Dalších sedm dní je za námi a kosmonautika nám toho opět přinesla tolik, že bychom mohli události přehazovat vidlemi. V posledních hodinách zvířila hladinu nominace amerických astronautů do soukromých lodí, ale my se v Kosmotýdeníku jako obvykle zaměříme spíše na témata, která si zaslouží pozornost, ale v průběhu týdne byla z nejrůznějších důvodů odsunuta na druhou kolej a nemohli jsme jim věnovat tolik pozornosti, kolik si zaslouží. Dnes se tedy v první řadě podíváme na návrat kosmické lodi Dragon od ISS, ale zmíníme se třeba i o tom, jak současná vlna veder mění tvář Evropy i při pohledu z vesmíru.

Vítej domů, Draku!

Mise SpaceX CRS-15 se dočkala úspěšného zakončení, když loď Dragon včera velmi brzy ráno našeho času dosedla do vln Pacifiku. Při tomto návratu se jako obvykle využila jedinečná schopnost Dragonu mezi ostatními zásobovacími loděmi, které navštěvují ISS. Dopravit několik tun nákladu nahoru, umí všechny lodě, ale pouze Dragon dokáže vozit náklady i zpátky na Zemi.

Tato loď byla do vesmíru vynesena zhruba před měsícem raketou Falcon 9 a šlo o vůbec poslední použití prvního stupně z vývojové verze Block 4. Loď se ke stanici připojila o několik dní později. Na stanici Dragon dopravil 1233 kg vědeckých experimentů, 205 kg potravin, 178 kg vybavení pro americkou část stanice, 12 kg vybavení pro ruskou část stanice, 21 kg počítačového vybavení a 63 kg nářadí a pomůcek pro výstupy do volného prostoru. V nehermetizovaném trunku se nacházel přístroj ECOSTRESS, který je již umístěný na vnější části stanice a který z vesmíru sleduje, jak rostliny na Zemi reagují na horko. Spolu s ním byla v trunku i náhradní koncovka LEE (Latching End Effector) pro staniční paži. Ve čtvrtek 2. srpna manažeři stanice při hlasování rozhodli, že je vše připraveno k oddělení lodi, přičemž velkou roli hrála třeba předpověď počasí v přistávací oblasti.

V pátek kolem desáté ráno našeho času byl průlez mezi lodí a stanicí uzavřen. Dragon byl na svou cestu domů vypuštěn staniční robotickou paží, která loď nejprve oddělila od dokovacího portu (cca. ve 12:30 našeho času) a k následnému uvolnění došlo v 16:38 našeho času, tedy osm hodin před přistáním. Americká astronautka Serena Auñón-Chancellor monitorovala stav systémů lodi a pozemní operátoři zatím uvolnili sevření na koncovce robotické paže. Poté se rameno trochu stáhlo zpět ke stanici, aby kolem sebe měla loď dost místa. Dragon v té době stále udržoval svou pozici ve vzdálenosti 10 metrů od stanice, což ve vesmíru není nic těžkého – stačí jen neprovádět žádné manévry.

Jakmile se rameno stáhlo do bezpečné vzdálenosti, Dragon provedl sérii tří krátkých zážehů, které se postaraly o to, že se začal pomalu vzdalovat – při pohledu z ISS se loď začala blížit k Zemi. Jak se Dragon vzdaloval po radiální ose (R-bar), mohl provést největší ze tří odletových zážehů – ten změnil rychlost lodi vůči stanici natolik, že Dragon opustil takzvaný přibližovací elipsoid. Jedná se o oválnou oblast kolem stanice, která dosahuje dva kilometry před a dva kilometry za ISS (V-bar). V radiálním směru (nad a pod ISS) je přibližovací elipsoid vzdálený 1 kilometr od stanice. Dragon opustil tuto oblast kilometr pod stanicí a v tu chvíli bylo řízení lodi předáno ze střediska ISS v Houstonu do rukou odborníků ze SpaceX v kalifornském Hawthorne.

Následovalo několik hodin příprav na konec mise, během kterých Dragon letěl volně a kdo měl štěstí, ten jej mohl v pátek večer spatřit na večerní obloze, jak letí pár sekund před ISS po stejné dráze jako stanice. Takový zážitek si mohli vychutnávat i obyvatelé České a Slovenské republiky. Dragon během této fáze třeba zavíral dvířka kryjící navigační senzory GNC (Guidance Navigation and Control), což je nezbytné k dokonalému utěsnění vnějšího povrchu před vstupem do atmosféry. Ve 23:23 SELČ vydalo řídící středisko v Hawthorne pokyn, aby Dragon zahájil 12 minut a 53 sekund dlouhý zážeh proti směru letu. Tento zážeh zpomalil loď tak, že oběžná dráha na druhé straně planety klesla do atmosféry.

