Na našem webu máme hned několik zvyků, které se snažíme s železnou pravidelností dodržovat. Mezi ně patří i výhled na následující rok a shrnutí roku předchozího na přelomu let. Před několika lety jsme se vlivem rostoucího počtu událostí rozhodli rozdělit oba články na dva samostatné články. V jednom se věnujeme bezpilotní a ve druhém pilotované kosmonautice. Také na přelomu let 2025 a 2026 se tak můžete těšit na celkem 4 články, přičemž tento je prvním z nich – podíváme se na nejočekávanější události kosmonautiky v blížícím se roce 2026.

Zdroj: https://ddnews.gov.in/
V bezpilotní (či nepilotované) kosmonautice nás toho čeká opravdu mnoho. Nejprve začneme přehledem orbitálních raket, které by si měly právě v roce 2026 odbýt premiéru. Tak jako každý rok, i tentokrát musím zdůraznit, že tento přehled nemusí plně odpovídat realitě. u mnoha nosičů byl premiérový start oznámen třeba už před několika lety a od té doby nebyl aktualizován, byť se třeba už dnes nemusí stíhat. Indie by v roce 2026 ráda nasadila do akce hned tři nové rakety. V lednu má mít premiéru jak malá raketa Vikram-1 od Skyroot Aerospace s nosností 480 kg na LEO, tak i HLVM3 od agentury ISRO. Druhá jmenovaná patří mezi nové rakety spíše formálně. Jedná se totiž o fungující raketu LVM3 (dříve GLSV-Mk3), která je upravena pro pilotované mise, takže se do dnešního článku vlastně moc nehodí. Třetí novou indickou raketou je Agnibaan od AgniKul Cosmos s nosností 100 kg na LEO. Zajímavostí je, že firma u této rakety počítá se znovupoužitelností prvního stupně. První start je očekáván v prvním čtvrtletí 2026.
Slušný příval nových raket chystají evropské státy. Španělská Miura 5 od soukromé firmy PLD Space s nosností 1080 kg na LEO má poprvé letět začátkem roku 2026 a těšit se můžeme na plány znovupoužitelného prvního stupně. Skyrora-XL ze Spojeného království od firmy Skyrora s nosností 315 kg na SSO sice žádné plány na znovupoužitelnost nemá, ale další raketa ze Spojeného království, Prime od společnosti Orbex s nosností cca 200 kg na LEO, má mít znovupoužitelný první stupeň. Na jedno použití bude také raketa Zephyr francouzské firmy Latitude s nosností 200 kg, ale i Ariane 64 od Arianespace, ovšem raketa Maia s nosností mezi 500 až 2500 kg od MaiaSpace (dceřiná společnost ArianeGroup) by měla mít znovupoužitelný první stupeň, což je důvodem širokého rozpětí její nosnosti. Opomenout nemůžeme ani japonskou kosmonautiku. Agentura JAXA chce v roce 2026 poprvé vypustit raketu Epsilon-S s nosností 600 kg na SSO. Pozadu nebude stát ani Čína, která chce v roce 2026 poprvé vypustit dvě nové rakety. Jednak je to Pallas-2 od Galactic Energy s nosností až 20 tun v případě jednotrupé verze (a u třítrupé až 58 tun na LEO), ale ještě větší pozornost si zaslouží státní Dlouhý pochod 10A s nosností minimálně 14 tun. Tato dvoustupňová raketa bude jednotrupou verzí chystané lunární rakety Dlouhý pochod 10. Té se však dočkáme až později. Novou raketu che v roce2026 představit také Rusko. Jedná se o raketu Irtyš (alias Sojuz-5) s nosností 18 tun na LEO. Její start se zatím očekává na přleomu prvního a druhého čtvrtletí roku 2026.

Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Nejvíce nových raket chtějí v roce 2026 vypustit Spojené státy. Společnost Stoke Space chystá raketu Nova, která má být plně znovupoužitelná při nosnosti 3 tuny na LEO. Americká společnost RocketLab chystá premiérový start své rakety Neutron se znovupoužitelným prvním stupněm spojeným s aerodynamickým krytem o nosnosti 13 tun na LEO ve znovupoužitelném režimu. Raketa Eclipse od Firefly Aerospace má mít znovupoužitelný první stupeň a nosnost 16 300 kg na LEO. Menší rakety bude zastupovat třeba Daytona I od Phantom Space Corporation, která bude na jedno použití a nabídne nosnost 180 kg na LEO. Poměrně očekávanou premiérou bude Antares ve verzi 330 od Northrop Grumman s nosností okolo 8 tun na LEO. Sice bude na jedno použití, ale zato bude vynášet nákladní kosmické lodě Cygnus k ISS. Znovupoužitelnost prvního stupně má naopak nabídnout raketa Terran-R od Relativity Space s nosností až 33,5 tuny na LEO! Dauntless od Vaya Space bude na jedno použití s nosností přes 500 kg. Nad všemi pak bude (jak rozměry tak i nosností) čnít sestava SuperHeavy-Starship třetí generace.
K Měsíci má v prvním čtvrtletí vyrazit třeba první exemplář lunárního landeru Blue Moon Mk 1 od firmy Blue Origin, ale v srpnu také čínská mise Chang’e 7, kterou bude tvořit orbiter – retranslační družice, lander, rover a „malá létající sonda“, což bude pravděpodobně hopsací stroj. Falcon 9 má ve druhém čtvrtletí vynést druhý exemplář lunárního landeru Blue Ghost od Firefly Aerospace, který zamíří na odvrácenou stranu Měsíce. S landerem poletí i lunární rover Rashid 2 ze Spojených arabských emirátů. Na palubě rakety bude i tahač Elytra Dark, či komunikační sonda Lunar Pathfinder – společné dílo Spojeného království a agentury ESA. Mezi plány na rok 2026 je i bezpilotní let lodi Starship na povrch Měsíce, kam má dopravit rover FLEX od firmy Astrolab, které vzniká v rámci programu Lunar Terrain Vehicle. S tím souvisí i skutečnost, že bychom se v roce 2026 měli dočkat demonstrace přečerpávání pohonných látek mezi dvěma loděmi Starship. V červenci by mohl vzlétnout Falcon Heavy s lunárním landerem Griffin od firmy Astrobotic, který má na Měsíc dopravit vozítko FLIP a malé vozítko CubeRover. Na závěrečné čtvrtletí se chystá start Falconu 9 s landerem APEX 1.0, což je společné dílu americké divize firmy ispace, společnosti Draper a NASA. Možná bychom se mohli dočkat i dalšího Falconu Heavy s landerem Griffin, či Falconu 9 s třetím exemplářem landeru Nova-C od Intuitive Machines, ale to už je hodně otevřené.

Zdroj: https://aviationweek.com
K Měsíci se mají vydat i další sondy, ale u nich je k dispozici jen málo informací a termín v roce 2026 je poměrně nejistý. To platí třeba pro španělsko-německou misi Harmony 1 od firmy RFA One, což bude první z osmi družic Harmony, které mají u Měsíce nabízet komunikační a navigační služby. Dále je zde kanadské vozítko Canadensys Lunar Rover, orbitální kanadský projekt Canadensys LEAP payload, který má letět s americkým tahačem Ardoride od firmy Momentus a dvěma singapurskými CubeSaty Zeus-MS.

