“S rostoucí věrohodnou konkurencí ze strany našeho největšího geopolitického soupeře musíme jednat rychleji, eliminovat zpoždění a dosáhnout našich cílů“. Slova administrátora Jareda Isaacmana v tiskové zprávě NASA z 27. února 2026 dokládají naléhavost návratu amerických astronautů na Měsíc. Krok, ke kterému Isaacman přistoupil, však přináší víc otázek než odpovědí. Pod jeho vedením NASA změnila původně plánovanou lunární misi Artemis III na test systémů a provozních schopností lunárních landerů a skafandrů na nízké oběžné dráze Země. Samotné přistání na Měsíci bylo odloženo na misi Artemis IV.

Artemis II

Popis příprav k misi Artemis II na vzletové rampě 39B končil v minulém dílu informací o rozhodnutí provést druhý test odpočítávání s tankováním. Téměř padesátihodinové odpočítávání začalo 18. února po půlnoci našeho času. Tentokrát test probíhal až do plánovaného zastavení odpočtu v čase T-33 sekund. Po návratu zpět na čas T-10 minut pro simulaci plánované přestávky byl proveden druhý běh, který prošel odpočítáváním až do plánovaného zastavení v T-30 sekund. Test probíhal do brzkých ranních hodin 20. února našeho času a byl plně úspěšný.

Míra koncentrace unikajícího kapalného vodíku na rychlospojce mezi deskou z čerpacího stojanu TSMU a centrálním stupněm rakety SLS se pohybovala hluboko pod povolenými limity. Během celé fáze rychlého plnění nepřesáhla 0,4 % a vrcholila na úrovni 1,6 % při tlakování vodíkové nádrže centrálního stupně. To dodalo inženýrům důvěru v nové těsnění, instalované na rozhraní pro tankování paliva do rakety. Vyměněné těsnění splnilo svůj úkol, a proto bylo rozhodnuto, že před pokusem o start už nebude měněno.

Následující den, při rekonfiguraci rakety do klidového stavu, však byl náhle přerušen průtok helia z plnicí hadice na obslužném rameni věže mobilní vypouštěcí plošiny do horního stupně ICPS. Helium je určeno k proplachování motorů a k tlakování nádrží stupně při letu. Tento problém nebylo možné vyřešit na rampě, a proto bylo rozhodnuto o návratu nosné rakety SLS s Orionem do montážní budovy VAB.

25. února se pásový transportér s celou sestavou rozjel směrem k budově. Do budovy sestava dorazila 26. února přibližně v 02:00 SEČ. Kromě vyřešení problému s průtokem helia byla mezi další úkoly zařazena výměna baterií v ICPS, v centrálním stupni, ve vzletových stupních SRB, dobíjení baterií v autodestrukčním systému FTS, otestování FTS, avioniky, řídicích systémů a výměna části vybavení v Orionu.

Jakmile byla raketa uvnitř VAB, tým okamžitě zahájil práci na problému s heliem. Inženýři zjistili, že průtoku bránilo uvolněné těsnění na rychlospojce, skrz kterou helium proudí z plnicí hadice. Tým odpojil rychlospojku, znovu sestavil celý systém a odzkoušel snížený průtok helia. Inženýři začali zkoumat, co způsobilo uvolnění těsnění, aby se zabránilo opakování tohoto problému. Z preventivních důvodů tým vyměnil také těsnění na přívodním potrubí kapalného kyslíku do centrálního stupně a provedl několik testů integrity, aby zajistil těsnost.

Na přezkumu startovní připravenosti, konaném 12. března, bylo stanoveno datum návratu na vzletovou rampu 39B na 19. března (později odloženo na 20. března) a pokus o start na 1. dubna za podmínky, že bude včas dokončena veškerá zbývající práce. Bylo také rozhodnuto, že další test odpočítávání s tankováním před pokusem o start už není nutný. 120minutové startovní okno se 1. dubna otevře v 22:24 UTC, 77 minut před západem slunce. U nás tou dobou bude 2. dubna 00:24 SELČ. Hlavním cílem letu je průlet kosmické lodi Orion s čtyřčlennou posádkou za odvrácenou stranou Měsíce.

Artemis III

Novou náplní mise Artemis III je setkání a spojení Orionu s jedním nebo oběma komerčními lunárními landery od společností SpaceX a Blue Origin, testy landerů, kontrola jejich systémů podpory života, komunikace a pohonu, a také testy lunárních skafandrů od společnosti Axiom Space. NASA hodlá v nejbližší době oznámit konkrétní cíle aktualizované mise Artemis III. Konfigurace nosné rakety SLS Block I a Orionu pro Artemis III má zůstat beze změny. Mise je aktuálně plánovaná na polovinu roku 2027.