Po dokončení zážehu bylo rozděleno spojení mezi návratovou kabinou a trunkem. Návratová kabina se pak mohla otočit tak, aby její tepelný štít mířil vpřed, což je příprava na vstup do atmosféry. Ve chvíli, kdy na kabinu začaly působit vrchní vrstvy atmosféry, přišel ke slovu systém tepelné ochrany. Stlačování a tření atmosféry vytvořilo před lodí horké plasma a tepelný štít z materiálu PICA-X musel odolat teplotám okolo 1500°C. PICA-X zvládá odolávat vlivům při návratu z nízké oběžné dráhy levou zadní. SpaceX jej totiž navrhla s dostatečnou rezervou, aby zvládal i návraty od Měsíce či Marsu, kde jsou vstupní rychlosti do atmosféry a tím pádem i veškeré vlivy mnohem vyšší.

Během horké fáze přišla loď o většinu rychlosti a když byla v jejím okolí dostatečně hustá atmosféra, mohlo přijít vystřelení padáku. Nejprve těch brzdících a následně i hlavních, které dovedly kabinu až do měkkého přistání do vln Pacifiku – byla sobota 4. srpna v 0:17 našeho času a návratová kabina dosedla 650 kilometrů jihozápadně od Long Beach. V přistávací oblasti již čekala flotila tří servisních lodí, které zajistily vylovení kabiny z vody a všechny další procedury včetně vylovení padáků. Cesta do kalifornského přístavu Port of Los Angeles bude trvat zhruba dva dny.

V přístavu pak dojde k vyložení části nákladu z útrob lodi. Ještě před odletem měla posádka ISS plné ruce práce, protože do Dragonu ukládala časově citlivý náklad, který bude muset být v přístavu vyjmutý přednostně. Většinou se jedná o výsledky biologických experimentů, které se přepravují v palubní ledničce a je potřeba eliminovat riziko jejich ohřátí.

Celkem Dragon přivezl na Zemi 1720 kilogramů nákladu včetně experimentů Space Algae (sekvenování genomu řas pěstovaných ve vesmíru a hledání růstových genů), Micro-12 (mikrobiální výzkum přenosu elektronů skrz buněčné membrány spojený s výzkumem vlivu mikrogravitace na růst) nebo Angiex Cancer Therapy (studium, zda endotelové buňky pěstované v mikrogravitaci představují odpovídající model k testování látek, které mají vliv na krevní řečiště).

Poté bude Dragon zřejmě převezen do Texasu na základnu McGregor, kde dojde k vyjmutí zbytku nákladu, u kterého se nespěchá na jeho rychlé vyjmutí. Příští mise lodi Dragon je momentálně plánována na konec listopadu a bude to poprvé, kdy Dragon poletí na finální verzi Falconu 9 Block 5.

Kosmický přehled týdne:

Horko, které v těchto dnech zažíváme, trápí celou Evropu. Vlna žáru je tak intenzivní a dlouhodobá, že jsou její následky vidět i z vesmíru. Pod tímto odstavcem najdete video srovnávající stav v okolí Berlína na konci letošního a loňského července. Rozdíl mezi zelenými a nahnědlými lány je vidět na první pohled. Tato animace vznikla díky údajům z evropských environmentálních družic Sentinel 2. Jejich příbuzné, Sentinely 3 mají širší zorné pole a mohly nasnímat podobné rozdíly na větším území. Pokud máte zájem, můžete se podívat na srovnání v oblasti Jutského poloostrova nebo Velké Británie.

Skupina raketových „hobby-market inženýrů“ z Dánska, tedy společnost Coppenhagen suborbitals si 4. srpna připsala start rakety Nexø II. Let, který dosáhl výšky 6500 metrů probíhal úspěšně a společnost celý průběh vysílala na internet. Nosič obsahoval lehce upravený motor BPM-5 a start se musel několikrát odkládat. Naposledy nepřišel souhlas kvůli rozsáhlým lesním požárům ve Skandinávii, kvůli kterým byl v oblasti startu zvýšený provoz hasicích letadel. Ta měla pochopitelně přednost a nebylo možné uzavřít vzdušný prostor.

Meteorologové vydali předpověď pro Floridu, odkud má v úterý 7. srpna startovat raketa Falcon 9 s družicí Merah Putih. Předpověď je zatím poměrně příznivá – slibuje dobré podmínky s pravděpodobností 80 %. Při této misi dojde k prvnímu opakovanému použití prvního stupně Falconu 9 z vývojové verze Block 5.

