Rok 2017 už to máme hezkých pár desítek hodin a možná si leckdo z našich čtenářů položil otázku uvedenou v názvu článku. Ještě než se dostaneme ke konkrétním příkladům, mohu všem prozradit, že nás kosmonautika ani v tomto roce zcela určitě nebude nudit. Rok 2017 má ve svém rukávu nachystaných hned několik trumfů, kterými nás jako dříve přiková k monitorům našich počítačů, tabletů či mobilů. Pro nás v redakci to znamená, že budeme mít dostatek témat pro naše články, z čehož máme jako vždy velkou radost.

Jako vždy zahájíme náš výhled kosmonautikou nepilotovanou. Čekají nás zajímavé premiéry nových raket – největší pozornost se samozřejmě váže k Falconu Heavy z produkce SpaceX. Tenhle nosič by měl poprvé odstartovat někdy ve druhém čtvrtletí roku 2017 a všichni věří, že se jej už konečně dočkají. Ostatně ten, kdo čte náš portál již delší dobu, tak ví, že jsme Falcon Heavy zmiňovali ve výhledu na roky 2014, 2015 i 2016. Raketa, která dokáže přistát se všemi třemi „prvními stupni“ by měla vynášet na geostacionární dráhu i těžké družice. Pokud by SpaceX obětovala znovupoužitelnost, měl by Falcon Heavy nosnost na nízkou oběžnou dráhu okolo 50 tun. Už při své premiéře bude mít Falcon Heavy zajímavý náklad, ve kterém najdeme i testovací solární plachetnici LightSail 2.

Další rakety, které si letos odbudou své premiéry jsou nepoměrně lehčí – třeba americká Electron, čínská Naga-L s nosností 600 kg na nízkou oběžnou dráhu, nebo japonská SS-520 (původně suborbitální – nyní upravená na orbitální) by se chtěly uplatnit na již nyní plném trhu malých raket pro malé družice. Některé rakety si odbudou premiéry, jiné naopak svůj provoz ukončí. Své poslední starty mají na rok 2017 naplánované nosiče Sojuz-U, nebo Delta IV Medium+ a velmi pravděpodobně se rozloučíme i s Deltou II. V případě ruské rakety půjde o obzvláště těžké loučení – nosič odejde v únoru do penze po více než 780 startech!

SpaceX kromě rakety Falcon Heavy pracuje i na znovupoužitelnosti prvních stupňů raket Falcon 9. Ostatně už při premiéře Falconu Heavy bude jeden postranní blok ze zachráněného stupně. Měli bychom se dočkat i letu Falconu 9 s použitým prvním stupněm – vynášeným nákladem by měla být komunikační družice SES-10. Firma samozřejmě pracuje i na lodi Dragon 2 a její pilotované verzi Crew Dragon. Právě ta by měla letos v listopadu podstoupit nepilotovanou letovou zkoušku – její konkurent, firma Boeing své lety plánuje až na rok 2018. Letos bychom se také měli dočkat prvního znovupoužitého nákladního Dragonu, tedy přesněji řečeno opakovaného letu základní přetlakové kabiny.

Ani NASA nebude spát při vývoji svých nových strojů. Během roku 2017 má dojít k výraznému posunu ve vývoji lodi Orion i rakety SLS, které příští rok čeká premiérový let. Asi nejočekávanějším momentem, který je v roce 2017 spojený s raketou SLS, je statický zážeh centrálního stupně tohoto nosiče se čtyřmi motory RS-25. Ke zkoušce „green run“ by mělo dojít na standu B-2 Stennisova střediska.

Co se nových vědeckých sond týče, tak někoho možná zklame, že na rok 2017 není naplánována žádná mise, která by mířila mimo zemské gravitační pole. Ale to neznamená, že by byla nuda. Asi nejsmělejší misi chystá Čína, která připravuje projekt Chang’e 5. Tato sonda přistane na Měsíci, odebere vzorky (možná až z hloubky dvou metrů), odstartuje z povrchu Měsíce, na jeho oběžné dráze se spojí s pohonnou jednotkou a vyrazí k Zemi. Půjde tak o první dopravu lunárních hornin na Zemi od roku 1976, kdy se to podařilo sovětské misi Luna 24. Na Měsíc by mělo letos vyrazit i několik sond v rámci soutěže Google Lunar X Prize.

Američané připravují dalekohled TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) který bude hledat exoplanety po celé obloze. Použije k tomu osvědčenou metodu sledování jasnosti hvězd. Evropa chce pokračovat ve vypouštění družic Sentinel – na začátku roku by mohl přijít Sentinel 5P, v březnu přijde Sentinel 2B a na duben se plánuje Sentinel 3B. Američané zase chystají na listopad vypuštění sondy ICESat-2 pro výzkum ledovců.

