Ani v prosinci kosmonautické dění nepolevuje a my jsme tak pro vás připravili další týdenní souhrn kosmonautického dění. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal první let čínské rakety ZQ-3, která při své premiéře vlastně naprosto uspěla. Tato kapalným metanem a kapalným kyslíkem poháněná raketa navíc málem úspěšně přistála! V dalších tématech nás čeká pár střípků z dění na ISS, příprava indické orbitální stanice, či snímek starého horního stupně rakety Ariane 4 na oběžné dráze Země. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ZQ-3 málem provedla úspěšný návrat

Čínská firma LandSpace dosáhla významného úspěchu, když se jim povedlo na první pokus úspěšně vzlétnout s raketou Zhuque-3 (ZQ-3). Nosič nejen že dopravil hmotnostní simulátor na nízkou oběžnou dráhu, ale jeho první stupeň zvládl průlet atmosférou, vstupní zážeh a úspěšné přistání zhatil „jen“ neúspěšný pokus o zpomalení. I přesto se jedná o významný milník, jelikož se jednalo o raketu, která nejvíce připomíná zmenšenou Starship s parametry Falconu 9.

Raketa ZQ-3 má na výšku 66 metrů a průměr stupně je 4,5 metru. Je tedy o něco nižší než Falcon 9, ale má větší průměr. Navíc je vyrobená z nerezové oceli a její první stupeň pohání devět motorů Tianque-12A (Tchien-čchüe), které spalují kapalný metan a kapalný kyslík. Motory produkují kombinovaný tah 5 922 kN na hladině moře. Nosnost první verze rakety ZQ-3 je udávána na 11,8 tuny na nízkou oběžnou dráhu při zahození prvního stupně, respektive 8 tun při záchraně prvního stupně. Připravovaný nosič ZQ-3E by měl být vyšší (76,2 metru) a tím by měl mít i vyšší nosnost (21,3 tuny při ztrátě prvního stupně, 18,3 tuny při záchraně stupně).

První mise odstartovala z rampy 96 na kosmodromu Jiuquan po jihovýchodní trajektorii. Vzlet se zdál být nominální a hlavní motory byly vypnuty v čase T+129 sekund, po kterém následovalo čisté oddělení prvního a druhého stupně. První stupeň poté provedl vstupní zážeh se třemi motory, který začal v čase T+6:11 a trval přibližně 46 sekund – výrazně déle než typické vstupní zážehy Falconu 9, což naznačuje konzervativní přístup pro debutový let. V čase T+8:00 se stejné tři motory znovu zapálily pro finální přistávací zážeh. Nosič poté pokračoval po téměř dokonalé trajektorii směrem k nově vybudované přistávací ploše. Chvíli před přistáním však došlo k anomálii a stupeň tvrdě dopadl jen pár metrů od okraje přistávací plochy. Navzdory tvrdému přistání byl pokus o první let označen jako pozoruhodně úspěšný.

Mezitím druhý stupeň, poháněný jediným vakuově optimalizovaným motorem Tianque-15A (Tchien-čchüe), pokračoval v zážehu. K vypnutí motoru došlo v čase T+8:29, po kterém LandSpace prohlásil misi za plně úspěšnou. Předletové spekulace, které putovaly po sítích, že by mise mohla nést prototyp opakovaně použitelného nákladního kosmického letounu Haolong, se na základě časového harmonogramu jeví jako neopodstatněné.

Zhuque-3 je pouze úvodním aktem procesu, který se proměňuje v intenzivní vlnu celé řady čínských opakovatelně použitelných nosičů, které se chystají na start. Třeba Dlouhý pochod 12A (CASC), což je státem vyvinutá raketa, která je téměř identická co do velikosti jako Zhuque-3 (výška 69 m, průměr 3,8 m). V současné době to vypadá, že se cílí na první start v prosinci 2025, během kterého se také pokusí o přistání prvního stupně a to hned při premiérovém letu. I motory tohoto nosiče spalují palivovou směs z kapalného metanu a kapalného kyslíku.

Další je třeba Tianlong-3 (Tchien-lung) od firmy Space Pioneer. Tento nosič je v podstatě klon rakety Falcon 9 (výška 71 m, průměr 3,8 m, devět motorů prvního stupně, které spalují RP-1 a kapalný kyslík). Firma se „proslavila“ statickým zážehem v červnu 2024, při kterém se stalo, že se stupeň neúmyslně vznesl z testovacího stanoviště. Skutečně plánovaný ostrý start se očekává někdy v roce 2026, ačkoli při prvním letu nebude prováděn pokus o návrat prvního stupně.

