Kosmonautika i my sami máme za sebou další týden. Pokud vás zajímají události, které v uplynulých sedmi dnech hýbaly průzkumem vesmíru, jste tu správně. Právě totiž vyšlo další vydání kosmotýdeníku. V něm se podíváme samozřejmě na událost, která očernila konec týdne. Havárie rakety Proton však nebyla jediným sobotním neúspěchem ruské techniky. Podíváme se ale i na SpaceX, která získala cennou certifikaci své rakety a nevynecháme ani Mars, Ceres, nebo odstoupení Sarah Brightman z jejího plánovaného výletu na Mezinárodní vesmírnou stanici. Přejeme hezké čtení a příjemnou neděli.
Smolná sobota pro Rusko
Jistě jste již zaznamenali, že si ruský kosmický program včera připsal další nezdar. Povíme si ale, že to ten den však nebyl neúspěch jediný. Vraťme se však zpět k události, která formovala závěr týdne.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
V sobotu 16. května v 7:47 SELČ se na kosmodromu Bajkonur zažehlo šest motorů RD-275 a poslalo k nebi raketu Proton-M, která na palubě nesla mexický satelit, vyrobený Boeingem. Satelit MexSat-1 lépe známý pod jménem Centenario měl sloužit vojenským, civilním i humanitárním účelům. Celkem tři plánované satelity jsou odhadnuty na cenu v hodnotě 1,6 miliardy dolarů. Raketa měla náklad vyslat na dráhu přechodovou ke geostacionární. Vše šlo dobře až do chvíle, kdy přišel na řadu třetí stupeň rakety. V čase T+497 sekund po startu došlo k předčasnému ukončení práce jeho motoru. Satelit s třetím stupněm nedosáhl první kosmické rychlosti a tak byl návrat zpět na Zem velmi rychlý. Trosky satelitu s třetím stupněm dopadly poblíž města Chita na východní Sibiři.
Ruská informační agentura TASS informovala o této nehodě velmi stroze. Řekla jen, že na třetím stupni rakety došlo k nestandardní situaci. Tím zpráva končila. Další zprávy chodily z Ruska jen velmi obtížně.
Problém zřejmě nastal na motoru třetího stupně RD-0213, který krom hlavního motoru je vybaven i dalšími čtyřmi menšími tryskami, které umožňují díky svému naklánění přesně navádět náklad na správnou oběžnou dráhu. Podobná událost se stala přesně před rokem. 15. 5. 2014 byl ztracen ruský telekomunikační satelit poté, co zřejmě došlo k narušení strukturální integrity mezi čerpadlem a motorem třetího stupně. Právě na tuto anomálii se zaměří vyšetřovací komise i nyní.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Protony mají obecně poslední dobou poněkud zvýšený počet havárií. Od roku 2010 je to již šestý neúspěch, nebo částečný neúspěch sestavy Proton-Breeze M. Ve dvou případech se však povedlo navést satelit na oběžnou dráhou vlastními motory satelitu. Známá je i nehoda z roku 2013, která skončila pádem rakety Proton vedle rampy. Společně s havárií zásobovací lodi Progress, která startovala 28. dubna a vinou nestandardního chování posledního stupně rakety Sojuz shořela v atmosféře, je to další velmi bolestivá rána pro ruskou kosmonautiku.
Vyšetřování příčin aktuální havárie bude probíhat předem těžko odhadnutelnou dobu Proto budou rakety Proton do konce vyšetřování uzemněny a nejbližší start (družice Inmarsat 5 F3) plánovaný na 31. května se bude odkládat.
Zdroj: http://upload.wikimedia.org/
Nebyl to však jediný problém s ruskou technikou, který postihl sobotní den. Na Mezinárodní vesmírné stanici zrovna kotvící Progress M-26M měl provést jeden ze zážehů svých motorů, který by stanici zvýšil oběžnou dráhu. Vzhledem k tomu, že ISS obíhá poměrně nízko a stále se tře o zbytky atmosféry, je její dráha z této příčiny stále snižována. Občas je třeba provést zvýšení dráhy. To v historii prováděly třeba raketoplány, nebo evropská ATV. Dnes to stanice zvládá buďto svými motory, které jsou však omezeny zásobami paliva, které dopraví některý z Progressů, nebo právě motory právě zakotveného zásobovacího Progressu. Jeden takový zážeh zásobovací lodi měl proběhnout v sobotu, ale nepodařilo se nastartovat motory lodi.
Je třeba však dodat, že problém nemusí být přímo v Progressu. Řídicí systém během přípravy na aktivaci motorů nepotvrdil jejich zapnutí, což je věc, která se děje ještě před samotným fyzickým zapálením. Chyba by tak mohla být ještě v řídicím systému a ne přímo v motorech. Osádka stanice se pokusí postup zopakovat v nejbližších dnech. Zatím samozřejmě nehrozí pád stanice do atmosféry, stanice by měla mít ještě dost paliva ve vlastních nádržích a i tak je na stabilní oběžné dráze.
