DARC
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
Prospekt společnosti SpaceX k primární veřejné nabídce akcií (IPO) prezentuje Starlink Mobile jako více než jen zálohu pro vzdálené oblasti. Služby nové generace pro přímé přenosy do chytrých telefonů jsou navrženy tak, aby byly na úrovni pozemních mobilních sítí i v městských oblastech.
Společnost Rocket Lab 21. května oznámila, že získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 90 milionů dolarů na návrh, výrobu a provoz dvou geostacionárních družic, které armáda použije k monitorování a sledování objektů na oběžné dráze.
Společnost Starfighters Space, která vyvíjí modifikaci nadzvukového letounu F-104 pro vypouštění družic ze vzduchu, transformuje své texaské zařízení v letovou základnu pro testování v mikrogravitaci. Děje se tak v reakci na žádost NASA o informace o komerčních parabolických schopnostech.
Americké vesmírné síly plánují ve fiskálním roce 2027 naborovat 2 800 aktivních vojáků a 2 000 civilních zaměstnanců, protože se očekává, že do konce desetiletí se jejich velikost téměř zdvojnásobí. Tuto informaci uvedl tento týden zákonodárcům nejvyšší důstojník ozbrojených sil.
Společnost Varda Space Industries dokončila 18. května svou šestou misi W-6.
Společnost SpaceX podala dokumenty pro první veřejnou nabídku akcií 20. května, které odhalily finance společnosti a její obrovské ambice.
U.S. Space Force se připravuje na vypuštění více družic na geostacionární oběžnou dráhu v roce 2027, a to pro dvě samostatné demonstrace služeb ve vesmíru: jednu pro testování doplňování paliva družic a druhou pro testování servisní mise k družicím.
Společnost LatConnect 60 oznamuje zrychlené kolo investic, které má pomoci vybudování konstelace družic v krátkovlnném infračerveném spektru SWIR s nejvyšším rozlišením v souladu s AUKUS.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Americká sonda, která má na Zemi dopravit vzorky z asteroidu Bennu vstoupila 17. srpna do další fáze své mise. Nyní je již v přibližovací fázi, ale ta potrvá ještě několik měsíců. Již brzy se můžeme těšit na první fotky cílového asteroidu, které měly být pořízeny ze vzdálenosti dvou milionů kilometrů. Pomalu se dostáváme do fáze, kdy začne více než dvouletá etapa výzkumu asteroidu, která skončí odletem k Zemi naplánovaným na březen roku 2021. Oficiální termín příletu sondy k cíli je stanoven na 3. prosince, kdy sonda začne oblétávat asteroid, aby jej prozkoumala hezky zblízka ze všech stran. U Bennu bude mapovat jeho povrch, studovat složení a vyhledávat vhodné místo pro pětisekundový dotyk, během kterého má odebrat vzorky materiálu z povrchu. Mise je rozdělena do devíti samostatných fází, přičemž každá z nich je navržena tak, aby pozemní specialisté získali maximum informací o asteroidu, naučili se bezpečně pracovat v jeho těsné blízkosti a vybrali vhodné místo k odběru vzorků.

Minulý týden jsme Vás informovali o tom, že americká sonda OSIRIS-REx provedla svůj druhý korekční manévr DSM-2 (Deep Space Maneuver) a odborníci nyní budou vyhodnocovat data z telemetrie a z pozemních pozorování, aby určili, zda byl zážeh úspěšný. Výsledky jsme se měli dozvědět tento týden. Pár dní uteklo jako voda a NASA mohla prezentovat výsledky. Z naměřených dat vyplývá, že zážeh z 28. června byl provedený úspěšně a sonda je na dráze, která ji prostřednictvím několika dalších korekčních manévrů dovede až k cílovému asteroidu Bennu, ke kterému má přiletět 3. prosince.

Jen před pár dny, 27. června skončila přibližovací fáze japonské sondy Hayabusa 2 k asteroidu Ryugu, při které jsme se mohli těšit ze stále lepších fotek dosud zblízka neviděného světa. Ale v letošním roce to rozhodně nebyla poslední zkušenost takového druhu. O slovo se totiž začíná hlásit i americká sonda OSIRIS-REx, byť zatím jen nesměle. Její přibližovací fáze oficiálně započne až 17. srpna letošního roku. Aby tato fáze mohla začít, musí sonda upravit svou dráhu tak, aby opravdu mířila k asteroidu Bennu. Právě proto provedla včera korekční zážeh zvaný Deep Space Maneuver 2. Tým specialistů nyní bude vyhodnocovat telemetrická data a sledovat dráhu sondy. Příští týden by mohly být k dispozici výsledky tohoto manévru.
Sonda dnes provedla druhou korekci Deep Space Maneuver, v dalších dnech proběhne vyhodnocení jejího výsledku. 28. června 21:20
17. srpna sonda OSIRIS-REx vyfotí asteroid Bennu ze vzdálenosti 2 milionů kilometrů a oficiálně začne finální přibližovací fáze. 9. května 18:20

Zatímco jste sledovali, jak Falcon 9 opět bez problémů vynesl další náklad, u Marsu se slavnostně dokončilo jedno významné brzdění o atmosféru, které uvedlo jednu sondu na vědeckou orbitu a ušetřilo stovky kilogramů paliva. Řeč je o evropské sondě TGO. Tato událost obstará hlavní téma Kosmotýdeníku, ale v dalších tématech se můžete těšit i na zmíněného Falcona 9, ale také na odklad japonské rakety, která měla vynést špionážní družici. Vítám vás u čtení dalšího týdenního přehledu událostí z kosmonautiky – Kosmotýdeníku. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Jako když se dítě dostane do hračkářství, nebo do cukrárny – tak nějak se cítí fanoušci kosmonautiky na prahu roku 2018. Dlouhé roky jsme se na tento rok těšili a i když některé události původně plánované na rok 2018 sklouzly na pozdější termíny (například premiéra rakety SLS), stále by mělo jít o mimořádně nabitý rok. V dnešním článku se pokusíme shrnout všechny atraktivní momenty, které nás zřejmě čekají. Jejich počet je ve srovnání s minulými roky nadstandardní. Je jasné, že některé z nich potkají odklady, ale jejich výčet vypadá jednoduše fantasticky a my, jakožto fandové letů do vesmíru, se máme na co těšit.
V září prolétla sonda OSIRIS-REx kolem Země a dnes je 30 milionů km daleko – jednosměrná cesta rychlostí světla trvá signálu 101 sekund. 13. listopadu 18:41
Sonda OSIRIS-REx vyfotila po gravitačním manévru Zemi a Měsíc. Snímek vznikl 25. září ve vzdálenosti 1 297 000 km od Země. 29. září 11:16
Ještě to stíháme před půlnocí! 24. září 2023 přistane na Zemi návratové pouzdro sondy OSIRIS-REx s materiálem odebraným z asteroidu Bennu. 24. září 23:56
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.