Za zmínku stojí také Lijian-2 (Li-ťien) od firmy CAS Space. Ta má unikátní konstrukci využívající tři k sobě připevněná nosná jádra, která se oddělují od horního stupně jako jeden celek a jsou určena k společnému přistání na společných nohách. Raketa využívá letecký petrolej (RP-1 a kapalný kyslík). Ve vývoji je také varianta Lijian-2H s pěti boostery pro obzvláště těžké náklady. Pokus o záchranu tohoto zvláštního prvního stupně je v plánu nejdříve v roce 2028.

Proč tolik raket s opakovatelně použitelnými stupni? Pro Čínu je to zcela zásadní věc. V roce 2024 Čína provedla 68 orbitálních startů a každý první stupeň ze všech těchto startů byl jen na jedno použití, vyhořelé stupně často dopadaly na vnitrozemské vesnice a používaly toxické hypergolické pohonné látky. Naproti tomu Spojené státy odlétaly více než dvakrát tolik misí, zatímco vyrobily pouze asi polovinu nových prvních stupňů, a to téměř výhradně díky flotile opakovaně použitelných raket Falcon 9 společnosti SpaceX.

Náhlý nárůst čínských opakovaně použitelných raket využívajících kapalný metan a kapalný kyslík signalizuje strategický obrat. Mnoho „soukromých“ a státem podporovaných společností nyní závodí v nasazení rychle znovupoužitelných raket střední nosnosti, což je důležitá schopnost, která by mohla dramaticky zvýšit kadenci startů a snížit náklady. Čína by totiž ráda vytvořila své internetové konstelace jako je Starlink. Pro vynesení tisíců družic však potřebujete výrazně vyšší kadenci a samozřejmostí je i snaha o snížení nákladů. Z představy, že by všechny potřebné starty tisíců družic byly provedeny pomocí jednorázových nosičů, se zřejmě vyděsila i Čína.

Vzhledem k tomu, že LandSpace se při svém prvním pokusu dostala jen pár metrů od úspěchu a v nadcházejících měsících by měly vzlétnout nejméně dvě další opakovaně použitelné rakety třídy Falcon, rok 2026 se může stát určujícím rokem pro komerční kosmické lety. Nové kosmické závody už nejsou jen o dosažení oběžné dráhy; jde o to, kdo se tam dostane nejlevněji a nejčastěji. Čína si toho evidentně všimla.

ZhuQue-3 Y1 Reusable Launch Vehicle Launch Mission Recap pic.twitter.com/9rTEX2eWQ0

— LandSpace (@LandSpace_Tech) December 5, 2025

Kosmický přehled týdne:

Indie oznámila, že příprava prvního modulu plánované stanice Bharatiya Antariksh Station úspěšně pokračuje. Modul označený jako BAS-01 bude základním modulem stanice a bude tedy disponovat mimo jiné fotovoltaickými panely. Modul bude cílem pro plánovanou indickou pilotovanou kosmickou loď Gaganyaan. Ohledně umístění stanice na oběžné dráze Země padla v tomto týdnu ještě jedna zpráva. Indie a Rusko se zavázaly umístit své budoucí stanice (u Ruska je to uvažovaná stanice ROS) na dráhu se stejným sklonem (51,6°). Uvedl to šéf Roskosmosu Dmitrij Bakanov během návštěvy Nového Dillí. K těmto plánům nebyly uvedeny žádné podrobnosti. Není tady ani jasné, zda budou astronauti obou zemí využívat Sojuzu a Gaganyaan společně, či jaké budou použity dokovací porty. Ze stavu věcí se však zdá, že Rusko tímto plánem naznačilo, že i nadále bude pro pilotované mise využívat Bajkonur. Indie zase plánuje, že její stanice bude složena z pěti modulů.

Několik zpráv z ISS. V neděli 7. prosince se role velitele ISS ujme astronaut NASA Mike Fincke, který převezme vedení po ruském kosmonautovi Sergeji Ryžikovovi. Končící velitel spolu se svým krajanem Alexejem Zubrickým a astronautem NASA Jonnym Kimem poté nastoupí do své lodi Sojuz MS-27 a v pondělí se odpojí, aby tak dokončili svou 245 dní trvající misi na oběžné dráze. Stanice vstupuje do posledních zhruba pěti let své existence a to výrazně ovlivní její další fungování. Schválení rozpočtu v kongresu USA bylo doprovázeno prohlášením Jareda Isaacmana, který je kandidátem na administrátora NASA: „Maximalizuje vědeckou hodnotu každého dolaru, který Kongres agentuře poskytne. Tím bude kosmická stanice i nadále rušným centrem vědy pro posledních pět let, které jí čekají.“ Kosmická stanice má naplánovaný rozsáhlý vědecký program. Problémem zůstává způsob, jak tam všechny experimenty dopravit. Komplikací je i nedávné poškození ruské rampy na Bajkonuru při startu Sojuzu MS-28. Pokud by odstávka rampy byla dlouhá, může to narušit běh ISS. Nákladní Progressy dodávají nejen náklad, ale zajišťují i zvyšování oběžné dráhy komplexu. Roskosmos a NASA se však nyní shodují, že kapacity pro zvýšení dráhy jsou nyní dostatečné. Po misi Crew-12, která by měla odstartovat v únoru 2026, přiletí k ISS také Starliner, který však nepoveze astronauty, ale jen náklad. Nicméně se blíží konec stanice a s ním i potřeba úspěšně navést komplex pod správným úhlem do atmosféry. Ruský segment je důležitou součástí těchto plánů, jelikož bude svými motory řídit správnou orientaci komplexu až do posledních chvil. Roskosmos tak již má za úkol pracovat na zvyšování palivových zásob komplexu. K tomu jsou Progressy nezbytné.

