Průkopnická kosmická sonda v okolí Marsu se odmlčela a NASA tvrdí, že mise je pravděpodobně nenávratně ztracena. První náznaky problémů se objevily začátkem prosince loňského roku, když sonda MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile Evolution) prolétávala z pohledu od Země za Marsem a poté, když zpoza rudé planety vyletěla, nebyla schopna navázat spojení se Zemí. NASA informuje, že snahy o vypátrání a znovuzískání kontroly nad kosmickou sondou selhaly a je prý „velmi nepravděpodobné“, že by kdy byly úspěšné. Je to poprvé, kdy NASA náhle fyzicky přišla o sondu obíhající jinou planetu. Dřívější mise u Marsu, Mars Global Surveyor přestala pracovat v roce 2007 kvůli softwarové závadě, ale sonda stále zůstala na své oběžné dráze. Naštěstí ani jedna z nich, ani MAVEN, nenarazila na potíže předtím, než mohly splnit svou hlavní misi: sonda MAVEN byla navržena tak, aby vydržela pouze dva roky, ale fungovala více než deset let.
Zdroj: http://lasp.colorado.edu/
Případná ztráta této sondy by byla pro planetární výzkum významnou nepříjemností. Její mise je určena ke sledování, jak Mars, který je bombardován vysokoenergetickými částicemi ze Slunce, přichází o svou atmosféru, která uniká do kosmického prostoru. Tento dramatický proces je jedním z důvodů, proč se Mars změnil z mírně teplé planety s jezery a řekami na pustou a bezútěšnou poušť. Mise MAVEN nabídla okno do této minulosti a ukázala nám, jaké světy v celé galaxii by mohly potkat podobný osud. Na MAVEN však spoléhají i další mise. Tato sonda totiž fungovala jako telekomunikační ústředna pro vozítka Perseverance a Curiosity. Pomáhala jim posílat instrukce ze Země a opačným směrem posílala nasbíraná vědecká a inženýrská data. Tuto službu poskytují i další tři sondy u Marsu, ovšem dvě z nich jsou starší než 20 let a u jedné z nich se předpokládá, že by letos měla vyčerpat své pohonné látky.
Nikdo nezachytil žádnou cílenou komunikaci se sondou MAVEN od 4. prosince, než sonda zalétla z pohledu Země za Mars. Poté inženýři zachytili pouze fragmenty přenosu od jednoho z experimentů probíhajících na palubě sondy MAVEN. Vysílání naznačovalo, že se sonda posunula mimo plánovanou dráhu a začala neočekávaně rotovat. To by mohlo vysvětlit, proč snahy o nalezení sondy selhaly. NASA dokonce dala roveru Curiosity za úkol, aby zamířil svou kamerou k obloze. Inženýři věřili, že na obloze spatří sondu MAVEN. Takové pozorování proběhlo dokonce dvakrát, ale ani jednou se sonda neobjevila tam, kde měla být.
Bohužel tato událost přišla v jedné z nejhorších možných chvil. Slunce bylo v celé první polovině ledna přesně mezi Zemí a Marsem, čímž blokovalo jakoukoliv komunikaci mezi Zemí a všemi sondami u Marsu. Ačkoliv NASA nyní může opět zkusit kontaktovat MAVEN, Louise Prockter, ředitelka planetární vědecké divize NASA, nedávno prohlásila, že je „velmi nepravděpodobné“, že by se jim podařilo misi zachránit.
Pokud bude mise MAVEN prohlášena za ukončenou, mohly by další sondy navázat tam, kde tato sonda skončila. Pozornost se obrací především na americká dvojčata EscaPADE vypuštěná v loňském roce. Tato mise totiž má také studovat, jak Mars přichází o svou atmosféru a ztrácí ji do kosmického prostoru, avšak obě sondy jsou ve srovnání s MAVEN docela malé. Americký Kongres také schválil finance na sondu Mars Telecomunications Orbiter, která by mohla startovat nejdříve v roce 2028.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/
Ani jedna z těchto misí by nemohla plně nahradit vědecký odkaz mise MAVEN. Tato sonda totiž odhalila, jak Mars reaguje na sluneční bouře, prozkoumala, s jakým druhem záření se budou jednoho dne potýkat budoucí pilotované výpravy mířící k Marsu, ale také zmapovala vítr a polární záření Marsu. Mise MAVEN vytvořila jeden ze zatím nejpodrobnějších obrázků toho, jak a proč Mars ztratil téměř veškerou svou atmosféru.
