Dvojče evropského roveru pro Mars na testech

Hned na začátku si ujasněme jednu důležitou věc – v tomto článku bude řeč o zkouškách, které nepodstoupí letový exemplář vozítka pro misi ExoMars 2020. Testy se týkají jeho reprezentativního modelu, který je určený právě ke strukturálním a tepelným zkouškám. Letovému hardwaru je velmi podobný, ale není identický. Situaci tedy můžeme s trochou fantazie přirovnat k dvojčatům, která však nejsou jednovaječná. Aktuální kolo zevrubných zkoušek se skládá z mnoha intenzivních testů, které ověří, že nosná konstrukce roveru přežije drsné podmínky při startu ze Země a přistání na Marsu.

Rozložení vědeckých přístrojů na sondě TGO

Rozložení vědeckých přístrojů na sondě TGO
Zdroj: http://www.esa.int

ExoMars je společný projekt evropské agentury ESA a ruské agentury Roskosmos. Už v roce 2016 došlo v jeho rámci k vypuštění sondy TGO, která před pár týdny vstoupila do fáze sběru vědeckých dat. Jejím úkolem je hledat v atmosféře Marsu málo zastoupené plyny, které mohou být spojené s aktivními biologickými či geologickými procesy.

Tato družice kroužící kolem Marsu však bude mít i další úkol – má zajišťovat obousměrnou komunikaci mezi Zemí a vozítkem, které má na Rudé planetě přistát v roce 2021. Tuto schopnost přenosu dat si již vyzkoušela na amerických roverech, které brázdí povrch Marsu. Rover vypravený v rámci programu ExoMars však bude unikátní v tom, že dokáže svým vrtákem odebrat vzorky až z hloubky dvou metrů. Pokusí se tak zjistit, zda na Marsu někdy byl život, jehož stopy dnes mohou být zahrabány pod povrchem, což je chrání před zničením od ničivého záření, které momentálně spaluje povrch planety.

Vizualizace vozítka pro misi ExoMars 2020

Vizualizace vozítka pro misi ExoMars 2020
Zdroj: http://exploration.esa.int

Stejně jako u jiných kosmických misí, musí být mechanická struktura vozítka, jeho elektronika a tepelné systémy včetně rozhraní s vědeckými přístroji důkladně otestovány, aby bylo jisté, že přežijí cestu do vesmíru, přeletovou fázi meziplanetárním prostorem, přistání a provoz v místě určení. Testovací exemplář roveru pro strukturální a termální zkoušky byl nedávno přesunut ze sídla firmy Airbus Defence and Space v britském Stevenage do areálu Airbusu ve francouzském Toulouse. Už tento týden bude model roztřesen na vibračním stole, aby bylo možné zjistit, jak konstrukce roveru odolá vibracím při startu rakety Proton.

Strukturální model roveru pro misi ExoMars

Strukturální model roveru pro misi ExoMars
Zdroj: http://www.esa.int

To však bude jen začátek z celého balíku zkoušek. Na testovací model čekají třeba rázové zkoušky, které budou simulovat podmínky spojené s vysokorychlostním vstupem do atmosféry Marsu, s vystřelením padáku, nebo se závěrečným dosednutím na povrch planety. Dalším krokem budou termální zkoušky trvající dva měsíce, při kterých bude model vystaven simulované marsovské atmosféře. Tím bude prokázáno, že rover dokáže přežít mrazivé teploty marsovské noci i výrazné kolísání teplot mezi dnem a nocí.

K testu se použije komora simulující nízký tlak na povrchu Marsu. Pro lepší představu – jde o setinový tlak ve srovnání s běžnými podmínkami na hladině pozemského moře. Komora kromě tlaku nasimuluje i složení atmosféry, kterou tvoří převážně oxid uhličitý. Vozítko bude muset na Marsu přečkat i teploty klesající k -120°C. V uzavřených útrobách vozítka, kde se kromě jiného budou zpracovávat a analyzovat odebrané vzorky hornin by však měla být neustále teplota v rozmezí +20 až -40°C.

Strukturální model roveru pro misi ExoMars

Strukturální model roveru pro misi ExoMars
Zdroj: http://www.esa.int

Současná fáze zkoušek potrvá do začátku letošního srpna a po dokončení všech testů se model vydá do Ruska, konkrétně do Lavočkinova závodu v Moskvě, kde bude uzavřen do repliky sestupového modulu a opět projde testy vibračními, rázovými a termálními. Exemplář určený ke strukturálním a tepelným zkouškám však není jediným zkušebním modelem roveru. Již brzy začne pro jiný exemplář osm měsíců dlouhá testovací fáze zaměřená na pohyb roveru a jeho navigační schopnosti. Zkoušky budou probíhat na širokém spektru podloží – od jemného prachu až po větší kameny. Inženýři tak uvidí, jak se vozítko chová na různých površích a na základě těchto poznatků budou moci lépe plánovat jízdu v ostrém provozu.

Útroby strukturálního modelu roveru pro misi ExoMars.

Útroby strukturálního modelu roveru pro misi ExoMars.
Zdroj: http://www.esa.int

Při skutečné misi poletí rover ve složeném stavu uložený uvnitř ochranné konstrukce zvané aeroshell. Rover bude mechanicky připojený k ruské přistávací plošině, která se postará o měkké dosednutí. Následně plošina vyklopí své solární panely a sjezdovou rampu, aby mohlo vozítko bezpečně sjet na povrch a začít fascinující výzkumnou misi.

