Články autora 'Martin Gembec':

Tisíce naskenovaných fotek mise Apollo

Apollo 17 na oběžné dráze kolem Měsíce. NASA/JSC

V galerii Flickr se aktuálně objevilo na 8400 neupravených skenů fotografií z misí Apollo, z nichž některé nebyly doposud nikdy publikovány. Snímky pořízené fotoaparáty Hasselblad ukazují místy i rozmazané snímky Země nebo astronautů. Díky tomu má fanoušek kosmonautiky pocit, jakoby si prohlížel staré rodinné album. Unikátní archív připravil Kipp Teague, který už předtím připravil velký přehled fotografií ze všech misí, tzv. Apollo Image Gallery. Teague říká „v galeriích jsou zahrnuty všechny fotografie, které byly pořízeny na povrchu Měsíce, stejně jako na oběžné dráze kolem Země nebo Měsíce a nebo během přeletu mezi nimi“. Nezbývá než poděkovat a ponořit se do archivu.

Zkamenělé duny a jiné bizarní výtvory očima Curiosity

Sol 1100 část panoramatu Aeolis Mons, zdroj: NASA/JPL/MSSS

Curiosity se nyní plynule posouvá dál na jihovýchod podél tmavých dun, které lemují úpatí kopce Aeolis Mons, známého také jako Mt. Sharp. Než se robot dostane mezi vysoké skalní srázy v úbočí hory, musí překonat dunové pole tmavého písku. To bylo zatím řešeno tak, že se Curiosity posouvá jižněji, kde postupně duny končí. Na posledních snímcích, které nám robot přináší, se objevily natolik bizarní útvary, že se nejde na ně nepodívat. K nahlédnutí tak bude lžička, brusle nebo protáhlý útvar připomínající propisku. Nic z toho tam nezanechali Marťani, to nás jen příroda opět přesvědčila, co lze vymodelovat působením mrazu a větru. Kromě těchto kamenných útvarů k nám dorazil také snímek zkamenělých dun z dávné minulosti.

Ceres z DAWN: skvělý detail bílých skvrn v kráteru

kráter Occator na Ceres, NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Kráter se záhadnými bílými skvrnami je ve středu pozornosti odborné i laické veřejnosti už od chvíle, kdy DAWN přinesla první detailnější snímky Cerery. NASA právě uveřejnila zdaleka nejdetailnější snímek tohoto kráteru s úžasnými detaily záhadných bílých skvrn. Kráter byl pojmenován Occator a sonda DAWN jej zobrazila s rozlišením 140 metrů na pixel. Můžeme doufat, že v tomto rozlišení už to pomůže geologům lépe porozumět tomu, co je na snímku vlastně zobrazeno. Protože hlavní bílá skvrna je zdaleka tím nejjasnějším, co na planetce nalezneme, proto výsledný obrázek byl vytvořen kombinací běžné expozice a snímku výrazně podexponovaného.

Při další cestě do Kuiperova pásu ušetří New Horizons palivo

New Horizons v Kuiperově pásu v představě malíře. NASA/JHUAPL/SwRI/Alex Parker

NASA koncem srpna potvrdila, že sonda New Horizons, která proletěla kolem Pluta 14. července 2015, se vydá k tělesu Kuiperova pásu s označením 2014 MU69. Tento malý objekt (cca do 50 km) obíhá kolem Slunce v pásu ledových těles za dráhou Neptunu asi 1,5 miliardy kilometrů za Plutem. Jak jsme uvedli v nedávném článku, hledání potenciálních těles v cestě sondy bylo doslova hledáním jehly v kupce sena a pomohl až Hubbleův vesmírný dalekohled. Jak je patrné z označení vybraného objektu, byl objeven v roce 2014, M označuje druhou polovinu června a U69 pak, že jde o 1725. těleso objevené v této polovině měsíce.

