Kosmotýdeník 296 (14.5. – 20.5.)

Jak těžké je vrtat do Marsu? O tom by nám mohlo vyprávět vozítko Curiosity a zejména pak jeho tým operátorů a inženýrů, kteří už druhým rokem řeší problém se zaseknutou vrtačkou. Nyní si snad vozítko opět zavrtá. To je také hlavní téma Kosmotýdeníku, který vám shrne kosmonautické dění v uplynulém týdnu, nicméně dále vás čeká třeba pohled na přípravu na start rakety Antares, anebo detaily ohledně dvou 6U cubesatů, které se řítí k Marsu. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Curiosity se opět učí vrtat

Od konce roku 2016 trápí rover Curisoity na Marsu vrtačka. Marsovská vrtačka je poměrně komplikovaný a náchylný nástroj, který se bohužel porouchal. Z příklepové vrtačky s oporou a vlastním posuvem se stala vrtačka, která se umí pouze točit, což na běžné vrtání zkrátka nestačí. Je to, jako byste položili točící se vrtačku na stěnu a nechali jí tam bez dodání další síly. Pravděpodobně byste toho moc nevyvrtali. Celý rok 2017 se řešilo, jak to vyřešit. V únoru 2018 proběhlo pokusné vrtání nazvané FED (feed-extended drilling), při kterém dochází k tlaku na vrtačku tak, že na vrták tlačí celá paže. V únoru však pokus s tímto stylem vrtání neuspěl. Z noci ze soboty na tuto neděli tým zkoušel nový způsob vrtání. Výsledky ještě neznáme, nicméně pojďme se na to podívat blíže.

Vrták roveru Curiosity

Vrták roveru Curiosity
Zdroj: http://www.leonarddavid.com/

Jak už zaznělo, na konci února 2018 proběhl první test nového způsobu vrtání pomocí metody FED. Během tohoto vrtání i přes tlak robotické paže nebylo vyrobeno dostatečné množství vzorků a celý pokus byl neúspěšný. Proto bylo přistoupeno k dalšímu vývoji a metoda FED byla obohacena o příklep, kdy pohyb vpřed a vzad provádí samotná robotická paže, která tak pracuje tak trochu jako kladivo. Tento způsob je pro konstrukci paže poněkud riskantní, ale byl již vyzkoušen na identickém modelu roveru v laboratoři Jet Propulsion Laboratory NASA v Pasadeně v Kalifornii, kde se tímto způsobem podařilo odebrat vzorky horniny a vyvrtat dostatečně hluboký vrt. Připomeňme, že plně funkční vrtačka, měla několik aretací, které jednak pevně přimkly celou paži ke kameni, ale samotné vrtání proběhlo tak, že příklep i výsuv vrtáku probíhal nezávisle na paži, do které nebyl převáděn žádný pohyb a vibrace. Posuv ani příklep však nyní nefungují.

“Jedná se o další velký test, který nám umožní obnovit vrtání pro vědecké odběry tak, jak fungovalo dříve,” řekl Steven Lee, projektový manažer Curiosity v JPL. “Na základě toho, jak to bude fungovat na Marsu v reálných podmínkách, můžeme tento proces doladit a zkoušet drobné úpravy, jako je redukce síly paže a podobně.”

Současná strategie je, aby veškeré testování probíhalo za plného aktivního provozu. Jakmile by se povedlo při prvním vrtání odebrat vzorek, hned by se přistoupilo k přesunu vzorku do interní laboratoře roveru. Vzhledem k nefunkčnosti posunu, bude vzorek muset být do laboratoře doručen tak, že se vrták začne otáčet opačným směrem a vysype tak svůj obsah samospádem do otvoru laboratoře. Bohužel se díky tomu nebude dát zabránit možnosti, že by otvor laboratoře zatarasil nějaký větší kamínek. Během prvních analýz už tým roveru přistoupí k analýze toho, jak proběhlo vrtání a provede úpravy intenzity klepání paže, či síly, kterou k tomu požila. Tím se má urychlit celý proces zavádění nového způsobu vrtání tak, aby se co nejrychleji dalo pokračovat ve vědeckém zkoumání.

