Asi žádný člověk v těchto týdnech neunikl zprávám, jejichž hlavním tématem byl východoevropský poloostrov Krym. Náš blog se tomuto tématu vyhýbal, jelikož naše tématická oblast leží někde jinde. Nicméně situace nadále graduje a nyní už spor přerůstá i do dalších oblastí a nechtě nechtě si musíme připustit, že začíná ovlivňovat i kosmonautiku. Náš dnešní článek se nebude věnovat samotné Krymské krizi, to ať rozebírají jiné weby. My si dnes rozebereme aktuální dění na poli vzájemných kosmonautických vztahů mezi dvojicí největších velmocí – Ruskem a Amerikou.

V minulých hodinách vyšla najevo zpráva, že NASA přerušuje spolupráci s ruskou kosmonautikou. Na první pohled šokující zpráva se nakonec alespoň trochu zmírnila. Prozatím nebude mít omezená spolupráce vliv na vědu. Američtí vědci mají pouze přerušit elektronickou komunikaci s ruskými kolegy, v úvahu nepřipadají ani vzájemné návštěvy, nebo telekonference. Naštěstí bylo zdůrazněno, že aktuální nařízení žádným způsobem neohrozí provoz ISS.

Na druhou stranu je to právě Mezinárodní vesmírná stanice, která tvoří 90% jejich vzájemné spolupráce. Dovolím si tvrdit, že obě agentury se právě v případě ISS vzájemně potřebují. o tom, že Američané nemají vlastní dopravní prostředek na oběžnou dráhu a musí se spoléhat na ruské Sojuzy se už napsalo mnoho. Rusové ale na druhou stranu potřebují americké dolary. Jedno sedadlo prodávají za 70 milionů dolarů, což je suma, která má v podfinancované ruské kosmonautice velkou váhu.

Vypadá to tedy docela alibisticky – NASA sice navenek přerušuje spolupráci s Ruskem, ale v oblasti, kde je na Rusku závislá nechává beze změny. Američané si asi teď ještě víc, než dřív rvou vlasy, že se dostali do takto nezáviděníhodné situace. Provoz ISS by tedy měl zůstat zachován a podle všeho ani američtí astronauti pobývající na palubě orbitálního komplexu nebudou mít nařízeno, že nesmí se svými ruskými kolegy mluvit.

Prozatím snad nehrozí ani vypínání ruských přístrojů na amerických sondách. Ačkoliv se to nezdá, tak jich málo není. Nejznámějším je asi DAN, tedy Dynamic Albedo of Neutrons na vozítku Curiosity. Ten vystřeluje na povrch Marsu svazky neutronů s jejichž pomocí hledá v rudé půdě vodu. Igor Mitrofanov, ředitel Institutu kosmických výzkumů by dvouměsíční vypnutí tohoto přístroje znamenalo jeho technologický konec.  Rusové navíc provozují přístroj HEND (High Energy Neutron Detector) na sondě Mars Odyssey, nebo LEND ( Lunar Exploration Neutron Detector) na sondě Lunar Reconnaissance Orbiter¨. Ve všech případech ale aparatury běží a k jejich vypojení prozatím nedošlo.

Nařízení se samozřejmě netýká pouze NASA, ale všech federálních agentur. Pokud tedy shrneme všechny výše zmíněné body, můžeme říci, že nová nařízení de facto vědu neohrozí. Amerika zřejmě cítila povinnost nějak zareagovat na vzniklou situaci a omezení komunikace je nejméně bolestivé. Jen se bojím, aby situace dále negradovala a do hledáčku politiků se nedostala opravdu vědecká část kosmonautiky. Politická rozhodnutí nejsou vždy logicky odůvodnitelná a proto se nedá odhadovat, zda bude situace nadále gradovat, nebo zda se postupně uklidní. Každopádně je ale už teď jisté, že v nejbližších měsících dojde k razantnímu ochlazení vzájemných vztahů. Krymská krize je prozatím největším problémem, jaký se během fungování ISS objevil. Doufejme tedy, že politika zůstane politikou a věda si od ní zachová potřebný odstup.

Zdroje informací:
http://www.kosmo.cz/
http://spaceref.com/
http://forum.nasaspaceflight.com/
http://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
http://www.warhistoryonline.com/wp-content/uploads/2012/12/4flag-russia-usa2.jpg
http://ospherica.es/wp-content/uploads/2013/05/iss-linux-690×394.jpg
http://www.astrobio.net/images/galleryimages_images/Gallery_Image_8456.jpg