Další týden je za námi a je čas na Kosmotýdeník. Pravidelný souhrn zajímavých informací posledních sedmi dní z kosmonautiky vás tentokrát v hlavním tématu vezme do Mohavské pouště, kde proběhl další úspěšný test malého turistického suborbitálního raketoplánu VSS Unity od společnosti Virgin Galactic. V dalších tématech se podíváme například na rychlé střídání posádek na Mezinárodní kosmické stanici, anebo na nový český název jedné planetky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
Unity posunula rekordy
Společnost Virgin Galactic již řadu let připravuje lety turistů na okraj vesmíru. Při letu v jejich malém suborbtálním raketoplánu VSS si užijete zhruba 10 minut stavu mikrogravitace, než se stroj opět vnoří do horních vrstev atmosféry. Systém, který má toto umožnit, je složen ze samotného malého raketoplánu, jenž disponuje jedním raketovým motorem. Do výšky zhruba dvacet kilometrů jej vynese letadlo WhiteKnight Two, z jehož podvěsu raketoplán odstartuje do výšky zhruba 100 kilometrů. Zatím k plnému nasazení musí firma ujít ještě pár kroků, ale během minulého týdne uskutečnila další z raketových testů, při kterém se řízený raketoplán dostal zatím nejvýš. Rekord je to především pro právě zkoušený raketoplán VSS Unity.
Startovalo se z kosmodromu firmy, který leží v Mohavské poušti v Kalifornii. Raketoplán řídili dva piloti Dave Mackay a Mark „Forger“ Stucky. Společnost se tak posunula zase o kousek blíže realizaci komerčních letů turistů na okraj vesmíru. Připomeňme, že v roce 2014, kdy už také probíhaly motorické testy, došlo k nehodě, při které byl zničen první raketoplán VSS Entreprise a zemřel jeden pilot a druhý utržil vážná zranění. Tato nehoda značně posunula původně plánované datum nasazení letů pro turisty, nicméně nyní vše postupuje k úspěšnému završení.
VSS Unity už za sebou raketový let má a současný let ji zase posunul o kousek blíže pozdějšímu reálnému nasazení. Například byly do kabiny určené pro pasažéry nainstalovány sedačky, které posunuly těžiště stroje více dozadu, což byl také jeden z hlavních bodů testování tohoto letu. Upraveny byly také některé řídicí systémy, aby odpovídaly těm, které budou později používány při reálných letech. Zajímavé je, že VSS Unity nepoužívá žádné automatické systémy, či servomotory, ale řiditelné plochy se ovládají z kabiny pomocí lanek. Řízení je tak pro piloty poměrně náročné a klade hodně velké nároky na jejich schopnosti.
Při tomto letu vystoupala VSS Unity do výšky 34 900 metrů a dosáhla rychlosti 1,9 Mach. To je pro stroj, který byl testován zatím rekord. Motor, který spaluje palivo na bázi kaučuku se zkratkou HTPB hořel celkem 31 sekund. Po jeho deaktivaci stoupal raketoplán ještě chvíli vzhůru, načež piloti sklopili křídla, aby zmírnili dynamické namáhání a urychlili sestup. Raketoplán klesl, načež se křídla vrátila do vodorovné polohy a VSS Unity zase úspěšně přistála v Mohavské poušti. Úterní test byl úspěšně zakončen. Během testu šlo hlavně o prověření nových způsobu ovládání lodi při spuštěném raketovém motoru i testech jejího chování s posunutým těžištěm.
Dříve, než se raketoplán VSS vydá na hranici 100 kilometrů, proběhnou minimálně ještě dva raketové testy v atmosféře. Testů bude tedy méně, než měl původně absolvovat nešťastný VSS Enterprise, který během svých letů již ověřil chování raketového motoru a tak některé testy může VSS Unity vynechat. „Bylo skvělé vidět naši krásnou vesmírnou loď ve vzduchu a sdílet tyto momenty s talentovaným týmem, který nás krok za krokem vede k úspěšné cestě do vesmíru,“ řekl Richard Branson – CEO Virgin Galactic „Vidět Unity stoupat nahoru a dosáhnout nadzvukové rychlosti je inspirativní a absolutně dechberoucí. Stále více se přibližujeme realizaci našich cílů. Gratuluji celému týmu! “
Společnost by ráda prováděla turistické lety již příští rok a k tomu jí jeden malý raketoplán stačit nebude. Nedávno se na Twitteru objevilo video, které ukazuje záběr sestavování dalších dvou strojů. Podívat se na něj můžete zde.
