Falcon 9
V souvislosti s tím, že tento týden má horní stupeň rakety Falcon 9 narazit do Měsíce, společnost SpaceX uvedla, že spolupracuje s NASA na hledání způsobů, jak podobným kolizím v budoucnu předcházet.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
V souvislosti s tím, že tento týden má horní stupeň rakety Falcon 9 narazit do Měsíce, společnost SpaceX uvedla, že spolupracuje s NASA na hledání způsobů, jak podobným kolizím v budoucnu předcházet.
Americká společnost Hughes, která v rámci skupiny EchoStar provozuje geostacionární družice pro poskytování internetu, vyhlásila ve Spojených státech bankrot. Firma se po letech rostoucí konkurence ze strany sítě Starlink společnosti SpaceX dostala do vážných finančních potíží.
Španělský startup Kreios Space 4. srpna oznámil plány uskutečnit první demonstrační misi elektrického pohonu využívajícího zbytky atmosféry (Air-Breathing Electric Propulsion, ABEP) na velmi nízké oběžné dráze Země (Very Low Earth Orbit, VLEO). Technologie bude testována na mikrodružicové platformě společnosti Kongsberg NanoAvionics.
Přestavba technologického (inženýrského) modelu marsovského roveru OPTIMISM na skutečný lunární rover by podle odhadů mohla NASA stát více než 1 miliardu dolarů. Tento odhad však administrátor NASA důrazně odmítl.
Čína ve středu vyslala na zcela nový typ oběžné dráhy dvojici utajovaných družic a zároveň rozšířila své schopnosti komunikačního přenosu dat prostřednictvím retranslačních družic na oběžné dráze.
Americké Vesmírné síly udělily společnosti K2 Space kontrakt v hodnotě 22,9 milionu dolarů na testování laserových komunikačních terminálů, které jsou navrženy tak, aby umožňovaly přímý přenos dat mezi družicemi na oběžné dráze.
Společnost Rocket Lab získala další kontrakt od japonské firmy iQPS, která se zabývá radarovým snímkováním Země, na uskutečnění několika startů své rakety Electron.
Vesmírný teleskop Nancy Grace Roman by měl být vypuštěn na konci srpna, tedy o devět měsíců dříve, než bylo původně plánováno.
Společnost K2 Space získala nové financování ve výši 500 milionů dolarů, čímž za pouhých sedm měsíců více než zdvojnásobila svou hodnotu. Výrobce družic se nyní připravuje na přechod od demonstračních misí na oběžné dráze k realizaci velkých komerčních a vojenských zakázek.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Vítáme Vás v roce 2018! Pojďme společně vstoupit do nového roku s dalším dílem seriálu StatistiX. Po hluboké ráně v podobě havárie rakety Falcon 9 v červnu 2015 se SpaceX v prosinci téhož roku vrátila do služby ve velkém stylu. Poprvé odstartovala s novou verzí rakety označovanou jako v1.2 a poprvé také úspěšně přistála s jejím prvním stupněm. Do nového roku 2016 jsme tak vkročili plni očekávání nadcházejících startů a hlavně dalších experimentálních přistání prvních stupňů. A že se bylo na co těšit! Všechny starty Falconu 9 do jednoho totiž zahrnovaly také pokusy o přistání prvních stupňů a to jak na plovoucí plošině ASDS, tak na pevnině. Bez nadsázky tedy můžeme rok 2016 označit jako rok přistávání prvních stupňů. V průběhu několika měsíců totiž firma přešla od experimentování a vychytávání much, ke zdánlivé rutině, která započala dlouhou sérii úspěchů pokračujících do dnešních dní. Pojďme si tedy onen rok přistávání prvních stupňů zopakovat a shrnout.

Každá vědecká mise prochází po dosažení plánované oběžné dráhy několik týdnů až měsíců dlouhým obdobím , kdy se nejprve kontroluje stav vědeckých přístrojů, aby se mohlo později přistoupit k jejich jemné kalibraci. Jakmile tato skončí, zahájí sonda svou hlavní fázi, kdy sbírá vědecká data a posílá je na Zemi. Družici Jason-3 zabrala přípravná fáze téměř dvě měsíce – od vypuštění na oběžnou dráhu 17. ledna letošního roku. Nyní je již připravena posílat specialistům informace o změnách ve výšce mořské hladiny.

Většina z vás určitě sledovala v neděli start rakety Falcon 9 a následný téměř úspěšný pokus o přistání. Nesmíme ale zapomínat, že hlavním úkolem tohoto startu bylo dopravit na oběžnou dráhu družici Jason-3, což se povedlo přesně podle plánu. Satelit Jason-3 je společným projektem Evropy a USA, jehož hlavním úkolem je měření hladiny světových oceánů. Jak už číslice v názvu napovídá, tento satelit navazuje na předchozí mise Topex/Poseidon, Jason-1 a Jason-2, které průběžně monitorovaly hladiny oceánů už od roku 1992. Tato měření jsou velice užitečná při pozorování vývoje mořských proudů a hladiny moře v důsledku klimatických změn a předpovědi jevů jako El Niño a La Niña. Dnes se podíváme jakými přístroji je Jason 3 vybaven pro svojí misi.