Pozemní zkušební MSL zkouší vrtat s příklepem vytvářeným robotickou paží

Pozemní zkušební MSL zkouší vrtat s příklepem vytvářeným robotickou paží
Zdroj: https://regmedia.co.uk/

Pro toto první testovací vrtání se rover vydal po Vera Rubin Ridge směrem ke svahu obohacenému o jílovité minerály, které vědecký tým touží prozkoumat. V očekávání, že nyní již bude Curiosity schopno získat vzorek horniny, obrátilo se tímto směrem v polovině dubna a zamířilo k místu z kopce, tedy opačným směrem než doposud.

“Záměrně jsme se vrátili zpět, protože se domníváme, že výsledky odběru vzorků budou velmi vědecky hodnotné. Zájmová oblast tvoří pás asi 60 metrů pod hřebenem,” řekl Vasavada. “Jsme naštěstí v pozici, kdy se sice vrátíme kousek zpět, ale stále si udržujeme aktuálně zkoumané souvrství středové hory kráteru Gale.”

Vědecký tým Curiosity by nakonec velmi rád analyzoval všechny hlavní vrstvy středové hory, protože jejich znalost může prozradit, jak se vyvíjelo jezero, které kdysi v kráteru bylo. Zatímco spodní vrstvy vykazovaly dlouhodobé působení dávné vody, čím výše jsme, tím je tato doba kratší. Zajímavý pak bude přechod z vrstev, které byly kdysi pod vodou k těm, které tvořily břeh, a nad ně už voda nestoupla. Porovnání těchto dvou druhů hornin bude velmi vědecky cenné.

Kosmický přehled týdne:

Na misi Cygnus OA-9 se chystá raketa Antares 230 společnosti ATK a její loď Cygnus. Z kosmodromu Wallpos z rampy nazvané Mars, by měla odstartovat v pondělí v 10:39 SELČ. Start byl původně plánovaný na neděli, ale kvůli dodatečným testům, které si vyžádala NASA, byl start o jeden den odložen. Start budeme přenášet Živě a česky. O nákladu, který loď poveze, si můžete více přečíst zde. Níže naleznete fotky z transportu na rampu.

Vývoz rakety Antares 230

Vývoz rakety Antares 230
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Antares 230 během vývozu

Antares 230 během vývozu
Zdroj: https://blogs.nasa.gov/

Vztyčení na rampě kosmodromu Wallpos

Vztyčení na rampě kosmodromu Wallpos
Zdroj: https://blogs.nasa.gov/

Raketa Antares a loď Cygnus jsou připraveny na misi OA-9

Raketa Antares a loď Cygnus jsou připraveny na misi OA-9
Zdroj: https://blogs.nasa.gov/

NASA se rozhodla přezkoumat možnost, že by do lodě Crew Dragon společnosti SpaceX, nastupovali astronauti ještě před tím, než by do rakety Falcon 9 bylo čerpáno palivo (Rakety Falcon 9 Block 5 používají rychlé čerpání hluboce podchlazeného paliva, které začíná 35 minut před startem a posádka by tak měla při opačném postupu málo času na nástup). Do této chvíle se NASA k takovému postupu stavěla zcela zamítavě. Více v příspěvku uživatele Pospíšil na našem fóru.

Společně s marsovskou misí InSight odstartovaly i dva 6U cubesaty. Je to rekordní počin, kdy cubesaty letí k Marsu. Jeden z nich, MarCO-B (Wall-E) pořídil 9. května ze vzdálenosti necelého jednoho milionu kilometrů od Země níže přiložený snímek. Vidíme na něm rozloženou experimentální anténu cubesatu, ale také Zemi s Měsícem. Pro cubesaty je to rozhodně velký počin. Připomeňme, že oba cubesaty (Wall-E a EVE) budou sloužit u Marsu jako retranslační družice pro přenos signálu na Zemi během přistání landeru InSight. Experimentální anténa poskytne spojení UHF s rychlostí 8 kb/s od InSight k MarCO a 8 kb/s linkou X-band k síti Deep Space Network (DSN).

