Nedělní poledne je ideálním časem na shrnutí všech událostí z kosmonautiky za uplynulých sedm dní. Tentokrát bude hlavním tématem Kosmotýdeníku příprava dvou misí pro průzkum Slunce, které chce NASA vyslat jako prostředek pro pochopení kosmického počasí, aby budoucí mise Artemis uměly lépe reagovat na aktivitu Slunce. Podíváme se také na aktualizaci termínu prvních letů soukromých pilotovaných lodí, anebo na fotografie ze startu Ariane 5. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Dvě mise prozkoumají sluneční počasí
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Z vědeckého i ekonomického hlediska vybrala NASA dvě mise, které mají rozšířit naše znalosti o dopadech Slunce na Zemi a jeho vlivech na případné lety s lidskými posádkami mimo pozemské magnetické pole. Jedna z vybraných misí bude zkoumat, jak probíhá distribuce částic ze Slunce do jeho okolí a druhá se zase zaměří na odezvu Země na tyto částice.
Slunce generuje obrovské množství částic, které rychlostí až 250 – 750 km/s vylétají z jeho koróny a nazývají se sluneční vítr. Ten vytváří dynamické prostředí, které je v čase a prostoru proměnné, proto je nazýváno kosmické počasí. V blízkosti Země, kde částice interagují s magnetickým polem naší planety, může vesmírné počasí výrazně ovlivňovat mnoho lidských činností. Od ovlivnění bezpečnosti při letech s astronauty, přes dopady na telekomunikační družice, GPS až po ovlivnění rozvodných sítí na Zemi. Čím více pochopíme, jak celý systém vesmírného počasí funguje, jak ovlivňuje naše aktivity, tím lépe budeme schopni předcházet jeho negativním dopadům na naše činnosti ve vesmíru i na Zemi. Pro NASA je pak důležité vědět o těchto aspektech co možná nejvíce, až začnou mise Artemis a až budou astronauti delší dobu pobývat na stanici Gateway, či později na Měsíci.
„Tyto dvě mise jsme si vybrali nejen kvůli špičkové vědě, kterou budou provádět, ale také proto, že budou spolupracovat s ostatními družicemi zkoumajícími Slunce, které budou pomáhat zajišťovat ochranu astronautů, kosmických technologií a života tady dole na Zemi,“ řekl Thomas Zurbuchen, administrátor vědeckých misí v sídle NASA ve Washingtonu. „Tyto mise budou dělat velkou vědu, ale jsou také něčím zvláštní, protože se skládají z malých družic, balíčků, které můžeme vypustit společně a získat více výzkumu za cenu jediného startu.“
PUNCH
Zdroj: https://amp.businessinsider.com/
The Polarimeter to Unify the Corona and Heliosphere – PUNCH je mise, která se zaměří na sledování vnější vrstvy Slunce, jeho koróny. Dále bude sledovat, jakým způsobem se generuje sluneční vítr, protože tato znalost nám stále uniká. PUNCH se skládá ze čtyř malých sond. Sondy se zaměří zejména na pozorování slunečních erupcí a toho, jak se materiál z nich šíří do prostoru kolem Slunce. Nasbíraná data mají také pomoci s předpovídáním takových událostí.
Data se budou spojovat s údaji, které generují sondy jako Parker Solar Probe nebo Solar Orbiter, který by měl odstartovat v roce 2020. PUNCH bude schopen v reálném čase zobrazovat aktuální stav struktur ve sluneční koróně a sledovat jejich vývoj.
PUNCH je připravován Craigem DeForestem v Southwest Research Institute v Boulderu v Coloradu. Včetně nákladů na vynesení, by PUNCH neměl vyjít na více než 165 milionů dolarů.
