sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Dlouhý pochod 10

Čína provedla úspěšný test oddělení aerodynamického krytu užitečného zatížení pro raketu Dlouhý pochod 10. Test hodnotil design krytů, strukturu připojení, plán oddělení a maximální dostupnou obálku. Všechny testované parametry splňovaly jejich konstrukční požadavky.

LM 400

Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.

Teledyne Space Imaging

Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.

Iceye

Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.

Chance Saltzman

Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.

Space ISAC

Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.

Boost!

ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmotýdeník 493 (21.2. – 27.2.)

Ani toto nedělní poledne nepřijdete o pravidelný přehled těch nejzajímavějších kosmonautických zpráv z uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal aktuální známá fakta ohledně dopadů ruské invaze na Ukrajinu na kosmonautiku a mezinárodní projekty jako ISS, či ExoMars. V dalších tématech se budeme věnovat masivní sluneční erupci, či čínskému startu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Invaze na Ukrajinu a dopady na kosmonautiku

Joe Buden oznamuje sankce, které se dotknou i dodávek technologií pro letecký a kosmický průmysl Ruska
Joe Buden oznamuje sankce, které se dotknou i dodávek technologií pro letecký a kosmický průmysl Ruska
Zdroj: https://spaceflightnow.com/

V hlavním tématu jsme se tentokrát rozhodli zhodnotit aktuální známá prohlášení, ale i dopady na kosmonautiku, které přinesla ruská invaze na Ukrajinu. Jelikož se jedná o velmi turbulentní téma, které se rychle mění – a informace se k němu hledají špatně – berte to tedy jako aktuální základní přehled. Nebudu zabíhat příliš do podrobností a pokusím se konstatovat aktuální známé informace o tom, jak konflikt v Evropě ovlivní světovou kosmonautiku a zejména pak spolupráci Ruska se zbytkem světa. Evropa a Spojené státy vyhlásily sankce, které směrem k Rusku dosáhnou i na kosmonautiku. Nicméně samotná kosmonautika nebyla zatím hlavním tématem. Z logiky věci je nyní na řadě vysoká politika, finance, válčení a kosmonautika jako taková je na okraji. Informace proto chodí kusé a neúplné. Mějte to proto na paměti. Jasnější dopady budou známé až v následujících týdnech a měsících. Za případné doplnění v komentářích budeme rádi.

Americký prezident Biden ve čtvrtek při vyhlašování sankcí jako reakce na ruský útok na Ukrajinu řekl, že tyto sankce zásadně poškodí Rusko, včetně jejich kosmického programu. Toto prohlášení bez upřesnění může znít jako trochu zavádějící. Sankce se týkají zejména vývozu pokročilých technologií, které se v Rusku používají při stavbě kosmických družic a lodí. Tyto technologie, jakými jsou například radiačně odolné počítače, lasery, senzory, navigační technologie, avionika, námořních technologie, či moderní čipy využívá i armáda a zejména proto byly tyto sankce zavedeny. Upřesnění technologií bylo uvedeno ve zprávě, která následovala po oznámení od Bidena.

NASA později přišla s prohlášením, které se týká civilní mezinárodní spolupráce, kde je hlavním projektem Mezinárodní kosmická stanice. Dle tohoto prohlášení zatím nebude omezena spolupráce na Mezinárodní kosmické stanici, včetně pravidelných výměn posádek stanice, či plánovaných letů ke komplexu.

ISS a její budoucnost
ISS a její budoucnost
Zdroj: https://spaceflightnow.com/

Mezitím se na Twitteru rozpovídal šéf ruského Roskomosu, Dmitrij Rogozin, který je známý svými sarkastickými veřejnými poznámkami. Takovou byla například poznámka z roku 2014, kdy byly zavedeny první sankce po ruské anexi Krymu. Tehdy prohlásil, že Američané mohou na ISS létat například pomocí trampolíny. Jeho prohlášení je proto důležité brát s jistou rezervou.

