Společná americko-indická radarová družice NISAR (NASA-ISRO Synthetic Aperture Radar) určená k pozorování naší planety už pořídila své první fotografie povrchu planety. Tyto snímky nabízejí náhled možností, které tento projekt nabídne, až později v tomto roce vstoupí do plné vědecké fáze. „První snímky z družice NISAR, která byla vypuštěna za prezidenta Trumpa ve spolupráci s Indií, jsou důkazem toho, čeho lze dosáhnout, když se sjednotíme kolem společné vize inovací a objevů,“ uvedl zastupující administrátor NASA, Sean Duffy a dodal: „Tohle je pouze začátek. NASA bude i nadále stavět na neuvěřitelných vědeckých pokrocích minulosti i současnosti, zatímco budeme usilovat o dosažení našeho cíle udržet si vedoucí postavení naší země v oblasti vesmírného výzkumu prostřednictvím vědy na nejvyšší úrovni.“

Snímky z družice, která byla 30. července vynesená indickou raketou, ukazují úroveň detailů, s jakými NISAR skenuje Zemi, aby poskytla jedinečné a praktické informace osobám s rozhodovací pravomocí v široké škále oblastí, včetně reakcí na přírodní katastrofy, monitorování infrastruktury a zemědělského hospodaření. „Tím, že pochopíme, jak naše planeta funguje, můžeme vytvářet modely a analýzy fungování jiných planet v naší Sluneční soustavě i mimo ni, zatímco se připravujeme na posílání lidí na úžasnou výpravu zpět k Měsíci a vstříc Marsu,“ uvedl přidružený administrátor NASA Amit Kshatriya a dodal: „Úspěšné pořízení těchto prvních snímků z NISARu je mimořádným příkladem toho, jak partnerství a spolupráce mezi dvěma národy na opačných koncích světa mohou vést ke společnému dosažení velkých výsledků pro blaho všech.“

21. srpna systém radaru se syntetickou aperturou v pásmu L, který dodala Jet Propulsion Laboratory z jižní Kalifornie, zachytil ostrov Mount Desert u pobřeží amerického státu Maine. Tmavá místa představují vodu, zatímco zelené oblasti jsou lesy, purpurovou barvu mají tvrdé povrchy jako třeba budovy, či holá země. Radarový systém v pásmu L dokáže rozlišit i objekty o velikosti 5 metrů. Díky tomu je schopen zobrazit úzké vodní cesty procházející skrz ostrov, ale i drobné ostrůvky rozházené v okolních vodách.

Následně se 23. srpna radaru v pásmu L podařilo nasnímat část severovýchodní části Severní Dakoty v okresech Grand Forks a Walsh. Tento snímek zachycuje lesy a mokřady na březích Forest River, která protéká středem snímku od západu k východu. Na severu a jihu pak vidíme farmářské oblasti. Tmavé zemědělské plochy ukazují pole ležící ladem, zatímco světlejší barvy představují pastviny, či plodiny jako jsou sójové boby, či kukuřice. Kruhové útvary naznačují používání systémů kruhové zálivky s pevným středem.

Tyto snímky demonstrují, jak radar se syntetickou aperturou v pásmu L dokáže rozlišit typy půdního pokryvu – nízko ležící vegetaci, stromy i lidmi postavené struktury, které se nacházejí v každé oblasti. Tato schopnost je nezbytná nejen pro monitorování přírůstků a úbytků lesů a mokřadů, ale ke sledování vývoje plodin během vegetačních období po celém světě. „Tyto prvotní snímky jsou pouze náhledem tvrdé vědy, kterou bude NISAR produkovat. Přinese data a poznatky, které vědcům umožní studovat měnící se zemské pevniny a ledové povrchy v nebývalých detailech a zároveň vybaví osoby s rozhodovací pravomocí, aby mohly reagovat na přírodní katastrofy a další výzvy,“ uvedla přidružená administrátorka z ředitelství vědeckých misí v centrále NASA ve Washingtonu a dodala: „Jsou také odkazem několika let tvrdé práce stovek vědců a inženýrů z obou konců světa, kteří stavěli observatoř s nejpokročilejším radarovým systémem, který kdy NASA a ISRO vypustily.“

Systém v pásmu L využívá vlnovou délku 25 centimetrů, která umožňuje signálu proniknout přes koruny stromů a měřit vlhkost půdy, či pohyby ledových povrchů v řádu milimetrů. Právě to je klíčem k pochopení, jak se pevninské povrchy pohybují před zemětřeseními, výbuchy sopek a sesuvy půdy, během nich a po nich. Předběžné snímky z radaru v pásmu L jsou příkladem toho, co bude vědecký tým schopen produkovat, až v listopadu začne vědecká fáze. Družice se mezitím v polovině září přesunula na vyšší oběžnou dráhu ve výšce 747 kilometrů, která bude jejím pracovištěm.

Družice NISAR je vybavena také radarem v pásmu S, který dodala agentura ISRO. Tento přístroj používá mikrovlnný signál s vlnovou délkou 10 centimetrů, který je citlivější na malou vegetaci, díky čemuž je efektivnější při monitorování určitých typů zemědělských a zatravněných ekosystémů. NISAR je první družicí, která nese radary s pásmech L i S. Jejím úkolem je monitorovat pevniny Země dvakrát za 12 dní. Sběr dat probíhá s pomocí bubnovitého anténního reflektoru o průměru 12 metrů, který je největším, jaký kdy NASA poslala do kosmického prostoru.

Mise NISAR je výsledkem partnerstvím mezi agenturami NASA a ISRO, které lemují roky technické a programové spolupráce. Úspěšný start a rozložení družice NISAR staví na silném odkazu spolupráce mezi Spojenými státy a Indií v kosmickém prostoru. Radar v pásmu S dodalo středisko Space Applications Centre, U R Rao Satellite Centre poskytlo družicovou platformu. Nosnou raketu dodalo Vikram Sarabhai Space Centre, služby spojené se startem obstaralo Satish Dhawan Space Centre. Klíčové činnosti včetně vyklopení nosníku s anténou a jejího rozložení, vykonává a monitoruje globální síť pozemních stanic Telemetry, Tracking and Command Network agentury ISRO.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://d2pn8kiwq2w21t.cloudfront.net/original_images/missionswebNISAR_pgkG4TL.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/09/nisar-lead-image-sept-25-.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/09/nisar-image-2-sept-25.jpg