Bez spojení není velení. Otřepaná fráze nám vysvětluje, že bez dostatečného spojení těžko můžeme organizovat složitější záležitosti. Spojené státy si nově vytyčily cíl, který spočívá v pilotovaném letu k Marsu. A ačkoli smělé plány naberou zcela jistě desítky let zpoždění, jakékoli rozsáhlejší akce u Rudé planety budou potřebovat větší datovou propustnost, robustnější komunikaci a tedy mnohem propracovanější komunikační infrastrukturu. Třeba pro misi Mars Sample Return, či nějakou její zjednodušenou verzi. Upravený návrh rozpočtu pro NASA od Kongresu vyčlenil finance na přípravu komunikační sítě u Marsu. Do diskuze se nyní přihlásil Petr Back a přišel s efektivnějším a jednodušším řešením náročného úkolu. Jeho příspěvek vnímejme také jako přání ředitele komerční firmy, která vidí příležitost uplatnit řešení, které je jim blízké. Na rozdíl od jiných však nabízí ozkoušené a hotové komponenty. Přímé odpovědi Becka jsou z rozhovoru, který poskytl pro server NASA Spaceflight.
Zdroj: https://d1o72l87sylvqg.cloudfront.net/
Peter Back je CEO společnosti Rocket Lab, která provozuje druhou nejpoužívanější komerční raketu současnosti (Electron), krom toho vyvíjí vícenásobně použitelnou raketu Neutron, družicovou platformu Photon, kuje plány na misi k Venuši a jeho firmy vyrábí součástky pro družice i celé družice a sondy. Právě Becka zaujaly obnovené plány na výstavbu „vysoce výkonného marsovského telekomunikačního orbiteru (MTO)“, které se objevily v takzvaném Velkém krásném zákoně. Společnost Rocket Lab není se svým nadšením k budování podobné infrastruktury sama. Již dříve společnost Blue Origin předložila návrh se svým řešením. Nicméně Beck, hlasitý zastánce planetárního průzkumu, zdůraznil, že robustní komunikace je nepostradatelným základním kamenem jakékoli širší akce k průzkumu Marsu. „Nic se neděje bez komunikace, dostatečně dobré komunikace,“ řekl Beck. „Je zřejmé, že tato administrativa má silnou touhu zanechat stopu na Marsu. A stopu na Marsu nezanecháte, dokud nebudete mít vysokorychlostní a spolehlivou komunikaci nejen na oběžné dráze, ale také na povrchu planety.“
Telekomunikační orbiter Marsu (MTO) není nový nápad. Projekt, koncipovaný na začátku prvního desetiletí 21. století, si kladl za cíl poskytovat širokopásmové datové přenosy mezi Zemí a Marsem, což by umožnilo bezproblémový přenos vědeckých dat, snímků ve vysokém rozlišení a dokonce i podporu budoucích misí s posádkou. Start byl tehdy plánován na rok 2009, ale v roce 2005 byl projekt zrušen, aby se zajistilo financování servisní mise k Hubbleovu vesmírnému dalekohledu a k podpoře roverů pro průzkum Marsu, Spiritu a Opportunity.
O dvě desetiletí později se koncept vrací. Ve „Velkém krásném zákoně“ amerického prezidenta – specifickém balíčku infrastruktury a vědy – je vyčleněno 700 milionů dolarů na vývoj MTO nové generace. Časový harmonogram byl stanoven náročně: Kongres musí schválit rozpočet do roku 2026 a start je plánován nejpozději v roce 2028. „Není zde žádná příležitost udělat něco šíleného nebo komplikovaného,“ poznamenal Beck a zdůraznil potřebu osvědčených, hotových řešení namísto riskantních inovací.
Návrh společnosti Rocket Lab vyniká svou jednoduchostí: jediná družice na areostacionární oběžné dráze (17 000 km nad povrchem Marsu – v podstatě obdoba geostacionární dráhy u Marsu), která družici udržuje fixně nad klíčovým bodem nad povrchem planety. Tento návrh je v kontrastu se složitějšími konstelacemi s více družicemi, které by vyžadovaly obměny a udržování správných drah.
