Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, při kterém se nejzásadnějším tématem stalo představení prvních vědeckých snímků Dalekohledu Jamese Webba. My se v hlavním tématu Kosmotýdeníku zaměříme na další snímky, které vznikly při kalibračním procesu přístrojů dalekohledu. I tyto snímky dokazují neuvěřitelné schopnosti této observatoře. V dalších tématech se podíváme na dění na základně Boca Chica, anebo si připomeneme premiérový start nové evropské rakety Vega-C. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Dalekohled Jamese Webba vyfotil i Jupiter
Poté, co bylo toto úterý zveřejněno hned pět vědeckých snímků z Dalekohledu Jamese Webba, jsme ani nemuseli čekat moc dlouho a na stránkách Mikulski Archive for Space Telescopes Science Institute začala být zveřejnována data a snímky z doby testování dalekohledu. Byly zveřejněny snímky Jupiteru a také několika planetek, které byly vyfoceny za účelem testování jednotlivých přístrojů dalekohledu. Tyto snímky dokazují, že dalekohled dokáže sledovat cíle také přímo v naší Sluneční soustavě a pořizovat spektrální analýzy v nevídané kvalitě. Právě schopnosti dalekohledu a kvalita snímků nadále překvapují celý tým vědců.
Začneme pohledem na planetu Jupiter. Snímek z krátkovlnného filtru přístroje NIRCam ukazuje výrazné pásy, které obklopují planetu, a také známou Velkou rudou skvrnu. Ikonická skvrna se na tomto snímku jeví bílá kvůli způsobu zpracování infračerveného snímku zmíněným přístrojem. „V kombinaci se snímky hlubokého pole, které byly zveřejněny v úterý, tyto snímky Jupiteru ukazují plný rozsah toho, co Webb dokáže pozorovat – od nejslabších a nejvzdálenějších pozorovatelných galaxií až po planety na našem vlastním kosmickém dvorku, tedy k objektům, které můžete vidět pouhým okem ze svého vlastního dvorku,“ řekl Bryan Holler, vědec z Space Telescope Science Institute v Baltimoru, který se podílel na plánování těchto pozorování.
Dále je na snímku planety Jupiter vlevo jasně vidět ledový měsíc Europa, který je cílem nadcházející mise NASA Europa Clipper. A aby toho nebylo málo, tak je vlevo od Velké rudé skvrny vidět dokonce i stín samotné Europy. Mezi další viditelné měsíce na těchto snímcích patří Thebe a Metis. „Nemohla jsem uvěřit, že jsme viděli všechno tak jasně a čistě,“ řekla Stefanie Milam, zástupkyně vědeckého pracovníka projektu JWST pro planetární vědu, která působí v Goddardově středisku kosmických letů NASA v Greenbeltu ve státě Maryland. „Je opravdu vzrušující pomyslet na možnosti a příležitosti, které nyní díky JWST máme pro pozorování těchto druhů objektů v naší Sluneční soustavě.“ A také to opět potvrzuje, že schopnosti dalekohledu jsou nakonec o něco lepší, než se původně předpokládalo.
Vědci byli na tyto snímky obzvláště zvědaví, protože jsou důkazem, že Webb může pozorovat měsíce a prstence v blízkosti jasných objektů Sluneční soustavy, jako jsou právě Jupiter, Saturn a Mars. Vědci se ostatně chystají využít Webba ke zkoumání toho, zda můžeme pozorovat oblaka materiálu vyvrhované z měsíců, jako je Jupiterova Europa a Saturnův měsíc Enceladus. Webb by mohl být schopen pozorovat stopy výtrysků, které se pak usazují na povrchu Europy a provést jejich spektrální analýzu. „Myslím, že to je prostě jedna z nejúžasnějších věcí, které budeme schopni s tímto dalekohledem ve Sluneční soustavě dělat,“ řekla Milam.
Kromě toho dokázal dalekohled zachytit některé Jupiterovy prstence, které vynikají zejména na snímku z dlouhovlnného filtru přístroje NIRcam. Ostatně to, že tyto prstence byly zachyceny na jednom z prvních snímků Sluneční soustavy pořízených Webbem, je dle slov Milam „naprosto ohromující a úžasné,“.
„Snímky Jupiteru v úzkopásmových filtrech byly naplánovány tak, aby přinesly pěkné fotky celého disku planety, nicméně množství dalších informací o velmi slabých objektech (Metis, Thebe, hlavní prstenec …) na těchto snímcích s pouhou minutovou expozicí byly naprosto nečekaným a velmi příjemným překvapením,“ řekl John Stansberry, vědecký pracovník observatoře a vedoucí procesu uvedení kamery NIRCam do provozu, působící na Space Telescope Science Institute.
