30. července 2018 
Navrhnout, postavit a vypustit družici není nic levného. Jeden exemplář, jehož provoz je užitečný milionům lidí, může zcela běžně stát i stovky milionů amerických dolarů. V současné době jsou družice vyřazovány z provozu, jakmile jim dojde palivo. Ale do budoucna se rýsuje další možnost – servisování družic, které by prodloužilo jejich životnost. Díky tomu by provozování družic mělo být udržitelnější, dostupnější a pružnější. NASA usiluje i rozvoj těchto technologií, které by mohly otevřít brány do světa, kde robotická kontrola, údržba a prodlužování života družic nejsou jen výrazy ze sci-fi.
Na bílém panelu se nachází robotické rameno, šestinohý robot zase nese maketu servisované družice.
Zdroj: https://www.nasa.gov
Na Goddardově středisku proto vznikl v rámci projektu Restore-L robot s rozměry zhruba 3 × 5 metrů, který má za úkol otestovat možnosti satelitního servisování ještě na Zemi, než bude tato technologie vyzkoušena ve vesmíru. Na šesti hydraulických nohách sedí částečná maketa servisované družice. Na bílém panelu pak najdeme pokročilou robotickou paži. Tato sestava společně nacvičuje pečlivě propočítané manévry. Šestinohý robot se pohybuje tak, aby napodoboval podmínky v mikrogravitaci během pokusu robotické paže zachytit družici.
NASA totiž pracuje na vývoji technologií, které by umožnily doplnit palivo do nádrží družic, které na něco podobného nebyly stavěné. Stejné technologie, které vznikají pro projekt Restore-L, by mohly v budoucnu posloužit i pro složitější opravy, vylepšování a sestavování větších výtvorů na oběžné dráze.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://sciexaminer.com/…/NASA-%E2%80%98Restore-L%E2%80%99-robot.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/42629312864_f8d9749073_k.jpg
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Příjde mi to poněkud podivné. Dělat to složitě, místo jednoduše. Když provozovatelé a výrobci družice nepřipraví na servisování a potom se vymýšlí složitý systém jak to dělat dodatečně. Možná by bylo nakonec lepší, kdyby se ukázalo že tudy cesta nevede.
No, kdyby se mělo čekat na to, než se družice vybaví nějakým standardizovaným rozhraním, tak by to trvalo třeba deset let, než by se na něm shodli a začali ho používat. Telekomunikační družice mají životnost 15 let, takže takový projekt dotankování by se dostal ke slovu až za 25 let.
Družice stojí stovky milionů dolarů jen proto, že je to celé státní nebo polostátní tvrdě regulovaný byznys. Přitom všichni moc dobře vědí, že satelit za pár set tisíc dolarů může většinou udělat obdobnou práci (cubesaty…).
Pokud vývoj půjde podobným směrěm jako u nosných raket, pak vývoj nějakého robota na údržbu a dotankování celkem postrádá smysl.
Na druhou stranu, nějaké to automatické spojení dvou objektů na oběžné dráze by už NASA po těch desetiletích předvést mohla.
Cubesaty toho zvládají čím dál více, ale plně nahradit telekomunikační družici na geostacionární dráze zatím nemohou a pokud nenastane nějaká revoluce, bude to platit ještě minimálně deset let. Jejich silné stránky jsou někde jinde.
Ano omezit cubesaty na jednotky kg byl dobrý tah. Ty opravdu zatím nezvládnou práci za několikatunovou družici. Takový satelit o „váze“ 🙂 pár desítek, max. několik set kg, to už by bylo něco něco jiného. Ale pro ně podpora moc není. Docela se z tohoto důvodu těším na Starlink a další.
Dobrý den,
to co píšete rozhodně není podstatná část cenovky.
Nejdražší na družicích je malá sériovost a obrovské vývojové náklady na kontinuální vylepšování. On by nebyl problém poslat nahoru tisíc sputniků 1, každý po 100 dolarech ceny… jenže k čemu by nám tam pro Boha byly ?
Také srovnáváte nesrovnatelné:
– po cubesatu, často bez paliva, a na LEO nevyžadujeme žádné krvavé bezpečnostní testy, když dojde k nejhoršímu tak těleso, nebo i trosky brzy spadnou dolů samovolným bržděním o zbytky atmosféry
– zatímco od sondy s velkou baterií, nebo dokonce s hydrazinem (tedy v podstatě s bombou) na palubě, na geostacionární dráze (kde případné trosky budou kroužit na věky) chceme všichni nějakou věrohodnou záruku že oběžnou dráhu nezamoří úlomky
Já jsem pravičák nejpravicovatější, ale v životě by mě nenapadlo bojkotovat třeba pravidla silničního provozu. Přestože to je státní regulace jak řemen a má své mouchy, tak je to pořád malá cena za volný pohyb po veřejných komunikacích (podle předem známých pravidel).
PS: starlink životně závisí na:
– poptávce po připojení v zaostalých, nebo opuštěných lokalitách Země. Je otázka jaká je kupní síla takových oblastí (ostatní poskytovatelé připojení totiž nespí a i přes hloupý telefonní kabel už dnes jdou protlačit stovky MBit/s, za 5 let to může být daleko víc)
– cena za vynesený kilogram a samotná přepravní kapacita SpaceX – jen z hlavy počítáno by Starlink potřeboval minimálně 20 startů Falconu 9 ročně. Není divu že (i z tohoto důvodu) Elon spěchá na vývoj BFR (jenže BFR je zatím ještě holub na střeše)
Přesně. Ten problém (ne)sériovosti, samozřejmě s lehkou nadsázkou, se dá formulovat stručně takto: Není pravda, že dokážeme vyrobit mobil za 100 dolarů. Dokážeme pouze vyrobit milión stejných mobilů za 100 milionů. Anebo jeden jediný přístroj za stejnou cenu.