Aby se předešlo úzkým místům v síti Deep Space Network (DSN) NASA – která je již nyní přeplněná a podle zprávy generálního inspektora z roku 2023 by měla do 30. let 21. století dosáhnout 50% nadkapacity – návrh nahrazuje tradiční rádiové (RF) spoje optickou laserovou komunikací. „Je zřejmé, že nemůžete mít tradiční RF systém, který je pro DSN velkou zátěží,“ vysvětlil Beck. „V dnešní době začínáme slyšet docela dost o optické komunikaci. Zlatým standardem by zde bylo laserové optické spojení. To by měl být zlatý standard pro maximální šířku pásma a odlehčení DSN.“
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Beck zdůraznil bohaté zkušenosti společnosti Rocket Lab s Marsem, které podpořily akvizice a probíhající projekty. Společnost také postavila dvě připravované družice EscaPADE, které se mají na cestu k Marsu vydat koncem tohoto roku, což demonstruje schopnosti společnosti ve výrobě odolného meziplanetárního hardwaru. Udržitelnost je v Beckově vizi klíčová. Konstelace na nízké oběžné dráze kolem Marsu by vyžadovala doplňování každých pět let – což by vzhledem k cestě dlouhé 225 milionů kilometrů a rostoucím nákladům byla logistická noční můra. Rocket Lab místo toho upřednostňuje zařízení na vysoké oběžné dráze s životností 10 až 30 let. „Nechcete se dostat do stavu, kdy musíte družice u Marsu stále obměňovat. Chcete, aby tam jen tak byla a fungovala co nejdéle,“ řekl Beck.
Aby návrh splnil požadovaný termín v roce 2028, využívá stávající zásoby společnosti Rocket Lab. „Způsob, jakým můžete v tomto časovém rámci operovat se složitou kosmickou sondou, je vzít si věci, které máte,“ prozradil Beck. Jde o derivát družicové platformy Photon, která obsahuje komponenty Pioneer Bus a technologii odolné platformy Lightning pro komunikaci – to vše je převzato přímo z „katalogu Rocket Lab“. Je to tedy připraveno ihned k výrobě a instalaci.
Beckova obhajoba nevychází jen z pohledu společnosti, ale sahá i k jeho vlastním osobním zájmům. Výzva NASA směrem ke komerčním nápadům pro misi Mars Sample Return, zdůraznila prolínání Beckových zájmů a schopností Rocket Lab. „Každý ví, že mám skutečnou vášeň pro planetární vědu,“ řekl. „Velká otázka, kterou se snažím rozluštit v souvislosti s projektem Venus, je, zda je život jedinečný pro Zemi, nebo zda se vyvíjí přirozeně ve vhodném prostředí? Nedávný objev některých zajímavých hornin na Marsu, jen zdůrazňuje skutečnost, že se tam prostě musíme dostat, na tuto otázku odpovědět a přivézt tyto vzorky domů. Myslím, že na povrchu Marsu právě teď leží asi půl tuctu Nobelových cen.“
Zdroje informací:
https://rocketlabcorp.com/
https://www.nasaspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2025/09/NSF-2025-09-18-05-38-54-668.jpg
https://d1o72l87sylvqg.cloudfront.net/redstone/MarsTelcomOrbiter_BlueOrigin_Rendering-1.jpg
https://pbs.twimg.com/media/GJors-ZaYAEKRMg?format=jpg&name=4096×4096
Takže na sebe budou blikat jako už v dávných dobách mořeplavby. A dalo by se říct, že je to jen zdokonalený systém kouřových znamení. Jo, v jednoduchosti je krása. I když tak jednoduché to zase asi nebude.
Zdokonalený systém „morseovky z dob Titanicu.“ Také světlo v laserovém paprsku je energie. Jen hodně směrově koncentrovaná, modulovaná, tedy účelně využitá.
Budou na sebe blikat stejně jako blikají data ve Vaší nebo mojí zprávě, která s největší pravděpodobností má na cestě mezi serverem a klientem aspoň kus optického kabelu. Jednoduché to ale rozhodně není. Na rozdíl od rádiových vln je potřeba mnohem přesněji zaměřit přijímač a vysílač, které jsou navíc oproti anténám pro radiokomunikaci složitější – jsou to malé (většinou zrcadlové) teleskopy. Přijímače jsou značně citlivé na pohled do Slunce. Pro případ, že by se nepovedlo přesně zaměřit laserovou komunikaci, bude stejně potřeba záložní rádiová, která dovolí alespoň přenos telemetrických a servisních dat potřebných k opravě a opětovnému navázání spojení po laserovém paprsku.
Krásná ukázka toho, kdy schovávat se za moudro „je to složité a jít na to selským rozumem je omyl“ neplatí.