Zdroj: http://planetary.s3.amazonaws.com/
Na nízkou oběžnou dráhu by ve druhém pololetí roku 2026 mohl (kromě mnoha jiných družic) zamířit evropský projekt ClearSpace 1, který má vyzkoušet stažení nefunkční družice do atmosféry. Startů do meziplanetárního prostoru zřejmě v roce 2026 moc nebude. Kvantita však bude nahrazena kvalitou. Aktuálně se zdá, že v roce 2026 proběhne pouze jeden takový start, ovšem tato mise bude stát za to. Japonská raketa H3 má vynést misi MMX, která se vydá k Marsu. Planetu samotnou však nechá stranou a zaměří se její měsíce – Deimos a především Phobos, na který jednak vysadí francouzsko-německý rover IDEFIX, ale také z jeho povrchu odebere vzorky, které má přepravit na Zemi. PO nedávném selhání rakety H3 však i nad tímto startem visí otazník. V roce 2026 by měla Čína vypustit kosmický teleskop Xuntian se zrcadlem o dvoumetrovém průměru, který se však trochu týká i pilotované kosmonautiky. Bude totiž na stejné dráze jako čínská stanice Tiangong, ke které bude moci přiletět za účelem servisu či modernizace. Z teleskopů si zaslouží zmínku také tajwanský Formosat-8B/GTM, který bude kromě pozorování Země sloužit i gamma astronomii, ale i americký teleskop Astera, evropský hyperspektrální CubeSpec, izraelský ULTRASAT pro ultrafialovou astronomii, či americká Pandora pracující ve viditelné části spektra. Koncem roku by mohly být vypuštěny i dva teleskopy, které si zaslouží mimořádnou pozornost – prvním z nich je evropský PLATO pro hledání exoplanet a druhým americký Nancy Grace Roman Space Telescope. U něj se však se startem počítá až v prvním pololetí roku 2027. Inženýři však tvrdí, že mají v jeho výrobě náskok a chtěli by jej připravit ke startu do podzimu 2026. Tak uvidíme.
Ale mnoho překvapení nám jistě přinesou i mise, které již byly vypuštěny dříve. Vědecké objevy se samozřejmě nedají určit dopředu, ale jiné události jsou naplánované poměrně přesně. V květnu nás čeká průlet americké sondy Psyche kolem Marsu, 7. června vstoupí čínská sonda Tianwen-2 na oběžnou dráhu blízkozemní planetky 469219 Kamo’o’alewa, ze které se 4. července pokusí odebrat vzorky určené k dopravě na Zemi. V červenci také japonská sonda Hayabusa 2 ve velké vzájemné rychlosti proletí kolem planetky 98943 Torifune. Na 29. září je naplánován druhý průlet evropské sondy JUICE kolem Země. V listopadu vstoupí na oběžnou dráhu kolem Merkuru mise BepiColombo tvořená japonskou sondou MMO (Mio) a evropskou MPO. 3. prosince vykoná americká sonda Europa Clipper svůj jediný gravitační manévr u Země, na Štědrý den má evropská sonda Solar orbiter naplánovaný gravitační manévr u Venuše, který zvýší její sklon vůči rovině ekliptiky na 24°, čímž oficiálně začne fáze průzkumu okolí polárních oblastí Slunce. Před samotným koncem roku 2026, 28. prosince, má na oběžnou dráhu kolem dvojplanetky Didymos vstoupit evropská sonda Hera se svými dvěma pomocníky – CubeSaty Milani a Juventas.

Zdroj: https://www.esa.int/
Jak už zaznělo výše, spousta plánů avizovaných v tomto článku se v roce 2026 nestihne a sklouznou na rok(y) příští. A ještě pravděpodobnější je, že nám rok 2026 přinese překvapení, která dnes nikdo z nás nečeká. Nezbývá tedy, než vyjádřit přání, aby tato překvapení byla spojena pokud možno výhradně s pozitivními událostmi jako jsou nové vědecké objevy, či zvyšování rozpočtů kosmických agentur. Ať se kosmonautice v roce 2026 co možná nejvíce vyhýbají neúspěšné starty i pokusy o přistání, anomálie, problémy s nízkými rozpočty, či jakékoliv jiné trable. Zkrátka a dobře, ať nám kosmonautika v novém roce dělá jen radost. Zítra na tento článek navážeme výhledem na očekávané události roku 2026 v pilotované kosmonautice.
Zdroje informací:
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
Zdroje obrázků:
ChatGPT
https://ddnews.gov.in/wp-content/uploads/2023/10/vikram-1.jpg
https://pbs.twimg.com/media/FFwCsxdUYAIQU9w?format=jpg&name=4096×4096
https://aviationweek.com/sites/default/files/inline-images/ROVERS-2_Astrolab.jpg
https://planetary.s3.amazonaws.com/assets/images/spacecraft/2018/20180607_mmx-components.png
https://www.esa.int/…/hera_deploying_cubesats/25981018-1-eng-GB/Hera_deploying_CubeSats.png