Neděle již tradičně patří ohlédnutí za uplynulými sedmi dny a tím, co se v rámci nich stalo na poli kosmonautiky. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměřil na začátek testování sestavy lodi Orion pro misi Artemis II. Ta byla umístěna do vertikální vakuové komory přímo na kosmodromu. To bylo umožněno dokončenou rekonstrukcí a modernizací této komory, která sloužila hlavně v dobách programu Apollo. V dalších tématech vás vezmeme za rekordním prvním stupněm Falconu 9, který pokořil hranici dvaceti úspěšných startů a přistání. Nevynecháme samozřejmě ani starty raket Delta IV Heavy a Angara A5. Zatímco pro první to byla derniéra, pro druhou premiéra na nové rampě. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Na KSC vylepšili komoru pro loď Orion

Než vyrazí mise Artemis II k Měsíci a stane se tak první pilotovanou výpravu nového lunárního programu, projde ještě zevrubným testováním v nově upravené vertikální vakuové komoře. Vylepšení této komory umožňuje provádět testy přímo na kosmodromu a dobře tak připravit loď na kosmické podmínky a ušetřit čas převozů po celých Spojených státech.

Komora se nachází v budově označené jako Neil A. Armstrong Operations and Checkout (O&C), ve které jsou ve skutečnosti takové komory dvě. Jsou vertikální, což znamená, že jsou ideální na vložení nějakého velkého vertikálního zařízení, čímž loď Orion složená z velitelského a servisního modulu (plus spojovací prstenec) je. Jedná se o vysoký válec, ve kterém je možné nejen vyčerpat většinu atmosféry, ale také provádět elektromagnetické testování. Komora sloužila už během programu Apollo a po aktuálním upgradu tam 10. dubna začaly elektromagnetické testy sestavy lodi Orion, která absolvuje misi Artemis II. Loď čekají testy zahrnující vnitřní i vnější vystavení elektromagnetickému záření, což ověří, zda všechny systémy fungují dle očekávání.

V rámci přípravy na testy byla modernizována západnější vertikální komora, která umožňuje testovat kosmickou loď ve vakuovém prostředí, které odpovídá hustotě atmosféry ve výšce přibližně 77 kilometrů (prakticky už kosmický prostor – tlak 6,4 Pa a hustota 0,0008 kg/m³). Aktuálně provedená modernizace umožnila testování lodi Orion přímo na kosmodromu. Předchozí vakuové testy kosmické lodi Orion pro misi Artemis I probíhaly v Glennově výzkumném středisku NASA v Ohiu. Týmy také v O&C nainstalovaly jeřáb o nosnosti 30 tun, který umožňuje zvedat a spouštět do komory velitelský a servisní modul Orionu, zvedat a spouštět víko komory a přesouvat kosmickou loď po budově.

Již ve čtvrtek 4. dubna tým přesunul sestavu do výškové komory. Stalo se tak poprvé od dob testování programu Apollo, kdy se do komory opět dostala kosmická loď určená k průzkumným pilotovaným výpravám. Po dokončení aktuálně probíhajících testů se kosmická loď vrátí zpět do montážní a testovací buňky (Final Assembly and Systems Testing, FAST) v O&C pro další práci. Po provedení některých prací v buňce FAST bude Orion vrácen do výškové komory, kde podstoupí vakuové testy, které se pokusí nasimulovat co nejvěrnější podmínky tomu, co loď skutečně zažije během své cesty k Měsíci.

Vnitřní prostor každé ze dvou výškových komor, které se původně používaly k testování systémů pro zajištění optimálního prostředí v kabině a podpory života na lunárním a velitelském modulu Apollo, má průměr 10,3 metru a výšku 13,4 metru. Obě komory byly dimenzovány pro práci astronautů přímo uvnitř. V dobách programu Apollo byla posádka během některých testů uvnitř lodi umístěné v komoře a simulovaly se letové scénáře. Po programu Apollo byly komory používány pro zkoušky těsnosti přetlakových modulů dodaných v rámci programu raketoplánů k Mezinárodní kosmické stanici.

Současná modernizace západní komory zahrnovala nový systém monitorování kyslíku, který zajišťuje sledování hladiny kyslíku v reálném čase, a nový systém proudění vzduchu. Předchozí systém osvětlení nahradila nová LED světla a bylo odstraněno vybavení z dob programu Apollo. Do komory byl přidán systém řízení tlaku, který zajišťuje jeho přesnou kontrolu v reálném čase. Dvě nové vývěvy odvádějí vzduch z komory a vytvářejí uvnitř takřka vakuum. Nová ochranná zábradlí a servisní plošiny nahradily starší plošiny uvnitř. Na modernizovanou komoru dohlíží nová kontrolní místnost. Obsahuje několik pracovních stanic a komunikační zařízení. Řídicí a monitorovací systém komory byl modernizován tak, aby zvládal provoz veškerého dálkově ovládaného hardwaru a nových subsystémů. „Byla to úžasná příležitost vést různorodý a výjimečný tým, který znovu aktivoval kapacitu pro testování nové generace kosmických lodí NASA, které dopraví lidi zpět na Měsíc,“ řekla Marie Reedová, vedoucí projektu reaktivace západní výškové komory. „V týmu více než sedmdesáti odborníků na letectví a kosmonautiku byli lidé z NASA, Lockheed Martin, Artic Slope Research Corps, Jacobs Engineering a ze všech možných oborů. Tento projekt si vyžádal dlouhé hodiny obětavé práce a složité vzájemné koordinace, aby bylo možné úspěšně provést modernizaci a aktivaci včas pro testování v rámci přípravy na misi Artemis II.“