TRACES
Zdroj: https://ichef.bbci.co.uk/
Druhou misí je Tandem Reconnection and Cusp Electrodynamics Reconnaissance Satellites – TRACES. Tato mise byla z části vybírána i proto, že byla zařazaná do takzvaných rideshare misí, tedy misí, které jsou jako druhotný náklad připojeny k hlavnímu. Díky takto koncipovaným misím lze dosáhnout větších vědeckých výsledků se širším záběrem v ceně jednoho startu. TRACES bude pozorovat interakci nabitých částic ze Slunce s magnetickým polem Země a to s konkrétním místem pole. Místem zájmu bude severní část pole nad severním magnetickým pólem, kde se magnetické siločáry ohýbají směrem k povrchu a do atmosféry. Právě tudy se dostávají nabité částice až k atmosféře a vznikají zde například polární záře.
Specialitou celého pozorování mise TRACES bude sledování jevu, který se nazývá opětovné magnetické spojení, kdy siločáry narušené proudem částic se rozpojí, aby se opět spojily a překonfigurovaly. Při tomto spojení dojde k vyslání částic dosahující až rychlostí světla, které bude pozorovat TRACES. Tato mise bude první, která tento proces prozkoumá přímo z vesmíru.
Mise je vedena Craigem Kletzingem na univerzitě Iowa a její cena nemá přesáhnout 115 milionů dolarů.
Obě mise by měly vyrazit do vesmíru v srpnu 2022 a obě mise koordinuje a ve vesmíru bude řídit kancelář výzkumných programů v Goddard Space Flight Center.
Kosmický přehled týdne:
Byl zpřesněn připravovaný návrat pilotované kosmické lodě Sojuz MS-11. Posádka ve složení Rus Oleg Kononěnko, Američanka Anne McClain a Kanaďan David Saint-Jacques se od Mezinárodní kosmické stanice oddělí 25. června v 01:24 SELČ a přistání v Kazachstánu se očekává 25. června v 04:48 SELČ.
Byl také aktualizován harmonogram demo misí pilotovaných lodí soukromých společností Boeing a SpaceX. SpaceX stále řeší následky exploze kabiny Crew Dragon z mise DM-1 na testovacím standu. Nicméně aktuální harmonogram naznačuje, že by se první pilotovaná mise měla uskutečnit ještě tento rok a to konkrétně 15. listopadu, 16. listopadu by proběhlo spojení se stanicí a 22. listopadu návrat na Zem. Jedná se o misi DM-2, tedy první pilotovanou. Boeing zatím ještě neuskutečnil zkušební nepilotovaný let, který má už SpaceX za sebou. Mise OFT by dle aktuálního harmonogramu měla proběhnout 17. září. Přistání by mělo přijít o týden později. Start první pilotované mise od Beoingu s označením CFT je zatím plánován na 30. listopadu. Spojení se stanicí by proběhlo 1. prosince a návrat až v květnu 2020. Tato mise je plánovaná jako standardní výměna posádky a proto hned při prvním letu tak dlouhé setrvání u stanice.
Podívejte se na povedené fotografie z letošního druhého startu nejsilnější evropské rakety Ariane 5, která vynášela dvě telekomunikační družice s celkovou hmotností 10 594 kg. Družice EUTELSAT 7C a T-16 byly správně vyneseny na očekávanou dráhu.
Zdroj: http://www.arianespace.com/
Zdroj: http://www.arianespace.com/
Zdroj: http://www.arianespace.com/
Na Marsu pokračuje boj o přístroj HP3, který je jedním z nejpropracovanějších přístrojů a vědecky velmi cenným. Jak již bylo psáno v minulém Kosmotýdeníku, pokud se přístroj podaří nadzvednout, pokusí se tým najít řešení celé situace. Mohla by se například použít lopatka na rameni IDA, která by zatlačila na povrch kolem krtka a tím upěchovala okolní materiál tak, aby mu poskytla dostatek opory a krtek mohl pokračovat v sestupu.