Bohužel se ale budeme muset v září rozloučit se sondou Cassini, která ukončí svou unikátní 13 let trvající misi zánikem v atmosféře Saturnu. Sondě pomalu dochází palivo a po vědecké stránce už nemůže dokázat o moc více. Nyní ji čeká několik měsíců studia saturnových prstenců a horních vrstev atmosféry, ve které nakonec americká sonda skončí. Evropsko-ruská sonda TGO bude mít rok 2017 ve znamení postupných úprav oběžné dráhy kolem Marsu. I s pomocí aerobrakingu se sonda postupně přesune na téměř kruhovou polární dráhu ve výšce 400 kilometrů.

Vědecké poznání jistě rozšíří i přístroj NICER (Neutron Star Interior Composition Explorer), který bude umístěný na vnější části ISS. Jeho úkolem bude prozkoumat neutronové hvězdy a jejich tajemné vnitřní vrstvy a procesy, které zde probíhají. Na ISS se dostane i přístroj SAGE III pro sledování ozonu, aerosolů a vodní páry v zemské atmosféře.

A když už jsme nakousli ISS, měli bychom na ní chvíli zůstat. K orbitálnímu komplexu i letos zamíří hned několik automatických zásobovacích lodí. Momentálně se počítá se třemi Progress – MS-05 v únoru, MS-06 v červnu a MS-07 v říjnu. Ke stanici poletí i čtyři Dragony – CRS-10 v únoru, CRS-11 v květnu, CRS-12 v červnu a CRS-13 v září a tři lodě Cygnus – OA-7 v březnu, OA-8E v červenci a OA-9E v listopadu.

ISS ale není jedinou lidskou základnou ve vesmíru – k čínské orbitální laboratoři by měla v dubnu zamířit první nepilotovaná zásobovací loď Tiančou, která ověří principy dokování s kosmickou laboratoří. Lodě Tiančou konstrukčně vychází z orbitálních laboratoří Tiangong a v dalších letech by měly vozit zásoby na budoucí čínskou modulární stanici.

Pilotované mise by měly v letošním roce startovat pouze k ISS a pouze v lodích Sojuz. Rok 2017 by ale měl být posledním, kdy budou mít Rusové monopol na dopravu posádek. Už v březnu zamíří na ISS Sojuz MS-04 s dvojicí Fjodor Jurčichin – Jack Fischer, v květnu bude následovat Sojuz MS-05, který na stanici doveze Sergeje Rjazanského, Paolo Nespoliho a Randy Bresnika. V září přiletí Sojuz MS-06, jehož posádku budou tvořit Alexander Misurkin a Mark Vande Hei. Pilotované výpravy uzavře listopadový Sojuz MS-07, na jehož palubu usednou Alexander Skvorcov, Norišige Kanaj a Scott Tingle.

Upřímně řečeno, i když nám toho rok 2017 přinese opravdu hodně, tak stejně ve srovnání s rokem 2018 bude jen chudým příbuzným. Na příští rok se totiž podařilo naakumulovat hned několik momentů, které by v kterémkoliv jiném roce byly jasnými událostmi roku. Stačí jmenovat jen některé – start JWST, premiérový let SLS s Orionem k Měsíci, první pilotované lety soukromých lodí Crew Dragon a Starliner, vypuštění sond InSight, Chang’e 4 a BepiColombo, sondy Hayabusa 2 a OSIRIS-REx dorazí ke svým asteroidům. Máme se zcela jistě na co těšit – vždyť v letošním roce proběhne celá řada přípravných prací k těmto toužebně očekávaným momentům. Za celou redakci Vám mohu slíbit, že Vás o všech těchto (ale i o mnoha dalších) událostech budeme velice rádi informovat. Je téměř jisté, že rok 2017 přinese i věci, které jsou nečekané, ale věřme, že to budou překvapení příjemná.

Zdroje informací:
https://en.wikipedia.org/
http://www.planetary.org/
http://www.planetary.org/

Zdroje obrázků:
https://prblog.mujsalon.com/subdom/prblog/wp-content/uploads/2016/10/2017.jpg
http://www.spacex.com/sites/spacex/files/fheavy_product_page1.jpg
http://global.jaxa.jp/projects/rockets/s_rockets/images/ss520.jpg
https://www.nasa.gov/…/image/s16-093_ssc-20160908-s00734_b-2_test_stand.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia03883-nohuygens.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5c/NICER.JPG
http://i.imgur.com/beYb9CK.jpg