Poslední čistě zářijový týden přinesl hned několik startů Falconu 9, vzlétl Atlas V a několik čínských raket. Kosmotýdeník se však v hlavním tématu bude věnovat především zvyšování oběžné dráhy Mezinárodní kosmické stanice pomocí nového zařízení, které má v trunku schované nákladní loď Dragon 2. Dále se podíváme na probíhající přípravy na jedenáctý integrovaný let Super Heavy Starship, čínskou kosmickou vycházku, anebo testy skafandru pro program Artemis. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Dragon zvýšil dráhu stanice pomocí nového zařízení
Nákladní loď Dragon 2 (C211), která je při misi CRS-33 připojena k Mezinárodní kosmické stanici, provedla tento měsíc již třetí zážeh zařízení, které bylo vyvinuto k tomu, aby zvyšovalo oběžnou dráhu stanice. Speciální boost kit pracoval tentokrát 15 minut a přidal k celkové rychlosti komplexu 1,62 m/s. Nová schopnost amerických nákladních lodí výrazně pomáhá stanici nebýt závislá jen na letech Progressů, které doposud převážně sloužily ke zvýšení oběžné dráhy komplexu. (Využívány však byly také raketoplány, nyní i lodě Cygnus, či motory modulu ruského segmentu). Páteční zážeh proběhl dle očekávání a napravil tak ne zcela úspěšný čtvrteční pokus, který však trval jen 3 minuty a 45 sekund místo plánovaných 19 minut a 22 sekund. Pozemní tým si tehdy při zážehu všiml anomálie v práci s nádržemi, které se dle plánu nepřehodily. Řídicí tým v Johnsonově kosmickém středisku proto práci motorů ručně zastavil, aby se šetřilo palivo. Nejnovější zážeh pak sloužil jako příprava výšky stanice pro přílet pilotované kosmické lodě Sojuz.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
První zkušební zážeh proběhl již 3. září, kdy došlo k zážehu, který zvýšil dráhu stanice o zhruba 1,5 kilometru. Při tomto zážehu však šlo také o test dobrého chodu, při kterém se ověřovalo, zda nedochází k nechtěným silným vibracím stanice. Zážeh byl však vyhodnocen jako šetrný ke komplexu a vykazoval očekávatelné namáhání a vibrace.
Boost kit (nebo také propulsion boost kit) je speciální propulzní modul navržený společností SpaceX pro nákladní verzi kosmické lodi Dragon 2. Je umístěn v trunku Dragonu, který slouží k přepravě větších experimentů nebo zařízení, která se pak využívají na Mezinárodní kosmické stanici. Hlavním účelem boost kitu je umožnit Dragonu provádět zážehy určené ke zvýšení oběžné dráhy stanice. To pomáhá udržovat orbitální výšku stanice, kterou dosud zajišťovaly především ruské nákladní lodě Progress. Kit obsahuje šest nádrží s pohonnými látkami (hydrazin a oxid dusičitý), tlakovou nádrž s heliem a dva Draco motory (založené na standardních motorech Dragonu), které jsou orientovány podle vektoru rychlosti stanice. Systém je nezávislý na hlavním pohonu Dragonu a nese dostatek paliva na přibližně 35 % ročních potřeb stanice pro zvýšení své dráhy. Dá se přirovnat také ke zhruba 1,5 kapacitě lodi Progress, která byla roky hlavním prostředkem pro zvyšování výšky dráhy stanice. Po dokončení mise se trunk s kitem odhodí a shoří v atmosféře. Toto zařízení bylo vyvinuto v reakci na potřebu diverzifikace kapacit takových zážehů a také proto, že standardní Draco motory Dragonu nejsou optimálně orientovány pro tyto manévry.
Celá procedura je pak přípravou na budoucí ukončení Mezinárodní kosmické stanice, která bude muset být velmi pečlivě navedena do vrchních vrstev atmosféry. K tomu poslouží upravená loď Dragon, která zajistí dostatek energie a společně s ruským segmentem také přesné řízení vstupu do atmosféry.
Kosmický přehled týdne:
Na základně Starbase (Boca Chica) probíhají přípravy na jedenáctý testovací let sestavy Super Heavy Starship. 22. září proběhl testovací statický zážeh Starship S38 a již předtím, sedmého září proběhl statický zážeh Super Heavy B15. Dle aktuálně platných zpráv, by start mohl proběhnout 14. října a cílem bude zřejmě obdobná trajektorie, kterou jsme viděli při desátém letu. Půjde tedy opět o transatmosférický let s přistáním Starship v Indickém oceánu. Super Heavy B15 poletí podruhé, první let absolvoval při misi IFT-8 v březnu letošního roku. Cílem bude po vynesení Starship „dosednout“ na hladinu Mexického zálivu – nebude se tedy zachytávat rampou. Na Starbase je totiž připravena nová generace Super Heavy a pro další lety už by se nenašlo využití. Podobně je to se Starship S38. Ta letí sice poprvé, ale je to poslední letový exemplář ne úplně úspěšné druhé generace těchto lodí. Po absolvování IFT-11 se budeme muset připravit na delší pauzu, než budou k letu připraveny nové generace nosiče a lodi a také nová rampa. Vše je samozřejmě již v pokročilé fázi výroby a úprav.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Posádka čínské pilotované mise ShenZhou-20, která pobývá na stanici Tiangong, dokončila v pátek svůj již čtvrtý výstup do volného prostoru (EVA). Tím dorovnala rekord v počtu vycházek během jedné čínské expedice. Chen Zhongrui a Wang Jie, kteří oblékli skafandry a vyrazili mimo staniční moduly, dokončili instalaci ochranných zařízení proti kosmickému odpadu a kontrolu externího vybavení. Spolupracovali s robotickým ramenem a z paluby stanice je jistil Chen Dong. Posádka mise ShenZhou-20 je na stanici už více jak 150 dní a jejich výprava se tak pomalu chýlí ke konci.