Dalekohled získal snímky Jupiteru a Europy pohybujících se v zorném poli dalekohledu také při třech samostatných pozorováních. Tento test prokázal schopnost observatoře najít a sledovat doprovodné objekty v blízkosti jasného Jupiteru.
Dalším objektem, který dalekohled sledoval, byla planetka 6481 Tenzing. Na ní je vidět, jak se pohybuje na pozadí hvězd série snímků pořízených kamerou NIRCam. Gif k nahlédnutí zde.
Otázka samozřejmě zní: Jak rychle se může sledovaný objekt pohybovat, aby ho i přesto Webb dokázal sledovat? To byla důležitá otázka pro vědce, kteří zkoumají planetky a komety. Během uvádění do provozu použil Webb asteroid 6481 Tenzing, který se nachází v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem, k zahájení testů „rychlostního limitu“ sledování pohybujících se cílů.
Webb byl navržen s požadavkem na sledování objektů, které se pohybují stejně rychle jako Mars, jehož maximální rychlost je 30 obloukových milivteřin (0,0000083 úhlového stupně) za sekundu (Oblouková milivteřina je úhlová jednotka rovnající se jedné tisícině úhlové vteřiny). Během uvádění do provozu prováděl tým dalekohledu pozorování různých planetek, které se všechny zobrazovaly jako tečka, jelikož byly všechny velmi malé. Tým nicméně dokázal, že i tak Webb získá použitelná vědecká data ze všech vědeckých přístrojů pro objekty pohybující se rychlostí až 67 obloukových milivteřin za sekundu, což je více než dvojnásobek očekávané základní hodnoty. Máme se jistě nač těšit!
Kosmický přehled týdne:
Ve středu 13. července úspěšně odstartoval první exemplář nové evropské rakety Vega-C, který vynesl italskou fyzikální družici LARES-2. Start proběhl z kosmodromu v Kourou a ESA tak má k dispozici středně těžký nosič. Živě a česky komentovaný přenos si můžete pustit zde. Níže naleznete fotografie ze startu.
Po neplánované detonaci u motorové sekce nosiče Super Heavy B7, se na Boca Chica mění plány. Stupeň B7 je součástí testování sestavy Super Heavy Starship společnosti SpaceX a při posledním testu, při kterém dochází k rozběhnutí motorů, proudění paliva i okysličovadla, ale nedojde k zapálení, se vinou špatného postupu vznítilo rozptýlené palivo pod motory a zapříčinilo explozi. Tento týden proto bylo rozhodnuto, že B7 opustí orbitální vzletovou rampu a zamíří zpět do výrobní oblasti, kde proběhne jeho kompletní kontrola. Minimálně tři motory Raptor 2 budou muset být vyměněny. Stupeň by se k testům na rampě měl vrátit v srpnu. Mezitím projde tlakovými testy a snad i statickými zážehy loď Starship S24.
Přehled z Kosmonautixu:
V této rubrice naleznete přehled všech článků, které v uplynulém týdnu vyšly na webu Kosmonautix. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní připomenout. Týden jsme načali Živě a česky komentovaným startem rakety Falcon 9 s další várkou družic konstelace Starlink. Další zpráva přinesla pozitivní informaci, že přístroj NIRSpec na Dalekohledu Jamese Webba dokončil testovací fázi a je připraven k práci. Dvanáctého července pak NASA společně s americkým prezidentem Bidenem představili vůbec první vědecký snímek Dalekohledu Jamese Webba, kterým bylo doposud nejhlubší pole, tedy pohled do nejvzdálenějších zatím viděných částí vesmíru. Další z Živě a česky komentovaných startů byl start prvního exempláře nové evropské rakety Vega-C, který byl úspěšný. Po představení prvního snímku z Dalekohledu Jamese Webba proběhlo představení několika dalších, které ukázaly široké spektrum schopností této observatoře. Ještě přes noc jsme pro vás připravili podrobný přehled toho, co na snímcích je a co mohou znamenat pro vědu. Ohlédli jsme se také za činností marsovského vozítka Perseverance, které aktuálně vybírá možné místo přistání pro misi Mars Sample Return. V dalším článku jsme se ohlédli na první půlrok startů raket ze Země. V pro Evropany skutečně nepříjemnou hodinu odstartovala raketa Falcon 9 s nákladní lodí Dragon 2, která vezla náklad k Mezinárodní kosmické stanici. Start jsme sledovali Živě a česky. Stejně tak jsme sledovali i přílet této lodě k Mezinárodní kosmické stanici. Letní seriál TOP 5 tentokrát nepřinesl úplně lehké téma. Naopak jsme pro vás připravili přehled pěti nejzajímavějších fyzikálních observatoři minulosti. Hned poté jsme se zaměřili na jeden zajímavý CubeSat, který otestuje laserovou komunikaci. Vyšel také pravidelný měsíční přehled, který mapuje novinky kolem připravované stanice Gateway u Měsíce. Na závěr týdne vás již tradičně čekal aktuální díl pořadu Vesmírná technika a pozvali jsme Vás ke sledování dalšího komentovaného přenosu ze startu rakety Falcon 9 s družicemi Starlink.