Zdroj: https://mars.nasa.gov/
Přehled z Kosmonautixu:
Přichází čas, abychom si shrnuli, které všechny články u nás vyšly v uplynulých sedmi dnech. Sledujeme pro vás aktuální dění a přinášíme zajímavosti z kosmonautiky. Pojďme si je připomenout. Začali jsme průzkumem toho, jaké firmy by v budoucnu mohly zásobovat novou stanici u Měsíce Gateway. Podívali jsme se také na zajímavé stavebnice LEGO, které nyní připomínají padesáté výročí od přistání prvního člověka na povrchu Měsíce. Pokud pošlete do vesmíru družici, je dobré zajistit, aby po skončení životnosti zanikla. Věnovali jsme se proto tomu, jak zajistit, aby družice dobře hořely. I toto úterý vyšel další díl seriálu Svět nad planetou, který se věnuje sovětské a ruské stanici Mir. Sonda JUICE alias Jupiter Icy Moons Explorer získala svůj nosič. Bude jím Ariane. Na řadu přišel také další přehled pokroků, změn a příprav stanice Gateway. Pokud byste náhodou někde po šuplíku měli nějakou družici, kterou nemáte jak poslat do vesmíru, firma Firefly Aerospace nabízí vynesení nákladu zcela zdarma! ESA představila velmi zajímavou misi, která do vesmíru dopraví družice, které budou čekat, až kolem poletí zajímavý objekt, aby jej prozkoumaly. Tento týden také úspěšně odstartovala evropská raketa Ariane 5, jejíž start jste mohli sledovat živě a nyní i ze záznamu. Raketu Falcon Heavy čeká mise, při které vynese celkem 24 družic na různé dráhy. Připravované americké vozítko Mars Rover 2020 dostalo na zkoušku kola. Nová připravovaná evropská raketa Ariane 6 pomalu nabírá zakázky. Z Ariane 5 na ní přesedlá Viasat. A Evropa také připravuje start druhé družice evropského systém EDRS (European Data Relay System), kterému se někdy přezdívá „kosmická datová dálnice“.
Snímek týdne:
Tentokrát ve snímku týdne opět zazáří Falcon Heavy od SpaceX. Vidíme na něm Falcon Heavy po statickém zážehu, kdy je v hangáru HIF u rampy 39A kompletován s aerodynamickým krytem s nákladem, který by měl vynést 25. června. Během tohoto týdne došlo k úspěšnému statickému zážehu. Falcon Heavy tentokrát vynese 24 družic na poměrně rozdílné dráhy. Znamená to hodně práce pro druhý stupeň.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Video týdne:
Společnost Blue Origin poprvé otestovala nově připravovaný motor BE-7, který je určen pro jimi připravovaný měsíční nákladní lander. Test trval 35 sekund a dle Jeffa Bezose dopadl dobře.
First hotfire of our #BE7 lunar landing engine just yesterday at Marshall Space Flight Center. Data looks great and hardware is in perfect condition. Test went full planned duration – 35 seconds. Kudos to the whole @BlueOrigin team and grateful to @NASA_Marshall for all the help! pic.twitter.com/cTjjrngumY
— Jeff Bezos (@JeffBezos) June 20, 2019
Zdroje informací:
http://www.arianespace.com/
https://www.nasa.gov/
https://mars.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/solarwind.png
https://pbs.twimg.com/media/D9r-g_qVUAAYWB2.jpg:large
http://www.arianespace.com/wp-content/uploads/2019/06/VA248_Plan-serre_AE.jpg
http://www.arianespace.com/wp-content/uploads/2019/06/6-20-2019-VA248-5.jpg
http://www.arianespace.com/wp-content/uploads/2019/06/6-20-2019-VA248-3.jpg
https://mars.nasa.gov/system/resources/detail_files/22516_PIA23276-16.jpg
https://mars.nasa.gov/system/resources/detail_files/22515_PIA23274-16.jpg
https://amp.businessinsider.com/images/5be06c26beb67014c574bf1d-750-375.jpg
https://ichef.bbci.co.uk/news/660/cpsprodpb/169F1/production/_84575629_magneticfield.jpg
https://www.dlr.de/dlr/en/portaldata/1/images/header/insight-1060.png
Následky jsou jedna věc a příčina exploze kabiny je věc druhá. Nikde jsem oficiální výsledek vyšetřování a stanovení příčiny exploze. Nějak se mi nezdá jak mohou řešit následky pokud neznají příčinu exploze. Pokud ale vyšetřování odhalilo příčinu exploze kabiny a stanovilo technická řešení, pak je vše v pořádku.
