Po pečlivé analýze se NASA rozhodla prodloužit službu osmi misím z oboru planetárního výzkumu. Je to reakce na jejich dosavadní vědeckou produktivitu a také potenciál k prohloubení našich znalostí a chápání sluneční soustavy i vzdálenějších končin. Mise Mars Odyssey, Mars Reconnaissance Orbiter, MAVEN, Mars Science Laboratory (rover Curiosity), InSight, Lunar Reconnaissance Orbiter, OSIRIS-REx a New Horizons tedy budou sloužit i dál, což je možné i díky tomu, že jejich technický stav zůstává stále velmi dobrý. Většina z těchto osmi misí se dočkala prodloužení o tři roky, ovšem výjimku tvoří OSIRIS-REx a InSight. Mise první jmenované sondy se prodlouží o celých devět let, což souvisí s přeletem k novému cíli. InSight má pokračovat do konce roku 2022, pokud elektrická energie, kterou bude mít sonda k dispozici, neumožní delší provoz.

Selfie Curiosity z 11. října 2019
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Každý návrh na prodloužení mise byl analyzován panelem nezávislých expertů z akademické sféry, firem působících v kosmickém odvětví a také z NASA. Celkem více než 50 hodnotitelů rekapitulovalo dosavadní přínosy misí navržených k prodloužení. Celému procesu dohlíželi dva nezávislí předsedové, kteří na základě hodnocení panelu expertů potvrdili, že výše uvedených osm vědeckých misí má značný potenciál i nadále přinášet nové objevy a řešit nové zajímavé vědecké otázky. Kromě významného programového přínosu pro NASA slibují některé prodloužené mise vědecký přínos pro celé ředitelství NASA zaměřené na vědecké mise (SMD). Kromě jiného jde třeba o využití sond k přenosu dat z vozítek na povrchu Marsu, ale i o podporu dalších iniciativ NASA, jako je lunární program CLPS.

„Prodloužené mise nám dávají možnost využít velké investice agentury NASA do průzkumu, což umožní pokračování vědeckých misí za cenu mnohem nižší, než je vývoj nových misí,“ říká Lori Glaze, ředitelka oddělení planetárních věd v ústředí NASA ve Washingtonu a dodává: „Maximální využití peněz od daňových poplatníků tímto způsobem umožňuje misím získat nová cenná vědecká data a v některých případech i prozkoumat nové cíle s úplně novými vědeckými úkoly.“ Dvě mise se navíc kromě prodloužení dočkaly i nového hlavního vědeckého pracovníka. Sluší se ještě poznamenat, že v současné době řídí vědecká divize NASA pro planetární výzkum provoz 14 sond po celé Sluneční soustavě. Dalších 12 misí je ve fázi formulací a implementací a kromě toho se NASA podílí na sedmi dalších misích s mezinárodními partnery.

OSIRIS-REx ve vizualizaci při průletu kolem Země.
Zdroj: https://solarsystem.nasa.gov

OSIRIS-APEX (Hlavní vědecká pracovnice: Dr. Daniella DellaGiustina, University of Arizona)

Sonda OSIRIS-REX (Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification, Security-Regolith Explorer) je momentálně na cestě k Zemi, kam příští rok v září doručí pouzdro se vzorky odebranými koncem roku 2020 z planetky Bennu. Dosavadní hlavní vědecký pracovník mise, Dante Lauretta, zůstane ve své pozici po zbytek primární mise a poté jej nahradí Daniella DellaGiustina. S jejím nástupem se také změní název mise na OSIRIS-APEX (APophis EXplorer).

Průlet planetky Apophis kolem Země 13. dubna 2029 (data z února 2005).
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Nové jméno totiž odráží nové úkoly prodloužené mise. Poté, co sonda příští rok doručí na Zemi pouzdro se vzorky, sama naši planetu mine. Pozemní týmy ji pak navedou vstříc blízkozemní planetce Apophis. Ta má průměr zhruba 370 metrů a v roce 2029 se má k Zemi přiblížit jen na 32 000 kilometrů. Sonda OSIRIS-APEX má vstoupit na oběžnou dráhu kolem této planetky krátce po jejím průletu kolem Země.

Získáme tak nevídané podrobné snímky povrchu této planetky typu S. Vědci očekávají, že budou moci studovat změny planetky způsobené blízkým průletem kolem Země. Velmi zajímavě zní také plán činnosti, při které se operátoři pokusí pomocí korekčních trysek sondy zvířit povrchový a blízký podpovrchový prach a kamínky, které pak bude možné studovat pomocí palubních přístrojů.

Americká sonda MAVEN
Zdroj: http://upload.wikimedia.org

MAVEN (Hlavní vědecká pracovnice: Dr. Shannon Curry, University of California, Berkeley)

Sonda MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile Evolution) by měla dostat za úkol především studovat interakce mezi atmosférou Marsu a magnetickým polem během nadcházejícího slunečního maxima. Pozorování sondy v době, kdy sluneční aktivita projde vzestupnou fází na cestě k maximu jedenáctiletého cyklu prohloubí naše chápání toho, jak se navzájem ovlivňuje vrchní vrstva marsovské atmosféry spolu s magnetickým polem planety a Sluneční činnost.

