V aktuálním vydání Kosmotýdeníku, který shrnuje dění v kosmonautice v uplynulých sedmi dnech, si uděláme výlet do České republiky, k umění a do CERNu a to vše v rámci jediného hlavního tématu, které se bude věnovat jednomu pokročilému detektoru částic a falšování uměleckých děl. V dalších tématech se zaměříme na založení portugalské kosmické agentury, pokroky v přípravě Starhopperu od společnosti SpaceX, nebo se vypravíme na Mars. Přeji vám hezké čtení a dobrou neděli.
Přes vesmír k umění a do Prahy
Málokdy se stane, abychom psali tak výrazně mezioborový článek. Není totiž až tak běžné, abychom v jednom tématu měli možnost zkombinovat startupy, Prahu, Plzeň, vesmír, ISS, obchod s uměleckými díly a CERN. Ale vesmír je zřejmě nekonečný, a pokud tomu tak je, tak existuje i nekonečné množství nepravděpodobných událostí. O jedné z nich si můžete nyní přečíst.
Začneme u jedné zajímavé technologie, která byla původně vyvinuta pro hadronový urychlovač v CERNu a nyní je používána pro analýzu historických děl, především k tomu, aby byly objeveny případné falzifikáty. Tato technologie nese zcela zásadní českou stopu a má za sebou bohatou historii. Mluvíme samozřejmě o detektoru Timepix, o kterém jsme na Kosmonautixu již psali.
„Trh s uměleckými díly je džungle – podle některých dat tvoří až 50% uměleckých děl falzifikáty. Popřípadě mnoho z děl je špatně přiřazeno k daným autorům. Logicky to potom výrazně ovlivňuje jejich cenu.“ vysvětluje Josef Uher, technologický ředitel české společnosti InsightART. Jeho fotgrafii vidíte v úvodním obrázku Kosmotýdeníku.
Společnost InsightART je mladou českou firmou, která sídlí v inkubačním centru ESA v Praze a využívá zmíněné detektory ionizujících částic Timepix, jejichž počátky sahají až k potřebě detekce částic v CERNu. Zde potřebovali detektory s velkým dynamickým rozsahem, které by zachytily podrobné snímky částic, které vyprodukoval urychlovač LHC a to v dostatečné citlivosti, aby se dala rozlišit energie těchto částic. Timepix má za sebou bohatou historii uplatnění. Díky odborníkům z ČVUT a ZČU se například podíval i na Mezinárodní kosmickou stanici, kde je doposud součástí některých experimentů. Timepix používá křemíkový senzor o rozlišení 256 x 256 pixelů. Klíčem k jeho účinnosti je, že každý pixel má asi 55 mikrometrů čtverečních, tedy plochu přibližně poloviny tloušťky průměrného lidského vlasu. Každý pixel zpracovává záření a vysílá signály ze všech ostatních pixelů, které zachycují velmi vysokou úroveň detailů dopadajícího záření.
InsightART využívá vysokou citlivost Timepixu k odhalování falzifikátů uměleckých děl způsobem, který byl dříve možný jen za použití obrovských urychlovačů částic, které jsou samozřejmě drahé, je jich málo a k takovým účelům jsou málo dostupné. Standardní rentgenový snímek zase může ukázat jen základní detaily horní vrstvy nátěru. Snímací zařízení Timepix založené na technologii InsightART může analyzovat každý jednotlivý pigment zvlášť. Každému pigmentu lze přiřadit vizuální analýzu a filtrační proces může ukázat pouze tahy štětce vytvořené pomocí specifického pigmentu, například olověné barvy. Odborník na umění pak může analyzovat výsledky, a posoudit, zda jsou podkladové vrstvy a materiály v souladu s předpokládaným stylem umělce a zda složení barvy odpovídá době předpokládaného vzniku díla.
Timepix však během své existence nenašel pouze toto komerční využití. Již dříve se tato technologie osvědčila třeba k nedestruktivnímu testování vysoce namáhaných konstrukcí, jako jsou křídla letadel. „V budoucnu chceme kombinovat naše zobrazování s virtuální realitou, aby bylo při skenování objektů jednodušší a přirozenější se orientovat ve výsledcích,“ dodává Josef Uher. „Velmi zajímavé by bylo i využití pro lékařské aplikace – vývoj takové aplikace bude sice nějakou dobu trvat, ale má velký potenciál.“
Kosmický přehled týdne:
Na ostrově Santa Maria má pod vlajkou Portugalska vzniknout nový kosmodrom (označený jako space base) pro malé nosiče, který rozšíří sledovací základnu, kterou má na ostrově ESA. Společně s tím bylo oznámeno prohlášení o založení portugalské kosmické agentury, jejíž činnost bude zahájena do konce března 2019. Ta bude založena v úzké spolupráci s ESA. Základna na ostrově bude zaměřena na vypouštění malých nákladů – cubesatů a mikrosatelitů. První finanční náklady, které pokryje portugalská vláda, budou ve výši 500 000 – 1 000 000 euro a jsou určeny na základní rozjezd všech potřebných aktivit. Základna by měla být dokončena v létě 2021, a jak již bylo řečeno, bude sloužit jako podpora pro všechny evropské zájemce o vynášení malých cubesatů a aktivity ESA v této oblasti.
