17. května 2015
Sonda Dawn zase trochu poklesla níže k trpasličí planetě Ceres. Útvary na povrchu tak dostaly o něco ostřejší obrysy. Stále to není dostatečné na to, abychom rozpoznali, co se skrývá za jasně světlou skvrnou v jednom z kráterů, která upoutala pozornost hned na prvních snímcích, kdy se Dawn teprve začala usazovat na orbitě.
8.5.2015 sonda ukončila snímkování na orbitě 13 600 km na Cererou a jala se snižovat svojí výšku nad povrchem. 11. května již protla 13 000 km. Během 15.května sestoupila z 8 900 km až na 7 700 km. 16. května sonda klesání na chvíli přerušila, aby pořídila snímky, které jí poslouží pro další navigaci. Na počátku června zakotví Dawn na druhé parkovací dráze ve výšce 4 400 km, kde proběhne další podrobnější mapování trpasličí planety.
Animace světlých skvrn v kráteru. Mohlo by se jednat o kryovulkanismus, ale i další varianty jsou stále ve hře.
kredit: nasa.gov
Vystouplý „kopec“ na povrchu, vyšší než Mount Everest.
kredit: nasa.gov
Snímek z 13. května
kredit: nasa.gov
Zdroje informací:
http://dawn.jpl.nasa.gov/mission/
http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=30&t=295&start=160
Zdroje obrázků:
http://i.imgur.com/tsm3wN0.gif
http://www.imagehosting.cz/images/ceres.gif
https://scontent-vie.xx.fbcdn.net/hphotos-xpf1/v/t1.0-9/10996528_687320548081073_2626689380109232045_n.jpg?oh=c88fa45daab64f68c6e82382a1456057&oe=55BFB50B
http://i2.wp.com/www.universetoday.com/wp-content/uploads/2015/05/Ceres-Tom-Ruen-montage-May-11.jpg
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Přátelé,hora připomínající pyramidu vyšší než Everest a materiál intenzivně odrážející sluneční záření.Ufologové si teď určitě mnou ruce a my můžeme žasnout nat tím,čím vším nás příroda ještě může překvapit.Tím samozřejmě nevylučuji jakékoli vysvětlení.
Máte pravdu, že ufologové už zaznamenali podivné útvary na Cereře. Když jsem hledal, jestli už někdo tyto animace nepřevedl na youtubovské video, tak jsem pár ufologických přispivatelů našel. 😉 Myslím, že dané útvary jsou dostatečně fascinující i bez ufologické vějičky.
Tak přece … jsou tam!!! Teď ještě aby byly zachyceny projevy aktivního kryovulkanismu a máme objekt stejně zajímavý jako Europa. Enceladus a nepoměrně blíž a konečně nějaký další rozumný cíl pro pilotovanou kosmonautiku..
Bohužel má perihel v téměř dvojnásobné vzdálenosti než Mars. Moc rád bych tam viděl pilotovanou expedici, ale je to moc daleko. Nicméně poslat tam nadupanou přistávací sondu by takový problém být neměl. A tentokrát žádné zdržování. Pěkně přímo na Ceres, až se objeví rozumné startovací okno! 🙂
S moderními elektrickými motory, jako je XR-5, XIPS, NEXT, nebo budoucí XR-12, XR-20, je problém startovacího okna takřka nepodstatný. 🙂
Přesně tak, nějaká výkonnější verze XIPS (Xenon iont propulsion systém) Xips používá právě i Dawn, jestli se nepletu, by byl fajn.
A pokud se ukáže, že emDrive je opravdu realita a ne fikce a chyba měření, bude nám sluneční soustava ležet u nohou 🙂
Určitě je nepodstatný ve smyslu „ať je Ceres kde chce, můžu pracovat dle libosti a jednou se tam stejně dostanu“. Ovšem i tak je příjemné, když sonda odstartuje tak, aby cíl dostihla za kratší dobu.
Dawn používá ještě NSTAR z konce 90. let (původně testovaný na DS-1), takový XR-12 má desetkrát větší tah. 😉 A to se ještě do téhle oblasti chce pustit SpaceX, to bude veselo…
Ještě jsem zapomněl…s takovým pohonem by tam ta sonda klidně mohla nejen přistát, ale i odebrat vzorky a přivézt je zpátky. A to už by za tu námahu stálo.
No tak to každopádně. Viz Hayabusa.
