosmické stanici. Po menší pauze jsme se opět podívali na aktuality kolem programu rakety Super Heavy a lodě Starship na Boca Chica. Poté jsme se Živě a česky věnovali příletu lodě Crew Dragon s posádkou mise Crew 4 k Mezinárodní kosmické stanici. Celkem osm vědeckých misí NASA získalo finance na další prodloužení svých vědecky zajímavých misí. Živě jste mohli sledovat výstup ruských kosmonautů, kteří pracovali především na evropském robotickém manipulátoru. S tím, jak se plánuje trvalá přítomnost člověka u Měsíce a na jeho povrchu, je třeba začít budovat potřebnou infrastrukturu. Podívali jsme se proto na testovací exemplář poziční družice pro Měsíc. Jelikož byl tento pátek posledním pátkem v měsíci, dočkali jste se dalšího vydání pořadu Pokec s Kosmonautixem. Další Živě a česky komentovaný přenos nám umožnil sledovat start Falconu 9 s další várkou družic konstelace Starlink. Dalekohled Jamese Webba prošel zásadním milníkem, když se mohlo konstatovat, že jeho zrcadla jsou plně nastavená. A na konci týdne nás čekalo čerstvé vydání seriálu Vesmírná technika.

Obrázek týdne:

Spektakulární fotografie přinesl z Marsu vrtulníček Ingenuity, který při svém 26. letu vyfotografoval padák s horním štítem, který kryl během přistání vozítko Perseverance a byl součástí padákového systému. Trosky padákového systému krásně zaznamenala kamera vrtulníčku, který od té doby uskutečnil i svůj 27. a 28. let.

Video týdne:

Připomeňme si přistání mise Axiom 1, první komerční mise firmy Axiom, která na 17 dní vyslala na palubu ISS tři platící zákazníky a jednoho svého kosmonauta. Přistání jejich Crew Dragonu, které se odehrálo 25. dubna, je krásně zachyceno na přiloženém videu, kde se můžete těšit na krásně zachycené rozvinutí čtyř hlavních padáků.

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://en.wikipedia.org/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://twitter.com/

Zdroje obrázků:
https://twitter.com/NASAJPL/status/1519401118152888321
https://www.flickr.com/photos/nasahqphoto/with/52033281354/
https://pbs.twimg.com/media/FRU8w_LVEAIjtxe?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/FRX_FK0VcAA4V_I?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/FRTgSNTXoAIZHg8?format=jpg&name=4096×4096