V kalendáři jsme se přetočili o dalších sedm listů dopředu a proto je ideální čas na další Kosmotýdeník, který je tímto dílem s vámi již čtyři roky. Tentokrát se v našem souhrnu právě uplynulého týdne trochu netradičně zaměříme na hodně věcí, které nastanou v příštím týdnu. Ale podíváme se také na projekty, které vyhrály let zdarma na raketě Atlas 5. Samozřejmě v podobě cubesatů. Zamíříme třeba i k Saturnu, kde sonda Cassini prožila další své naposledy. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.
Malé ambiciózní studentské mise zdarma na Atlasu 5
Společnost United Launch Alliance (ULA) provozující rakety Delta a Atlas je u nás známá především jako konkurent společnosti SpaceX při získávání žádaných armádních kosmických misí. Je to však hlavně kosmický dopravce, který má za sebou velmi dlouhou historii a dvě rodiny velmi úspěšných raket. Nyní si jí možná budete pamatovat i proto, že umožní několika univerzitám a školám vyslat zdarma satelity na oběžnou dráhu. My se nyní na satelity, které uspěly ve vyhlášené soutěži, podíváme. Máme se na co těšit, studenti by s nimi rádi zkoumali sluneční erupce, nové technologie, nebo nechali památku potomkům.
ULA zadala soutěž mezi americké univerzity a vysoké školy se záměrem umožnit studentům a školám přičichnout k technologiím, které by jim kvůli finanční náročnosti jinak zůstaly zapovězeny, anebo by si je studenti mohli vyzkoušet pouze teoreticky. Společnost tím také chce získat lepší renomé, které jí právě společnost SpaceX poněkud bere. Možnost vyslat do vesmíru svůj satelit zdarma nabízí ULA díky druhému stupni rakety Atlas 5 – Centaur. Na tomto stupni budou vytvořeny kapsy pro vysílání cubesatů – tedy malých satelitů o daných rozměrech (Ty už tam nyní jsou, ale budou tam ve větší míře). Část těchto kapes byla právě v rámci soutěže nabídnuta zdarma univerzitám. Pojďme se podívat na ty školy, které vyhrály.
Texaská univerzita v El Pasu získala první místo za návrh svého satelitu Orbital Factory II CUBESAT. Ambiciózní projekt si klade za cíl vyzkoušet opravu solárního panelu ve vesmíru pomocí vodivých polymerů, které budou pomocí technologie 3D tisku natištěny do požadovaného stavu. Dále by měl satelit na své palubě simulovat vytištění kondenzátoru a antény.
Louisianská Univerzita v Lafayette získala druhé místo. Jejich satelit LACCE CUBESAT se zaměří na studium slunečních magnetických bouří a jejich vlivu na zemskou magnetosféru. Díky tomu, že bude satelit umístěn na vysoce protáhlé geosynchronní dráze, bude procházet skrz magnetosféru Země a bude tak moci studovat její intenzitu ovlivněnou právě slunečními bouřemi.
Dalším vítězem byla univerzita Purdue za Aerodynamic Deorbit Experiment (ADE). Tento satelit by rád vyzkoušel způsoby, jak rychleji dostat nefunkční satelity do zemské atmosféry. Chce tím řešit zanášející se orbitální dráhy. Jejich experimentování bude testovat, jaký vliv na deorbitační děje má různé natočení satelitu a jak nejrychleji přimět stroje, aby shořely zpět v atmosféře. Samotný satelit bude do atmosféry vstupovat 11 dní a na své palubě nese velmi výkonný měřicí přístroj, který bude sledovat změny v rychlosti satelitu.
Další, kdo získal místo pro svůj satelit je Michiganská univerzita, která by ráda k dvoustému výročí svého založení (1817) vyslala satelit, který na orbitě vydrží sto let. Při letu na Atlasu 5 však bude testovat jen některé klíčové technologie k budoucímu většímu satelitu. Vyšle zařízení, které bude testovat solární panely a jejich degradaci, nebo laserové odražeče pro zaměřování polohy satelitu.
