Štítek ‘OSIRIS-REX’

Předposlední zážeh před příletem k Bennu

Sonda OSIRIS-REx včera provedla brzdící manévr AAM-3. Trysky TCM určené ke korekcím dráhy provedly tento manévr rozdělený plánovanou pauzou. Ta byla vynucená jednoduchou fyzikou – vzhledem k orientaci sondy v prostoru při zážehu bylo potřeba eliminovat situaci, kdy by vědecké přístroje mířily ke Slunci. Manévr se tedy rozdělil na dva zážehy, které snížily rychlost přibližování z 5,2 m/s jen na 11 cm/s! Oba zážehy byly co do intenzity téměř identické – každý z nich změnil rychlost o 2,6 m/s. Pozemní týmy již provedly základní analýzu telemetrie a zdá se, že manévr proběhl podle plánu. Definitivní jistotu ale budeme mít až za několik dní po dokončení důkladných rozborů.

OSIRIS-REx hledá překážky u Bennu

12. září otočila sonda OSIRIS-REx svou kameru MapCam se středně širokým zorným polem vstříc asteroidu Bennu, který byl v té době vzdálen zhruba jeden milion kilometrů a začala fotit. Nesnímala však pouze asteroid samotný – sonda se mezi jednotlivými snímky vždy o kousek pootočila – ze strany na stranu i nahoru a dolů. Celkem během této precizní choreografie vzniklo 64 snímků, kterými bylo okolí asteroidu doslova proskenováno. Ale nebylo to poprvé – už o den dříve se podobná mozaika skládala z fotografií pořízených kamerou PolyCam, která má úzké zorné pole.

OSIRIS-REx uvolnil svou paži

Sonda včera pyrotechnickými šrouby uvolnila odběrné rameno TAGSAM – to se posunulo do parkovací pozice. Za měsíc se plně natáhne pro zkoušky. 26. října 10:39

Bennu ze 3 000 kilometrů

Kamera PolyCam na sondě OSIRIS-REx pořídila 23. října během pěti hodin tři snímky planetky Bennu. V animaci je vidět otáčení asteroidu o průměru 13 pixelů. 26. října 9:15

Když otočka prozradí hmotnost

Vizualizace systému TAGSAM. Launch container je zařízení,které drží hlavu na místě při startu.

Sonda OSIRIS-REx se zatím blíží k asteroidu Bennu, ale už se na práci u něj pilně připravuje. V minulém týdnu bylo naplánováno odhození krytky, která byla umístěná na konci odběrného ramene TAGSAM. Sedmnáctého října byl tento úkol vykonán, ale inženýři neměli možnost, jak přímo potvrdit, že došlo k jeho úspěšnému provedení. Nepřekvapilo je to, už dříve věděli, že si budou muset poradit jinak a pro ověření využili jednoduchou fyziku. Právě díky ní mohli ověřit, že se krytku podařilo odhodit.

Bennu se blíží a OSIRIS-REx brzdí

Americká sonda OSIRIS-REx by měla už za dva měsíce dorazil k asteroidu Bennu, který zatím známe jen jako nevýraznou tečku na obloze. V dalších týdnech se můžeme těšit na stále detailnější snímky. V současné chvíli se sonda nachází zhruba 8 500 kilometrů od cílového objektu a právě na dnešní den je naplánován druhý brzdící zážeh. Označuje se jako Asteroid Approach Maneuver-2 a jeho úkolem je snížit rychlost přibližování ze 140 m/s na 5,3 m/s. O průběhu manévru Vás budeme v tomto článku informovat, jakmile se na internetu objeví aktuální zprávy.

OSIRIS-REx šlápl na brzdu

Americká sonda OSIRIS-REX provedla včera důležitý manévr, který je předpokladem k dosažení kurzu pro přílet k asteroidu Bennu v prosinci letošního roku. Zážeh označovaný jako AAM-1 (Asteroid Approach Maneuver) měl za úkol snížit rychlost přibližování sondy k asteroidu – v dalších týdnech budou následovat i další brzdící manévry, ale AAM-1 byl svým rozsahem jednoznačně největší. Před jeho provedením se sonda každou sekundu přiblížila k asteroidu Bennu o 491 metrů. Po manévru už to bylo jen 140 m/s. Pozemní týmy zatím pracují na vyhodnocování telemetrie a sledovacích dat. Během dalších dní bychom měli s jistotou vědět, zda vše proběhlo správně. Už základní analýza ale ukazuje, že máme nárok na optimismus.

OSIRIS-REx brzdí

Sonda by dnes měla provést manévr AAM-1 (Asteroid Approach Maneuver), který sníží rychlost přibližování k asteroidu Bennu. 1. října 20:50

10 důvodů, proč právě Bennu

Sonda OSIRIS-REx putuje vesmírem již dva roky. Za tu dobu urazila miliardy kilometrů a k cíli jí zbývá už pouze několik měsíců. Míří k fascinujícímu asteroidu jménem Bennu, ke kterému by měla dorazit v prosinci letošního roku. Sonda zde pak zahájí téměř dvouletý výzkum tohoto kosmického balvanu, zmapuje jeho terén a bude hledat bezpečné a přitom zajímavé místo, ze kterého by mohla odebrat vzorky. V červenci 2020 se na několik sekund zlehka dotkne povrchu a nasbírá minimálně 60 gramů prachu a kamínků. Teoreticky může nabrat až dva kilogramy materiálu, což by byl největší odběr z mimozemského tělesa od éry programu Apollo. Sonda pak materiál uloží do návratového pouzdra, které má v roce 2023 přistát v poušti v americkém Utahu, kde už na něj budou čekat vědci. Mnohaletá mise, která patří mezi nejsložitější svého druhu, se celá točí kolem asteroidu Bennu. Ten je však jen jedním ze zhruba 780 000 známých asteroidů ve Sluneční soustavě. Nabízí se tedy otázka, proč si vědci vybrali právě tento objekt? NASA před několika dny vydala článek s deseti důvody, který Vám nyní přinášíme.

OSIRIS-REx poprvé vyfotil svůj cíl

Sonda OSIRIS-REx urazila vesmírem od svého startu 8. září 2016 již 1,8 miliardy kilometrů a teprve 17. srpna letošního roku se dostala k cíli dostatečně blízko na to, aby jej mohla poprvé vyfotit. V dalších měsících se bude přibližovat a sledovat, jak se asteroid Bennu zvětšuje a jak mu přibývají detaily. Vědce zajímá tvar asteroidu, jeho velikost a povrchové útvary. Sondu v době snímkování dělila od asteroidu vzdálenost 2,2 milionu kilometrů, což je pro lepší představu skoro šestinásobek vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem. NASA nyní zveřejnila sérii prvních snímků.