Bylo zveřejněno několik snímků ve vysokém rozlišení, které ukazují jednak interiér prvního exempláře Crew Dragonu, který v minulém týdnu dokončil svůj premiérový let a také snímky z jeho přistání do oceánu. Fotografie naleznete pod tímto odstavcem.
Mnoho zajímavého se událo na kosmodromu v Boca Chica v jižním Texasu, který provozuje společnost SpaceX. Probíhá zde stavba zkušebního zařízení Starhopper. Konstrukce, která před časem přišla o horní polovinu vlivem silného větru, prošla tento týden zkouškou tlakováni nádrží a rovnou i zkouškou plnění paliva. V závěru týdne byl ke konstrukci dovezen i metanový motor Raptor, který byl v průběhu soboty instalován. Mezitím probíhá stavba nové horní poloviny stroje v místě hangáru. Dle některých zpráv by první zážeh mohl nastat už příští týden a to zatím jen s jedním zmíněným motorem. Při tomto testu dojde pravděpodobně jen ke krátkému zážehu, při kterém bude konstrukce zajištěna k rampě a skok to bude tedy velmi malý.
Evropsko-ruská sonda TGO, která obíhá kolem Marsu, vyfotografovala oblast, kde přistál lander InSight. Na výsledném snímku je krom samotné sondy vidět i místo, kam dopadl tepelný štít a horní kryt s padáky.
V sobotu odstartovala raketa Delta IV Medium, která vynášela armádní družici. Na snímky z tohoto startu se můžete podívat zde.
Přehled z Kosmonautixu:
Každý den vám připravujeme dva články o kosmonautice. Někdy i více. Jinak tomu nebylo ani posledních sedm dní. O čem jsme psali, se dozvíte v následujícím přehledu. Začali jsme pohledem do vesmíru ve 3D brýlích, kterými jsme pozorovali Ultima Thule. Poté jsme pro vás sledovali tiskovou konferenci NASA, kde byly oznámeny plány na návrat k Měsíci. K tiskovce jsme pro vás dělali česky psaný přenos. V úterý již tradičně vyšel další díl seriálu o kosmické stanici Mir. Upgrade současné nejmenší evropské rakety Vega, pojmenovaný Vega-C přešel do kvalifikační fáze. Vyšel také březnový přehled novinek a pokroků v přípravě nové mezinárodní stanice u Měsíce. Zaletěli jsme se podívat na aktuální výzkum na Mezinárodní kosmické stanici, kde se zkoumaly rostliny a duševní zdraví. Překvapivou zprávu týdne si tentokrát odnesl plán, že loď Orion možná nepoletí v roce 2020 na raketě SLS, ale na některém ze soukromých nosičů. Zajímavé zprávy přišly také z Kanady, kde byla představena nová kanadská vesmírná strategie. Živě a česky jsme tento týden sledovali start ruské rakety Sojuz s pilotovanou lodí Sojuz MS-12. Zajímavou zprávou bylo i to, že NASA poskytne dosud zapečetěné vzorky z Měsíce k dalšímu výzkumu. Mohli jsme také živě sledovat start americké rakety Delta IV s armádní komunikační družicí. V sobotu jsme se podívali na sledování evropské družice Sentinel 5P, která sledovala emise kysličníku dusičitého. Na závěr týdne jsme se podívali, jak sterilizovat padák pro marsovskou misi.
Snímek týdne:
JPL a NASA zveřejnily poslední panorama, které pořídila kamera Pancam na roveru Opportunity. Panorama bylo vytvořeno z 354 snímků pořízených mezi 13. květnem a 10. červnem a ukazuje místo, kde nakonec vozítko ukončilo svoji činnost. V levém okraji je několik černobílých snímků, které už bohužel nebyly dodány ve zbývajících částech spektra a zůstaly proto již navždy černobílé. Na snímku je vidět mnoho geomorfologických detailů, stopy vozítka a některé jeho části. Plné rozlišení: https://photojournal.jpl.nasa.gov/figures/PIA22908_fig1.jpg
Video týdne:
NASA v tomto týdnu oznámila, že se skutečně hodlá vrátit na Měsíc a již tam zůstat, ať už formou stanice Gateway, nebo výsadky na jeho povrch a později vytvořením stálé základny. Společně s tím přišlo několik zajímavých zpráv ohledně možnosti vynesení lodi Orion na misi EM-1 pomocí komerčního nosiče a nikoli raketou SLS. Zazněla také podpora komerčních aktivit u Měsíce, jako je doprava nákladu k nové mezinárodní stanici u Měsíce, doprava nákladu na povrch, či pomoc při výstavbě základny. Tyto záměry podpořilo i promo video, na které se můžete níže podívat.