Kosmický přehled týdne:
Mezinárodní astronomická unie uznala nominaci nového českého jména pro planetku 1998 HZ23, která se nachází v Hlavním pásu planetek. Nově nese jméno Stach po českém popularizátorovi vědy a moderátorovi pořadů ČT 24, Danielovi Stachovi. Gratulujeme!
V jednom z minulých Kosmotýdeníků jsme psali o tom, že se vozítko Curiosity učí opět vrtat. Bez posuvu a příklepu na svém vrtáku, nahrazuje tyto funkce samotnými pohyby robotické paže. Nyní už víme, že po dvou letech odvrtalo vozítko díru a přeneslo odvrtaný materiál nad otvor laboratoře, který zatím zůstal uzavřený. Pomocí zpětného chodu vrtáku vysypali část materiálu na dvířka laboratoře, aby ověřili, že skutečně došlo k odběru materiálu, i to, zda součástí odběru nejsou příliš velké kousky materiálu, které by otvor do laboratoře mohly ucpat. Zatím vše vypadá skvěle a vozítko se brzy pustí do plně vědeckého průzkumu pomocí odběru vzorků okolních kamenů.
Mezinárodní Kosmickou stanici čeká rychlé střídání. Zatímco dnes proběhne návrat Sojuzu MS-07, na jehož palubě je Američan Scott Tingle, Japonec Norišige Kanai a Rus Anton Škaplerov, na kosmodromu Bajkonur probíhají závěrečné přípravy na start Sojuzu MS-09, který by měl odstartovat již 6. června. Start budeme komentovat a vysílat Živě a česky. Na palubě stanice zatím zůstal základ expedice 56 tvořený členy posádky Sojuzu MS-08, kterými jsou Rus Oleg Artěmjev a Američané Andrew Fustel (s krtečkem) a Richard Arnold. Sojuz MS-09, který se chystá ke startu, bude mít posádku tvořenou Rusem Sergejem Prokopjevem, Američankou Serenou Auñón a Němcem Alexandrem Gerstem.
Čína úspěšně vypustila družici Gaofen 6, která je identická s Gaofen 1. Na palubě má multispektrální kameru, dále širokoúhlou kameru, která bude zachycovat Zemi v pásu 800 kilometrů širokém. Start se uskutečnil pomocí čínské rakety CZ-2D v sobotu.
Přehled z Kosmonautixu:
Na tomto místě si tradičně zrekapitulujeme všechny články, které na serveru Kosmonautix.cz vyšly. Přinášíme vám minimálně dva články o kosmonautice denně a tento týden jsme začali pozvánkou na tradiční Kosmoschůzku. Ihned poté jsme opustili naše luhy a háje a podívali se na velmi zajímavý připravovaný přístroj pro hledání života na Marsu. V česky otitulkovaném videu z naší produkce jste se mohli dozvědět, jak se na Mars dostat, když už tam chceme hledat ten život. Zavzpomínali jsme také na legendárního astronauta Alana Beana, který minulý týden zemřel. Čína vyslala retranslační družici k Měsíci a společně s touto družicí letěly i dvě malé, co vše tito vesmírní drobečkové umí, jsme vám popsali. Rusko po dlouhé době chystá vědeckou misi, kterou zastoupí rentgenový teleskop Spektr-RG, jenž poletí na recertifikovaném druhém stupni. Malá raketa Pegasus se chystá na start a nákladem bude ICON, který byl spojen s raketou. Tento týden jsme také spatřili první fotografie testovacího exempláře připravovaného evropského vozítka pro ExoMars 2020. Evropany vždy potěší, když se na Mezinárodní kosmickou stanici vydá evropský astronaut, nicméně tentokrát může být radost dvojnásobná. Luca Parmitano bude totiž stanici velet. Americká superraketa SLS se pomalu zhmotňuje a míří k prvnímu startu. Společně s tím se zhmotňují i první plány na další mise. Nově například SLS ve verzi Block 1 poletí vícekrát, než jen jednou. Pokaždé jako nový exemplář, samozřejmě. Pří posledním startu Falconu 9 došlo k dalšímu pokusu o záchranu aerodynamického krytu. O tom, jak těsně se tentokrát chycení nepodařilo, se dočtete v článku. Do výroby motorů i u NASA se vkrádají nové technologie a postupy. O tom, jak tyto postupy vypadají, jsme se rozepsali. Na závěr se podíváme na Cubesaty, které směřují k Marsu a úspěšně upravily svoji dráhu.