Přehled z Kosmonautixu:
Každý den vyjdou na tomto webu dva články, které se věnují kosmonautice. Pojďme si je připomenout, ať je váš přehled kosmonautického dění úplný. Nejprve jsme vás zvali na zářijovou Kosmoschůzku. V pondělí vyšel další díl Deníku astronauta, kde vám exkluzivně Aleš Svoboda předává své zkušenosti ze svého tréningu v zařízeních Evropské kosmické agentury. Tento týden proběhlo několik Živě a česky komentovaných přenosů. Prvním byl let rakety Falcon 9 s družicemi Starshield. NASA představila desítku nových astronautů, o kterých tvrdí, že by se některý z nich mohl stát i prvním člověkem na Marsu. Také jste nám udělali radost, když jste nás znovu poslali do finále soutěže Křišťálová lupa. Nová americká mise má za úkol pořídit snímky neviditelného halo kolem Země, slabého záření, které vydává nejvzdálenější vrstva naší atmosféry, exosféra, podle toho, jak se mění a upravuje v reakci na dění na Slunci. Další Živě a česky komentovaný přenos vás nechal sledovat start rakety Atlas V, která vynášela další družice konstelace Kuiper. Zabývali jsme se také návrhem, který představil Peter Beck a který se zabývá jednodušší metodou, jak zajistit vysokokapacitní komunikaci k Marsu a zpět. Další dobrá zpráva týkající se výzkumu Marsu přišla hned poté. Dvojčata sond EscaPADE agentury NASA jsou již zpět na Floridě a připravují se na svůj start letos na podzim. Aby podpořila inovace v celém americkém kosmickém průmyslu, rozhodla agentura NASA, že firmě Katalyst Space Technologies z arizonského města Flagstaff udělí kontrakt na zvýšení oběžné dráhy svého teleskopu. V pátek jsme pro vás připravili další Pokec s Kosmonautixem, ve kterém jsme diskutovali o kosmonautice. Společná americko-indická radarová družice NISAR určená k pozorování naší planety už pořídila své první fotografie povrchu planety. Na závěr týdne jsme vás informovali o docela nemilých zprávách ohledně malého nákladního raketoplánu Dream Chaser.
Snímek týdne:
Snímek týdne tentokrát zajistila Peggy Whitson, která sdílela fotku z testování nových skafandrů pro program Artemis. Dvojice astronautů zde testovala ovládání a pohyb na plošině, která zajistí svezení posádky z vrchu Starship na lunární povrch a zase zpět. Ve skafandrech jsou Peggy Whitson a Douglas Wheelock. Peggy upozorňuje, že je potřeba vychytat úplně všechny detaily tak, aby během akce na Měsíci posádku nic nepřekvapilo.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Video týdne:
Čínská raketa Jielong 3 (Smart Dragon 3), odstartovala již na svůj osmý let, při kterém vynesla 11 družic Geely-06, které patří do větší konstelace družic. Starty tohoto nosiče jsou zajímavé proto, že probíhají z námořní plošiny, která může měnit pozici tak, aby místo startu nejlépe vyhovovalo dané misi. Cílem byla tentokrát nízká oběžná dráha ve výšce 600 kilometrů. Raketa je čtyřstupňová a všechny stupně využívají tuhé pohonné látky. Nosnost je zhruba 1 600 kilogramů na sun-synchronní oběžnou dráhu. Nosič samotný startoval poprvé v roce 2022 a od té doby byly všechny jeho starty úspěšné.
Zdroje informací:
https://www.theregister.com/
https://www.reddit.com/
https://en.wikipedia.org/
https://x.com/SpaceX/
https://english.www.gov.cn/
Zdroje obrázků:
https://x.com/SpaceX/status/1970282201360277729
https://pbs.twimg.com/media/G11iNCGWIAAXVxh?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/G1zZ_-xagAAOm7d?format=jpg&name=medium
https://pbs.twimg.com/media/G1fY5j6aoAcgx03?format=jpg&name=4096×4096
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/v/t39.30808-6/553285374_1261434939120655_7919056060670060751_n.jpg?_nc_cat=104&ccb=1-7&_nc_sid=127cfc&_nc_ohc=XUBqNNhAQ0MQ7kNvwHVFHsH&_nc_oc=AdnVvzvv2z6DkXjs8R0igyO7doKEn-t-HclP34WfqRyZZL9nwx-BlvPfTssX3PnDJFEVFXMT_2ydwOlIlnTdetTH&_nc_zt=23&_nc_ht=scontent.fprg1-1.fna&_nc_gid=A07t3jYGh_ZBjUn0GDGyIg&oh=00_AfbDK9TpIyn732htZzaqc22XVSiV-TGIWUzIKpBrSX_7sA&oe=68DE96D9
Ad hodnocení druhé generace SS.
