Tento týden je starty přímo napěchovaný. Celkem nás čeká od pondělí do neděle 6 startů a můžeme se tak těšit například na start rakety Falcon 9 s nákladní lodí Dragon 2, tuto misi si detailně popíšeme v dnešním článku. Dále se můžeme těšit na start LauncherOne, dále pak na japonskou raketu H-IIA 204, nebo zkušební let ruské rakety Angara A5 a celý týden bude korunován nejsledovanějším a nejvýznamnějším startem tohoto roku a tím je start rakety Ariane 5 s Dalekohledem Jamese Webba.
Ale dnes tu jsme kvůli misi CRS-24. Jak jsme již zvyklí, tak SpaceX touto zkratkou označuje zásobovací mise na ISS. Půjde tedy o 24. ostrou misi k ISS a celkově o 26. let lodi Dragon v nákladní verzi. Pro kosmickou loď Dragon 2 půjde o 4. let a podruhé poletí kabina, která už jeden let absolvovala. Tato kabina s označením C209 konkrétně letěla na misi CRS-22 v červnu roku 2021 a u stanice strávila přibližně měsíc. Loď Dragon 2 designově vychází z lodi Crew Dragon, ale na rozdíl od ní není vybavena motory SuperDraco, které slouží jako záchranný systém v případě selhání rakety. Nejsou zde ani křesla pro posádku, ani dotykové obrazovky, které slouží posádce k ovládání lodi atd. Co si ale ještě vzala z Crew Dragonu kromě designu, je i systém dokování na ISS. Dragony se musely zachytávat staniční robotickou paží, která je potom připojila k dokovacímu portu, ale Dragon 2 už se dokáže ke stanici připojit zcela automaticky, bez nutnosti použití robotické paže.
Dragon 2 na této misi vynese dva experimenty. První experiment se označuje jako ANITA-2. Ten dodá Evropská kosmická agentura a bude sloužit k analýze atmosféry na palubě ISS. Bude schopen současně měřit stopový výskyt více než 30 různých plynů. Druhým experimentem je Astro Pi MKII. Jedná se o velmi zajímavý projekt, který bude využit v rámci soutěže Astro Pi. Jde o soutěž, kterou vypsala Evropská kosmická agentura pro žáky mladší 19 let, kteří mají za úkol napsat počítačový program, jenž potom poběží na ISS.
Ne každý náklad však potřebuje být umístěn v kabině, ale mohou být umístěny i do tzv. trunku. To je servisní modul lodi Dragon, který je dutý, může se do něj tedy umístit náklad, který nepotřebuje být v natlakované kabině. Na této misi budou v trunku umístěna zařízení v rámci programu STP-H8. STP (Space Test Program) je program amerického ministerstva obrany na vynášení různých zkušebních a testovacích zařízení na oběžnou dráhu. Písmeno H v označení H8 znamená, že se jedná o program určený pro ISS. V rámci mise H8 budou na ISS vynesena dvě zařízení COWVR a TEMPEST. Oba přístroje mají být umístěny na japonském experimentálním modulu KIBÓ. Přístroj COWVR bude měřit směr a rychlost větru nad povrchem oceánů a přístroj TEMPEST se zaměří na vzdušnou vlhkost. O obou přístrojích si můžete více přečíst zde. Dalším nákladem jsou 4 CubeSaty. Ty budou vyneseny v rámci mise ELaNa 38 (Educational Launch of Nanosatellites). Jedná se o program NASA pro vynášení studentských cubesatů.
Seznam CubeSatů:
- DAILI – Aerospace Corporation
- GASPACS – Utah State University
- PATCOOL – Kennedyho vesmírné středisko NASA
- TARGIT – Georgia Tech Research Corporation
Pro tuto misi byl vybrán první stupeň B1069, který čeká první start. Bude se jednat teprve o druhý start v tomto roce, kdy poletí zbrusu nový Falcon 9. Startovat se bude z rampy LC-39A na Floridě v úterý 21. prosince. Meteorologové však předpokládají jen 30% pravděpodobnost dobrých podmínek. První stupeň bude přistávat na mořské plošině Just Read The Instructions (JRTI).
Informace na závěr:
- Místo startu: Rampa LC-39A, Kennedyho vesmírné středisko, Florida
- Čas startu: 21. prosince 11:06 SEČ
- Raketa: Falcon 9 Block 5 (první stupeň B1069)
- Náklad: Kosmická loď Dragon 2
- Hmotnost nákladu v lodi: 2 950 kg
- Oběžná dráha: Nízká oběžná dráha (LEO) 416 × 422 km se sklonem 51,6°
- Místo přistání prvního stupně: Mořská plošina JRTI
Náš přenos ze startu spustíme zhruba v 10:50 našeho času. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, nebo Vám nefunguje přehrávání ve vloženém okně, klikněte sem a dostanete se na stránku přenosu na Mall.TV. Pokud máte s přehráváním problém, zkuste jej spustit v tzv. anonymním okně prohlížeče.
Zdroje informací:
https://www.elonx.cz/
https://en.wikipedia.org/
Zdroje obrázků:
https://room.eu.com/images/contents/SpaceXCrewDragonLaunch.jpg
https://www.elonx.cz/wp-content/uploads/2020/12/EoaY_NgXUAA2cF8-JohnKraus.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/styles/side_image/public/thumbnails/image/1-cowvr-in-etl-vibration-1041.jpg?itok=G0EUvJ4w
Jakých je těch šest startů do konce tohoto týdne? LauncherOne poletí navíc až v lednu.
Matěj Soukup zjevně vycházel z přehledu plánovaných startů zde na Kosmonautixu (https://kosmonautix.cz/starty/). Prosincový termín LauncherOne uvádějí i jiné zdroje, ale samotné VirginOrbit skutečně píše o lednu 2022 (https://virginorbit.com/the-latest/introducing-our-next-mission-above-the-clouds/). Jestli jsou i jiné odklady z výše uvedených nevím.
V době psaní článku to byl start Türksatu-5B, CRS-24, Angara A5, LauncherOne, JWST a H-IIA 204. To je šest startů během týdne, ale start LauncherOne se odložil.
Díky. Pak mi ale zase nesedí to „od pondělí do neděle“, když Türksat 5B startoval již v neděli 19. 12. Navíc tam teda chybí dva čínské starty v patek/sobotu a neděli. Což už pak taky nedává těch šest. To jen tak ze zvědavosti 🙂 To důležité je v tomto článku však CRS-24 a to je fajn přeložené a sepsáné.
Díky
Jo, je to fakt pěkně přeložené z ElonX. 😀
STP-H7 není nákladem mise CRS-24.
Díky Michale opraveno.
Nevíte proč mají Rusové pořád duo Progress a Sojuz, když by se jim vyplatilo to samé jako dělá SX s Dragonem?
Stále nechápu, že prostě nevyrábí jednu loď a do té transportní prostě jen nedají podporu života … Vždyť by konečně získali možnost transportovat náklad z orbity a navíc by měli jednotnou výrobu.
Sojuz a Progress jsou v zásadě taky dvojčata, jen Progress nemá tepelný štít, což je jádrem Vašeho komentáře. Podle všeho se zdá, že Rusové nepotřebují na Zemi dopravovat tak velké objemy nákladu a taková změna by se jim tedy nevyplatila. Ale je to jen moje domněnka.
Je to takto historicky dané. Jedním z důvodů je i to co napsal Dušan. Vzpomeňte fo minulosti, kdy Rusko nikdy nepotřebovalo významnou kapacitu návratu vzorků z kosmických stanic.