Snímek týdne:
Vůbec poprvé jsme mohli spatřit fotografie snášejícího se aerodynamického krytu na padáku těsně nad mořem. Snímky, které SpaceX zveřejnila, ukazují pokus o záchranu při misi Iridium NEXT a Grace-FO. Při tomto pokus se kryt opět nepodařilo zachytit, ale obě jeho poloviny byly vyloveny z moře.
Video týdne:
Ve videu týdne vyrazíme na evropský kosmodrom Kourou, kde probíhá výstavba nové rampy pro novou raketu Ariane 6. Fascinující záběry z dronů ukazují, jak rozsáhlá stavba kosmodromu je a jak komplikovaná stavba to vlastně je, což se na první pohled nemusí zdát. Každopádně jsou to fascinující záběry.
https://www.youtube.com/watch?v=zKKZB4Uv4Fk
Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/2018/05/30/virgin-galactics-spaceshiptwo-completes-second-powered-test-flight/
https://www.nasa.gov/press-release/nasa-television-to-air-return-of-one-space-station-crew-launch-of-another
https://spaceflightnow.com/2018/06/02/one-station-crew-heads-home-another-preps-for-launch/
http://space.skyrocket.de/doc_sdat/gf-6.htm
Zdroje obrázků:
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=42998
http://www.midnightplanets.com/data/MSLRawJPG/02068/NRB_581090992EDR_F0701752NCAM00335M_.JPG
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=42999
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=42959
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/v/t1.0-9/34050216_2001576449853532_8564433172140392448_o.jpg?_nc_cat=0&oh=d4e4a08e9ad79ae55679b2c0780d4e40&oe=5BC1DC00
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2018/05/DeYhrbkVQAAu6KD-678×381.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2018/05/DeYYDKpX0AA5M6Y-678×452.jpg
https://i.ytimg.com/vi/I87wIVudw9k/maxresdefault.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2018/06/42214499482_06be239456_k-678×452.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2018/06/DeuAEHKW0AAPNSV-678×452.jpg
Diky za prima clanek, idealni k obedu 🙂
Muzete prosim dat zdroj k teto casti:
Zajímavé je, že VSS Unity nepoužívá žádné automatické systémy, či servomotory, ale řiditelné plochy se ovládají z kabiny pomocí lanek. Řízení je tak pro piloty poměrně náročné a klade hodně velké nároky na jejich schopnosti.
Diky za bezvadny clanek.
Zajímavé je, že VSS Unity nepoužívá žádné automatické systémy, či servomotory, ale řiditelné plochy se ovládají z kabiny pomocí lanek. Mohl by nekdo z expertu okomentovat proc v dobe fly-by-wire takto? Diky
Expert rozhodně nejsem, ale tipl bych si, že zásadním důvodem bude doba vývoje a cena. Takový systém pro dopravní letadlo nejspíš bude muset projít výrazně větší mašinérií certifikací, schvalování a byrokratických překážkových drah než „lanka“.
Problém je jen to , že se směšují dvě věci, “ vysoce nadzvukový let“ a let „extrémně lehkého stroje ve velmi řídkých vrstvách atmosféry“ a je nutné si uvědomit, že USS Unity se chová jako vysoce stabilní kluzák i ve velmi vysokých výškách a to díky konfiguraci stroje , která umožňuje pilotům i tam skutečně řídit, je tedy určitě spíše pokroková než zaostalá 🙂
Prostě zde máme příklad moderní konstrukce dosahující hranic vesmírů, která nepožaduje počítačově řiditelný návrat na zem , na druhou stranu při katastrofě USS Enterprise se ukázalo, že ani tento systém není plně “ lidsko-chybo-vzdorný“.
Stačí podívat na jakékoli video z letu SS2 nebo SS1. O nějaké extra stabilitě se rozhodně mluvit nedá.
