23. června 2018 
Podle „U.S. Joint Space Operations Center“ snížila Čína oběžnou dráhy TG-2 z 380 na 292 kilometrů – možná první krok řízeného deorbitu. 23. června 21:30
Štítek ‘Čína’
Queqiao je na svém místě
Čínská retranslační družice byla 14. června navedena na dráhu kolem libračního centra L2 soustavy Země-Měsíc. Zdroj 17. června 12:15
Nový administrátor Čínské vesmírné agentury
Novým administrátorem Čínské vesmírné agentury se stal fyzik Zhang Kejian, bývalý náměstek ředitele Státního úřadu vědy, technologie a průmyslu pro národní obranu. 14. června 8:46
Čína vypustila meteodružici
Raketa Dlouhý pochod 3A dnes vynesla družici Fengyun-2H, která se připojí do sítě satelitů, které sledují počasí. 5. června 22:40
Čínští lunární drobečkové
Společně s čínskou družicí Queqiao letěly do vesmíru i dva technologické demonstrátory Longjiang. Šlo o malé družice s rozměry 50 × 50 × 45 centimetrů a hmotností 45 kg, které měly za úkol kroužit kolem Měsíce po protáhlé dráze. Měly udržovat vzájemnou vzdálenost 1 – 10 kilometrů a provádět experimenty v rádiové části spektra v rádiovém stínu Měsíce. K tomu však bylo potřeba, aby malé družice zapálily svůj motor a vstoupily na oběžnou dráhu kolem našeho přirozeného satelitu, což byla vzhledem k malým rozměrům obou průzkumníků technologická výzva. Výsledkem je vyrovnané skóre – jedna družice uspěla, druhá nikoliv.
Přípravy na čínskou stanici pokračují
Celkem 15 Thaikonautů úspěšně dokončilo 19denní výcvik v poušti. Výcvik je součástí připrav na čínskou stanici. Zdroj 29. května 0:30
Lunární komunikační sonda vypuštěna
Retranslační družice Queqiao a experimentální Longijang 1 a 2 se úspěšně oddělily od nosné rakety Dlouhý pochod 4C (start včera ve 23:25 SELČ). 21. května 9:13
Čínská soukromá společnost
Čínska soukromá společnost OneSpace provedla první úspěšný test suborbitálního demostrátoru OS-X1. 17. května 13:20
Wen-čchang – budoucnost čínského dobývání vesmíru
Koncem roku 2014 byla dokončena stavba chlouby čínského kosmického programu – kosmodromu Wen-čchang. Ten se stal nejmodernějším čínským vesmírným přístavem a jedním z nejmodernějších kosmodromů světa. Jedná se již o čtvrtý čínský kosmodrom, který je přitom prvním a jediným nacházejícím se na mořském pobřeží. Jeho velmi dobrá poloha byla strategicky zvolena v provincii Chaj-nan na stejnojmenném ostrově v Jihočínském moři. Výhody této lokace tkví v zeměpisné šířce, která je pouhých 19° severně od rovníku, díky čemuž nosiče disponují až o 12 % vyšší nosností oproti jiným čínským kosmodromům. Pro porovnání, kazašský Bajkonur je umístěn na 47° severní šířky a floridský Cape Canaveral na 28°. Druhá výhoda kosmodromu Wen-čchang spočívá v umístění na pobřeží, díky kterému nebudou ohrožena lidská obydlí podél trajektorie startujících raket, což v Číně bohužel nebývá ničím výjimečným.
Kosmotýdeník 295 (7.5. – 13.5.)
Z aktuálního týdne už zbývá jen 12 hodin a to znamená, že je čas ohlédnout se za událostmi, které jsme v uplynulých sedmi dnech prožívali. Kosmotýdeník se v hlavním tématu zaměří na nové objevy amerických družic MMS, které zkoumají mimořádně zajímavé procesy v zemské magnetosféře, které nejsou okem viditelné. Kromě toho se můžete těšit na první fotky z evropské družice Sentinel 3B, na fotky z premiérového startu Falconu 9 ve verzi Block 5 nebo na informace o dalším čínském startu.
Rubrika Aktuální dění 
Štítky: Bangabandhu-1, BepiColombo, Čchang čeng 4C, Čína, ESA, Falcon 9, Kosmotýdeník, MMS, NASA, Sentinel, Sentinel 3B, SpaceX 
Nahrávání ...