Komise, která vítěze vybírala, se zaměřovala na poslání projektů v rámci rozvoje a popularizace vědy, ambicióznosti cíle letu, kvalitu návrhu, nebo třeba i z pohledu relativního nebezpečí pro primární misi. Mnohdy totiž zákazník nechce riskovat let s cubesatem, pokud se jedná o zařízení, které by primární náklad mohlo ohrozit.
Vysláním cubesatů chce ULA využít přebytečný výkon, kterým Atlas 5 disponuje. Pro zájemce, kteří chtějí vyslat cubesaty je zase velmi obtížné najít nějaké volné místo při standardních misích. Mnohdy je omezujícím faktorem například cílová orbita, která je pro cubesat moc vysoko, ale obecně je to velmi nízká nabídka míst pro tento rozšiřující se trh. ULA by ráda díky vysílacím platformám pro cubesaty na Centauru nabídla možnost vyslat až 100 malých satelitů ročně. ULA se stala také první společnosti, která část kapacity pro cubesaty nabízí zdarma. První let upraveného stupně Centaur je naplánovaný na polovinu roku 2017, druhý let pak na polovinu roku 2018.
Kosmický přehled týdne:
Ohledně sondy Cassini se nyní bude stále častěji objevovat slovíčko „naposledy“. Nejinak tomu bude dnes. Sondu totiž čeká za necelý rok zánik v atmosféře planety Saturn. A právě v uplynulém týdnu naposledy pořídila navigační snímek (od začátku mise jich bylo 2 817). Sonda nyní ke zjištění své polohy bude používat již jen Dopplerova efektu. Přijdeme tak o snímky z Navcam, ale vědecké snímkování bude samozřejmě probíhat dále. Bohužel už však díky absenci Navcamu nebude možné uskutečnit žádný blízký průlet kolem některého z měsíců. Poslední navštívený měsíc tak je Rhea. Žluté čtverečky jsou polohy známých hvězd.
Vývoj a testování dalekohledu Jamese Webba dále pokračuje. V tomto týdnu proběhlo například zkušební rozkládání tepelné ochrany. Podívejte se na video přiložené pod tímto odstavcem.
https://www.youtube.com/watch?v=6oRtzm2uUZU
Americkým senátem prošel rozpočet NASA na další rok. Jeho přiblížení si vyžaduje podrobnější vypracování a pokusíme se vám ho ještě přinést. Zatím můžeme konstatovat, že se senát rozhodl i nadále podporovat soukromé dopravce. Dále podporuje dlouhodobý záměr NASA směřovat svůj výzkum k studiu a přistání na Marsu. Mise ARM, která si klade za cíl vyslat robotickou misi k asteroidu, kde dojde k odběru vzorku, který bude dovezen na orbitu Měsíce a k němu se připojí loď Orion s astronauty, to má s prosazením těžší. NASA požádala o navýšení rozpočtu na tuto misi z 1,25 mld na 1,4 mld a odklad o jeden rok, což vedlo kongres k příkazu dodat do 180 dnů od přijetí zákona studie nákladově efektivnějších alternativ k ARM, demonstrujících technologie nutné pro pilotované mise k Marsu. Celkově bude NASA v roce 2017 hospodařit s 19,5 miliardami dolarů.
EDIT: Omlouvám se za dezinformaci o zrušení ARM a děkuji Jiřímu Hoškovi za opravu tohoto nepochopení.
Dvacáté sedmé září bude velmi významným dnem letošního roku. Předně se asi všichni těšíme na projev Elona Muska v Mexiku na téma budoucích výprav a osídlení Marsu společností SpaceX. Přenos z konference bude živě vysílán z této adresy. Druhou zajímavou konferencí pak bude ta z NASA, kde bude oznámen významný objev ohledně měsíce Europa, který dálkovým pozorováním učinil Hubbleův kosmický teleskop.
