Co si budeme povídat, i přes blížící se (nicméně zatím neuskutečněný) start lodě Starliner, tento týden zcela opanovala SpaceX a historicky první sestavení nosiče Super Heavy Starship – byť to bylo sestavení jen na chvíli a na zkoušku. Děly se však i řekněme vědecky podstatnější události, které vám Kosmotýdeník přináší v hlavním tématu. Budeme se totiž věnovat prvnímu odběru vzorků vozítkem Perseverance, který však nebyl bohužel úspěšný. Dále se budeme věnovat zmíněným odkladům startu lodi Starliner. Nepřijdete nakonec ani o skvělé snímky z Boca Chica. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Nečekaný problém při prvním odběru vzorků roverem Perseverance
Šestého srpna se na Marsu uskutečnil vůbec první odběr vzorku horniny vozítkem Perseverance, který je začátkem kampaně nejen pro prozkoumání oblastí, kde se vozítko bude pohybovat. Podstatným vědeckým cílem odběru vzorků je najít ty, které budou ideální pro průzkum na Zemi v nejlepších pozemských laboratořích. Cílem je samozřejmě hledat pozůstatky možného dřívějšího života na této planetě a další novinky ohledně geologické historie Marsu. Pro vybrané odebrané vzorky si následně v příštích letech přiletí návratová mise Mars Sample Return. Perseverance svým jádrovým vrtákem úspěšně odvrtal zkušební vrt, nicméně při zpětné analýze se ukázalo, že nebyl odebrán vzorek.
Zatímco celkové fungování vrtáku a samotný odběr byly dle došlých dat v pořádku, tak bohužel samotný vzorek odebrán nebyl. Tuto skutečnost potvrdil jednak kontrolní systém, který je schopný rozpoznat hmotnost odebraného vzorku v odběrové zkumavce, ale také kontrolní snímek, který potvrdil, že skutečně nebylo nic odebráno. Dle došlých snímků je prázdná jak zkumavka, tak i samotná dutina vrtáku.
Odběr provádí příklepový dutý vrták o průměru 27 milimetrů, který je schopen odvrtat vzorek a posléze jej mechanismus dopraví do připravené zkumavky. Pro tento odběr byla připravena zkumavka s číslem 233. Vrták je umístěn na konci dva metry dlouhého robotického ramene. Dle došlé telemetrie pracoval bit i vrták při svém prvním odběru dle očekávání a stejně tak bez problémů se jeví, že pracovalo i dopravení vzorku do zkumavky. „Proces odběru vzorků je od začátku do konce autonomní,“ řekla Jessica Samuels, manažerka povrchové mise Perseverance v JPL NASA. „Jedním z kroků, které nastanou po umístění vzorku do sběrné zkumavky, je změřit hmotnost vzorku. Při tomto měření však nebyla zaznamenána žádná hmotnost navíc, která by tam byla, kdyby byl vzorek uvnitř zkumavky.“
V JPL nyní sestavili tým lidí, kteří se pokusí zjistit, co se stalo. Prvním krokem bude použití kamery WATSON – součásti přístroje SHERLOCK, která je umístěna na konci robotického ramene slouží k detailnímu pořizování snímků vrtů. Jakmile tým lépe porozumí tomu, co se stalo, bude schopen připravit další odběr. „Naše aktuální teorie je, že problém nastal pravděpodobně důsledkem toho, že hornina, kterou jsme odebírali, nereaguje tak, jak jsme očekávali. Méně pravděpodobný je hardwarový problém se systémem odebírání a ukládání vzorků,“ řekla Jennifer Trosper, projektová manažerka mise Perseverance z JPL. „V příštích několika dnech bude tým trávit více času analýzou dat, která nám z Marsu dorazila, a také získáváním dalších diagnostických dat, která pomohou porozumět základní příčině neúspěšného odběru. Odběr vzorků jsme na Zemi prováděli nesčetněkrát a nikdy se nám nic podobného nestalo“
Práce na cizí planetě zkrátka vždy může přinést nějaké překvapení, které se na Zemi nepředpokládalo. Ostatně i předchozí marsovské mise měly problémy. V roce 2008 například se při odběrech vzorků k analýze v rámci mise Phoenix ukázalo, že hornina reaguje jinak. Byla lepkavá a bylo velmi obtížné jí dostat k analyzátorům. K úspěšnému pokusu o analýzu se muselo uskutečnit hned několik odběrů. Nakonec se to podařilo vyřešit. Curiosity zase narazila na skály, které byly mnohem tvrdší a zároveň křehčí, než se očekávalo. Nejnovějším problémem je pak dlouhé řešení přístroje HP3 – tepelné sondy mise InSight, která se nedokázala díky vlastnostem podloží probít do požadované hloubky. „Byla jsem u všech misí roverů na Marsu, a od začátku nám tato planeta ukazuje stále nové a nové poznatky a překvapení,“ řekla Trosper. „Zásadní věc, kterou jsem zjistila, je, že není neobvyklé mít během prvních aktivit nových přístrojů na Marsu komplikace.“
V současnosti se Perseverance zaměřila na průzkum dvou zajímavých geologických lokalit. Tyto lokality jsou nejstarší odkryté vrstvy kráteru Jezero. První oblast se nazývá Crater Floor Fractured Rough a odhaluje podloží kráteru. Dále na průzkum čeká sousední lokalita Séítah, která krom odhaleného podloží umožní průzkum i dalších odhalených vrstev skal a nachází se na ní i písečné duny.
