Co zrovna sleduje nejznámější teleskop?

O existenci Hubbleova kosmického teleskopu vědí i lidé, kteří se o kosmonautiku nijak nezajímají. Důvodů je mnoho – od poutavého příběhu o očekávaném teleskopu, který nakonec potřeboval brýle, přes servisní mise až po okouzlující fotky dalekého vesmíru, kterými nás tento teleskop zásobuje již dlouhé roky. Ale položili jste si někdy otázku, kam Hubble hledí právě nyní a co zrovna zkoumá? Pokud ano, pak pro Vás máme dobrou zprávu. Na internetu je totiž webová stránka, která je určena právě k tomu, abyste mohli zjistit, co Hubbleův teleskop zrovna zkoumá.

Na co se zrovna dívá Hubbleův teleskop?

Na co se zrovna dívá Hubbleův teleskop?
Zdroj: http://spacetelescopelive.org/

Stránka je to na první pohled jednoduchá a ke svému účelu ani žádné extra vychytávky nepotřebuje. Na první pohled Vás zaujme hvězdné pole, ale nenechte se zmást – není to „webkamera“ z Hubbleova teleskopu, tak daleko technika ještě nepokročila. Jde o obrázek generovaný z databáze snímků oblohy Digitized Sky Survey (DSS) a the Sloan Digital Sky Survey: Data Release 13 (SDSS DR13). Pod obrázkem je pak uvedeno, jaký objekt teleskop zkoumá a jaký přístroj k tomu využívá. Nechybí ani informace o tom, který vědec stojí za aktuálním pozorováním, tedy kdo předložil návrh na toto sledování. A pokud byste měli zájem o více informací, stačí kliknout na odkaz pod textem a systém Vás odešle na detailní stránku věnovanou konkrétnímu návrhu na pozorování.

Hubble v době psaní článku studoval návrh s podacím číslem 15339.

Hubble v době psaní článku studoval návrh s podacím číslem 15339.
Zdroj: http://archive.stsci.edu

Zdroje informací:
http://spacetelescopelive.org/

Zdroje obrázků:
https://assets.cdn.astronomynow.com/…/02152828/HST_in_orbit_620x400.jpg
http://spacetelescopelive.org/
http://archive.stsci.edu/proposal_search.php?mission=hst&id=15339

Co zrovna sleduje nejznámější teleskop?, 5.0 out of 5 based on 16 ratings
Pin It
(Visited 2 820 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (16 votes cast)
(Visited 2 820 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


23 komentářů ke článku “Co zrovna sleduje nejznámější teleskop?”

  1. Tom napsal:

    Dík za zajímavý odkaz.

    Malá chybka. 🙂

    abyste mohli zjistit, do Hubbleův teleskop zrovna zkoumá.

  2. ldx napsal:

    Hmm, tohle mně zrovna moc nenadchlo. Těším se na Big Synoptic Survey telescope, tak to budou opravdu live snímky, žádná cenzura, schvalování projektů a podobná vata…

    • Dušan Majer napsal:

      Cenzura? To slovo mi k Hubbleovu teleskopu nějak nesedí.

      • ldx napsal:

        Provozuje to NASA a i ona vybírá, kdo bude šťastný držitel timeslotu a kdo má špatný projekt…

        • Dušan Majer napsal:

          No nazývat tohle cenzurou mi přijde hodně nepřesné. Hubble má zcela mimořádné schopnosti a proto komise musí posuzovat, zda zadaný úkol odpovídá významu teleskopu a zda nemůže být splněn jinými prostředky. Pozorovací čas na HST je cenný a zájem veliký. Není možné vyjít vstříc všem, ale nazývat to cenzurou? To je jako kdyby si běžně inteligentní člověk s IQ kolem stovky stěžoval na diskriminaci od Mensy, že mezi ně nebyl přijat. Prostě Hubble je taková Mensa a ne každý projekt je hoden toho, aby využíval jeho služeb.

        • ldx napsal:

          No a mně by zajímaly právě kritéria takové komise a různé tlaky, od vlivových agentur až po třeba tajné služby, co se smí a mělo by se sledovat a co se naopak nesmí a je nežádoucí! Samozřejmě počítám za předpokladu stejné vědecké kvality zpracování projektů.

          No a protože je to složitý proces, je v podstatě skryt demokracii v množství papírování, takže manipulace si můžu dobře představit. Ostatně tomu odpovídá i americká lidová přezdívka NASA – Never A Straight Answer 🙂

        • Dušan Majer napsal:

          Tajné služby do Hubbleova teleskopu nemají co mluvit, protože teleskop nesleduje Zemi.