Zdroje informací:
http://www.particlecamera.com/
https://insightart.eu/
https://www.esa.int/
https://portugalinews.eu/
Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…B/ExoMars_images_InSight_node_full_image_2.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=47120.0;attach=1549730;image
https://pbs.twimg.com/media/D1tGYSgWwAYizFf.jpg:large
https://pbs.twimg.com/media/D1tP2XBW0AEgaSf.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=47120.0;attach=1550072;image
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=47120.0;attach=1550636;image
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=47552.0;attach=1550060;image
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=47552.0;attach=1550126;image
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=47552.0;attach=1550036;image
https://www.esa.int/…qHnuqTe7zud70j5I9AV8UHSULREmV3CF2E
https://www.esa.int/spaceinimages/Images/2019/02/La_Crau_with_a_View_of_Montmajour
https://www.esa.int/…/Images/2019/02/Josef_Uher_physicist_and_InsightART_cofounder
https://www.flickr.com/photos/ulalaunch/46478455755/
https://medipix.web.cern.ch/sites/medipix.web.cern.ch/files/images/banner-pages/home.jpg
No vida, tak “ překážka “ že není kosmodrom odkud by se dal vypustit čistě český nosič padla. Portugalsko má stejně obyvatel jako my a jestli tomu dobře rozumím, tak bude stavět kosmodrom pro svůj nosič a bude volně k použití i dalším členům ESA.
Tak by bylo na čase se probudit, zanechat planého jásání a začít něco dělat. To je náš národ opravdu tak neschopný, že by nedokázal postavit nosič pro družice v řádu set kg ? Stačil by pro začátek jednoduchý na THP, nebo na baterky jako NZ.
A proč bychom se měli nutně zaměřovat na raketu, není vhodnější investovat peníze a úsilí spíše do nákladů?
Souhlasím s Dušanem, také některé české firmy už zkušenosti se stavbou družic nebo různých vědeckých přístrojů mají, kdežto postavit orbitální nosič je něco prakticky nového (náročného peněžně a časově).
Souhlasím s Aloisem.
Jen je třeba zabrat s jeho zmocněním ve jménu vlády České Republiky nějaký hezký ostrůvek (zatím máme jen kousek mořského dna cca 2500km od Mexika. Nu což, je to kousek od rovníku, můžem to střílet z ponorek 😉 )
Už ho nemáme. Tuším Kalousek ho prodal. Nebo Sobotka, už nevím.
No jo, ale bohužel nejsme v Číně a doposud spřáteleným okolním zemím by možná vadily padající první stupně, eventuálně neúspěšné rakety.
Z téhož důvodu, jako budou stavět nosič Portugalci a ti navíc staví i kosmodrom.
Stát se členem kosmického klubu je nejen otázka prestiže, ale i projevem technologické vyspělosti. Družice vypouští kde kdo, dokonce i státy s životní úrovní na bázi středověku Irán, Korea, Indie atd.
Do ESA sypeme ročně miliardu a kde nic tu nic, ještě jsem neviděl na nějakém nosiči či kosmickém tělese českou vlajku. Náš průmysl sice čtyřicet let spal, ale určitě by dokázal vyrobit uhlíkatou rouru, přišroubovat na ni trysku a nalít do ní THP.
Za ty peníze co se sypou do ESA by byla hračka vyrobit nosič i družici.
Podívejte se na Izraelce, je jich s bídou 5 milionů a navíc jsou v permanentní válce s teroristy a za 100 mil dolarů excelují k Měsíci, to jsou pokud dobře počítám, tři naše roční dary do ESA.
Proč tedy místo sypání do ESA, kde jsme neviditelní a dobří jen na příspěvky, za tu roční miliardu nestavíme družice, či kosmické sondy ?
To je s prominutím šílenost a ekonomická sebevražda. Peníze z ESA se nám vrací právě zakázkami pro naše firmy. A pokud si myslíte, že je ten podíl neviditelný, tak se asi špatně díváte, jinak to není možné.
Pane Álois, vy jste takový malý Václav Klaus mladší Kosmonautixu.
Když už jste zmínil ten Izrael: na Měsíc letí SOUKROMÁ izraelská sonda, nikoli STÁTNÍ. Co kdybyste vybral úspory a poslal na Měsíc svojí soukromou sondu. Česká republika by vám jistě byla vděčná. Tak zanechte
„planého jásání“ a začněte něco dělat.
Jak vidim slovo Portugalsko a obrazek svatych, tak si vybavim v pameti tu starenku, co „restaurovala“ obrazek Jezise.
A dodal bych k navratu na Mesic. Moc bych si pral, aby to byla pravda a NASA uz u/na Mesice/i zustala. Jen se obavam, ze je to spis prani, ikdyby slo o direktivu prezidenta. Bude potreba presvedcit i Kongress a Senat, aby to financoval a pokud ti se hecnou, tak zustane jen u prani. A znovu, chci aby to byla pravda.
Ahoj,
v předposlední větě v Přehledu z Kosmonautixu – sentinel P5 s velkým S.
Měj se dobře,
Roman
Pěkný večer, díky za upozornění na překlep, už jsem ho opravil. Pro příště jen doporučuji použít tlačítko na nahlášení chyby. Takové nahlášení mi přijde hned na mail a obratem opravuji. Komentáře mi z nějakého důvodu nechodí. Nic to nemění na díky za upozornění 🙂