Oznámené datum však vyvolává řadu otazníků. Stejně jako v předchozích dílech, i v minulém dílu jsme na základě zveřejněných fotografií analyzovali stav připravenosti SLS a Orionu pro Artemis III a určovali dobu, kdy se ve stejném stavu připravenosti nacházely exempláře pro Artemis II. Cílem analýzy byl odhad, jestli je start mise Artemis III reálný do konce roku 2028. Interval pouhých 15 měsíců, který NASA nyní plánuje mezi misemi Artemis II a Artemis III, vychází z tohoto porovnání jako zcela nereálný. Dnes budeme v porovnávání pokračovat.

V únoru NASA postupně zveřejnila dvě fotografie servisního modulu Orionu pro Artemis III. V doprovodném textu první fotografie je uvedeno, že byla pořízena 10. února. Servisní modul byl v té době na chodbě budovy O&C. Druhá fotografie byla pořízena 17. února a zachytila spojování servisního modulu v pracovním stanovišti s kuželovým adaptérem Spacecraft Adapter. NASA k fotografii napsala, že se týmy připravují na instalaci trysky hlavního motoru.

Stačí sáhnout do archivu našich článků a vybrat tři roky starý článek popisující přípravy k misi Artemis II v prvním čtvrtletí 2023. Článek popisuje, že servisní modul pro Artemis II byl 13. ledna 2023 přesunut v budově O&C na pracovní stanoviště umožňující práci v dostatečné výšce, aby byla na jeho spodní část připojena tryska hlavního motoru. Tryska byla připojena 16. ledna 2023 a poté byl otestován její pohyb. V polovině února 2023 byl modul usazen na kuželový adaptér Spacecraft Adapter, který chrání trysky modulu. V článku je fotografie servisního modulu s tryskou z 16. ledna 2023 a fotografie servisního modulu s připojeným spacecraft adaptérem z 21. února 2023.

Z porovnání je zřejmé, že stav přípravy servisního modulu pro Artemis III je na úrovni stavu servisního modulu pro Artemis II před 37 měsíci. Existuje potenciál postupně interval mezi přípravami obou kosmických lodí zkrátit, pokud nebudou opakovány chyby, které zapříčinily skluz v pozdější přípravě Orionu pro Artemis II. V roce 2024 musely být překonstruovány hlavní baterie v modulu pro posádku a přeinstalovány elektronické prvky systému podpory života ECLSS. Ke zpoždění tehdy přispěl i proces určení hlavní příčiny eroze tepelného štítu při návratu z mise Artemis I.

V minulém dílu bylo provedeno podobné porovnání, zaměřené na časový odstup výroby centrálního stupně nosné rakety SLS pro Artemis III od výroby centrálního stupně pro Artemis II. Zjištěná úroveň odstupu byla 46 měsíců. Byly také popsány důvody, které by v příštích měsících měly ve vertikální integrační buňce v sektoru High Bay 2 budovy VAB vést ke snížení tohoto odstupu. Tyto důvody, stejně jako u servisního modulu, podporují startovní připravenost mise Artemis III v roce 2028. Polovina roku 2027 je ale mimo možnosti NASA.

Další indicií možného termínu data startu bude přeprava palivových segmentů vzletových stupňů SRB na Kennedyho vesmírné středisko. Segmenty SRB pro Artemis III zatím zůstávají uskladněny v Promontory v Utahu. Železniční souprava se segmenty SRB pro Artemis I však dorazila na kosmodrom už v červnu 2020, pro Artemis II v září 2023. Tedy 17, resp. 14 měsíců před začátkem sestavování SRB na mobilní vypouštěcí plošině ML1 ve VAB. Po příjezdu na Kennedyho středisko totiž segmenty procházejí v budově RPSF několikaměsíčním servisem a přípravou, aby byly připraveny k zahájení sestavování na ML1. Samotný proces sestavování celé SLS a Orionu na plošině ML1 ve VAB trval pro Artemis I 16 měsíců, pro Artemis II 14 měsíců.

Artemis IV

NASA v únoru zveřejnila i dvě fotografie servisního modulu Orionu pro Artemis IV. K fotografii z 10. února bylo napsáno, že týmy brzy spojí evropský servisní modul a adaptér CMA. Na fotografii pořízené 17. února už jsou oba prvky spojené. Mezi našimi články lze opět vyhledat článek, popisující spojení servisního modulu a adaptéru CMA pro Artemis III. Oba prvky byly spojeny 24. září 2024. Mezi oběma událostmi tedy uplynulo 16,5 měsíce.

Ještě horší je situace s centrálním stupněm rakety SLS pro Artemis IV. Svařování jeho kyslíkové nádrže dosud nebylo zahájeno. Přitom kyslíková nádrž pro Artemis III byla svařena v lednu 2024. Aktuální odstup je minimálně 27 měsíců. Přesto Jared Isaacman oznámil cílový termín mise Artemis III v polovině roku 2027 a Artemis IV na začátku roku 2028. Takto stanovené cíle nemohou být splněny. Připomínají spíš marketingová prohlášení, která nejsou podpořena skutečným stavem hardwaru, ale jsou určena směrem k Bílému domu a Kongresu.