Rogozin na Twitteru každopádně jako reakci na nové sankce mimo jiné uvedl, že pokud si mezinárodní partneři přejí, aby Mezinárodní kosmická stanice, 500 tun hmotný kolos, spadl na hlavu lidem v Indii, Číně a dalších místech, nad kterými létá, ať pokračují. Narážel tak na fakt, že ruský segment (moduly a nákladní loď Progress), se stará o zvyšování dráhy stanice, která jinak stále mírně snižuje svoji výšku nad Zemí tím, jak se tře o zbytky atmosféry na dráze, po které létá. Dále mluvil o tom, že současné sankce Ruský kosmický program nepoškodí, protože jsou vlastně podobné těm z roku 2014 a mnoho komponent, které nebudou dováženy, Rusko již vyrábí. Rogozin každopádně odpověděl ve třech bodech:

  1. Chcete nám zablokovat přístup k radiaci odolné kosmické mikroelektronice? To jste udělali již v roce 2014. Jak jste si všimli, přesto pokračujeme ve výrobě vlastních družic a kosmických lodí. My alespoň začneme ještě více potřebných komponent vyrábět doma.
  2. Chcete zakázat všem zemím vypouštět své družice na nejspolehlivějších raketách na světě? Takto to již děláte. Dále plánujete od 1. ledna 2023 konečně zničit světový kosmický trh uvalením sankcí na naše nosné rakety. Jsme si toho vědomi. To také není novinka. Jsme připraveni jednat i zde.
  3. Chcete zničit naši spolupráci na ISS? Takto to již děláte omezením výměn mezi našimi středisky pro výcvik kosmonautů a astronautů. Nebo chcete ISS spravovat sami? Možná je prezident Biden mimo téma, tak mu vysvětlete, že korekce orbity stanice, její vyhýbání se nebezpečným objektům s kosmickým odpadem, jimiž vaši talentovaní podnikatelé zamořili nízkou oběžnou dráhu Země, je řešeno výhradně motory ruské nákladní lodě Progress MS.
Část aktuální posádky stanice
Část aktuální posádky stanice
Zdroj: https://spaceflightnow.com/

Dodejme, že v tomto týdnu ke kosmické stanici přiletěla nákladní loď Cygnus NG-17, která je schopna provést motorické zážehy za účelem zvednutí oběžné dráhy stanice. Tato schopnost tak rozšiřuje možnosti úprav dráhy stanice z ruského segmentu částečně i na ten mezinárodní.

Později Rogozin ještě napsal, že dostal zprávu o tom, že NASA i nadále chce spolupracovat na ISS, nicméně nejdříve provedou analýzu vyhlášených sankcí a potom budou reagovat.

Otázku ohledně další spolupráce na projektu Mezinárodní kosmické stanice dostal i Boris Johnson, premiér Velké Británie, který řekl, že vědecká a umělecká spolupráce s Ruskem je možná i nadále. Záleží však na vývoji dalších aktivit Ruska kolem ukrajinské války.

Na palubě stanice nyní pobývají čtyři Američané, dva Rusové a jeden Němec. Na osmnáctého března je plánován start kosmické pilotované lodě Sojuz MS-20, na jejíž palubě budou tři ruští kosmonauti. Naopak ke konci března se pak má vrátit Sojuz MS-19, na jehož palubě by krom dvou ruských kosmonautů měl být i Američan Mark Vande Hei. Tento americký kosmonaut a Rus Pjotr Dubrov by tak měli dokončit svůj rekordní 355 dní trvající pobyt na ISS.

Pokračuje i výcvik posádek. „Dva kosmonauti NASA dokončili výcvik v Rusku v polovině února a nyní jsou zpět v USA,“ uvedla agentura NASA ve svém prohlášení. „Jak bylo naplánováno, v Johnsonově kosmickém středisku NASA v Houstonu v současnosti trénují tři ruští kosmonauti na budoucí mise na stanici.“

Obecně se očekává, že aktuální práce a výměny posádek na stanici nebudou zásadně ovlivněny. Určitá omezení a změny budou přicházet v delším časovém horizontu. Aktuálně se například hovoří o tom, že Rusko může ztratit ochotu být nadále partnerem projektu ISS po roce 2024 a neprodloužit tak své financování. Co by nastalo poté, není zatím jasné.

Projekt ExoMars - vozítko Rosalind Franklin
Projekt ExoMars – vozítko Rosalind Franklin
Zdroj: https://www.esa.int/

Na rozdíl od roku 2014, kdy se o tom také diskutovalo, je západní segment nezávislý na dopravě posádek na ruských Sojuzech. Dnes je k dispozici loď Crew Dragon a snad v budoucnu i loď Starliner. Ruský modul je zase z části závislý na dodávkách elektřiny a některých dalších systémech.