Přehled z Kosmonautixu:

V této části si připomeneme všechna témata, které jsme už v uplynulých sedmi dnech zpracovali v článcích. Začali jsme pozitivní zprávou z Evropy. ESA totiž oznámila, že úvodní let znovupoužitelného orbitálního stroje Space Rider očekává v roce 2028. Teleskop Nancy Grace Roman od NASA je již prakticky dokončen a nyní překonal další soubor zkoušek. Prvním Živě a česky komentovaným startem týdne byl vzlet rakety Vega-C, která vynesla jihokorejskou snímkovací družice KOMPSAT-7. Informovali jsme vás také o tom, že Evropa s ohledem na dění v USA hledá nové využití pro evropské servisní moduly a také pro misi sondy ERO k Marsu, která měla původně dopravit vzorky z Marsu na Zemi. Pravidelný měsíční video seriál Vesmírné výzvy tentokrát shrnul dění v listopadu. Vyšel také obsáhlý článek o výzkumu gravitačních vln. Úspěšná česká družice VZLÚSat-2 po necelých čtyřech letech ukončila svoji činnost a vstoupila do atmosféry. Představili jsme vám už šestý experiment, který je nachystaný na plánovanou kosmickou misi Aleše Svobody. Ze Spojených států přišla zpráva o vyloučení ruského astronauta Olega Artěmjeva z připravované mise Crew-12 pro podezření ze špionáže. Vyšel také čtvrtý díl seriálu Z Indie do kosmu, který se věnoval třeba přípravám na první indický pilotovaný let. Agentura NASA si vybrala University of Alabama z Birminghamu, aby jí poskytla nezbytné systémy pro dopravu teplotně citlivých vzorků z Měsíce na Zemi. Další článek se věnoval tomu, jak obrovské datové sady teleskopu Euclid odhalují tajemství galaxií. Na závěr týdne jsme se dozvěděli, že NASA rozhodla, které dva vědecké přístroje se v rámci mise Artemis IV podívají na povrch Měsíce, konkrétně do jižních polárních oblastí.

Snímek týdne:

Družicí BlackSky byl vyfocen horní stupeň rakety Ariane 4, který 3. prosince 1999 vynesl francouzskou vojenskou snímkovací družici Hélios-1B a malou vojenskou duržici Clementine. Horní stupeň nosiče nebyl deorbitován a horní stupeň už 26 let obíhá kolem Země. Obě vynesené družice jsou dnes již nefunkční, ale stále krouží kolem Země – stejně jako jejich horní stupeň. Fotek družic pořízených jinými družicemi přibývá a jedná se o stále více žádanou službu

Video týdne:

Společnost VAST zveřejnila pěkné video z jejich družice Haven-DEMO, která slouží jako testovací platforma pro přístroje, které budou použity na plánované orbitální stanici Haven. Společnost uvádí: „Dokončili jsme testování redundantních záložních systémů a bezdrátovou aktualizaci softwaru, kalibrovali jsme kritické přístroje GNC a ověřili vyhřívání pohonné nádrže.“

Haven Demo remains healthy as we continue to meet spacecraft test objectives. We’ve completed testing of redundant failover systems & an over-the-air software update, calibrated critical GNC instruments, and verified propulsion tank heating. pic.twitter.com/DBvJPwuekm

— Vast (@vast) December 5, 2025

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://en.wikipedia.org/
https://x.com/
https://spaceflightnow.com/
https://x.com/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/G7Yc830b0AMXidj?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/G7SNXx3agAA1XFA?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/G7OZ3xjbgAMgq0c?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/G7OZ3xqbgAM9uOh?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/G7TheheW4AA4Gm3?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/G7RkgSMaEAADybn?format=jpg&name=medium