Už jen dny nás dělí od chvíle, kdy americká sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) narazí do planetky Dimorphos. Ta nepředstavuje pro Zemi žádné nebezpečí a není důvod se obávat, že by ji mohla kolize namířit na naši planetu. Cílem experimentu je drobně pozměnit oběžnou dráhu planetky a pomoci vědcům zpřesnit modely, které by se použily k odklonu planetky, která by v budoucnu mohla Zemi ohrožovat. Americká sonda v současné době míří vstříc dvojici gravitačně spojených planetek, které obíhají kolem Slunce. Tato dvojplanetka je známá jako Didymos a menší ze dvou těles označujeme jako Dimorphos. Právě tento měsíček se stane 27. září v 1:14 SELČ prvním terčem praktické zkoušky tzv. kinetického impaktoru.
Zdroj: https://www.esa.int/
Za několik let bude důsledky kolize přímo na místě studovat evropská mise Hera, která provede podrobný průzkum nově vytvořeného kráteru, určí hmotnost planetky a mnoho dalších věcí. Celý experiment tak poslouží k mnohem lepšímu porozumění a hlavně opakovatelnosti této metody planetární obrany. To vše ale závisí na tom, aby DART svůj cíl zasáhl. Sonda bude v době zásahu 11 milionů kilometrů od Země a při vzájemné rychlosti 21 000 km/h se pokusí zasáhnout objekt o velikosti Velké pyramidy v Gize, což není snadný úkol. Jen pár hodin před kolizí dokáže DART odlišit malý měsíček od hlavního (a většího) tělesa. Využije k tomu pokročilý palubní navigační a řídící systém, který sondu autonomně navede vstříc cíli.
Evropská síť antén Estrack celou misi ve spolupráci s NASA podporuje už několik týdnů před kolizí tím, že sleduje sondu DART, pomáhá poskytovat data o jejím stavu, pozici a rychlosti. Během posledních 12 hodin, kdy bude sonda nepřetržitě živě na Zemi posílat aktuální fotky bude evropská síť zajišťovat spojení, které doplní komunikaci zajišťovanou agenturou NASA. Přenos obrázků, které budou sledovat lidé po celém světě, tak bude zálohovaný.
Zdroj: https://www.esa.int/
Už od května se 35metrová anténa v argentinském Malargüe věnuje poskytování ultrapřesných měření o pozici DART tím, že pravidelně vyčleňuje svůj čas na sledování této sondy. Tato stanice vytváří trojúhelník s americkými stanicemi sítě DSN v australské Canbeře a kalifornském Goldstone. Simultánní sledování DART z každé pozice umožňuje extrémně přesné určení její pozice, orientace a rychlosti. Tato metoda sledování se označuje jako Delta-DOR (delta-Differential One-way Range).
Australská stanice Deep space antenna patřící agentuře ESA se zase věnovala přijímání měsíčních hodnotících zpráv ze sondy DART. Tyto zprávy, které sonda posílala na Zemi, obsahovaly detaily o jejím stavu, pozici a pokynech, které dostala. To vše je pro americké středisko velmi důležité. Nyní, když do kolize zbývají pouze dny, se frekvence sledování ještě zvýšila. Evropská síť Estrack provádí dennodenně kontakty se sondou, které vyplňují mezery v pokrytí americkou sítí DSN. Fáze, kdy je pro danou anténu družice viditelná a může probíhat komunikace, trvá každý den zhruba hodinu.
Zdroj: https://www.esa.int/
V posledních hodinách služby bude DART nepřetržitě posílat k Zemi proud dat se snímky, které budou zachycovat cílovou planetku. Postupně se tak z matné šmouhy stane planetka s jasně definovaným tvarem, která se bude stále více přibližovat a zakrývat větší a větší část zorného pole. Až nakonec další fotka nepřijde. Bude to první reálný (nikoliv filmový záběr) na skutečnou kolizi s planetkou. Pro vědce je klíčové, aby pozemní stanice přijali každý jeden snímek. „Pro úspěch mise je klíčové, aby v závěrečné fázi DART nebyly v přenosu žádné výpadky. Antény po celém světě se proto spojí, aby se navzájem jistily a zaplnily každičkou mezírku v pokrytí pomocí Deep Space Network. Nemůžeme si dovolit ztratit s DART spojení ani a okamžik,“ vysvětluje Daniel Firre z ESA, který pracuje jako manažer služeb pro DART.