        • ldx napsal:

          To máte pravdu, Zemi nesleduje, ale jde o to, že právě projekty organizací, které nejsou zrovna zadobře s tajnými službami (třeba proto, že jiné jejich aktivity se Zemí spjaté jsou anebo mají jiné vroubky anebo je považují za bezpečnostně “nespolehlivé”) prostě budou odsunuty na vedlejší kolej až na ně přijde řada.

          Jde o moc, kontrolu a velké peníze a jak jinak to dělat, než že se žadatelské subjekty nenápadně, v zákulisí, drží pod krkem. Jinými slovy, kdekoli o něčem rozhoduje nějaká “komise”, ať už v NASA nebo třeba v Bruselu, mám z toho špatný pocit.

        • Dušan Majer napsal:

          Vy tam prostě vidíte věci, které tam nejsou. Tohle mi přijde až paranoidní. Rozhoduje věda.

        • ldx napsal:

          Kdyby rozhodovala věda, tak americká komise pro zdraví nebude v podstatě až do 80. let tvrdit, na základě vybraných výzkumných projektů (financovaných porůznu tabákovými koncerny, ty konkurenční od zdravotnických organizací asi nebyly akceptovány), že kouření není zdraví škodlivé.

          Vidím v tom jasnou paralelu. Akorát, že tyhle klapky na očích a že král je nahý, si všichni pak uvědomí až zpětně, když se o tom bude smět mluvit. A než se tak stane budou ti, co na to poukážou, označovaní za paranoiky, alarmisty, konspirátory atd. Takže nic nového.

          Takových případů upřednostňování určitých vyzkumných subjektů, projektů, metodik, laboratoří je ve vědě dost. Stačí se jen historicky podívat na desítky podobných průšvihů, z nichž některé stály životy a zdraví, po kterých nastalo vždy jakoby na povel období přehodnocování! Je samozřejmě normální, že se věda vyvíjí, ale není normální to, že k takovým průšvihů dojde ne kvůli nedostatku poznání, ale kvůli různým nazval bych to zákulisním až korupčním procesům a lobbysmu z různých stran (stát, tajné služby, mocné firmy a korporace). Ve vědě není vůbec všechno tak hezké, otevřené a čisté, jak se může třeba při naleštěných rozhovorech s nobelisty nebo zde s astronauty zdát :-/

        • Dušan Majer napsal:

          Mícháte jablka a hrušky. Pokud ten rozdíl nevidíte, tak se nemáme o čem bavit. Pokud má teleskop omezený pozorovací čas tím, že den má 24 hodin a zájem je několikanásobný, pak je výběr skrz komisi nutnost. Jak byste to chtěl jinak řešit? Losováním? V extrémním případě by děti ze školky navrhly, aby Hubble celý měsíc sledoval třeba Polárku, náhodou byste ten návrh vylosoval a bác – zbytečným pozorováním byste vzal cenný pozorovací čas užitečnějším návrhům. Komise je v takovém případě nezbytná. A jak jsme už psal – pokud nevidíte rozdíl mezi tímto případem a příkladem, který jste zmínil, pak se není o čem bavit!

        • ldx napsal:

          Myslím, že si nerozumíme, já už v posledních komentářích ani moc nepsal o teleskopu, ale obecně o tom, jak NASA a nejen ta vybírá projekty. To znamená, že to není nestranné, ale jsou tam různé nedemokratické tlaky atp.

          S teleskopem určitě máte pravdu ohledně výběru, ten je nutný a nepochybuju, že vybrané projekty jsou dobré a přínosné. Ale to snad neznamená, že ty co nebyly vybrané, by na tom nebyly zrovna tak a možná některé i lepší!

          Abych se vrátil na začátek, stránka uvedená v článku je pro mně spíš šaškárna. Aby to k něčemu bylo, měly by tam být podrobnější data a odkazy, možnost posouvat se v historii (předchozí, následující, výběr k určitému datu) atd. když už tam není time-lapse animace nebo nějaký občasný live-stream. Takový NASA APOD (Astronomy Picture of the Day) mi připadá mnohem lepší viz https://apod.nasa.gov/apod/ap180804.html.

        • Dušan Majer napsal:

          Každému vyhovuje něco jiného, proto byste měl volit zdrženlivější výrazy než šaškárna.

    • Petr Scheirich napsal:

      Large (ne Big) Synoptic Survey Telescope se svým obřím zorným polem zvládne „nafotit“ celou z daného místa viditelnou oblohu za několik dnů (takový je součsný plán a návrh pozorovacího programu). Největší přístroj (ve smyslu zorného pole) na HST – Advanced Camera for Survey, by k tomu potřeboval několik desítek let, v závislosti na zvolené expoziční době. Ostatní přístroje, o spektrografech ani nemluvě, až řádově delší dobu. K čemu by taková prohlídka byla?
      Z uvedeného je zřejmé, že aby byl takový přístroj užitečný, musí se dívat na předem vytipované oblasti oblohy. A kdo jiný by měl tyto oblasti vytipovávat, než astronomové?
      I přesto je přetlak těchto návrhů tak veliký, že zkrátka musí existovat ještě tým odborníků, který posoudí, který návrh dostane přednost. Což mimochodem není NASA. Funguje to podobně jako recenze odborných článků – každý návrh pozorování dostane k posouzení několik nezávislých recenzentů, odborníků v daném oboru, a teprve na základě jejich hodnocení se výběr provádí.

