Už tři ze čtyř vědeckých přístrojů na palubě Teleskopu Jamese Webba dokončily činnosti spojené s jejich postupným uváděním do provozu a jsou oficiálně považovány za připravené pro vědeckou fázi. Každý ze čtyř zmíněných přístrojů má hned několik režimů provozu, které musí pozemní týmy pečlivě zkontrolovat, otestovat, zkalibrovat a nakonec i prověřit. Teprve až po dokončení tohoto nelehkého procesu může daný přístroj v daném režimu provádět vědecká pozorování. Zatím poslední přístroj, který tímto pečlivým procesem prošel, je NIRSpec (Near-Infrared Spectrograph), který disponuje čtveřicí pozorovacích režimů. Všechny jsou nyní považovány za připravené na další fázi.

MSA – micro-shutter array. Pole mikrookenic během zkoušek. Toto zařízení vzniklo na Goddardově středisku a nyní je součástí evropského přístroje NIRSpec. Každé ze čtyř polí MSA obsahuje mřížku 365 × 171 mikrookenic. Celkem je zde skoro čtvrt milionu okének s rozměry zhruba 100 µm × 200 µm.
Zdroj: http://www.esa.int

„Dokázali jsme to: Přístroj NIRSpec je připraven na vědu! Tento úžasný moment je výsledkem tvrdé práce lidí z projektů NIRSpec a JWST i celých týmů po dobu více než dvou desetiletí. Nedokážu slovy vyjádřit, jak moc jsem na všechny hrdý,“ nešetřil chválou Pierre Ferruit, z Evropské kosmické agentury ESA, který je hlavním vědeckým pracovníkem přístroje NIRSpec a dodal: „Přichází čas na vědu a já jsem ohromně zvědavý na vědecké výsledky, které nám přinesou pozorování přístrojem NIRSpec. Nepochybuji o tom, že ty výsledky budou fantastické. Každému, kdo v průběhu let umožnil, aby se tohle podařilo, patří ohromný dík.“

Poslední pracovní režim, který na přístroji NIRSpec čekal na prověření, byl režim spektroskopie více objektů. Jde o klíčovou schopnost Webbova teleskopu zachycovat spektra (lidově řečeno něco jako duhy) infračerveného záření najednou ze stovek různých kosmických objektů. Během režimu spektroskopie více objektů může individuálně otevírat a zavírat přibližně 250 000 malých okeniček. Zdrobnělina je zde namístě, jelikož se bavíme o něčem, co má rozměr srovnatelný s průměrem lidského vlasu! Přístroj si tak vybere, že chce mít výhled jen na určité části oblohy, zatímco zbytek zůstane zakrytý. Řízením pole těchto mikrookenic může Webbův teleskop pozorovat velké množství specifických objektů při snížení rušení ostatními vlivy.

Mikroskopický snímek mikrozávěrek přístroje NIRSpec.
Zdroj: https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net

Potvrzení, že pracovní režim spektroskopie více objektů na přístroji NIRSpec funguje, není žádná malá událost. Tohle potvrzení znamená historický milník – vůbec poprvé totiž bylo prokázáno, že tato technologie a schopnost fungují v kosmickém prostředí. Přístroji NIRSpec se tímto režimem otevírá široké spektrum možností – od charakteristik nejslabších kosmických objektů až po vznik galaxií a hvězdných svazků. Níže můžete vidět testovací snímek z přístroje NIRSPec pořízený během ověřování funkce režimu spektroskopie více objektů. Tato měření konkrétně zachycují oblast v okolo středu naší Galaxie (Mléčné dráhy). Dva detektory přístroje NIRSpec s pomocí pole mikrookenic dokázaly do jediné expozice dostat více než 200 spekter! Každý vodorovný pruh je spektrum, které vědci dokáží analyzovat, aby lépe porozuměli složení a vlastnostem plynu, který se nachází v této oblasti. Poslouží jim k tomu i analýza takzvaných spektrálních čar, které na obrázku vidíme jaké malé, jasnější a lehce skloněné svislé čáry ve spektrech.

Testovací snímek z přístroje NIRSPec pořízený během ověřování funkce režimu spektroskopie více objektů.
Zdroj: https://blogs.nasa.gov/

Samotný přístroj NIRSpec postavila Evropská kosmická agentura ESA ve spolupráci s konsorciem evropských firem, v jehož čele stála společnost Airbus Defence and Space. Svůj podíl na přístroji má i Goddardovo středisko z marylandského Greenbeltu, které se postaralo o dodávku detektoru přístroje NIRSpec a obstarávalo také subsystém s mikrookenicemi.

Schéma mikrookenic na přístroji NIRSpec.
Zdroj: https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/

Z celkem 17 pracovních režimů Webbova teleskopu (pokud bereme součet režimů jednotlivých palubních přístrojů) zbývá dokončit ověřování pouze posledního. Jde o koronografický režim na přístroji NIRCam. Jakmile experti potvrdí správnou funkci tohoto zbývajícího režimu, bude možné formálně uzavřít celý proces příprav Webbova teleskopu na vědecká pozorování, který trval řadu měsíců. Tento pečlivý proces vyvrcholí už zítra, 12. července. Tehdy totiž zapojené kosmické agentury představí první plno-barevné snímky a spektroskopická data z Webbova teleskopu. Tohle už nebudou žádné inženýrské kalibrační fotky, ale reálná vědecká data. Webbův teleskop tím oficiálně zahájí svou vědeckou misi.

Přeloženo z:
https://blogs.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/JWST_s_Near_InfraRed_Spectrograph_NIRSpec.jpg
http://www.esa.int/…/Low_light_test_on_micro-shutter_array.jpg
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…SrU2IZ5ghz0OPpLn0r5A&oe=61CF242D
https://blogs.nasa.gov/webb/wp-content/uploads/sites/326/2022/07/blog-nirspec.png
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…&oe=61D07896