Zdroj: https://www.esa.int/
Tato závěrečná fáze začne 12 hodin před dopadem a bude trvat ještě několik hodin po něm. ESA bude spoléhat hlavně na australskou stanici New Norcia, která bude přijímat proud snímků z mise. Tato data urazí prostorem 11 milionů kilometrů než se dostanou k 35metrové anténě. Tato cesta jim zabere zhruba půl minuty. „Naše obří anténa v Austrálii bude v kontaktu s DART, když narazí do Dimorphosu. V posledních minutách bude přenášet data z palubní kamery DRACO. Přijatá data využijí vědci k určení hmotnosti planetky, typu povrchu i místa dopadu,“ popisuje Suzy Jackson, manažerka pro provoz a údržbu stanice New Norcia a dodává: „Kromě toho bude NASA používat data z DART využívat k úpravě parametrů mise. Je opravdu důležité, aby ta informace dorazila s minimálním zpožděním.“
Zdroj: https://www.esa.int/
Jedna z věcí, které nám DART nikdy nemůže ukázat, je vizuální výsledek jejího dopadu. Sonda bude v té době už zničená a její komunikace se Zemí okamžitě utichne. Přesto bude od planetky Dimorphos stále přicházet ještě jeden signál. Jeho původcem bude italský CubeSat LICIACube, který letěl spolu s DART. 14 kilogramů těžká družice se 15 dní před kolizí odpojila a nyní se chystá na focení kolize samotné i vzniklého oblaku trosek – LICIACube totiž planetku mine. Až se vyvržený materiál usadí, bude potřeba důkladně prozkoumat následky nárazu. Proto má v roce 2024 odstartovat evropská mise Hera, která o dva roky později dorazí k dvojplanetce Dimorphos. Tady zahájí zevrubný optický, laserový i rádiový průzkum zasaženého měsíčku a vědci budou moci zhodnotit dopady nárazu. Také data ze sondy Hera bude na Zemi přijímat síť Estrack.
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/dart_impacting_asteroid/19455063-1-eng-GB/DART_impacting_asteroid.jpg
https://www.esa.int/…/23796517-1-eng-GB/Dimorphos_asteroid_to_scale_with_Rome_s_Colosseum.jpg
https://www.esa.int/…/esa_s_malarguee_tracking_station/12114560-5-eng-GB/ESA_s_Malarguee_tracking_station.jpg
https://www.esa.int/…/24460842-1-eng-GB/ESA_tracks_world-first_asteroid_deflection.jpg
https://www.esa.int/…/tracking_downunder/15547042-1-eng-GB/Tracking_downunder.jpg
https://www.esa.int/…/after_the_crash_comes_hera/22247285-1-eng-GB/After_the_crash_comes_Hera.jpg
Předpokládám, že „…při vzájemné rychlosti 21 000 km/h se pokusí zasáhnout objekt…“ znamená, že i CubeSat LICIACube s kamerou se kolem Dimorphos prožene stejnou rychlostí. Snad mu bylo uděleno aspoň malé zpoždění, aby za ten ktátky okamžik stačil zaznamenat nějaký výron trosek z místa střetu.
LICIACube proletí kolem planetky stejnou rychlostí jen o zhruba 3 minuty později – právě proto, aby viděl vyvržený materiál a snad i kráter.
Provedu tedy shrnutí. Ve chvíli kolize bude LICIACube vzdálena od místa střetu zhruba 1050 km. Vteřinu do minutí Dimorphos bude právě ve vzdálenosti 5,8333 km.
Pokud odhadneme, že rychloběžná kamera udělá 250 snímků za sekundu, každých přibližně 20 metrů udělá 1 snímek.
Že mají kamery instalované na kosmických sondách rychlou závěrku jsme si ověřili na snímcích z vrtulníku Ingenuity podle ostrého stínu rotorů.
Možná na rozdíl ode mne budete znát faktické informace.
Bohužel detaily neznám. Jen mám strach, že snímkovací frekvence bude nižší.
James Web Telescope by sa na to nemohol pozrieť?
Osobně se domnívám, že infraspektrum se k tomuhle úkolu moc nehodí, ale třeba mne někdo opraví.