Nádrže na vodu z raketoplánu Endeavour pomohou na ISS

Endeavour v California Science Institute. Foto: Gene Blevins / LA Daily News

Raketoplán Endeavour, který je nyní umístěn v kalifornském vědeckém středisku v Los Angeles, může ještě pomoci dovybavit Mezinárodní vesmírnou stanici. 19. srpna byly z jeho útrob vytaženy nádrže na vodu, které pomohou zvýšit zásoby vody na stanici a díky tomu se budou moci astronauté více věnovat vědeckým a technologickým experimentům.

Indický příspěvek ke krásným snímkům Marsu

Tharsis a Valles Marineris z MOM. Zdroj: ISRO

Jestliže o misi Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) americké NASA lze říci, že i po deseti letech od startu (12. 8. 2005) je největším producentem dat od Marsu a posílá více než polovinu všech dat od marsovských misí, neznamená to, že by ostatní chtěly stát v ústraní. Také indická vesmírná agentura ISRO publikovala krásné snímky Marsu pořízené její družicí Mangalyaan, známou též pod zkratkou Mars Orbiter Mission (MOM). Podívejme se na detail Valles Marineris i na kráter, ve kterém přistála Curiosity.

Opportunity zkoumá Marathon Valley

Sol 4104 svyhy Marathon Valley jsou poměrně příkré. NASA/JPL/Cornell

Konjunkce Marsu se Sluncem je dávno za námi a oba roboti na Marsu se mají čile k světu. Stařičká Opportunity nyní začala zkoumat svahy Marathon Valley, což je mělké údolí v kopcích lemujících dno velkého kráteru Endeavour v pláních Meridiani. Svahy údolí jsou poměrně strmé, jak je vidět i na úvodním obrázku. Vědci zde očekávají výzkum zajímavých hornin, jako jsou například jílovité usazeniny. Jízda dolů z kopce přináší nové zajímavé pohledy. Především se nám znovu otevírá pohled dovnitř kráteru Endeavour.

Letní novinky z Marsu v podání Curiosity

Sol 1031 Dva různé typy hornin. NASA/JPL/MSSS

V následujícím článku se ohlédneme za aktuálním děním v kráteru Gale na Marsu, kde operuje marsovská vědecká laboratoř známá jako vozítko Curiosity. Co aktuálně robot zkoumá, jaké obrázky stály za vidění? Aktuálně jsou zde dva úplně odlišné druhy usazených hornin, ale není to tak dlouho, co vozítko potkalo kameny patřící mezi vzácné vyvřeliny a to má zajímavé důsledky na pohled do historie Marsu. Na závěr nebudou chybět snímky Slunce z Marsu a rozhodně stojí za vidění.

Opportunity: 4000 solů a jedeme dál

logo k 4000 solům Opportunity na Marsu. Autor: Glen Nagle

Na jaře proběhla médii krátká zpráva, že z vozítka na solární pohon, které se prohání po povrchu Marsu už více než 10 let, je maratónec. Vozítko však překonalo i další metu. Na Marsu je už více než 4000 solů, jak nazýváme marsovské dny. Ty jsou asi o půl hodiny delší, než pozemské. A i když práce vozítka dočasně zastavila konjunkce Marsu se Sluncem, která znemožňuje přenos signálu, nyní už opět popojíždí. Podívejme se, jak je na tom v poslední době a jaký je výhled do budoucna.

AKTUALIZOVÁNO: New Horizons se přepnula do nouzového režimu

New Horizons kresba k anomálii 4. 7. 2015. Kresba: Martin Gembec

Sondě New Horizons zbývá na cestě k systému Pluta a jeho měsíců necelých 9 dnů cesty a nadšencům do kosmonautiky jistě neušla nečekaná událost, která byla zaznamenána v noci na neděli. Událost nebude mít žádný vliv na trajektorii, po které sonda proletí kolem Pluta. Nyní se dá očekávat, že návrat k normálním operacím můžeme očekávat v průběhu jednoho nebo maximálně několika dnů a nebude to zřejmě znamenat téměř žádný dopad ani na vědecká data, která je třeba získat ještě před nejtěsnějším průletem 14. července.