Rover však zatím ještě nemá žádné jméno, ale to by se mělo již brzy změnit. Jak na našem fóru informoval Michal Václavík z České kosmické kanceláře, na leteckém dní v britském Farnborough bude vyhlášena soutěž o pojmenování tohoto vozítka. Až bude celá akce spuštěna, rádi Vás o ní budeme informovat. Kdo ví, třeba název roveru vymyslí právě někdo z našich čtenářů.

Zdroje informací:
http://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/ExoMars_rover_structural_model_node_full_image_2.jpg
http://www.esa.int/…/Trace_Gas_Orbiter_and_Schiaparelli_labelled.jpg
http://exploration.esa.int/science-e-media/img/96/ExoMars2018_Rover_20140321_9k.jpg
http://www.esa.int/…/ExoMars_rover_structural_model.jpg
http://www.esa.int/…/ExoMars_rover_structural_model.jpg

Dvojče evropského roveru pro Mars na testech, 5.0 out of 5 based on 13 ratings
Pin It
(Visited 2 515 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (13 votes cast)
(Visited 2 515 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


14 komentářů ke článku “Dvojče evropského roveru pro Mars na testech”

  1. Spytihněv napsal:

    Ty fotky opravdu stojí za to. Zvláště ta první. Asi nebudu jediný, kdo tam vidí tank 🙂 K těm jménům pro rok 2020. Už by to chtělo, aby si i NASA trochu pohnula (tam jsem zatím neviděl ani žádné návrhy) a to samé Čína. Tedy pokud mi něco neuniklo. Loni v lednu zveřejnili 8 kandidátů s tím, že finální výběr bude v dubnu 2017. Ale asi nic. Nebo ano?

    • Radim napsal:

      Když ty fotky vidím, úplně si představuju, jak nad tím stojím a ukazuju prstem “a co je tohle?”…”a k čmu je toto?”

  2. Pavel Kralicek napsal:

    Bude stejnymi testy prochazet pred startem i letovy exemplar nebo ten leti na prvni dobrou po uspesnych testech tohoto dvojvajecneho dvojcete? U Weba testuji letovy exemplar (tam se dvojce kvuli cene neudela) ale tak mi to prijde spravne…pokud to testovaci dvojce neni 100% identicke, vidim to jako riziko.

  3. JaGa napsal:

    No hlavně aby někdo na Protonu neotočil gyroskopy, nebo nezadal nějaké špatné souřadnice a tak dále.

    • Dušan Majer napsal:

      U zakázek pro zahraniční klienty si Rusové dávají mimořádně záležet. Navíc bývá běžné, že na integraci dohlíží zástupce klienta.

    • Jirka Hadač napsal:

      Chlape, ty to teda ženeš. 😀 No, osobně stejně jako ty doufám, že si na tom dají záležet. A nezatlučou to tam kladivem. A taky pevně doufám, že přenos startu bude za něco stát, myslím tím obrazovou část přenosu. Že bude komentář perfektní, tím jsem si jist. A stejně jsou ty protony fakt nádhernej kus techniky. Ta jejich konstrukce je opravdu futuristická a dones na ní můžu oči nechat.

  4. Alois napsal:

    Existuje harmonogram, z něhož by bylo patrno jak jednotliví partneři, či jednotlivé části sondy jsou na tom ve vztahu k termínu startu v roce 2O2O, což je již za dva roky ? Děkuji.

  5. android napsal:

    A kdo vyrábí sestupový modul? Nasa?

    • Spytihněv napsal:

      Kdepak. NASA z projektu kdysi úplně odstoupila a ESA musela oslovit Rusko. Přistávací plošinu vyrábí Rusko. Ale další věci pro přistání dělá ESA (padák, radar, počítač, komunikační zařízení).

      • RiMr napsal:

        …z těch ruských a ESA fází jsem poněkud nesvůj… no, snad to dobře dopadne… nerad bych se tu (zase) dočítal, že sice sestupový model udělal (další) kráter, ale že je to vlastně fajn, protože máme nějaké data ze sestupu… zkrátka, snad to budou dělat úplně jiní lidé a úplně jinak, než v případě Schiaparelli…
        Američani jsou co se týče sestupu na povrch Marsu přece jen někde jinde..

        • Dušan Majer napsal:

          Jen pro upřesnění – Schiaparelli byl technologický demonstrátor. Pokud by došlo k jakékoliv závadě, která by způsobila havárii, při přistání mise EM2020, byl by to jednoznačný a neoddiskutovatelný neúspěch. 😉

        • Spytihněv napsal:

          Ono je pravda, že si lze položit otázku, proč vysílat něco na zkoušku, když SSSR (neúspěšně), NASA (úspěšně a rovnou dvojitě), i Čína za dva roky zvolili variantu rovnou na první dobrou. Pokud by Schiaparelli letěl sám, asi by šlo opravdu o ztrátu času a nedostatek sebevědomí, ale když se svezl s TGO, která také měla cestu k Marsu, tak proč ne. Ztráta času žádná, jen nějaké ty finance, ale víme jak to chodí. Nejsou nejsou, ale když o něco jde, najdou se. Navíc ano. Bylo předem řečeno, že uvidíme, nic nezaručujeme. No a fotky jsou koneckonců z dopadu docela pěkné, barevné, výbuch nádrží zanechal solidní stopu, takže u mě dobrý 🙂 Sice očekávaná data nejsou komplet, ale snad to bude stačit.

Zanechte komentář