Pro Artemis IV NASA vyvíjela nový výkonný horní stupeň EUS. Zástupce administrátora Amit Kshatriya řekl 27. února na shora zmíněné tiskové konferenci, že měnit konfiguraci rakety SLS na Block 1B je zbytečně složité. NASA proto rozhodla využít pro Artemis IV horní stupeň a systémy mobilní vypouštěcí plošiny co nejblíže konfiguraci Block 1. Jako horní stupeň vybrala komerčně dostupný Centaur V, používaný v nosných raketách Vulcan Centaur, a oznámila záměr uzavřít s ULA smlouvu o výrobě a dodání stupně. Start nové konfigurace SLS se má uskutečnit ze stávající mobilní vypouštěcí plošiny ML1.

Vývoj dosavadního stupně ICPS navázal na tehdejší komerčně dostupný horní stupeň DCSS. NASA jako první exemplář ICPS objednala neletový exemplář, který podrobila strukturálním testům v Marshallově středisku. Později zaplatila za certifikaci ICPS pro lety s posádkou. Prvním exemplářem stupně EUS měl být taky neletový strukturální exemplář.

Na rozdíl od dosavadního přístupu nyní NASA neobjednala exemplář stupně Centaur V pro pozemní testy, které by prokázaly, že letový exemplář vydrží vibrace a mechanické namáhání vzniklé při startu a letu na SLS. Přitom první použití stupně Centaur V v konfiguraci rakety SLS bude s posádkou ve vynášeném Orionu.

Existují další poměrně zásadní otázky, na které NASA zatím neodpověděla. Jednou z takových otázek je, proč místo použití SLS a Orionu neobjednala pro jednoduchou orbitální misi Artemis III nosnou raketu Falcon 9 a loď Crew Dragon, a místo toho se rozhodla „vyhodit“ vzácnou techniku. Celé kouzlo včasné připravenosti SLS a Orionu pro vynesení posádky určené k přistání na Měsíci bylo v tom, že měly být použity exempláře, které už jsou v pokročilé fázi montáže.

Novinky z kosmodromu Wenchang

V minulém dílu byli čtenáři upozorněni, že na následující den, 11. února, je v čínském kosmodromu Wenchang připravován únikový test lodi Mengzhou za letu nosné rakety při maximálním dynamickém tlaku Max Q.

Ve stanovený den se z rampy LC-301 vznesl upravený prototyp zkráceného prvního stupně rakety CZ-10A. Prototyp byl prodloužený nefunkční maketou do plné výšky a hmotnosti prvního stupně. Cílem testu byla simulace selhání nosné rakety během letu a ověření schopností záchranného systému lodi Mengzhou. V době maximálního aerodynamického namáhání byly zažehnuty motory záchranné věžičky, která odnesla Mengzhou do bezpečné vzdálenosti od letící rakety.

První stupeň dosáhl výšky 105 kilometrů. Po návratu přistál ve vzdálenosti 360 kilometrů od místa startu v Jihočínském moři, záměrně vedle záchranné námořní lodě. Celý letový test trval 470 sekund. Úspěch testu prokázal, že Mengzhou je schopná ochránit astronauty před nebezpečím během letu nosné rakety. Při běžném provozu bude Mengzhou obvykle přistávat na souši, poblíž kosmodromu Jiuquan.

Návratová kabina Mengzhou nebyla nová. Byla použita už dřív při výškových shozech a při únikovém testu z nulové výšky. Nyní slouží pro testy plavby na moři. Týmy ověřují stabilitu plující kosmické lodi a schopnost zajistit v kabině podmínky pro přežití astronautů při různých mořských podmínkách.

Úspěch letového testu byl klíčovým krokem na cestě k pilotovanému přistání čínských astronautů na Měsíci do roku 2030. Mimochodem, rampa LC-301 nebyla při startu zcela dokončena. Chyběl například kabelový záchranný systém pro astronauty opouštějící raketu v případě nouze.

I budova pro řízení startu raket CZ-10 je stále ve výstavbě. Proto bylo řízení testu přerušení letu umístěno do dočasné kontejnerové buňky. Zcela dokončeno nebylo ani zařízení pro plnění rakety palivem. Místo něj bylo použito dočasné náhradní řešení plnění nádrží.

Stavba věže, testovacích zařízení a podpůrné infrastruktury vstoupila do fáze instalace a dokončování vybavení. Veškeré instalace by měly být dokončeny v druhé polovině tohoto roku.

