sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké Vesmírné síly zahajují práce na nové architektuře pozemního řídicího systému pro budoucí družicovou konstelaci GPS. Přitom využívají zkušenosti z programu OCX v hodnotě 6,27 miliardy dolarů, který Pentagon začátkem tohoto roku zrušil po 15 letech vývoje.
Kosmické zařízení společnosti Rocket Lab využilo optický přístroj vyvinutý Lawrence Livermore National Laboratory ke sledování jiné družice během cvičení amerických Vesmírných sil, které testovalo, jak rychle lze vypustit družici a následně ji využít ke kontrole objektů na oběžné dráze.
Německý vývojář nosných raket HyImpulse 2. září oznámil, že získal více než 50 milionů eur na urychlení vývoje malých nosných raket využívajících hybridní pohon.
Společnost Satellogic, která se zabývá pozorováním Země, bude poskytovat námořní zpravodajské informace získané z její nové družicové konstelace Merlin výhradně prostřednictvím platformy Theia společnosti SynMax.
Indická vesmírná agentura ISRO úspěšně vypustila družici EOS-05 pro snímkování Země, a to při svém prvním startu od neúspěšné mise v lednu.
NASA slučuje řadu svých programů v oblasti vynášení do vesmíru pod jeden společný úřad, který zvažuje také hromadné nákupy startů.
Společnost All.Space uzavřela dohodu s Pentagon’s Defense Innovation Unit (DIU), jejímž cílem je prokázat, že její družicové komunikační terminály pro více oběžných drah lze vyrábět ve velkém a vysokým tempem.
Národní vědecká nadace (NSF) poskytla společnosti Samara Aerospace finanční podporu ve výši 1,22 milionu dolarů na zvýšení spolehlivosti a odolnosti její technologie pro přesné zaměřování družic.
Startup Quindar se sídlem v Denveru, který vyvíjí software pro pozemní segment družicových systémů, 1. září oznámil uzavření dohody se společností Quantum Space. Quindar bude poskytovat služby řízení misí pro kosmické zařízení Quantum Space Scout a Ranger.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Je tu opět nedělní poledne a s ním aktuální vydání Kosmotýdeníku. V 349. dílu se v hlavním článku podíváme do Indie, která již v červenci připravuje start lunární mise Chandrayaan 2, jenž má za cíl přistát u jižního pólu Měsíce a vysadit vozítko. Zajímavé jsou zejména vědecké cíle celé výpravy. V dalších tématech zamíříme do Číny, kde selhala jedna z raket, podíváme se na úspěšné dokončení testů motorů pro připravovanou loď Starliner od Boeingu a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám hezké čtení a pěknou neděli.
Uběhlo dalších sedm dní a proto je čas podívat se na události, které v kosmonautice tento čas formovaly. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vezme plány společnosti ULA na znovupoužitelnost svých raket a plány NASA na nafukovací tepelný štít. Oba tyto plány se setkají v jednom startu v roce 2021. Dále se podíváme na poslední čínský start, anebo na pokrok u zařízení Starhopper společnosti SpaceX. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
K nedělnímu obědu je vám již tradičně servírován čerstvý Kosmotýdeník, který shrne nejzajímavější události kosmonautiky za posledních sedm dní. Dnes bude hlavním tématem stěhování části zaměstnanců Virgin Galactic do Nového Mexika, kde konečně obsadí část prvního komerčního kosmodromu Spaceport America a započnou poslední přípravnou fázi před začátkem komerčních letů na hranici kosmického prostoru. Podíváme se také do floridského přístavu, kde byly poprvé sklopeny nohy Falconu 9, anebo na přepravu solární plachetnice. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
K nedělnímu obědu je nejlepší zakousnout jako zákusek Kosmotýdeník. Pravidelný souhrn nejzajímavějších událostí z kosmonautiky z posledního týdne. Tentokrát bude hlavním tématem let suborbitálního stroje New Shepard společnosti Blue Origin, který na své palubě vezl překvapující množství vědeckých experimentů. V dalších tématech se podíváme na dech beroucí záběry ze startu Falconu 9, anebo na přípravy konstelace Starlink. Přeji vám pěknou neděli a dobré čtení.
Na kazašský kosmodrom dorazila 25. dubna cenná zásilka. Ve speciálním ochranném kontejneru sem přijel rentgenový teleskop Spektr-RG. Technici budou v dalších týdnech kontrolovat jeho stav, naplní nádrže palivem a připojí jej k nosné raketě Proton. Pokud se nic nepokazí, mělo by ke startu dojít 21. června letošního roku. Pro Rusko jde o velmi důležitou misi, jelikož ve svém portfoliu má jen pár vědeckých projektů mimo zemský povrch. Spektr-RG vznikl ve spolupráci Ruska a Německa, které zajistilo dodávku hlavního ze dvou rentgenových teleskopů (eRosita), které budou na palubě Spektr-RG spolupracovat.
