Máme za sebou první kompletní týden roku 2020 a rozhodně nemůžeme říct, že bychom se nudili. A pokud pochybujete, můžete si přečíst aktuální Kosmotýdeník. V hlavním tématu se podíváme na Floridu, kde se začala sestavovat nosná raketa pro evropskou vědeckou misi s českým podílem. A v dalších kratších tématech se kromě Floridy podíváme i do Texasu, do Pacifiku, do Francouzské Guyany, či na středisko Michoud Assembly Facility. Chybět nebudou ani tradiční rubriky, ve kterých pro Vás shrneme všechny články, které jsme v tomto týdnu vydali, ukážeme Vám snímek a video týdne, aby byla naše pravidelná každotýdenní rekapitulace kosmonautických událostí opravdu kompletní.

Atlas V pro Solar orbiter

Na floridském kosmodromu začalo sestavování nosné rakety Atlas V, která vynese sondu Solar Orbiter. Jde o evropskou misi s americkým podílem, která se vydá ke Slunci, aby sbírala informace o chování naší životodárné hvězdy. Nový rok tedy začal pro pracovníky United Launch Alliance pěkně zostra – ve věži VIF (Vertical Integration Facility) sestavili na mobilní plošině centrální stupeň rakety Atlas V, její urychlovací motor a horní stupeň Centaur.

Třetího ledna dostali inženýři po zhodnocení situace zelenou pro fázi LVOS (Launch Vehicle on Stand = raketa na standu), což je jasný pokyn pro centrální stupeň, který 6. ledna vyjel z montážní haly ASOC (Atlas Spaceflight Operations Center) a zamířil k věži VIF. Tady se stupně ujaly jeřáby, které celý 32 metrů vysoký stupeň zvedly z transportéru do vertikální pozice a domanévrovaly s ním na mobilní plošinu.

Hned o den později, tedy 7. ledna, přijel k věži VIF 45 tun těžký urychlovací motor na tuhé pohonné látky. Motor byl vyzdvižen a připojen k severní části centrálního stupně rakety Atlas V. Základní sestavování bylo ukončeno 8. ledna, kdy k VIF dorazila sestava OVI (Off-site Vertical Integration), která byla vzápětí jeřábem zvednuta a usazena na horní část centrálního stupně. Sestava OVI je tvořena mezistupněm, horním stupněm Centaur a spodní částí aerodynamického krytu.

V nejbližších dnech bude celá sestava zkušebně elektricky oživena, aby se otestovalo fungování řídících systémů či naklánění trysek motorů. Dojde i k simulaci startovní sekvence, načež mobilní plošina odjede s ještě nekompletní raketou na startovní rampu 41, kde proběhne zkouška WDR (Wet Dress Rehearsal). V jejím rámci se budou provádět všechny činnosti jako při skutečném startu včetně tankování – jejím úkolem je samozřejmě vychytat případné problémy dříve než přijde okamžik startu do meziplanetárního prostoru. Startovní okno Atlasu trvá tři měsíce, během kterých jsou Země a Venuše srovnány tak, jak je pro průběh mise potřeba.

Až zkouška WDR skončí, vrátí se plošina s raketou zpět do VIF a dělníci připojí na její vrchol aerodynamický kryt se sondou Solar Orbiter. V těchto dnech sonda podstupuje závěrečnou přípravu, kterou zajišťuje v Titusville společnost Astrotech. Sonda již postoupila tankování pohonných látek. Po dokončení všech potřebných činností dojde k uzavření nákladu do aerodynamického krytu s průměrem 4 metry. Start samotný je naplánován na 6. února v 5:15 SEČ – sonda se dostane na protáhlou eliptickou dráhu kolem Slunce, která ji několikrát přivede k Zemi a k Venuši – u těchto planet provede gravitační manévry, které mají za úkol jednak drobně upravit její dráhu ale hlavně změnit sklon této dráhy, aby sonda viděla na póly Slunce.

První průlet kolem Slunce přijde už letos v červnu. Vědce zajímají především odpovědi na otázky spojené s procesy vzniku heliosféry a procesy urychlování tamních částic. Zajímalo by je, co pohání sluneční vítr – proud elektricky nabitých částic, který Slunce vyvrhuje do svého okolí všemi směry. Stejně tak by se rádi dozvěděli, co způsobuje změny intenzity sluneční aktivity během jedenáctiletého cyklu. Solar orbiter se při hledání odpovědí přiblíží ke Slunci až na 42 milionů kilometrů.

Kosmický přehled týdne:

SpaceX po více než půl roce dovolila floridské rampě 39A zažít burácení motorů. 11. ledna se tu na několik sekund probudil první stupeň Falconu 9, který již má za sebou tři mise. Příští týden (18. ledna) má vyrazit na svou poslední misi, při které loď Crew Dragon otestuje svůj záchranný systém za letu. První stupeň a maketa stupně druhého budou podle očekávání zničeny aerodynamickým odporem okolního prostředí. Zítra vyjde na našem webu samostatný článek věnovaný této důležité zkoušce.

NASA a Boeing pracují na vytvoření společného nezávislého vyšetřovacího týmu, který má prozkoumat příčinu závady, která potkala loď Starliner při její nepilotované testovací misi OFT na konci prosince. Tým specialistů má agenturu i firmu informovat o primární příčině a navrhnout příslušná opatření, která se budou muset zapracovat, než bude možné vyslat ve Starlineru posádku k ISS. Jakmile vyšetřování začne, mělo by trvat dva měsíce, než budou představeny závěrečné posudky.