Co má Virgin Galaktic společného s kosmonautikou? Za 20 let existence dokázala, že nic. Vyvíjejí letadlo a na oběžnou dráhu nechtějí, přeřadil bych je na weby o letadlech.
Má společné úplně to samé jako New Shepard, nebo suborbitální rakety celkově, tečka.
Souhlasim, Sub-orbitalni lety patri do kosmonautiky, uz od doby letu Alana Sheparda.
Jen bych doplnil, ze po prekroceni 100km se pasazeri a piloti stanou astronauty podle pravidel FAI, cili je to v poradku, ze to tu je zmineno.
Tak Virgin Galaktic funguje sotva 13 let. Na začátku koupili licenci na úspěšnou SpaceShipOne, a od té doby toho opravdu moc nepředvedli. Tedy v pozitivním smyslu.
Ale pořád je jejich cílem vývoj suborbitálního „raketoplánu“, takže to sem asi patří.
V tomto kosmotydeniku mne take zaujala informace o pouziti lanoveho systemu pro rizeni lodi Virginu. U malych letadel je tento system naprosto bezny. Urcite ma sve vyhody: jednoduchost, z toho pramenici spolehlivost systemu a take nejlepsi zpetna vazba v pace rizeni, jakou muze pilot dostat od ridicich ploch. Pokud Virgin vsadil na piloty, misto pocitacu, neni to nelogicka volba, zejmena pokud je lod ve vyvoji. Dalsi vyhoda je nezavislost na zdroji napajeni, ktery je pro jine systemy kriticky, a pokud selze, je konec. Nehlede k uspore hmotnosti. Tezko rict co si o tom mysli primo piloti Virginu, ale mozna mohou byt spokojeni s tim, ze maji letoun naprosto pod kontrolou a maji moznost skutecne pilotovat a ne jen dohlizet nad automatickymi systemy. Jako pilot bych to ocenil.
Pilotování vysoce nadzvukového stroje „po lankách“ bude asi opravdu adrenalinová záležitost a někteří piloti to jistě ocení. Je otázka, jestli to ocení i těch šest pasažérů za ním.
Zajímavé je, že o SpaceShipOne je na wiki napsáno, že první let byl nepilotovaný. Takže nejspíš něco jako fly-by-wire mít musela.
Divné také je, že SS2 ani SS1 zřejmě nemá možnost manévrovat ve větších výškách. Žádné trysky na dusík jako u krytů a prvního stupně F9 nebo u X15.
Na videu z prvního „kosmického“ letu SS1 je vidět, jak se loď chvíli po vypnutí motoru dostane do poměrně rychlé nekontrolované rotace a zůstane v ní celou dobu až do vstupu do atmosféry.
nejakú schopnosť manévrovať má aj mimo hustú atmosféru, v aktuálnom zázname je vidieť aj činnosť motorčekov na stlačené plyny (v tejto verzii záznamu je to vidieť v čase okolo 1:10 https://www.youtube.com/watch?v=YQPyZB-cjO4)
a nejakého autopilota do toho mohli nainštalovať, čo ale nie je to isté ako fly-by-wire
Máte pravdu, ze špičky tam něco funí. Díky.
Autopilot, který umí sám letět a hlavně přistát, to je i v dnešní době docela výkon. A jestli jsou ty „dráty“ k servům delší nebo kratší bych v tomhle případě nepovažoval za podstatné.
SpaceShipOne byl při bezpilotním letu po celou dobu v podvěsu pod nosným letounem. Takto jsou označeny lety písmenem C (captive).
Lety označené písmenem G (glide) byly se samostatným návratem jako kluzák, bez zážehu raketového motoru.
Lety označené písmenem P (powered) byly se zážehem motoru.
Lety G a P byly vždy pilotované.
Aha, tak tím se to celé vysvětluje. Díky.
O VSS Unity: The maximum altitude of the ship’s flight will be 135-140 kilometers (according to other data – 160-320 kilometers).
Čekal jsem menší číslo. Neví někdo, zda je tento údaj správně? (Zdroj: http://earth-chronicles.com/space/virgin-galactic-has-tested-the-vss-unity.html)
Ta cisla budou asi vyrazne horsi: 80km a 4 pasazeri. viz
http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=41&t=734&start=280
Takhle jsem si to pamatoval. Díky za link.