Obecně se pak dá očekávat, že nové sankce zabrání vzniku projektů, kde by spolupracovalo Rusko a mezinárodní partneři.

Dalším velkým projektem je evropsko-ruský projekt ExoMars, kde jsme se v roce 2022 měli dočkat startu evropského vozítka Rosalind Franklin. Přistání na Marsu mělo proběhnout pomocí ruské přistávací plošiny. Osud tohoto projektu je otázkou. ESA bude mít v pondělí zasedání, kde se další budoucnost i tohoto projektu jistě bude diskutovat. Na závěry je proto brzy. Roskosmos pak oznámil, že program ExoMars zatím běží bez přerušení. V sobotu večer se pak objevila zpráva, že Rogozin se připojí k pondělnímu jednání se zástupci ESA ohledně programu ExoMars.

Nyní ještě aktuální zpráva o evropsko-ruské spolupráci v Jižní Americe. Dmitrij Rogozin v sobotu na svém Twitteru oznámil, že Rusko plánuje ukončení další spolupráce s evropským kosmodromem v Kourou, odkud startují i upravené ruské rakety Sojuz, které využívá Arianespace (spolupráce začala v roce 2011 a Evropu stála úprava Sojuzů 800 milionů dolarů). Další dvojice družic evropského navigačního systému Galileo měla startovat opět na Sojuzu ke konci letošního roku. Tyto dva starty měly uvést systém do plného provozu. Poslední prosincový start vynesl 27. a 28. operační družici systému. Pro plný provoz je třeba 24 aktivních a šest záložních družic. Další starty pak byly naplánovány již pomocí nové evropské rakety Ariane 6.

Krom Galilea se v plánu startů Sojuzů z Guyany nachází i další mise. Ať už jde o evropský teleskop Euclid určený ke studiu temné energie a temné hmoty, anebo optickou špionážní družici CSO-3 francouzské armády a klimatickou misi EarthCARE.

Rogozin ještě dodal, že stáhne ruské pracovníky z tohoto kosmodromu. Tímto rozhodnutím dojde k tomu, že nebude uskutečněn start další dvojice evropských družic navigačního systému Galilelo. Start byl plánován na 5. dubna a již nyní probíhala příprava. Dle prohlášení Roskosmosu je v současné době v Guyaně 87 ruských občanů. Jsou to zaměstnanci NPO Lavočkina, závodu který vyrábí horní stupeň Fregat, a raketového kosmického střediska Progress, výrobce ruské rakety Sojuz. Na kosmodromu jsou také zaměstnanci ruské společnosti CENKI, která poskytuje pozemní infrastrukturu a podpůrné služby pro kosmické mise.

Kosmický přehled týdne:

Jak informoval Michal Václavík na svém Twitteru. V neděli v 00:40 SEČ odstartovala čínská raketa CZ-4C z kosmodromu Ťiou-čchüan a vynesla radarovou družici Ludi Tance-1 01B na retrográdní oběžnou dráhu s výškou 600 kilometrů nad Zemí. V 04:06 SEČ pak odstartovala další čínská raketa CZ-8 s 22 malými družicemi, které byly umístěny na slunečně synchronní oběžnou dráhu ve výšce 500 kilometrů.

Vrtulníček Ingenuity, který operuje společně s vozítkem Perseverance na Marsu, uskutečnil svůj již dvacátý let! Let byl dlouhý 391 metrů a byla dosažena rychlost 4,4 m/s.

Přehled z Kosmonautixu:

V této rubrice na vás čeká přehled všech článků a tedy i témat, které vyšly na webu Kosmonautix. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je připomenout. Začali jsme pozvánkou na živé a česky komentované sledování příletu nákladní lodi Cygnus k Mezinárodní kosmické stanici. Vyšlo také šesté pokračování seriálu FAQ, který se zabývá otázkami a odpověďmi okolo Dalekohledu Jamese Webba. Další Živě a česky komentovaný přenos se věnoval startu rakety Falcon 9 s další várkou družic konstelace Starlink. Dočkali jste se také dalšího dílu seriálu, který se věnuje sovětským vojenským stanicím Almaz. Další všestrannost použití CubeSatů by mohl dokázat projekt vytvořený jako nástroj, jak predikovat vulkanické exploze. Pravidelný měsíční přehled pokroků a vývoje kolem přípravy nové kosmické stanice u Měsíce vyšel tentokrát ve středu. Sluneční sonda Parker Solar Probe se chystala na jedenáctý průlet perihelem. Vyšel také čtvrtý díl seriálu, který se věnuje sekundárnímu nákladu mise Artemis I, který bude tvořit deset CubeSatů. Jak budou jednou lunární základny pracovat s elektrickou energii? Této otázce se věnuje druhé kolo výzvy NASA. Skoro přesně rok od přistání Perseverance na Marsu vyšel u nás šestý přehledový díl aktuálních pokroků této mise na Marsu. A do třetice ještě jeden Živě a česky komentovaný přenos, který sledoval další start rakety Falcon 9, jež opět vynášela další várku družic konstelace Starlink. 25. únor přinesl další vydání Pokecu s Kosmonautixem, který vychází každý poslední pátek měsíce. Věnovali jsme se také farmacii a lékům, které vznikají ve specifických podmínkách stavu mikrogravitace. Na závěr týdne pak vyšel další díl seriálu Vesmírná technika.

Snímek týdne:

Dalekohled Jamese Webba postoupil v procesu ostření. Jeho zrcadlo tvoří osmnáct segmentů, které je třeba přesně natočit tak, aby světlo sesbírané zrcadly bylo nasměrováno jako jediný paprsek do přístrojů uvnitř dalekohledu. Poté, co byla zrcadla nastavena tak, že obraz jedné hvězdy byl rovnoměrně rozložen do osmnácti bodů, se nyní podařilo natočit zrcadla tak, že už obraz vypadá jako jedna hvězda. Práce je však ještě dost.

Tímto bylo dosaženo teprve třetí fáze ze sedmi plánovaných, na jejichž konci by měl být jeden soustředěný bod. Zatímco nyní je obraz stále rozostřený a při dobrém pohledu stále vidíme osmnáct bodů, které tvoří zdánlivý bod jediný, výsledkem by měl být jeden „kulatý“ světelný bod.

Probíhající ostření dalekohledu Jamese Webba
Probíhající ostření dalekohledu Jamese Webba
Zdroj: https://blogs.nasa.gov/

Video týdne:

Událost byla pozorována sice již minulý týden, ale teprve tento týden jsme se dočkali tohoto pěkného složení snímků. Americká a evropská sluneční sonda SOHO spolu s evropskou sondou Soalr Orbiter zaznamenaly 15. února 2022 obří sluneční erupci. Masivní erupce na těchto snímcích sahá až do vzdálenosti 3,5 milionu kilometrů od slunečního disku.

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com
https://twitter.com/Rogozin/
https://www.newscientist.com/
https://blogs.nasa.gov/webb/
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/16873212-3-eng-GB/ExoMars_rover_pillars.jpg
https://blogs.nasa.gov/webb/wp-content/uploads/sites/326/2022/02/PostImageStacking.jpeg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2022/02/biden_sanctions.jpg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2022/02/iss-crewdragon-2021.jpg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2022/02/vandehei.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
5 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Spytihněv
Spytihněv
2 let před

Rosalind Franklin a i toho ruského Kozáčka by mi bylo líto, ale chápu, že v kontextu té nesmyslné ruské agrese jde jen o drobnost. Rusko není technologicky nenahraditelný partner, takže si myslím, že ExoMars bude. Samozřejmě pokud by se ruská účast včetně jejich hardware zrušila, tak se letos nepoletí, ale rok 2024 je podle mě reálný. Koneckonců nebyl by to první odklad.

Dušan Majer
Dušan Majer
2 let před
Odpověď  Spytihněv

Dva roky na tak velkou změnu podle mého názoru až příliš málo.

Spytihněv
Spytihněv
2 let před
Odpověď  Dušan Majer

Je to celé už ve velmi pokročilé fázi. Princip přistání by zůstal stejný a že se technikům z ESA podařilo vyvinout plošinu, která se čistě náhodou velmi podobá té ruské? 🙂 No a na změnu nosné rakety by dva roky snad stačily.

Dušan Majer
Dušan Majer
2 let před
Odpověď  Spytihněv

O raketě bych nepochyboval, ale s konstrukcí a testy nově postavené plošiny (byt podobné) to už bude těžší.

PetrDub
PetrDub
2 let před

Obávám se, že jakékoliv smysluplné zapojení Ruska do společných projektů narazí na to, že rubl půjde neskutečně dolů a celkově bude Rusko bez peněz.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.