Pevná obslužná věž na rampě LC-301, určená pro pilotované lunární mise, je vysoká přibližně 120 metrů a na rozdíl od obslužné věže používané pro kosmické lodě Shenzhou nemá rotační servisní konstrukci. Předstartovní přístup pro obsluhu a posádku má být zajištěn přímo mobilní vypouštěcí plošinou a přístupovými rameny.

Očekává se, že další raketa CZ-10A dopravená do Wenchangu už bude plnohodnotnou raketou a bude použita pro letový test s přistáním prvního stupně na námořní loď. Test by mohl být uskutečněn na jaře. A na konec roku 2026 je plánovaný start rakety CZ-10A s kosmickou lodí Mengzhou. Při letu se má bezpilotní Mengzhou připojit k Čínské kosmické stanici CSS.

První let rakety CZ-10 se dvěma bočními stupni je plánován na rok 2027 v nákladní konfiguraci. Aktuální stav připravenosti dvojice integračních budov pro nosné rakety CZ-10 však vyvolává otázky ohledně důvěryhodnosti tohoto data. Při svém prvním startu má raketa CZ-10 vynést bezpilotní lander Lanyue, jehož cílem bude přistání na Měsíci.

První pilotovaný let lodi Mengzhou k Měsíci je plánovaný na rok 2028. A cílovým datem pro přistání čínských astronautů na Měsíci, po dvou startech raket CZ-10 a spojení lodi Mengzhou s landerem Lanyue na oběžné dráze Měsíce, je rok 2029.

Tým čínských vědců, vedený Junem Huangem, profesorem geologie na čínské univerzitě ve Wu-chanu, identifikoval čtyři nejperspektivnější oblasti pro první pilotované přistání na Měsíci. Všechny se nacházejí v rovníkové oblasti Rimae Bode na přivrácené straně Měsíce. Tato oblast splňuje dvě klíčová kritéria: bezpečné přistání díky relativní rovině a stabilní komunikaci.

V oblasti se nachází geologicky rozmanitý materiál. Hlavní charakteristikou Rimae Bode je složitá geologická historie. Na relativně malé ploše se nacházejí lávové proudy jako pozůstatky po někdejší aktivitě sopečných plání, ale také pozůstatky dávných impaktních událostí. Kromě vědeckého potenciálu nabízí Rimae Bode díky nízké zeměpisné šířce i dostatečnou úroveň osvětlení.

V každé ze čtyř oblastí jsou mírně odlišné vzorky. Je zde pět různých typů terénu: tmavá vrstva sopečného popela, čedičová vrstva tvořená lávovými proudy a pokrytá čtyřmetrovou vrstvou regolitu, dvě zóny sopečných brázd (pravděpodobně s průduchy dávných sopek, zdrojů bazaltů).

Vědecky obzvlášť cenné jsou temné usazeniny z pyroklastického materiálu – sopečného popela a skleněných korálků vyvržených z útrob Měsíce před miliardami let. Jejich studium nabízí příležitost přímo analyzovat chemické složení hlubokých vrstev Měsíce. To by mohlo umožnit nejen rekonstruovat příčiny a historii vulkanismu na Měsíci, ale také pochopit procesy ochlazování Měsíce.

Proto je nezbytně nutné, aby astronauti, kteří se dostanou na Měsíc, prošli před startem důkladným geologickým výcvikem. Výcvik by jim měl pomoci orientovat se v terénu, nalézt na Měsíci důležité vzorky mezi obyčejně vypadajícími šedými horninami a identifikovat nejlepší místa pro umístění vědeckých přístrojů. Cílem je, aby astronauti nebyli jen návštěvníky Měsíce, ale nadneseně spíše detektivové, kteří chtějí řešit geologické hádanky. Čínský oddíl astronautů v rámci přípravy na budoucí lunární misi nedávno dokončil výcvik v jeskynním prostředí.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://images.nasa.gov/
https://images.nasa.gov/
https://images.nasa.gov/
https://images.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://sam.gov/workspace/
https://mp.weixin.qq.com/
https://english.news.cn/
https://news.cctv.cn/
https://www.nature.com/

Zdroje obrázků:
https://images-assets.nasa.gov/…/SLS_KSC_Artemis%20II%20Rollout%201172026_26~medium.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=23919.0;attach=2469300;image
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2026/02/upper-stage-umbilicals.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/KSC-20260210-PH-KLS01_0053/KSC-20260210-PH-KLS01_0053~medium.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/KSC-20260217-PH-JBS01_0002/KSC-20260217-PH-JBS01_0002~medium.jpg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2026/03/20260306_Centuar-V_Cert-1_pressure_testing.jpeg
https://pbs.twimg.com/media/HA2U8aFakAALwiI?format=jpg
https://pbs.twimg.com/media/HDVzhDEaMAEpUOt?format=jpg
https://the-moon.us/images/a/ae/Normal_Bode_%26_its_rilles-LOIV-109H1.jpg