Na kosmodromu v Kourou se pilně připravuje start první evropské rakety roku 2020. Příští týden (16. ledna) by měla raketa Ariane 5 vynést dvě družice – GSAT-30 a Eutelsat Konnect. Druhou jmenovanou družici postavila firma Thales Alenia Space na plně elektricky poháněné platformě Spacebus NEO. Ta vznikla na základě partnerského projektu Neosat, na kterém se podílí agentury ESA a CNES.

Do vln Tichého oceánu nedaleko od pobřeží Kalifornie dosedla 7. ledna návratová kabina nákladní lodě Dragon z mise CRS-19, která u ISS pobývala od 8. prosince loňského roku. Z Mezinárodní kosmické stanice Dragon přivezl na Zemi celkem 1723 kg nákladu, přičemž většinu tvořily dokončené vědecké experimenty. Sluší se připomenout, že pro tuto kabinu šlo již o třetí použití.

Do floridského přístavu připlula plošina Of Course I Still Love You, která s sebou přivezla první stupeň rakety Falcon 9, která 7. ledna vynesla další šedesátku družic Starlink. Pro první stupeň s označením 1049 šlo již o čtvrtou misi a fotografové ani tentokrát nezaháleli, takže vzniklo velké množství povedených snímků.

Přehled z Kosmonautixu:

Nestíháte číst náš web? Nevadí! V každém Kosmotýdeníku najdete stručný výpis všech článků, které jsme v uplynulém týdnu vydali, abyste si udrželi přehled a mohli se rozhodnout, které si chcete přečíst. Začali jsme důležitým technickým sdělením – od začátku února bude k diskusím na našem webu zapotřebí registrace. Pak už jsme si řekli základní informace o startu dalších šedesáti družic Starlink, který jsme Vám následně přinesli s českým komentářem v přímém přenosu. V historickém okénku jsme se podívali na pokračování příběhu legendární stanice Mir a informovali jsme Vás o odkladu zkoušky lodi Crew Dragon. Teleskop TESS hledající exoplanety si připsal hned několik zajímavých objevů a v Texasu postavila SpaceX testovací nádrž lodi Starship. Teleskop Chandra pomohl studovat černou díru, chystaný evropský teleskop Euclid má jisté vynesení od firmy Arianespace a NASA převzala první dokončený centrální stupeň rakety SLS. Devastující australské požáry sleduje i celá řada družic – třeba Suomi NPP. Velmi rychle se do předpovědí počasí podařilo integrovat data z inovativní evropské družice Aeolus a na závěr jsme si ukázali jedenáct nových amerických astronautů a jejich dva kanadské kolegy.

Snímek týdne:

Vím, minulý týden jsme jako Snímek týdne vybrali fotku centrálního stupně, který vyjel z nízké haly 103 do vysoké haly 110. Šlo o přípravu na převzetí dokončeného hardwaru agenturou NASA. I dnes jako Snímek týdne vybíráme fotku centrálního stupně nové americké superrakety. Na snímku je zachycen okamžik, kdy už je celý téměř 65 metrů dlouhý válec o průměru 8,5 skryt v útrobách transportního člunu Pegasus, ze kterého vyčuhují pouze trysky čtyř raketových motorů RS-25. Jde skutečně o historický okamžik – technologicky nejsložitější část první rakety SLS je dokončena a mohou začít její zkoušky, které zajistí, že je připravena na nepilotovanou misi Artemis I.

Video týdne:

Na texaské základně Boca Chica postavili dělníci firmy SpaceX testovací exemplář nádrže, který dostal neoficiální jméno Bopper (Baby StarPopper). Ve čtvrtek se nádrž přesunula z montážní oblasti na místní rampu, kde v pátek podstoupila tlakovou zkoušku, při které podle očekávání praskla. Cílem totiž bylo ověřit, kde jsou limity této nové konstrukce. Pár hodin po zkoušce přinesl na svém Twitteru bližší informace Elon Musk: „Svar mezi válcovou a kupolovitou sekcí vydržel do tlaku 7,1 baru, což je docela dobré, protože pro let na oběžnou dráhu je potřeba zhruba 6 barů. S použitím přesnějších dílů a s lepšími podmínkami sváření bychom se mohli dostat někam na 8,5 barů, což je bezpečnostní faktor 1,4, který je nezbytný pro pilotované mise.“

Zdroje informací:
https://www.ulalaunch.com/
https://blogs.nasa.gov/
http://www.esa.int/
https://www.facebook.com/

Zdroje obrázků:
https://www.ulalaunch.com/images/default-source/default-album/solo_square.jpg
https://live.staticflickr.com/65535/49362930528_4b8ab4c2ef_k_d.jpg
https://www.ulalaunch.com/images/default-source/default-album/img_0981-2.jpg
http://www.esa.int/…/21792625-1-eng-GB/Solar_Orbiter_fuelling.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EN4cQMBUYAEedGu?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/EN4ySULWkAEfmR2?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/EN4ySUpU8AAUYBs?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/EN4ySUqU4AEpZJo?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/ENys84nXYAU9BVP.jpg