Kosmický přehled týdne:

V sobotu ve 3:40 SELČ úspěšně odstartovala raketa Falcon 9, která vynášela další várku družic konstelace Starlink. Pro vynesení byl použit první stupeň B1062, který zahájil svůj již dvacátý let. Jedná se tedy o rekordně používaný první stupeň této rakety. Stupeň po úspěšném startu také úspěšně přistál na plovoucí plošině ASOG. B1062 poprvé letěl v listopadu 2020 (mise GPSIII-SV04) a za svoji dosavadní kariéru vynesl například dvě pilotované mise (Inspiration4 a Axiom 1) a více než 500 družic o celkové hmotnosti více jak 261 tun. Nebyl to však jediný rekord, který byl tímto startem překonán. Předchozí start z této rampy proběhl jen 2 dny a 20 hodin před tím. Tím byl překonán dosavadní rekord v nejkratší době mezi starty z jedné rampy a to hned o 21 hodin a 24 minut.

Administrátor NASA Bill Nelson 10. dubna oznámil výběr přetlakového lunárního vozítka pro posádku, které dodá japonská kosmická agentura JAXA. Vozidlo bude sloužit astronautům v rámci pozemních operací programu Artemis. Za to Japonsko získá alespoň dvě místa pro své astronauty, kteří zamíří k Měsíci. Zároveň také bylo oznámeno, že Japonec by mohl být první neamerický astronaut, který na Měsíci přistane (pokud budou dodržena přísná kritéria).

Přehled z Kosmonautixu:

V této rubrice na vás čeká přehled všech témat, kterým jsme se již v uplynulém týdnu věnovali v rámci pravidelně vycházejících článků. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je připomenout. Začali jsme Živě a česky komentovaným startem rakety Falcon 9, která tentokrát vynášela první misi v rámci sdíleného programu Bandwagon, který podobně jako mise Transporter poskytuje možnost vynést více menších nákladů naráz. Rozdíl mezi programy je cílová oběžná dráha. Americká agentura NASA vybrala první vědecké experimenty, které budou umisťovat astronauti prvních výprav Artemis na povrch Měsíce. Chystali jsme se také na komentovaný přenos ze startu ruské rakety Angara A5, ale její start nevyšel a nakonec jsme se startu dočkali až při třetím pokusu. V ten samý den pak startovala i raketa Falcon 9. Zkoumali jsme také historické plány na vojenské využití Měsíce. Tento týden jsme se rozloučili s legendární raketou Delta IV Heavy, která při své šestnácté misi uzavřela košaté dějiny raketové rodiny Delta. Start jsme samozřejmě komentovali Živě a česky. Lidstvo se vrací na Měsíc a tentokrát tam má zůstat natrvalo. Pro orientaci na povrchu se tak bude hodit systém navigace, který otestovala NASA. Unikátní mise NEOWISE zveřejnila data z desátého roku svého infračerveného pozorování vesmíru. Byla úspěšně převzata plno-rozměrová maketa modulu I-Hab, která bude sloužit k doladění interiéru tohoto hlavního obytného modulu připravované stanice Gateway. Do kosmického prostoru se chystá nová solární plachetnice, která má ozkoušet nové technologie tohoto originálního způsobu pohonu. Teleskop TESS, který byl vypuštěn v roce 2018 má technické obtíže a proto byla přerušena vědecká pozorování. V sobotu jsme vás pozvali na další informacemi napěchované vyprávění o aktuálním pozorování prováděném dalekohledem Jamese Webba. V rámci pořadu Vesmírná technika jsme se podívali na to, jak vznikala raketa Redstone MRLV.

Snímek týdne:

Devátého dubna v 18:53 SELČ z rampy 37B na Mysu Canaveral úspěšně odstartovala ve své době nejsilnější provozovaná raketa – Delta IV Heavy. Její šestnáctá mise byla zároveň jejím posledním letem. Ze služby ji vyřadily změny na trhu s kosmickými nosiči, vysoká cena a s tím související příchod nové rakety Vulcan, kterou společnost ULA nahradí nejen Delty, ale časem i Atlasy. Krásný, ale drahý nosič tak naposledy zažehl své motory spalující kapalný kyslík a vodík a ukončil tak i dlouhou historii nosičů rodiny Delta. Na snímcích níže si můžete užít její poslední ohnivý start.

Video týdne:

Tento týden byl na silné nosiče bohatý. 11. dubna odstartovala ruská modulární raketa Angara A5, která tak pokřtila novou startovní rampu na kosmodromu Vostočnyj. Jednalo se o čtvrtý testovací let, při kterém byla na oběžnou dráhu doručena hmotnostní maketa a CubeSat.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://airandspace.si.edu/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/…/04/53632406255-e0d38e3ee4-3k.jpg?resize=1150,2048
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/04/ksc-20100331-ph-pr-oc1966orig.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/04/team-picture.jpg?resize=2000,1333
https://airandspace.si.edu/…Altitude-ChamberKSC_LIVE.jpg?itok=LDbAiEqM
https://www.flickr.com/photos/ulalaunch/53642615947/in/photostream/