Na této kresbě vidíme InSight na povrchu Marsu se zobrazenými podpovrchovými vrstvami a prachovými víry v okolí. Autoři obrázku: IPGP/Nicolas Sarter. Zdroj: www.nasa.gov

InSight (Hlavní vědecký pracovník: Dr. Bruce Banerdt, JPL)

Od svého přistání na Marsu v roce 2018 byla sonda InSight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) jedinou aktivní seismologickou stanicí mimo zemský povrch. Jeho monitoring marsotřesení poskytl cenné informace o vnitřní stavbě Marsu, jeho vzniku i současné aktivitě. Prodloužená mise umožní pokračovat ve sledování seismické činnosti i projevů počasí, pokud bude sonda v dobrém technickém stavu. Vzhledem k hromadění prachu na fotovoltaických panelech však sonda produkuje jen málo elektrické energie. Není pravděpodobné, že by mohla pokračovat v provozu po dobu své současné prodloužené mise, pokud by její panely nebyly očištěny přechodem vzdušného víru v atmosféře Marsu.

Vizualizace sondy LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter)
Zdroj: https://www.lroc.asu.edu

LRO (Hlavní vědecký pracovník: Dr. Noah Petro, GSFC)

Sonda LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) bude pokračovat v dosavadním studiu povrchu a geologie Měsíce. Vývoj oběžné dráhy sondy LRO jí umožní studovat nové oblasti dále od pólů v dosud nevídaných detailech.

Vědci se těší především na průzkum trvale zastíněných oblastí (PSR – Permanently Shadowed Regions) v okolí pólů, kde se může nacházet vodní led. LRO poskytne také důležitou programovou podporu snahám NASA o návrat lidí na Měsíc v rámci chystaného programu Artemis.

Rover Curiosity vyfocený kamerou MAHLI na robotickém rameni 26. února 2020 v oblasti Greenheugh Pediment
Zdroj: https://planetary.s3.amazonaws.com/

MSL (hlavní vědecký pracovník: Dr. Ashwin Vasavada, JPL)

V rámci mise MSL (Mars Science Laboratory) už rover Curiosity ujel po Marsu více než 27 kilometrů, během kterých studoval historii podmínek, které v kráteru Gale umožňovaly vznik života. Mise se nyní dočkala svého již čtvrtého prodloužení.

V rámci aktuální nadstavby se má rover Curiosity pokusit vystoupat do větších „nadmořských výšek“. Experti očekávají, že by tu vozítko mohlo narazit na vrstvy hornin bohaté na sírany, tedy sloučeniny, které nabídnou vědcům jedinečný pohled na historii vody na Marsu.

Umělecká představa sondy New Horizons u Pluta
Zdroj: http://upload.wikimedia.org/

New Horizons (Hlavní vědecký pracovník: Dr. Alan Stern, SwRI)

Sonda New Horizons prolétla kolem Pluta v roce 2015 a v roce 2019 pak kolem tělesa Arrokoth, které patří mezi objekty Kuiperova pásu. V rámci své druhé prodloužené mise má sonda studovat podmínky v prostředí vzdáleném 63 astronomických jednotek od Země.

Očekává se, že by legendární sonda mohla provádět multidisciplinární pozorování, která souvisí se Sluneční soustavou a získané údaje jistě ocení i heliofyzikální a astrofyzikální oddělení NASA. Dodatečné detaily spojené s vědeckým plánem sondy New Horizons budou poskytnuty později.

Mars Odyssey
Zdroj: http://www.nasa.gov/

Mars Odyssey (Hlavní vědecký pracovník: Dr. Jeffrey Plaut, JPL)

Sonda by měla v rámci své prodloužené mise provádět nové studium termálních vlastností hornin a ledu pod povrchem Marsu. Kromě toho bude také monitorovat radiační prostředí a nepřestane ani s dosavadním dlouhodobým monitoringem klimatu. Sonda na oběžné dráze Marsu se má i nadále podílet na důležité podpoře přenosů dat z jiných marsovských sond v reálném čase. Doba trvání prodloužené mise sondy Mars Odyssey však může být výrazně ovlivněna množstvím pohonných látek, které zbývají v palubních nádržích.

Mars Reconnaissance Orbiter (MRO)
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

MRO (Hlavní vědecký pracovník: Dr. Rich Zurek, JPL)

Sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) poskytla ohromné množství dat o procesech spojených s povrchem Marsu. V rámci již šestého prodloužení mise se má MRO zaměřit především na otázky spojené s evolucí povrchu Marsu s důrazem na vodní led, aktivní geologii, ale i atmosféru a klima.

I nadále bude tato sonda zajišťovat dalším marsovským sondám důležité retranslační služby. Palubní přístroj CRISM (hyperspektrální zobrazující spektrometr) bude kompletně vypnutý poté, co závada na jeho kryochladiči znamenala konec jednoho z jeho spektrometrů.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/…/edu_srch_explore_solar_system_and_beyond_with_steam_0.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia23378-annotated-1041.jpg
https://solarsystem.nasa.gov/…/1409_Artist’s_concept_of_OSIRIS-REx_flying_past_Earth..jpeg
https://upload.wikimedia.org/…/Maven_spacecraft_full.jpg/1024px-Maven_spacecraft_full.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/1-insight-nature-1041.jpg
https://www.lroc.asu.edu/assets/LRO_in_Orbit-b5c715ee376875f8316a3c34a42664d0.jpg
https://planetary.s3.amazonaws.com/web/assets/pictures/20200321_PIA23624_downsized.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/New_horizons_Pluto.jpg/600px-New_horizons_Pluto.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/phx20100413-full.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/1280px-Mars_Reconnaissance_Orbiter.jpg