Snímek týdne:
Co jiného může být tento týden snímkem týdne, než historicky první vědecký snímek Dalekohledu Jamese Webba, který nám skrz gravitační čočkování nabídl pohled na různě vzdálené galaxie, z nichž některé jsou od nás vzdáleny více jak 13 miliard světelných let. Více jsme o tomto snímku psali zde.
Video týdne:
V sobotu k Mezinárodní kosmické stanici úspěšně dorazila nákladní loď Dragon 2 společnosti SpaceX, která přivezla 2 668 kilogramů nákladu. Přílet a dokování u stanice zachycují zrychlené záběry níže přiloženého videa.
Zdroje informací:
https://blogs.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.flickr.com/photos/europeanspaceagency/with/52213950449/
https://blogs.nasa.gov/…/sites/326/2022/07/side-by-side.png
https://blogs.nasa.gov/…/sites/326/2022/07/jupiter_hi_res_atmo-1.png
Spektrální analýza výtrysků z Europy, možná i z Enceladu? Tak to je něco. Dělal to už nékdo?
Zřejmě se tyto snímky analyzují jinak, než pohledem člověka na obrázek. Jako diletant v oboru snímkování kosmu na záběru měsíce Europa vidím (podle zkušenosti z fotografování ve viditelném spektru) přesvětlený objekt jdoucí tím do negativu, a cípy vzniklé použitím optiky mimo parametry.
Chápejte – nekritizuji schopnosti JWST, kritizuji používání zkušenosti z fotografování klasickou pozemskou metodou.
Pro mne je toto („podívejte se na obrázky a vidíte co“) nedostatečná demonstrace výsledků pro veřejnost.
Já tam vidím, že JWST má tak velkou citlivost, že blízké a jasné objekty jím ani fotografovat nelze. Možná se mám dívat jinak a nejde o vzhled.
Já jsem v oboru fotografování daleko větší „diletent“, než Vy, na to dám ruku do ohně.
Ale chápu to tak, že tento dalekohled nefotí „světlo“, ale imfra. Tudíž to chápu tak, že ty „přesvětlené“ objekty jsou buď dále upravované pro „lidské“ oko, nebo jsou prostě tak horké jako takové nebo vlivem odrazu tepelného záření od povrchu objektu.
To není pro normální smrtelníky, my bychom uvítali nějaké laické popularizátorské vysvětlení 😀
Pokud chtěli fotit primárně Jupiter a Europa má v daném spektru výrazně odlišnou jasnost, tak to jinak dopadnou nemohlo. Asi není velký problém udělat snímek Europy zvlášť s jiným nastavením a pak ho k Jupiteru vložit, ale možná měli čas jen na jeden snímek (přece jen se toho fotilo hodně) nebo byla vědcům prezentace navenek ukradená a zajímaly je jen detaily na Jupiteru, které potřebovali k ověření funkce teleskopu a vyšťourání nějakých nových informací o planetě.
Taky mohli použít filtr na delší vlnové délky, který by odstínil blízké infračervené záření odražené od měsíce a soustředit se spíš na vlastní vyzařování objektů. V takovém spektru by chladná Europa nejspíš byla tmavší jež teplejší Jupiter (částečně je to vidět na fotce pořízené přes 3,23 mikronový filtr). Nicméně zvolili tohle nastavení a konkrétní důvody budou možná prezentované za pár měsíců v nějaké vědecké práci.
Určitě máte pravdu. Pro vytažení poznatků ze snímků stejného objektu ale pořízených s různými filtry a v různém spektru bude nejúčinnější mít je sesazené ve vrstvách (podobně jako grafický SW) – a pro analýzu vybrané oblasti snímku prolínat nebo zviditelňovat jen určitou (vrstvu).
Na snímku Jupitera a jeho měsíce …. F212N a F323N … je nějak hodně „teček“.
To vážně kolem Jupitera obíhá tolik šutrů?
Jinak jsou to snímky nádherné a jako každý zde se už nemohu dočkat na další odhalení.
Dalekohled Jamese Webba je vlajková loď celé Zeměkoule 😀
… tak dotaz beru zpět.
Nedošlo mi, že tato planeta má rovněž prstence.
Ach jo.
To, co je studené, je podle mne černé. To, co je bílé, je horké, což je i odraz tepelného záření od daného „černého“ objektu.