Kosmický přehled týdne:
Ačkoli měla již tento týden odstartovat druhá americká soukromá kosmická loď Starliner od firmy Boeing na misi OFT-2, nakonec ke startu dojde až později. Raketa Atlas V byla již minulý týden i s lodí Starliner přivezena na rampu. Během testů se však ukázalo nestandardní chování několika ventilů palivového systému lodi a po pokusech problém vyřešit na rampě, musela být nakonec sestava převezena do vertikální integrační věže. Technici se zde snaží k ventilům dostat bez toho, aby musela být loď sundána z rakety. Start se postupně posunul na čtvrtek, sobotu a aktuálně již neplatí ani neděle. Starliner navíc stojí před problémem volného portu u stanice, protože již 28. srpna má startovat zásobovací loď Dragon 2 společnosti SpaceX, která se bude připojovat k portu, kde má pět dní zůstat Starliner. Při delším zdržení by se tak start Starlineru mohl posunout až na konec září. To je však krajní možnost, aktuálně se NASA a Boeing dle svých slov snaží stihnout srpnový termín a dle aktuálních zpráv je tato možnost stále reálná.
V úterý v 9:39 SELČ odstartovala z čínského kosmodromu Ťiou-čchüan soukromá raketa Hyperbola-1. Start bohužel nebyl úspěšný a na vině je zřejmě neoddělený aerodynamický kryt, který způsobil neschopnost dosáhnout oběžné dráhy. Raketa společnosti iSpace má za sebou již tři starty, krom prvního úspěšného, byly zbylé dva neúspěšné. Video zachycující tento neúspěch si můžete prohlédnout na Twitteru Michala Václavíka.
Přehled z Kosmonautixu:
Nyní přichází ideální čas na to, zopakovat si jakým tématům jsme se věnovali v uplynulém týdnu skrz články, které vycházely na webu Kosmonautix. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní shrnout. Začali jsme dobrými zprávy ohledně přípravy mise sondy JUICE, která úspěšně prošla vakuovými testy. Vyšel také další díl série Cesty za kosmonautikou a tentokrát jsme vás vzali na návštěvu do pražského Planetum. Na konci července vyšel také pravidelný video přehled událostí kosmonautiky, náš nejstarší pořad Vesmírné výzvy. Věnovali jsme se také přípravám testu nového nafukovacího tepelného štítu, který by jednou mohl například umožnit dopravovat rozměrné náklady na Mars. Tento týden měla na svoji opravnou misi vyrazit nová soukromá americká kosmická loď Starliner, nicméně nakonec byl start několikrát odložen a jeho aktuální termín je nejistý. Vyšlo také další vydání Thomasova fotokoutku. Jestli něco v týdnu hýbalo internetem a týkalo se to kosmonautiky, tak to byly nevídané manévry na základně Boca Chica společnosti SpaceX. Tempo, které tam bylo nasazeno, bylo vskutku spektakulární. Loučili jsme se s významným fyzikem Stevem Weinbergem. Na Kennedyho kosmodrom dorazila očekávaná zásilka – sonda Lucy. Letní seriál TOP 5 se tentokrát věnoval velmi zajímavému tématu připravovaných, ale nikdy nerealizovaných modulů pro Mezinárodní kosmickou stanici. Zajímavou podívanou bylo sledování prvního spojení nosiče Super Heavy s lodí Starship. Na Boca Chica se tak poprvé objevila plná 120 metrů vysoká sestava, umístěná na rampě určené k orbitálním letům. Další pozitivní zprávy pro kosmonautiku jsme přinesli v článku, kde jsme se věnovali vznikajícím letovým komponentům připravované mise Europa Clipper. V sobotu pak vyšel další díl seriálu Vesmírná technika.
Snímek týdne:
Na základně Boca Chica proběhlo v rychlém sledu divadlo, které jsme ještě neměli možnost vidět. Společnost SpaceX velmi rychle připravila Super Heavy s číslem 4 a Starship s číslem 20 na první spojení této sestavy na rampě určené k orbitálním letům. Již dříve přivezený nosič s 29 motory Raptor čekal na rampě, zatímco v tomto týdnu bylo dokončeno spojení dvou částí tvořících Starship a následně byla také převezena k rampě. Starship nese tři motory Raptor atmosférické verze a tři motory pro použití ve vakuu. Loď byla posléze postavena na první stupeň a obě části byly spojeny. Šlo o to vyzkoušet, zda všechno bude sedět. Po krátké chvíli pak byla Starship opět sejmuta a vrátila se do výrobní oblasti na dokončení všech systémů. Stejný převoz se zřejmě v neděli chystá i pro B-4. Každopádně jsme poprvé mohli vidět tento kolos o výšce 120 metrů kompletní.