Je nedělní poledne, tedy ideální čas podívat se, co všechno přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát podíváme na vykoupání lodi Starliner od Boeingu. Při testu se zkoušelo nouzové přistání na vodní hladinu. Dozvíte se také, jak se postupy a nástroje pro vyzvednutí posádek z kosmických lodí standardizují. Dále se podíváme na statický zážeh centrálního stupně Falconu Heavy, Falconu 9, anebo na povrch planetky Bennu. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Dnes se v Kosmotýdeníku můžete těšit na jedno velké téma. Tím je výrazná úprava lodě Cygnus NG-11, která je aktuálně připojená k Mezinárodní kosmické stanici a úprava její nosné rakety Antares 230. Společnost Northrop Grumman má s lodí i raketou velké plány zahrnující například i zásobování stanice u Měsíce. Jak toho chtějí dosáhnout, které novinky obsahuje aktuální loď a co nás ještě čeká, vám představí hlavní téma Kosmotýdeníku. Dále se podíváme na fotografie rozbitého centrálního stupně Falconu Heavy a zamíříme i na Mars. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Viceprezident Spojených států amerických Mike Pence pověřil 26. března kosmickou agenturu NASA, aby urychlila plán příštího pilotovaného přistání na Měsíci z roku 2028 již na rok 2024. Současně oznámil cílovou destinaci – jižní pól Měsíce. Proč právě jižní pól? Již v roce 2006 byla část valu kráteru Shackleton v bezprostřední blízkosti pólu vyhodnocena jako vhodné místo pro stavbu lunární základny. Splňuje totiž dva základní požadavky. Díky své vyvýšené poloze je po dobu 80 % lunárního dne osvícena Sluncem. To je výhodné pro generování solární energie. Druhou výhodou je bezprostřední blízkost trvale odstíněného kráteru s vysokou pravděpodobností výskytu vodního ledu. Administrátor NASA Jim Bridenstine následně oznámil, že projekt stavby stanice Gateway na oběžné dráze Měsíce bude adaptován
Kosmotýdeník vám již tradičně shrne to nejzajímavější, co se událo v kosmonautice v uplynulých sedmi dnech. Tentokrát se v hlavním tématu – překvapení – nezaměříme na Falcon Heavy, ale na hledání možností, jak vyřešit, že se sonda InSight nemůže proklepat hlouběji pod povrch Marsu. V dalších tématech zamíříme na Měsíc, jak za sondou Beresheet, tak za Chang’e 4. Podíváme se také na první let letounu Stratolaunch.
Týden, který pomalu končí, byl doslova napěchovaný událostmi k prasknutí. Téma, které bude dnes v Kosmotýdeníku hlavním tedy rozhodně není jen tak něco, co zbylo. Podíváme se na výsledky studií ohledně naměření metanu v atmosféře Marsu. Znamená to, že je na Marsu život, nebo tam někdy byl? Dočtete se v hlavním tématu. Dále se podíváme na aktuální stav Starhopperu od SpaceX, budeme se zajímat o izraelský Beresheet a řeč bude i o návštěvě Andrewa Feustela v České republice.
Evropská kosmická agentura zveřejnila fotografii dvou robotických ramen, která pracují na projektu, který povede k doposud největšímu a nejkomplexnějšímu 3D vytištěnému objektu z titanu – zkušební verzi optické lavice o průměru tří metrů, která se stane srdcem evropské rentgenové observatoře Athena. Obě paže jsou schopné volného pohybu v mnoha různých osách, ale každá z nich má jiný úkol. První rameno ukládá na předem určené místo vrstvy titanového prášku, které následně spéká laserem. Druhé rameno pak okamžitě svým kryogenně chlazeným nástrojem odřezává všechny nedokonalosti. Celá konstrukce se přitom pomalu pohybuje na základně o průměru 3,4 metru.
V souvislosti s rostoucími lunárními aktivitami Číny byl úvodní odstavec minulého čtvrtletního souhrnu věnován úvaze, či spíše varování před chybějícím pocitem naléhavosti návratu amerických astronautů k Měsíci a na jeho povrch. Právě o naléhavosti hovořil 26. března viceprezident Spojených států Mike Pence na zasedání Národní rady pro kosmonautiku. Pence ve svém projevu pověřil NASA přistát v roce 2024 v oblasti jižního pólu Měsíce. Tedy v oblasti, která má velkou vědeckou, ekonomickou a strategickou hodnotu, a kde již NASA potvrdila existenci vodního ledu v trvale odstíněných kráterech.
Dron bereme jako běžnou součást světa kolem nás, ale drony na cizích planetách, to je zcela něco jiného. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme na testování dronu pro Mars, který k Rudé planetě vyrazí v roce 2020. Dále se podíváme na pěkné fotografie ze startu rakety Electron, anebo na první kus kyslíkové nádrže, který je určen pro raketu Vulcan. To a více naleznete ve vašem týdenním přehledu těch nejzajímavějších událostí z kosmonautiky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Z dalšího týdne už zbývá jen 12 hodin a tak je čas si připomenout, čeho všeho jsme se dočkali. Nebylo toho málo – hlavní události jsme Vám jako obvykle přinášeli ve formě minimálně dvou článků denně. V Kosmotýdeníku si tyto momenty připomeneme a navíc přineseme i informace o událostech, na které se během týdne nedostalo. V hlavním tématu se zaměříme na pokrok v evropsko-ruské misi ExoMars 2020 a v krátkých zprávách bude řeč o Starship Hopperu od SpaceX nebo o startu lehké evropské rakety Vega.
V aktuálním vydání Kosmotýdeníku, který shrnuje dění v kosmonautice v uplynulých sedmi dnech, si uděláme výlet do České republiky, k umění a do CERNu a to vše v rámci jediného hlavního tématu, které se bude věnovat jednomu pokročilému detektoru částic a falšování uměleckých děl. V dalších tématech se zaměříme na založení portugalské kosmické agentury, pokroky v přípravě Starhopperu od společnosti SpaceX, nebo se vypravíme na Mars. Přeji vám hezké čtení a dobrou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