Za mě naopak byla úspěšná zcela. Obzvlášť pokud 11. zopakuje 10. v plném rozsahu. První lety série sice nedopadly, byly to konec konců prototypy a jednalo se o testování, ale celá série jako taková míří k plnému úspěchu. Má splněno. A pokud na ni třetí generace naváže, úspěch nezkalí ani případná havárie 11.
Ano, jedná se o moje subjektivní hodnocení a tak, jak to popisuje vy, je to samozřejmě také možné vnímat. Nicméně s porovnání s první generací je druhá generace méně úspěšná. Zároveň několik neúspěšných letů vygenerovalo docela slušné zpoždění, které docela výrazně zasahuje do plánů pilotovaného letu na povrch Měsíce.
Obecně vzato byla druhá generace spíše zklamáním. První dva kusy nedolétly na plánovanou dráhu, třetí sice ano, ale ztratil stabilizaci, čtvrtý selhal při pozemní zkoušce. Pátý uspěl a šestý snad taky, ale to je prostě málo. Zvlášť poté, co první generace u posledních testů vykazovala výrazně vyšší spolehlivost.
Prvú rampu už nebudú používať?
Zdravím, nevím kam jinam svůj poznatek napsat, tak to napíšu pod „neutrální“ Kosmotýdeník: jde o atribut „Čas čtení“. Přiznám se, že mám pocit, že je to novinka, nějak si nevybavuju, že by to tu dřív bylo, pokud ano, tak se omlouvám za přehlédnutí. Každopádně si nemyslím, že je to úplně šťastný nápad toto uvádět. Za prvé: čas čtení je velice subjektivní záležitost a už na první pohled mi ty časové údaje připadají přemrštěné a mé vlastní měření toto potvrdilo. Opravdu jsem se nesnažil „trhat rekordy“ a přelítávat očima po textu nazdvukovou rychlostí, přesto výsledky dopadly takto: 1) Kosmotýdeník 680, Čas čtení: 12min, Můj čas: 3:55min 2) Deník astronauta 11, Čas čtení: 8min, Můj čas: 2:50min 3) ESA Wivern, Čas čtení: 5min, Můj čas: 1:18min . Každý čte jinak rychle, přesto si dovolím tvrdit, že redakcí uvedené časy čtení jsou zbytečně velmi nadhodnocené a část čtenářů to může spíše odradit. Nevím, na základě čeho jsou ty časy stanovené, ale připadá mi kontraproduktivní je uvádět a působí spíše odrazujícím způsobem.
Předpokládám, že jde o nějaký plugin do WordPressu, který počítá slova. Občas se to používá a jako hrubý odhad to nemusí být špatné, když si zvyknete na to, jaký je rozdíl mezi odhadovaným a Vašim časem.
Čtete tedy na můj vkus opravdu rychle, ale i na mě jsou ty odhady nadhodnocené. Článek o ESA Wivern jsem četl skoro dvě minuty. Třeba na root.cz mají realističtější odhady.
Ano, jde o novinku, kterou jsme nasadili včera. Kolega, který to nasadil, uvedl, že pro výpočet zvolil „lehce nadprůměrnou rychlost čtení“. Vaši zprávu mu předám a zkusíme to ještě doladit. O tuto funkci se v minulosti několik lidí přihlásilo a tak jsme jim chtlěi vyjít vstříc.
Zdravím, díky za zpětnou vazbu. Zkusím se na to podívat a případně nebude problém odhady upravit.
spíše jste mohli dát výzvu, ať na třeba těch třech vybraných článcích si čtenáři sami stopnou svůj čas (mobil má dneska každý a stopky jsou automaticky vedle budíku jako nativní appka bez nutnosti instalace app třetí strany) a napíšou vám výsledky, kdybyste měli časy od deseti-dvaceti čtenářů, můžete odfiltrovat extrémy jako jsem já a dát tam nějaké „většinové“ hodnoty .) ano já čtu fakt rychle, je to holt dané tím, že v době mého mládí ještě nebyly ani mobily ani internet a já mám přečteno několik tisíc knížek a čtu dodnes .) proto bych se přikláněl k tomu, aby vám zpětnou vazbu o časech dalo více čtenářů .)
To mi, upřímně řečeno, přijde jako overkill pro takovou odlehčenou funkci.
Zkusil jsem si sám přesně metodou, kterou popisujete, přečíst několik článků a změřit čas nutný k přečtení. Četl jsem svým normálním tempem a došel jsem k názoru, že časy byly opravdu přepálené. Teď už by to mělo být o něco blíže realitě.