Když otočka prozradí hmotnost

Vizualizace systému TAGSAM. Launch container je zařízení,které drží hlavu na místě při startu.

Sonda OSIRIS-REx se zatím blíží k asteroidu Bennu, ale už se na práci u něj pilně připravuje. V minulém týdnu bylo naplánováno odhození krytky, která byla umístěná na konci odběrného ramene TAGSAM. Sedmnáctého října byl tento úkol vykonán, ale inženýři neměli možnost, jak přímo potvrdit, že došlo k jeho úspěšnému provedení. Nepřekvapilo je to, už dříve věděli, že si budou muset poradit jinak a pro ověření využili jednoduchou fyziku. Právě díky ní mohli ověřit, že se krytku podařilo odhodit.

Ověření spočívalo v tom, že sonda byla dvakrát uvedena do rotace – jednou před odhozením krytky a podruhé po něm. Při otáčení měří senzory v robotickém rameni jeho setrvačnost, která samozřejmě závisí na hmotnosti. Srovnání výsledků z měření před odhozením krytky a po něm ukázala, že se hmotnost změnila o zhruba 1,1 kg, což je v dobré shodě se známou hmotností krytky. Tato rotační zkouška tedy umožnila nejen ověřit, že odhození krytu bylo úspěšné, ale zároveň prověřila přesnost takového měření. Úplně stejné měření se totiž bude provádět i před odběrem vzorků a po něm. Tehdy bude vědce zajímat, kolik materiálu se podařilo sondě odebrat. Bude sice potřeba započítat i palivo spálené mezi oběma měřeními, ale inženýři slibují, že by mohli množství odebraného materiálu určit s přesností na 50 gramů.

Zdroje informací:
https://twitter.com/

Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/osiris-rex/wp-content/uploads/sites/103/2016/08/osirisrex-11.jpg

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

11 komentářů ke článku “Když otočka prozradí hmotnost”

  1. ptpc napsal:

    Teraz je mi to už jasné. Díky za vysvetlenie.

  2. Martin Gembec napsal:

    Dušane píšeš, že měřili setrvačnost ramene. Jak by to ale provedli? Neměřili spíš prostě, kolik energie je třeba k roztočení o stejný úhel za stejný čas? Nebo prostě o kolik pomaleji se otáela předtím při udělení stejného impulzu? Je to podle tebe ono měření setrvačnosti ramene? Nevíš, jak přesně to měřili?

    • Tomáš Hruš napsal:

      Tipuji, že definovaným impulzem roztočili sondu. Při druhém pokusu získala sonda působením stejného impulzu jinou úhlovou rychlost. Ten rozdíl byl způsobený změnou momentu setrvačnosti sondy. A protože se vědělo, že se odhazovala krytka a ví se, kde se krytka nachází vzhledem k ose rotace, tak se taky dá zjistit, jaká změna hmotnosti (na pozici krytky) odpovídá zjištěné změně momentu setrvačnosti,

  3. RiMr napsal:

    Na jednu stranu je to „supersmart“, jak zjistit takovou informaci bez dalšího HW na palubě, na druhou stranu si říkám, jestli tam opravdu nebylo místo na nějakou kamerku i s všivým rozlišením… ale konstruktéři vědí určitě mnohem lépe než nějaký jouda (já) co a jak.
    A jen taková nepodstatná subjektivní odbočka – to tweetování různých sond a strojů v první osobě mi přijde trapně dětinské, svým způsobem znevažující. Chápu proč to dělají (příblížit vědu masám), ale pro mě to nese jakýsi deficit důstojnosti.
    Ale jak říkám, čistě můj subjektivní nepodstatný pohled 🙂

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.