      Veškerá data z HST jsou po jednom roce od pořízení veřejně přístupná. Můžete se jimi prohrabávat třeba zde:
      https://archive.stsci.edu/hst/search.php
      (stačí zadat ALL ve sloupci Imagers a pak zmačknout Search).

      Ale budete zklamán. Surové vědecké snímky ze všech (nejen HST) dalekohledů jsou vlastně strašně ošklivé, zatíženy nejrůznějšímy artefakty, a cesta k těm pěkným barevným snímkům, které se pak objevují v tiskových zprávách, je ještě náročná a zdlouhavá. Což se mimochodem bude týkat i vámi očekávaného LSST. Pro představu, surové snímky z podobné prohlídky, Pan-STARRS, vypadají takto (levá část obrázku):
      https://outerspace.stsci.edu/display/PANSTARRS/PS1+Warp+images?preview=/10257193/10258183/warp_stack_example.png

      • ldx napsal:

        Surové snímky by měl zpracovat nějaký výkonný software do použitelného výsledku, asi tak ve stylu Google Sky nebo podobných map.

        Doba zpracování (proskenování) celé oblohy u tohoto stroje by měla být 48h, pokud vím.

        Dále je třeba vzít v úvahu, že nepochybně vznikne nový software v té době (za 2 roky), kdy hardware bude opět X-krát výkonnější než ten, se kterým se počítalo v době vzniku projektu.

        V každém případě, pokud budou online k dispozici raw data, software může běžet kdekoli v cloudu a pokud budu třeba já chtít, připlatím si za pár dolarů třeba u Amazonu tisíc CPU jader, které mi z (dané části oblohy, ne ze všech dat!) vymazlí dokonalý výsledek (podle zadaných kritérií). Vaše skepse vyplývá nejspíš ze zažité praxe současnosti, která bude vycházet ze stavu techniky pár roků nazad. Já to chápu ale tak, že je potřeba dívat se dopředu, jak věci řešit a ne říkat že to nejde – anebo jde, ale jen pro exkluzivní skupinky vyvolenců. Což je pole pro korupci a zákulisní ovlivňování všeho druhu.

      • ldx napsal:

        Apropos ten snímek co jste dal jako ukázku je krásný, přesně takové vrstvy by se krásně hodily. Nevím v čem je problém.

      • ldx napsal:

        A díky za adresu k těm datům, to nepochybně využiju. Akorát asi naivně doufám, že tam nebudou věci, které jsou “exkluzivně” blokované…

  3. Jirka napsal:

    To, že nevidíme více-méně živý záběr z Hubbla nebude dané ani tak tím, jestli je to možné technicky (to určitě je a dokonce si troufnu tvrdit, že to není nic složitého), bude to záviset spíš na ochotě podělit se o cenná data s celým světem dřív, než se na ně podívám sám…

    • ventYl napsal:

      ano, scasti to pravda je. prednostne pravo na data z hubblu ma ten, kto ich zozbieranie zadal.

      na druhu stranu, to co dnes robi hubble je taka astrofotografia pre velkych chlapcov. silne predpokladam, ze vacsina toho, co by bolo vidno na jednotlivej snimke z hubbla by bola tma. vyuzivaju sa dlhe pozorovacie casy a skladanie viacerych snimok dohromady a to je proces, ktory z podstaty nejde robit priebezne.

      takze vacsinou by live vystup z hubbla bola proste len tma

      • ldx napsal:

        No a co že je to tma, je nějaký problém si to prohnat vlastním softwarem, který mi to složí? Možná že to udělá lépe, než ten u toho zadavatele výzkumu. Nebo taky ne, ale proč bych si to nemohl zkusit? Buď je věda otevřená anebo si něco šudlí, aby daný člověk mohl pak přijít a nárokovat si třeba Nobelovku, protože to vyzkoumal první… Takže pak ano, Hubble funguje jako předplatné pro exkluzivitu informací, je tady určitý princip rozhodování komise, tak si to řekněme rovnou, data nejsou free a daný náhled je jen šaškárna…

  4. Alois napsal:

    Příkladem nasazení Hubbla teprve tehdy, když to nejde jinak, je hledání druhého cíle NH a následoval úspěch. Mimochodem za dva dny by se měl realizovat další zákrytový experiment v Senegalu a Kolumbii, jestli jsem správně pochopil noticku NASA.

Zanechte komentář