Místo, kam dopadne sonda Rosetta 30. září a učiní tím na kometě 67P místo posledního dramatu mise, je známé delší dobu. Můžete se podívat na pěkný snímek, který oblast pojmenovanou Ma’at ukazuje. Sonda bude přistávat těsně vpravo od středu snímku, kde je oblast o šířce asi 130 metrů, která nese ještě své jméno a tím je Deir el-Medina.
Přehled z Kosmonautixu:
Právě končící týden nám přinesl opět velké množství zajímavých informací z kosmonautiky, které jsme se vám pokusili zprostředkovat pomoci článků. Mohli jste se tak podívat na Mars, do oblasti Murray Buttes, kde zrovna projíždělo vozítko Curiosity. Přinesli jsme vám reportáž z první občanské debaty o budoucnosti ESA. Chystaný start Atlasu 5 byl bohužel několikrát odložen kvůli zuřícímu požáru travního porostu a tak jsme se startu nedočkali ani tento týden. Rusko se pokouší najít náhradu za raketu Zenit a představilo návrh rakety Sunkar. Rádi bychom vás také pozvali na zářijovou kosmoschůzku, která se bude konat 27. září. V průběhu týdne bylo stále jasnější, že Worldviev-4 jen tak nedostartuje. Čína rozvířila světové média hned dvěma zprávami o orbitálních stanicích. Zatímco jedna se usadila na orbitě, druhá začala nekontrolovatelně padat. Nový výzkum o Marsu naznačil, že jezera s vodou se na Marsu vyskytovala delší dobu, než jsme mysleli. Podívali jsme se také na malé měsíčky planety Saturn, které mnohdy předvádí velké divadlo. Pozitivní zpráva přišla ohledně sluneční observatoře IRIS, jejíž mise byla prodloužena. První start vylepšené rakety Antares nastane pravděpodobně v polovině října. Vědci našli podivné mraky na velmi zajímavém měsíci Titanu. Tyto mraky se trochu vymykají našemu poznání oblačnosti. SpaceX uvolnila první zprávy o možných příčinách havárie rakety Falcon 9. Jistí si však stále nejsou.
Snímek týdne:
Čestnou pozici ve snímku týdne si tentokrát vysloužilo vozítko Opportunity, které na Marsu dosáhlo Solu (marsovského dnu) s číslem 4 500. Od roku 2004, kdy na povrchu Rudé planety přistálo, uběhla tedy již řádná doba. Snímek z tohoto dne ukazuje malý vrcholek nazvaný Spirit Mound.
Video týdne:
Sonda Rosetta přistane na kometě 67P již 30. září, tedy za pouhých pět dní. Tato výjimečná mise si zaslouží pozornost. Mise je významná nejen svými velkými vědeckými poznatky, které nám přinesla, ale také popularitou, kterou díky podařenému marketingu strhla na kosmické výpravy. Jedním z úspěchů na tomto poli je tak i album od světoznámého skladatele Vangelise. Úvodní skladbu alba si proto ukažme jako video týdne.
Dalším z velmi povedených videí tohoto týdne může být počin Evropské kosmické agentury, kde díky astronautovi Andreasovi Mogensenovi můžeme spatřit jednu z nejlepších reklam na vesmír, jaká je k vidění.
Cesta do budoucnosti:
Jak bylo slíbeno v minulém Kosmotýdeníku, nabízíme i dnes souhrn zatím vydaných dílů seriálu Cesta do budoucnosti, kde nás Dušan Majer provází jeho cestou po Spojených státech, které se mu dočkalo díky pozvání jediného Čecha, který pracuje ve firmě SpaceX. Můžete se tak podívat na tyto díly:
- díl: Auto z budoucnosti
- díl: Zlatá brána a NASA
- díl: Střih videa
- díl: Prezentace na konzulátu
- díl: Další volný den
- díl: Křest Pacifikem
- díl: Podruhé u velikána
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/2016/09/22/ambitious-space-missions-in-small-packages-win-free-launch-slots-on-atlas-5/
Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/09/09-3.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/09/cubesat.jpeg
https://c4.staticflickr.com/9/8448/29769773411_5464666e08_b.jpg
http://www.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/images/2016/09/comet_on_18_september_2016_navcam/16149598-1-eng-GB/Comet_on_18_September_2016_NavCam_node_full_image_2.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/11/CUMqS_PWIAEF6xu.jpg-large.jpeg
Konečně v NASA dostali rozum a nevyhodí peníze na nesmyslný šutr Obamy.