Fotografie Země a Měsíce z cubesatu Wall-E

Fotografie Země a Měsíce z cubesatu Wall-E
Zdroj: https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/

Přehled z Kosmonautixu:

Každý týden se kosmonautika posouvá poměrně rychle vpřed. Je fascinující tento vývoj sledovat. Pojďme si shrnout, co vše se během týdne událo a o čem jsme vám během těch sedmi dní přinesli články. Začněme zlehka. Ukázali jsme vám výsledky ankety, kterých pět momentů se vám v roce 2017 v kosmonautice zdálo jako nejpodstatnějších. Zároveň jsme položili novou anketní otázku. Hned po anketě jsme na vás šli pěkně zhurta. Podívali jsme se na to, zda už nastala doba, kdy se ve vesmíru začnou využívat jaderné reaktory. Poté jsme zamířili na kosmodrom Wen-čchang, který jsme vám představili hezky s českým otitulkovaným videem. Z Číny jsme to vzali do USA a podívali jsme se na legendární a dnes už trochu vousatý motor RL 10, který i v dalších letech najde své uplatnění. Z USA jsme vás vzali do Ruska, kde se proslýchá, že do čela Roskosmosu usedne známý komentátor kosmonautiky, bývalý vicepremiér Dimitrij Rogozin. Nyní nechme Zemi ve zpětném zrcátku a podívejme se na historickou misi Galileo, data z této mise, která skončila před dvaceti lety, nám dnes potvrdila existenci gejzírů na Europě. Přinesli jsme vám také živé vysílání z americké vycházky do vesmíru z Mezinárodní kosmické stanice. U Stanice jsme ještě chvíli zůstali a podívali se na náklad, který tam už za pár dní doručí soukromá zásobovací loď Cygnus OA-9. Připravovaná mise Psyche má zase známý rozvrh své plánované cesty. Zato u připravované stanice u Měsíce zatím není jisté, zda bude mít dva anebo jeden větší obytný modul. Sympatickou akcí „Posviťme astronautům na cestu“, jsme se z České republiky pokusili zamávat krtečkovi na palubě stanice. Už za pár dní se k obloze vydá Falcon 9 a poveze náklad hned od dvou zákazníků. Na závěr jsme zajeli do Brna, kde je k vidění velmi pěkná výstava s kosmonautickou tématikou.

Snímek týdne:

SpaceX a NASA ukázali snímek z nácviků astronautů v maketě kabiny Crew Dragonu, soukromé lodi SpaceX, která bude vozit astronauty k ISS. Na snímku vidíme Sunitu Williams v přetlakovém obleku SpaceX, jak cvičí postupy uvnitř lodě.

Interiér Crew Dragonu

Interiér Crew Dragonu
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Video týdne:

Podívejte se na propagační video nadcházející mise rakety Antares 230 s lodí Cygnus OA-9. Start by měl přijít již v pondělí.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/feature/jpl/nasas-curiosity-rover-aims-to-get-its-rhythm-back
https://twitter.com/OrbitalATK/status/997468275826143232
https://spaceflight101.com/events/antares-cygnus-oa-9/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/DdgBFNNWkAAgiLm?format=jpg&name=large
https://blogs.nasa.gov/orbital/wp-content/uploads/sites/234/2018/05/41301163515_83c9f17cec_o.jpg
https://blogs.nasa.gov/orbital/wp-content/uploads/sites/234/2018/05/CP7T6250pb.jpg
https://blogs.nasa.gov/orbital/wp-content/uploads/sites/234/2018/05/28328984598_fddb0a41b3_o.jpg
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/v/t1.0-9/32509948_1982865575057953_8708677711746301952_n.jpg?_nc_cat=0&oh=39f2406103d7f01c2033c8438173f322&oe=5B7F168F
https://www.nasa.gov/sites/default/files/styles/full_width_feature/public/thumbnails/image/nhq2018051700452.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia22324-1041b.gif
http://www.leonarddavid.com/wp-content/uploads/2016/11/Curiosity-Mastcam-Right-Sol-1534-November-29-2016-2.jpg
https://regmedia.co.uk/2018/05/18/curiosity.jpg?x=442&y=293&crop=1
https://i.cbc.ca/1.2982921.1425575174!/fileImage/httpImage/image.jpg_gen/derivatives/16x9_780/mars-curiosity-rover.jpg

 

Kosmotýdeník 296 (14.5. – 20.5.), 5.0 out of 5 based on 15 ratings
Pin It
(Visited 2 146 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (15 votes cast)
(Visited 2 146 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


15 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 296 (14.5. – 20.5.)”