Řekněme si to na rovinu, už by to chtělo pořádný tahač se 100kW a více reaktorem a baterií iontových motorů.
Reaktory jsou naprd, zvláště ty malé. (Nebo na baterky? 😀 ) Mizerný poměr výkon/hmotnost… A velký by zase šel špatně chladit. To už radši nějaký ten pořádný solární panel, jako třeba MegaFlex od ATK.
Nedávno jsem někde zahlédl zmínky o Dual-Stage 4-Grid vyvíjený ESA. Pokud si dobře pamatuju bylo tam něco o příkonu 250 kW a spec impuls přes 19 000 a rychlost iontů snad kolem 200 km/s. To už by ten reaktor dával smysl.
Přez jaderné reaktory v kosmu jsem laik, ale jaký může být problém s chlazením při teplotě absolutní nuly? Řekl bych že stačí zastínit radiátory před sluncem.
Budu vděčný když mi tu někdo znalý věci vysvětlí jak to je s chlazením v kosmu.
Ještě před deseti lety byla velmi nadějně rozplánována sonda JIMO k Jupiteru. Měla mít na palubě jaderný reaktor na uran s výkonem 45 kW, který měl zásobovat energií iontový motor a také přístroje.
Stejně jako vysokonapěťová statická elektřina neznamená vždy smrtící energii, tak ani rovnovážná teplota vesmíru kolem 3K nezaručuje vysoký tepelný tok. Ve vesmíru je vakuum, veškeré teplo se musí šířit zářením, takže efektivní tepelný odpor při nízkých teplotách je vysoký. Kupříkladu při teplotě 300K neuchladí radiátor o 1 m^2 více než asi 400 W tepelného toku. Přitom ten problém se zhoršuje s velikostí plavidla, protože jeho hmotnost (a tedy potřebný výkon pro konstantní poměr tah/hmotnost) roste s třetí mocninou jeho velikosti, kdežto plocha jen s druhou. Takže výkonný vesmírný jaderný reaktor pro opravdu velký tahač by musel pracovat s velkou teplotou radiátorů (stovky stupňů Celsia), což by ale zase znamenalo nízkou účinnost termodynamického cyklu. Takže „horký konec“ toho cyklu by musel pracovat při velmi vysoké teplotě přes tisíc stupňů a s chlazením roztavenými kovy.
To by možná nebylo zapotřebí pro pouhé stovky kW, ale tam by poměr výkon/hmotnost nebyl nijak valný, navíc takové solární plachty už dělat dokážeme, a co hůř, reaktor se na rozdíl od fotovoltaiky nedá „boostovat“ laserovými paprsky ze Země. Přitom takové „posilovací stanice“ by nakonec mohly stát mnohem méně než vývoj podobných reaktorů, a obsluhovat elektrická plavidla jakékoli velikosti.
děkuji za vyčerpávající vysvětlení 🙂
Když zpětně čtu svůj dotaz, tak je mi stydno 😀
Ač studuji radiologii, neuvědomil jsem si že ve vakuu se teplo může pouze vyzářit.
zajímavé. By mě zajímalo, jak ta hora a ty skvrny vznikly. Snad se to dozvíme.
Tato otázka byla nedávno zevrubně analyzována zde za účasti mnoha špičkových odborníků včetně mne. A nic 🙂
https://kosmonautix.cz/2015/04/puvod-jasnych-skvrn-na-ceres-tipujte/
Je zajímavé co dokáže optika o průměru pouhých 20 milimetrů. Detaily o použité kameře zde: http://indico.cern.ch/event/43007/material/6/0?contribId=19
Nu, asi šestkrát tolik, co lidské oko o průměru 8 mm. 😉
to je fakt 🙂 já jen že mám doma dalekohled s optikou 300 mm a zdá se mi to málo 😀
No tak pro daný účel by to mělo být postačující zařízení. Času na expozici je dost, světla ze Slunce taky. Oni tím nehoní hvězdy patnácté magnitudy. 😉
Nádherné záběry. Doufal jsem že Ceres něčím překvapí, ale kryovulkán mě tedy opravdu nenapadl.
Teď si ještě musíme počkat na záběry z nižší orbity. Jestli dobře počítám, tak současné rozlišení snímků je cca 700-800m/pixel. Podle plánu mise by mělo nejlepší rozlišení v pozdějších fázích být 66m/pixel, takže se máme na co těšit.