Současně to znamená naději na návrat amerických astronautů na Měsíc a snad i konec nesmyslů jako jsou orbitální stanice kolem Měsíce.
Co se Obamovi opravdu povedlo je zdržet americký návrat na Měsíc o deset let – „bravo“.
No, také ho nemám rád, ale bude hůř. A když už má lidstvo šanci se zabývat ovlivňováním drah asteroidů, mělo by tak činit. Jednou si nás nějaký šutr najde. 🙂
Drahý Lojzo, a k čemu budou lidé na Měsíci když další kamínek z kosmu nemusí skončit tak vysoko nad zemí jako v Čeljabinsku.
Další populista pilotovaných letů- „bravo“.
Už se těším na dobu, kdy pro čecháčky za všechno zlo na světě nebude zodpovědný Obama. Tedy jestli taková doba vůbec nastane…
No tak moment. Mise ARM je úplně zrušena? To je docela překvapení. Vypadalo to už na hotovou věc. Orion samotný by tohle snad ovlivnit nemělo, dostane jiné úkoly.
SLS i Orion o podporu nepřišli a s jejich vývojem se počítá. Ohledně Arm je to rozehraná bitva. Je tu malá šance, že NASA nějaké peníze na její financování najde, ale není to moc pravděpodobné. O tom, jak dlouho budou dobíhat ještě práce na této misi, soutěž, která byla vyhlášena mezi soukromými subjekty vám možná více řekne J. Hošek, který v tom má velký přehled.
ARM není zrušená. Toto je zdroj všech informací:
https://www.commerce.senate.gov/public/_cache/files/f9467082-5e29-4a91-84f2-ace2bdbf7b48/902B6E41BE19BF614D5DEDD888529A34.nasa-bill.pdf
Pro upřesnění ještě kopíruji své vyjádření, které jsem dal včera na FB Kosmonautix:
Neruší ARM. Jen v souvislosti s červencovou zprávou NASA o nutnosti zvýšení nákladů z 1,25 mld na 1,4 mld USD a odkladu termínu startu o jeden rok nařizuje předat do 180 dnů od přijetí zákona studie nákladově efektivnějších alternativ k ARM, demonstrujících technologie nutné pro pilotované mise k Marsu.
Díky za upřesnění. Ta informace o ARM v Kosmotýdeníku se tedy příliš nepovedla 🙂
Díky za upřesnění, upravím to tam, špatně jsem pochopil jeden článek.
Konečně jsem se dostal k nápravě. Za tuhle dezinformaci se omlouvám, to jsme něco opravdu špatně pochopil a moc děkuji za zpřesnění informací!
V kolik má přistát Rosetta na kometu??
Tak to mne zklamalo, ale volby se valem blíží a doufám, že nový prezident mrhání peněz na nějaký šutr zatrhne a konečně se dočkáme skutečných kosmických letů astronautů a ne jen drožkaření na LEO.
Tak ARM má demonštrovať použiteľnosť SEP (Solar Electric Propulsion), gravitačný traktor (to sa môže zísť ak sa nejaký väčší šuter rozhodne že chce vyhladiť ľudskú civilizáciu), a ako bonus bude dovezenie minimálne desiatky kíl vzoriek z „šutru“ z asteroidu plus to bude daľší výlet k Mesiacu a kopa experimentov mimo van alenových pásov kedže je možné aj použitie malého modulu ktorý bude počas štartu pod Orionom a na preletovej dráhe k mesiacu sa orion odpojí a vytiahne ho podobne ako to bolo s lunárnym modulom v ére Apolla. Vôbec neviem prečo tu pletieš LEO pokiaľ viem ani jedna plánová misia Orionu nebude na LEO. Mimochodom čo riešiš mrhanie omnoho viac sa mrhá vojnami.