Pokud by se sondu MAVEN podařilo nějakým zázrakem zachránit, mohla by mít dostatek pohonných látek na to, aby prozkoumávala Mars po dobu nejméně dalších čtyř let. Bez ohledu na to, co se stane, nic už nemůže změnit objevy, které MAVEN stihla udělat. Tato mise byla mimořádným úspěchem. Naučila nás spoustu věcí nejen o to, jak Mars ztratil svou atmosféru, ale také jak by se tento proces mohl odehrát na potenciálně obyvatelných světech v celém vesmíru.
Přeloženo z:
https://www.planetary.org/
Zdroje obrázků:
http://mars.nasa.gov/images/MAVEN-illustration-br2.jpg
http://lasp.colorado.edu/home/maven/files/2016/01/LM_1000orbits.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/00/PIA07500.jpg
MRO by měla Maven vyfotit. Překvapuje mě, že to ještě nezkusili, možná čekají na lepší přiblížení (létají po odlišné dráze). Tím se dá zjistit, jestli je sonda v jednom kuse a jestli rotuje. Mars Odyssey končí, palivo dochází. Zůstane jen MRO a evropské Mars Express a TGO (Exomars).
Objevy vědecké mise Maven jsou často citovány, a jsou o konkrétních výsledcích i dedikované články zde na Kosmonautixu, ale chybělo mi přehledné shrnutí „co tedy vlastně všechno sonda pomohla objevit?“.Zkusil jsem otázku nacpat do AI a přeložit výsledek:Kosmická loď MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile Evolution) agentury NASA, která je v provozu od roku 2014, přinesla revoluční poznatky o Marsu, když zjistila, že sluneční vítr a záření odnesly většinu atmosféry planety a proměnily ji z potenciálně obyvatelných světa v chladnou, suchou poušť. Mezi klíčové objevy patří měření přesných hodnot úbytku atmosféry, detekce jedinečných typů polární záře a zmapování toho, jak prachové bouře urychlují únik vodních molekul. Klíčové objevy mise MAVEN: – Mechanismus úbytku atmosféry: MAVEN potvrdil, že sluneční vítr a ultrafialové záření odstraňují atomy (kyslík, uhlík, vodík) z horní atmosféry. Planeta tak v průběhu času přišla nejméně o dvě třetiny atmosféry. Ztráty jsou nejvyšší, když je planeta nejblíže ke Slunci. – Ztráta vody a prachové bouře: Mise zjistila, že během globálních prachových bouří jsou molekuly vody transportovány do vysokých nadmořských výšek, kde ji rozloží sluneční záření na kyslík a vodík, které následně vyprchají do vesmíru. To významně přispívá k vysychání planety. – Unikátní polární záře: MAVEN detekoval „difúzní“ a „protonovou“ polární záři, která není vázána na globální magnetické pole jako na Zemi, ale spíše na místní omezená magnetická pole planetární kůry.- Vliv slunečního větru: Data ukazují, že během slunečních bouří (např. erupcí třídy X) dochází k výraznému zvýšení úbytku atmosféry Marsu, což způsobuje „zvlněnou“ a vysoce proměnlivou magnetosféru. – Změna tvaru chvostu magnetického pole: MAVEN potvrdil, že chvost magnetického pole Marsu se v důsledku interakce se slunečním větrem stáčí o 45 stupňů. – Vrstva kovových iontů: Kosmická loď objevila v ionosféře trvalou vrstvu kovových iontů (\(Mg^{+}\), \(Fe^{+}\)), která vznikla nabalením meziplanetárního prachu.- Interakce s kometou: Pozorování komety Siding Spring v roce 2014 ukázalo, že průlet komety měl významný vliv na atmosféru Marsu. Průlet komety atmosféru Marsu obohatil o kovové ionty a způsobil dočasnou, intenzivní a rozsáhlou polární záři.MAVEN dokončila více než deset let vědeckého výzkumu a dokázala, že za změnu klimatu na Marsu v průběhu miliard let je zodpovědné Slunce.