SpaceX si včera připsala první start roku 2016 a s výsledkem může být spokojená – primární úkol mise se podařilo splnit. Družice Jason-3, která má monitorovat změny ve výšce mořské hladiny dosáhla úspěšně oběžné dráhy. Druhotný úkol, tedy přistání prvního stupně na plošině v moři se podařil jen částečně. Stupeň se dokázal přiblížit k přistávací plošině, ale při dosednutí se zřejmě kvůli malicherné chybě zlomila jedna z přistávacích nohou, což celou snahu zhatilo. V dnešním článku si zrekapitulujeme celou historii tohoto startu a podíváme se i na samotnou družici Jason-3.

Není to tak dávno, kdy jsme na našem webu psali o tom, že SpaceX nasazuje do provozu novou verzi rakety Falcon 9 označovanou jako 1.1. Bylo září roku 2013 a z Vandenbergovy základny startoval tento nosič s družicí Cassiope. Od té doby uplynuly více než dva roky a nás čeká poslední start této verze. Všechny další Falcony už budou ve verzi 1.2, označované též jako FT. A aby bylo loučení s dosluhující verzí stylové, vracíme se opět na Vandenbergovu základnu. Na start dnes v 19:42 našeho času tu čeká oceánografická družice Jason-3. Pokud máte zájem, dovolujeme si Vás pozvat na přímý, česky komentovaný přenos tohoto startu.

Dnes ve 2:35 našeho času absolvoval první stupeň rakety Falcon 9 v1.1 svůj statický zážeh. V Kalifornii bylo v té době pět minut po půl deváté večer, když se zapálilo devět motorů Merlin 1D. Zážeh trval sedm sekund, aby bylo jisté, že všechny systémy pracují správně – přecijen od posledního zážehu tohoto stupně uplynulo již téměř tři čtvrtě roku a i rampa prošla změnami, jak jsme psali před pár dny. Úspěšné provedení statického zážehu je důležitým krokem ke startu s 530 kg těžkou družicí Jason-3, ke kterému by mělo dojít už tuto neděli v 19:42 našeho času.

Po 22. prosinci, kdy SpaceX úspěšně vyzkoušela novou modifikaci rakety Falcon 9, která se někdy označuje jako verze 1.2, jindy jako FT (Full Thurst), už budou všechny starty Falconů používat tuto verzi. Všechny až na jeden – pro vynesení družice Jason-3 se použije poslední exemplář dosluhující rakety Falcon 9 v1.1. O satelitu samotném budeme psát ve speciálním článku. V tomto krátkém článku přinášíme aktuální informace, které se týkají příprav na start.

Po fenomenálním úspěchu, který přišel 22. prosince, asi všichni fanoušci kosmonautiky čekali, že už všechny první stupně Falconů budou sedat na pevninu a že SpaceX může své dvě přistávací plošiny prodat do šrotu. Realita ale zřejmě nebude tak snadná. Uživatel Raul z diskusního fóra kosmo.cz totiž zjistil, že SpaceX pro své další dva starty neplánuje přistání na pevnině. Ke slovu by se měly dostat přistávací plošiny.

Máme za sebou jeden z nejnáročnější a nejnabitějších týdnů. A to nejen kvůli předvánočnímu shonu, ale hlavně z hlediska kosmonautiky. Došlo k pěti startům, dvěma ruským, jednomu evropskému, jednomu indickému a jednomu čínskému. Dva ze startů jsme pro vás česky živě komentovali. Proto v Kosmotýdeníku naleznete většinu startů jen jako souhrn, protože jsme zpravodajství o nich už pokryli během týdne. Podrobně se však podíváme na start indický. Následně zamíříme svůj pohled na velmi příjemné zprávy ohledně rozpočtu NASA na fiskální rok 2016 a nečekaný vývoj mise k Europě. Nevynecháme ani dění u SpaceX, která se chystá obnovit lety raket Falcon 9. To a mnoho dalšího naleznete v Kosmotýdeníku. Přeji příjemné čtení a hezkou sváteční neděli.

Na začátku září jsme na našem blogu vydali článek, který se věnoval oznámení firmy SpaceX o návratu jejích nosičů do služby. Hovořilo se tam o tom, že první raketa Falcon po červnové havárii odstartuje na začátku listopadu. Jelikož se tento termín blíží, je na čase aktualizovat tyto informace a podívat se, kolika startů této soukromé firmy bychom se měli do konce roku dočkat. Už nyní je jasné, že na začátku září avizované 4 starty se nepodaří stihnout téměř s naprostou jistotou.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.