V případě, že termíny sedí to bude o fous a velice napínavé. Takového přelomové mise zpravidla provází odklady, nemusí to být technické potíže, ale třeba logistika, nebo počasí atd., aby pokyn ke startu byl vydán v optimálních podmínkách.
Od samého počátku sázím na Boeing, uvidíme, možná by to chtělo minianketu.
Vyšetřování, myslím, stále probíhá.
A mala by mat vôbec tato anomália vplyv na certifikáciu okrem zmien v pouzitom hardwari? Ide mi o to, ze podla všetkého to bol interny test a nie nejaký povinny míľnik. Pre NASA bola ta kabina po pristani len exemplar do muzea, nie? Verím tomu, ze SpaceX chce presne vedieť, prečo k tomu došlo a asi bude zvedavá aj NASA, ale toto by nemal byt dôvod na nejaké rocne čakanie a vyšetrovanie. System superdraco bol a este aj bude otestovany oficiálnou cestou na nepoškodenom hardwari. Možno by toto mohla byt velka brzda, pri moznosti znovupouzitelnosti, ale to je este hodne daleka buducnost.
Hrozně záleží na tom, co vyšetřování ukáže z hlediska příčin.
A tam trochu smeruje moja otázka. Musia to vyšetrovať, alebo len chcú?
Vyšetřuje to jak NASA a SpaceX. Podobné nehody se samozřejmě vyšetřovat musí už z vlastní podstaty.
Výsledky vyšetřování jsou nesmírně důležité z hlediska příčiny. Ten systém musí lidi zachraňovat, ne ohrozit. Ono jde i o to, že by za jistých okolností mohl třeba nastat výbuch i u ISS, což by byla „ještě větší anomálie“ – slušně řečeno.
Na výsledek jsem nesmírně zvědavý už proto, že obdobný systém (hypergolické palivo s celou technologií kolem) se už používá roky a bral jsem ho za naprosto bezpečný.
Věřím, že se do ostrého startu s lidmi vše vyšetří, čert vem odklady.
Podobná nehoda u ISS je silně nepravděpodobná, protože u ISS by se záchranný systém nepoužíval. A k nehodě došlo před jeho aktivací.
Proto jsem psal „za jistých okolností“. Neznám způsob vedení paliva a okysličovadla u SuperDraco a možné zdroje problému „po cestě“. Nevíme, po jakých krocích v testu nastal výbuch.
Uvidíme po závěrečné zprávě. Jestli se ale počítá s dalším letem relativně brzy, je to dobrá zpráva a díky za ni.
Nu, stane se. Já bych v postupu chybu neviděl. Výrobky pro vesmír jsou s důvodů úspory váhy konstruovány dost na hranicích možného a ztrátu robustnosti musí nahradit nová řešení, zvláštní materiály a hlavně rozsáhlé zkoušky. Spěch a risk se nevyplácí, jak ukazují případy Apolla 1 či prvního Sojuzu. Prostě Testovat, kontrolovat a znovu testovat. Prostě se nasazení poněkud protáhne a myslím, že se ho dožijeme. Vždyť létat už Dragon umí, ne? nějakých pár měsíců, no…
Popsat předmětnou událost jako ANOMÁLII je naprosto nevhodné a zavádějící zejména když český ekvivalent znamená ODCHYLKA. Odchylka by bylo, kdyby celý systém zafungoval bezchybně, ale kabinu příkladně vynesla na nižší dráhu, nebo kabině udělil nižší rychlost než měl atd.