Shodou okolností vychází v těchto dnech třídílný rozhovor s Elonem Musekm, který pořídil YouTube kanál Everyday Astronaut. Ve druhé části se Musk rozpovídal o předpokladech prvního orbitálního letu sestavy B-4, S-20. Cílem tohoto letu je zejména vzlet z rampy tak, aby případný výbuch nezpůsobil poničení věže rampy a přilehlé farmy pro skladování pohonných látek. Z jeho slov vyplývá, že je pravděpodobné, že prvních několik startů Super Heavy Starship bude končit haváriemi a že právě proto je staví – aby vychytali případné problémy před ostrým nasazením. V ideálním případě proběhne let tak, že B-4 vynese Starship k cestě na oběžnou dráhu a pak „přistane“ na hladině oceánu. Starship by pak měla uskutečnit necelý oběh kolem Země a také přistát na hladině oceánu. Nicméně vývoj tohoto záměru se u SpaceX stále drobně mění a žádná z těchto informací nemusí být definitivní.
Video týdne:
Olympijská nálada pronikla i na Mezinárodní kosmickou stanici, kde si posádka krátila čas hraním speciálně upravené házené pro použití v prostředí mikrogravitace. Video níže tedy ukazuje zápas kosmické házené bez použití rukou.
Space #Olympics 2/4:
No-handball – we had to adapt the rules a bit during the match, much investment on both sides for the win.
🏐
Handball sans les mains – les règles ont dû être adaptées au cours d’un match que nous décrirons sobrement comme intense. pic.twitter.com/dVOv3GRThD— Thomas Pesquet (@Thom_astro) August 6, 2021
Zdroje informací:
https://mars.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://mars.nasa.gov/system/news_items/main_images/9007_PIA24795a.jpg
https://mars.nasa.gov/system/resources/detail_files/26118_PIA24742_web.jpg
https://mars.nasa.gov/system/resources/detail_files/26117_PIA24799-web.jpg
https://mars.nasa.gov/…N0060000NCAM00315_0A00LLJ01.jpg
https://pbs.twimg.com/media/E8J2IurVcAE0Zrr?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/E8IaCBPWEAkKkad?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/E8IaDHkWYAsh0af?format=jpg&name=large
Teorie: emzáci jim ukradli vzorek přímo z vrtáku, to bude skvělý kousek v jejich muzeu zkoumání lidstva
To spíš bude tak, že žijeme v simulaci, kde se už nikdo neobtěžoval naprogramovat pořádně vlastnosti půdy jiných planet, protože nikoho z tvůrců simulace nenapadlo, že to bude potřeba. Takže to prostě vždycky hodí chybu. 🙂
Ke StarShip: Elon nazývá věž, startovací stůl a farmu nádrží Stage Zero? Nultý stupeň rakety?
Ano, to označení používá v odkazovaném rozhovoru. Nicméně názvosloví se u SpaceX mění také docela rychle.
Ono to nejspíš a nejblíže významu v překladu znamená „dějiště zero“. Význam Zero se používá bez překladu jako „počátek“, „zrození“: Dějiště (jeviště) zrození – Tady k tomu dojde.
Startovacia tampa byva oznacovana aj ako „stage zero“, preklad je v tomto pripade presny „stupen nula“.
– stupen preto, ze raketa je bez startovacej rampy nepouzitelna a rampa je teda „sucastou“ rakety
– nula z toho dovodu, ze rampa zostava na zemi
Musk nie je prvy, kto tento termin pouzil.
Taky hezky. On ovšem stupeň je i stupínek, vyvýšenina. A zero bod počátku dráhy letu. Ten zůstává na stejném místě, jak píšete. Angličtina jedním slovem řekne „cokoliv“.
Doufejme, že ne, ale teoreticky by to mohl být nějaký neřešitelný problém. To bychom měli na Marsu jen o trochu vylepšenou Curiosity 2 a celý program Mars Sample Return by se mohl uspat.
Třeba simulacemi na Zemi přijdou na varianty složení horniny, kdy by selhání odběru dutým vrtákem bylo vysvětlitelné – a tím i na určitou odpověď dřív, než po sběru a „dodání“ zkumavky.
Například varianta,
že hornina (na dně Jezera) je promísena vodním ledem a po zavrtání dojde k ohřevu, který sníží objem vzorku …a ten se pak v dutině neudrží. …Nebo jiná varianta, kterou nevymyslím 😀 😀
Ta ilustracni fotka je jako delana na poradny plakat nad postel…