  1. otaznick napsal:

    Dotykové ovládání mi nepřijde moc šťastné. Sice je to přehlednější, ale má to horší odezvu než fyzické přepnutí tlačítka, je zde větší riziko neúmyslného zmáčknutí a zamrznutí obrazovky v kritický okamžik může být fatální. Na druhou stranu je tohle řešení výhodnější z hlediska hmotnosti (už jenom kvůli množství kabelů). Ideální by podle mě bylo méně fyzických přepínačů, označených malými displeji a s proměnnou úlohou.

    • Miroslav Uhlíř napsal:

      Říkam si něco podobného, ale hádám, že display bude hlavně sloužit k zobrazování informací a astronauti budou zasahovat do řízení lodě jen minimálně a to i v kritických situacích.

  2. Alois napsal:

    Dovolil bych si připomenout, že v tomto týdnu se dostali Japonci se sondou H-2 pod 40.000 km od asteroidu a zbývají jim zhruba 3 týdny k setkání. Pro srovnání americká sonda OR má ještě 11,5 mil km a 11 týdnů .

  3. Spytihněv napsal:

    Jen taková technická. Pokud by Čína se svými třemi stroji k Měsíci nedělala takové tajnosti (a opravdu letěla), dostala by v “Živě a česky” přednost před Cygnusem? A nebo byste se pokusili zmáknout oboje? Hádám, že Cygnus by měl asi smůlu. CNSA může jen hořce litovat.

  4. Spytihněv napsal:

    To by bylo fajn. No každopádně bude zítra zajímavý den.

  5. Nevie mi niekto povedat, co teda posledne dva roky Curiosity na Marse robi, ked nevie vrtat? Mam aj ine moznosti skumania, alebo len tak jazdi a prinasa nam fotky povrchu? Diky.

    • Dušan Majer napsal:

      Curiosity může zkoumat i bezkontaktně – využívá k tomu přístroje ChemCam a APXS. Navíc disponuje kamerami, které umí také prozradit mnoho informací.

  6. maro napsal:

    Zatraceně, ještě pár měsíců a ty skafandry SpaceX budou vypadat jak Sokol v Sojuzu. Kde krucinál jsou ty krásné efektní kombinézy, co tu Musk ukazoval před lety? S postupující dobou je to furt plandavější a plandavější. Že by ho taky dostihla realita? A ten dotykovej displej je fakt peklo. Jak tam chudák čaruje tou nepřirozeně zvednutou rukou. Za dva měsíce taky přijdou s tyčkou jako v Sojuzu, akorát bude mít na špičce stylus pro ovládání toho displeje.

    • Dušan Majer napsal:

      Skafandr pořád vypadá stejně, jen v tomto případě nebyl zřejmě natlakován. A ohledně ovládání – astronauti by neměli při nominální misi do řízení zasahovat a pro nejdůležitější funkce budou ovládací prvky mechanické.

    • Jiný Honza napsal:

      Na instruktážní video před startem a oddechový film za letu je ten displej OK. A nemají ty tyčky náhodou už teď na poličce pod tím displejem?
      🙂

  7. Alois napsal:

    Helma je otevřená a asymetrická, to jsem zvědav, jak ji zavřou a nemá upínací táhla.

  8. Vojta napsal:

    Trochu nechápu, proč NASA vadí tankování s nastoupenou posádkou, ale to, že by se kolem natankované rakety kromě astronautů motala i parta techniků, je OK. Chápal bych protesty ohledně zrychleného tankování a pokud je Block 5 schopen odstartovat s normálně chladným okysličovadlem, nutili by SpaceX k tomu (i kdyby to znamenalo přistání na plošině místo na pevnině).

  9. Jiný Honza napsal:

    Na těchhle fotkách ze včerejška vidím díru:
    https://mars.jpl.nasa.gov/msl/multimedia/raw/?s=2057&camera=CHEMCAM_

    Že by to vyšlo? 🙂

Zanechte komentář