křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Tranche 1 Transport Layer A)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly uzavřely smlouvu v hodnotě 461,9 milionu dolarů se společností L3Harris Technologies, která zajistí komerční satelitní komunikaci na palubách vládních letadel využívaných nejvyššími představiteli americké vlády a armády.

Milton Windler

Ve věku 94 roků zemřel 1. října 2026 bývalý letový ředitel NASA Milton Windler.
Jako letový ředitel pracoval při misích Apollo 8, Apollo 10, Apollo 11, Apollo 13, Apollo 14, Apollo 15 a všech třech misích programu Skylab.
Za práci na záchraně posádky mise Apollo 13 byl M. Windler oceněn prezidentem Nixonem Prezidentskou medailí svobody.
Čest jeho památce.

Esrange

Švédské vesmírné středisko Esrange se připravuje na rušné období startů, zatímco kvůli snahám o vybudování schopnosti provádět orbitální starty z tohoto areálu sílí politická pozornost a kontrola.

Rheinmetall

Německá obranná společnost Rheinmetall a italská vesmírná společnost Argotec vypustily první družici vyvinutý v rámci nového partnerství. Družice byla navržena tak, aby pomáhala vojenským silám odhalovat pozemní aktivitu, která by mohla signalizovat vznikající vzdušnou hrozbu.

HyImpulse

Německá společnost HyImpulse získala licenci ke startům z kosmodromu ve Skotsku, zatímco aktiva společnosti Orbex, která plánovala tento areál využívat, byla prodána.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly vyřadily z provozu družicovou konstelaci Defense Support Program (DSP) určenou k varování před raketovými útoky. Tím skončilo více než pět desetiletí provozu této řady družic, která Pentagonu poskytovala jedny z prvních možností varování před raketovými útoky z vesmíru.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: osiris-rex

Kosmotýdeník 325 (3.12. – 9.12.)

Dva starty Falconů 9, jedno unikátní skoro přistání, start čínské lunární mise, obnovení pilotovaných letů k ISS, finální přiblížení k planetce Bennu a mnoho dalšího. Je na čase si utřít pot z čela, nebo oklepat fascinovanou hlavu a konstatovat, že tento týden byl kosmonautický nářez. Nicméně nyní je čas na Kosmotýdeník, tedy souhrn zajímavých událostí uplynulých sedmi dní. V hlavním článku se tentokrát podíváme na náklad, který dovezl Dragon CRS-16 k ISS. Podrobně prozkoumáme nepovedené přistání Falconu 9, podíváme se na pěkné fotky ze startu čínské lunární mise a mnoho dalšího. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Vítejte u Bennu

Sonda OSIRIS-REx včera provedla poslední motorický manévr nezbytný ke srovnání rychlosti s planetkou Bennu. Po více než dvouleté cestě vesmírem a dvou miliardách kilometrů se sonda s celým názvem Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification, Security-Regolith Explorer dostala ke svému cíli. Sonda teď bude téměř rok svými pěti palubními přístroji prozkoumávat povrch Bennu. Z těchto sledování vzejdou nejen vědecké objevy, ale pomohou i s vytipováním vhodné přistávací lokality pro odběr vzorků. Následovat bude samotné několikasekundové přistání a návrat na Zemi je plánován na září roku 2023.

Kosmotýdeník 324 (26.11. – 2.12.)

Taky se Vám zdá, že se toho poslední dobou děje nějak hodně? Pokud ano, pak nejste sami, taky máme ten dojem. Kosmonautika momentálně zažívá opravdu plodné období a my tak máme o témata postaráno. I tento týden se proto našlo několik informací, na které se v průběhu týdne nedostalo, aby mohly být zpracovány do podoby článku na našem webu. Proto přichází Kosmotýdeník – nepravidelným čtenářům zrekapituluje hlavní události týdne a pravidelným čtenářům zase přinese něco navíc. V hlavním tématu se podíváme na start rakety Rokot s armádním nákladem, ale čekají nás i zprávy o SpaceX či z Marsu.

Kosmotýdeník 322 (12.11. – 18.11.)

Je nedělní poledne a s ním tedy ideální čas na pravidelně vydávaný Kosmotýdeník, který vám shrne, co přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. A nebylo toho tedy vůbec málo! V hlavním tématu zamíříme k asteroidu Bennu, kde sonda OSIRIS-REx provedla velmi důležitou zkoušku svého zařízení pro odběr vzorků z povrchu planetky. Dále se podíváme na zajímavý a zdá se, že i velmi reálný plán na průmyslové využití nízké oběžné dráhy. Nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Bennu ze všech stran

Sonda OSIRIS-REx pořídila 2. listopadu během čtyř hodin a 11 minut snímky planetky Bennu. Kamera PolyCam byla nastavena tak, aby pořízení každého snímku trvalo 2,5 milisekundy a rozestupy mezi jednotlivými fotkami byly zvoleny tak, aby se asteroid otočil vždy o 10°. Díky tomu mohlo po složení snímků za sebe vzniknout časosběrné video, na kterém je vidět zrychlené otáčení planetky kolem své osy, takže můžeme vidět třeba velké balvany, které se nachází hlavně na spodní straně Bennu. V době, kdy snímky vznikaly, dělilo sondu a planetku 197 kilometrů, takže výsledná animace obsahuje poměrně slušné množství detailů na povrchu Bennu. Cílová planetka o průměru cca. půl kilometru měla na originálních snímcích šířku zhruba 200 pixelů.

Kosmotýdeník 320 (29.10. – 4.11.)

Tento týden by se dal nazvat týdnem konců, což v kosmonautice ne vždy musí znamenat něco negativního. Krom dalekohledu Kepler se totiž odmlčela i sonda Dawn, jejíž odchod byl také očekávaný a bylo z ní vymáčknuto, co se dalo. Podíváme se na ní blíže. Dále se v Kosmotýdeníku podíváme na ponoření české podvodní laboratoře Hydronaut, nebo na další čínský start. Těšit se můžete i na další tradiční rubriky. Přeji vám při chvílích s Komotýdeníkem hezkou neděli a dobré čtení.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.