Tady došlo k totálnímu zničení kabiny a jejímu roztrhání na kusy, proto se nehodí ani termín HAVARIE, který má český ekvivalent PORUCHA. Porucha by byla, kdyby se příkladně neotevřel řádně některý padák.
Nevidím to jinak, než jako KATASTROFU s českým ekvivalentem TRAGÉDIE, POHROMA.
Vždyť se jednalo o zkoušku záchranného systému pro pilotovanou loď a ten kabinu doslova roztrhal na kusy. Zkoušky se nedělají pro zkoušky samé, nebo proto aby se naplnil nějaký předpis, ale proto aby se osvědčilo, že je kabina bezpečná pro posádku.
Výsledek je jednoznačný je nebezpečná a pochybuji že dostane certifikaci.
Samozřejmě je nutno počkat na výsledek vyšetřování a příčinu. Neumím si představit příčinu, krom úmyslné sabotáže, či teroristického útoku, která by neznamenala nutnost zásadního přepracování. Pak by se ovšem s posádkou neletělo letos v listopadu, ale ani napřesrok, protože při zásadním přepracování kabiny se musí začít od začátku.
Mohu se ovšem mýlit, v každém případě musí NASA postupovat nekompromisně neb ji nic netlačí, má ve hře druhého provozovatele a nic se tedy ze strategického hlediska neděje.
Přepracování nemusí být zásadní, nepředbíhejme. A anomálie se nepoužívá jen v souvislosti se SpaceX. V českém prostředí to zní možné trochu divně, nicméně podstata dává smysl.
K události navíc došlo během testovací fáze, která je určena právě k tomu, aby se vychytaly všechny problémy, dokud do lodi nesednou lidé.
Ako sa ukázalo, najnebezpečnejším systémom crew dragona je jeho záchranný systém. Takže to nebude pokračovať len tak ako keby sa nič nestalo.Ak by šlo o ostrú akciu záchranný systém by zabýjal ! A to asi nie je to, čo by sme potrebovali.
🙁
Však také probíhá vyšetřování a znovu říkám – k nehodě došlo během testovací fáze, která má odhalit podobné komplikace, než do lodi sednou lidé.
Ale stale platí, ze to bola anomália na pouzitom hardwari, ktorý prežil cestu do vesmíru, prijal si nejaké to kozmické ziarenie, potom ho obklopila plazma a na zaver sa vykúpal v slanej vode.
Anomálie je výraz v těchto sférách používaný zcela běžně. Od mírného poklesu tlaku nějakého hnacího média po kompletní destrukci nosiče, nákladu a infrastruktury. To jen nám se zdá ten pojem krapet nepatřičný a zlehčující.
To son sa teda vyznamenal , vraj „zabýja” ! Už si sypem kukuricu do kúta a budem kľačať !
Bylo by dobré vědět kdo test záchranného systému inicioval. Pokud to byla od státních orgánů podmínka pro certifikaci, aby do kabiny mohli usednout astronauti, pak považuji za zcela vyloučené aby Space-X certifikaci, bez dalších zkoušek, které by prokázaly bezchybnou funkci záchranného systému, získala a to bez ohledu na výsledek vyšetřování.
NASA požadovala od obou firem (SpaceX a Boeing) jen zkoušku záchranného systému z rampy. SpaceX si ale aktivně přidala i zkoušku záchranného systému za letu (za splnění tohoto milníku by dostala finance navíc). Právě při zkouškách na tento test došlo k havárii. To je ostatně i důvod, proč Starliner provede jen zkoušku záchranného systému z rampy.
„… částic dosahujíci až rychlosti světla…“
No to asi nie.