Odkaz na ten adaptér v ktorom môže byť pod Orionom nejaký užitočný náklad:
https://www.nasa.gov/feature/space-launch-system-rocket-gets-updated-adapter-for-journey-to-mars
Pan Alois zřejmě zapomněl, že před jím nenáviděným Obamou bylo seriózně navrhováno, že Orion bude obsluhovat ISS. Tedy nejen že by se bývalo bylo také „jen drožkařilo“ na LEO, ale navíc za mnohem víc peněz.
Co je tak špatného na dopravě na LEO mi ale uniká. Nevím o žádných pilotovaných letech, které by plánovaly přímý start na meziplanetární dráhu – projekt Orion (ten druhý :D) se jaksi neuskutečnil. A trmácet se celé měsíce v Orionu je prostě blbost, z toho by se kosmonauti zbláznili.
Pro upřesnění, to mělo být „A trmácet se celé měsíce v Orionu (v tom, co se staví)“, aby to někoho nezmátlo. 🙂
Ještě pár vět k rozpočtu NASA na fiskální rok 2017:
Můžu se mýlit, ale osobně to chápu tak, že zákon, o kterém jsme se dosud bavili (S.3346), je autorizační zákon pro NASA. Není to zákon, který určuje rozpočet NASA, ale zákon, který přikazuje, co má NASA dělat. Teď jej schválil senátní výbor pro komerci, vědu a dopravu. Senát o něm teprve bude hlasovat. Aby byl zákon platný, musí jej schválit ještě Sněmovna reprezentantů a podepsat prezident.
Něco jiného je zákon o rozpočtu NASA. Jeho senátní návrh je z dubna a jakožto rozpočtový zákon obsahuje mnohem podrobnější členění rozpočtových kapitol. Navržený rozpočet NASA je 19,3 mld USD, návrh je zde (NASA začíná na str. 99) :
https://www.gpo.gov/fdsys/pkg/CRPT-114srpt239/pdf/CRPT-114srpt239.pdf
Povšimněme si, že návrh autorizačního zákona (ze září) obsahuje jiné částky rozpočtových kapitol než návrh rozpočtového zákona (z dubna). Celkový rozpočet NASA navyšuje o 0,2 mld, níže ještě porovnám položku Exploration.
Sněmovní návrh zákona o rozpočtu NASA je z května, a jeho znění je zde (NASA začíná na str. 58 dole) :
http://appropriations.house.gov/uploadedfiles/bills-114hr-sc-ap-fy2017-cjs-subcommitteedraft.pdf
Všimněme si, že také obsahuje podrobnější členění jednotlivých rozpočtových kapitol a je štědřejší, než senátní návrh z dubna (navrhuje 19,5 mld USD). Senátní návrh autorizačního zákona teď dorovnává také na 19,5 mld USD.
Výše položky Exploration se vyvíjí takto:
schválený rozpočet na FY 2016: 4,030 mld
senátní návrh na FY 2017 z dubna: 4,330 mld
sněmovní návrh na FY 2017 z května: 4,183 mld
senátní autorizační zákon ze září: 4,532 mld
Pro časovou představu – rozpočet NASA na FY 2016 byl schválen Senátem i Sněmovnou 18.12.2016 a prezident jej ihned podepsal.
Pokud jde o rozpočet ARM 1,25 resp. 1,4 mld USD, tak toto číslo představuje celkové náklady na robotickou část mise od počátku vývoje až do startu (kromě startu a provozu). Do doby schválení rozpočtu NASA se asi nedozvíme, tak je zamýšleno financování ARM na FY 2017 (resp. zda bude název položky ARM nebo třeba SEP – solárně elektrický pohon).
Oprava předposledního odstavce:
… 18.12.2015 a prezident jej ihned podepsal.
Děkuji za tyto cenné informace!
á..máte zle očíslované cesty do budúcnosti