31. července vypustila raketa Dlouhý pochod 4B družici Gaofen 11, o které se už po startu mluvilo jako o možném zástupci nejnovější generace čínských snímkovacích družic. Zajímavá byla její protáhlá dráha s výškou 247 x 694 km a sklonem 97.43°. Čekalo se, zda družice dráhu zakulatí, nebo zda na ní zůstane. Splnila se druhá možnost, což vede ke spekulacím o jejím účelu. Na podobně excentrické dráze totiž létají americké fotoprůzkumné družice třídy KH-11 (Key Hole 11), které svým tvarem připomínají Hubbleův teleskop, jen s tím rozdílem, že hledí k povrchu. Internetoví uživatelé odhadli průměr optiky družice Gaofen 11 na 1,7 metru (KH-11 má zrcadlo o průměru zhruba 2,4 metru), což by jí v nejnižším bodě dráhy umožnilo pozemní rozlišení 15 – 20 cm. Taková dráha je velmi výhodná – čím blíže je snímač k povrchu, tím více detailů zachytí. Ale na druhou stranu nízké dráhy trpí třením o atmosféru. Protažení oběžné dráhy tento nešvar částečně omezuje.

Andrew Feustel vyfotil před několika týdny Prahu a nyní se dočkalo i Brno. Kromě samotného města si astronaut dal záležet i na detailu zdejšího závodního okruhu, kde se tento víkend bojuje mezi jezdci motocyklů.

Přehled z Kosmonautixu:

V tomto týdnu se fandové kosmonautiky jistě nenudili. Ještě v neděli jsme se podívali na výzkum na ISS, který by mohl pomoci astmatikům a hned další článek rozebíral přípravy na start družice Aeolus. Podívali jsme se, jak pokračuje příprava robotické mise, která by mohla provádět servis satelitů a ve výletu do historie jsme si proklepli administrátory agentury NASA. Na Vandenbergově základně se připravuje start družice, která bude studovat ledovce a Indie rozbíhá svůj kosmický program i díky zdejším start-upům. Pokud Vás zajímalo, co aktuálně sleduje Hubbleův teleskop, už nemusíte spekulovat. Kontrolní panel ASAP zaměřený na bezpečnost kosmických letů posoudil připravenost lodí Starliner a Crew Dragon. V Evropě jsou tři mimořádně vzácná zrnka z asteroidu a v seriálu TOP 5 jsme se podívali na nejzajímavější nebeské úkazy spojené s družicemi. Událostí týdne byla nominace amerických astronautů na mise soukromých lodí od firem SpaceX a Boeing. Nejprve jsme Vám nabídli možnost celou konferenci sledovat živě a následně jsme přinesli i její rekapitulaci. V sobotu odpoledne jsme se ještě jednou vrátili k družici Aeolus a k jejímu tankování.

Snímek týdne:

Spojené státy se již příští rok dočkají momentu, na který čekají už dlouhých sedm let. Tak dlouho totiž trvá období, kdy nejsou schopni vypustit vlastní astronauty na amerických raketách v amerických lodích z amerického území. Nominace posádek na testovací pilotované lety lodí Starliner a Crew Dragon a oznámení posádek prvních operačních misí těchto lodí je proto významným krokem k obnovení americké samostatnosti v tomto směru. Svým způsobem můžeme říct, že těmito misemi se začne psát nová éra americké kosmonautiky a to rozhdoně není nic malého.

Video týdne:

V této rubrice se ještě vrátíme k hlavnímu tématu dnešního článku. Oddělení lodi Dragon od robotického ramene se podařilo natočit ve velmi dobré kvalitě s mnoha detaily.

https://www.facebook.com/ISS/videos/2096211270411793/UzpfSTU4NjUxMTkzODE4NDkxOToxMDEzOTU3MjM4NzczNzE4/

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://satelliteobservation.net/
http://www.esa.int/spaceinvideos/
https://copenhagensuborbitals.com/
https://twitter.com/
https://www.facebook.com/
https://www.facebook.com

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/08/2018-08-03-121345.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/i…dlattach;topic=45853.0;attach=1497117;image
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/01/2018-01-13-104848-499×350.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/01/2018-01-13-043511.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/08/2018-08-03-121149.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DjzC_NWU8AET_Z5.jpg:large
https://satelliteobservation.files.wordpress.com/2018/08/gf11-2.png?w=739
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…322e771840e39c21334f2c41e00985b&oe=5BFCDA5C
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…38dd380b0dd1ba4b8e4686af5c58c683&oe=5C03A995
https://c1.staticflickr.com/1/852/42924605775_2585fe9d73_k.jpg