Kosmický souhrn týdne
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
SpaceX získala velmi cennou certifikaci pro svůj nosič Falcon 9 v1.1. NASA společnosti udělila klasifikaci třídy 2, což umožňuje použít Falcon pro středně cenné vědecké mise. Tato kategorie je velmi vytížená a to pro SpaceX otevírá další rozsáhlý trh. SpaceX o certifikaci svého nosiče začala usilovat v roce 2012, když získala kontrakt na družici Jason 3, která je společným dílem USA a Francie a vyžaduje nosič právě této certifikace. Cesta k výsledku však nebyla úplně jednoduchá. Příprava na certifikaci začala ještě na starší verzi nosiče Flacon 9 v1.0, ale když se začalo létat s Falcon 9 v1.1 s vylepšenými motory Merlin, bylo třeba certifikaci začít takřka od nuly. Start Jason 3 by měl přijít 22. července.
Pro vynášení nejdražších sond – tzv. vlajkových lodí je potřeba ještě přísnější certifikace – Kategorie 3. Tou momentálně disponují pouze Atlas 5, Delta 2 a Pegasus XL.
Vozítko Curiosity zachytilo vůbec první barevný západ slunce na Marsu. Prohlédnout si jej můžete zde.
Sonda Dawn umožnila vytvořit zajímavé gif animace, které ukazují plasticky zajímavé útvary na povrchu. Zejména vysoká hora o rozměrech přesahující Mount Everest by mohla být ještě velmi zajímavá. Více zde.
Sarah Brightman, teprve druhá kosmická turistka, která se měla vydat na Mezinárodní vesmírnou stanici a pokusit se uspořádat koncert přímo z paluby nakonec na stanici nepoletí. Z nejasných důvodů odstoupila. Uvolněné místo v Sojuzu ještě nemá jistého majitele.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Souhrn z Kosmonautixu
Tento týden jsme na portále Kosmonautix začali podrobným přehledem dění v ESA. Vypravili jsme se také k smolnému plovoucímu kosmodromu, nebo se podrobně podívali na lidské smysly a jejich funkci ve vesmíru. Sonda New Horizons nás ohromila pohledem na všechny známé měsíce trpasličí planety Pluto a pokusili jsme se nahlédnout na tajemství levných raket od SpaceX.
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
http://i.ytimg.com/vi/LMwDASkWPJU/maxresdefault.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/05/proton_mexsat_1.png
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/05/CFF9AIcW0AAnOFo.jpg-large.jpeg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/05/16387389124_f1394b989a_z.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/57/ISS-30_Soyuz_TMA-03M_and_Progress_M-13M.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/05/pia19400-16.jpg
Ten mexický satelit zcela jistě nestál 1,6 miliardy amerických dolarů. To by měla být cena za všechny tři satelity, z nichž jeden již je vypuštěný, a další poletí na Atlasu V.
Dobrý den,
máte pravdu, jedná se o cenu všech tří satelitů, nikoli jednoho. Díky za upozornění na chybu.
Občas se určitě stane, že ISS musí vykonat úhybný manévr před nějakým letícím zbytkem něčeho. S jakým minimálním předstihem se to děje? Hodiny? Protože kdyby šlo o nepodařený nouzový manévr, tak by tato zpráva vedle mexické družice určitě takto nezapadla.
Ano,bavíme se o řádu hodin. Pokud je odhalena kolize v řádu desítek minut, posádka se schová do Sojuzů, což se v historii ISS stalo dvakrát. Vždy ale objekt stanici o několik set metrů minul.
A třeba ve včerejším případě-existuje nějaká alternativa k plánovanému zážehu jednoho modulu? Je možné použít operativně jiný, který je právě připojen?
Řekl bych, že času na to je tím vím, čím je objekt větší (= snáze zjistitelný), a tedy i nebezpečnější. Tím se tenhle problém zřejmě z největší části sám eliminuje.
Nepodceňoval bych ani relativně drobné objekty na kolizním kurzu. Zvlášť při čelní srážce.
Ano, ale o drobných objektech se člověk dozví, až když do nich narazí. 😀
Prozatím to vypadá, že zkusí zážeh zopakovat v pondělí – jen čtyřmi tryskami místo tradičních osmi.
„Vozítko Curiosity zachytilo vůbec první barevný západ slunce na Marsu. Prohlédnout si jej můžete zde.“
Až na to, že toto video je simulace západu slunce, vytvořená ze snímků kamery PanCam na roveru MER Opportunity z roku 2012… Jak je možné se dočíst se například přimo pod videem.
Vidíte, popletly se mi odkazy. Děkuji za upozornění, nyní už by to mělo být v pořádku.