Další víkend a tedy i celý týden směřuje ke svému konci. Ale ještě než se s nimi za 12 hodin rozloučíme, musíme si zrekapitulovat, co nám uplynulých 7 dnů přineslo na poli kosmonautiky. Kromě souhrnu již vydaných článků se můžete těšit i na tradiční rubriky jako je video a foto týdne, či na hlavní téma. V něm bude řeč o lunárním roveru VIPER, který v posledních letech zažívá skutečně velmi turbulentní změny. Kromě toho se podíváme i na návrat kabiny z mise Bion-M2, testy Starship S38, nebo na evropský demonstrátor Themis pro zkoušky motorického přistávání. Tak vzhůru na to!
VIPER na Měsíc dopraví lander Blue Moon od Blue Origin

Zdroj: https://www.nasa.gov/
V rámci kampaně Artemis agentura NASA udělila firmě Blue Origin z washingtonského města Kent zakázku spadající do programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services). Předmětem smlouvy je zajištění dopravy roveru VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover) k jižnímu pólu Měsíce. Tam bude vozítko pátrat po těkavých zdrojích, jako je třeba vodní led. Jeho úkolem je sbírat vědecká data pro podporu budoucích výprav na Měsíc a Mars.
„NASA je světovým lídrem v průzkumu Měsíce, který je rozsáhlejší než kdykoli předtím, a tato dodávka je jen jedním z mnoha způsobů, jak využíváme americký průmysl k podpoře dlouhodobé přítomnosti Američanů na povrchu Měsíce,“ uvedl jednající administrátor NASA, Sean Duffy a dodal: „Náš rover bude zkoumat extrémní prostředí jižního pólu Měsíce a bude cestovat do malých, trvale zastíněných oblastí, aby pomohl určit budoucí místa přistání pro naše astronauty a lépe porozumět prostředí Měsíce – důležité poznatky pro udržení života lidí během delších misí, protože Amerika vede naši budoucnost ve vesmíru.“
Zakázka v rámci CLPS má potenciální hodnotu 190 milionů dolarů. Jedná se již o druhý kontrakt, který NASA v rámci CLPS udělila firmě Blue Origin. Jejích první doprava na Měsíc, při které bude využit lander Blue Moon Mk1, má startovat koncem letošního roku. Lander při ní do oblasti jižního pólu Měsíce dopraví zařízení Stereo Cameras for Lunar-Plume Surface Studies a Laser Retroreflective Array od NASA. Nová zakázka udává, že rover VIPER bude na povrch Měsíce dopraven koncem roku 2027 s využitím druhého exempláře landeru Blue Moon Mk1, který se již vyrábí. NASA dříve zrušila projekt roveru VIPER a od té doby hledala alternativní přístupy k dosažení svých cílů mapování potenciálních zdrojů (třeba vody) mimo Zemi.

Zdroj: https://www.nasa.gov/
„NASA se zavázala ke studiu a průzkumu Měsíce, včetně získávání dalších poznatků o vodě na měsíčním povrchu, aby pomohla určit, jak můžeme využít místní zdroje pro budoucí průzkum člověkem,“ uvedla Nicky Fox, přidružená administrátorka z ředitelství vědeckých misí v centrále NASA ve Washingtonu a dodala: „Hledali jsme kreativní a nákladově efektivní přístupy k dosažení těchto cílů průzkumu. Schopnost přistávat vyvinutá soukromým sektorem umožňuje tento úkol splnit a zaměřuje naše investice odpovídajícím způsobem – podporuje vedoucí postavení Ameriky ve vesmíru a zajišťuje, že náš dlouhodobý průzkum je robustní a cenově dostupný.“
Zadání s názvem CS-7 zahrnuje návrh specifických úprav pro užitečný náklad a demonstraci toho, jak letový návrh společnosti Blue Origin vyloží rover na povrch Měsíce. Smlouva obsahuje možnost dodání a bezpečného vypuštění roveru na povrch Měsíce. NASA se rozhodne, zda tuto možnost využije, po provedení a přezkoumání základního úkolu a prvního letu landeru Blue Moon Mk1 od společnosti Blue Origin. Tento jedinečný přístup sníží náklady agentury a technická rizika. Rover má stanovené vědecké okno pro svou 100denní misi, která vyžaduje přistání do konce roku 2027.
Firma Blue Origin má být zodpovědná za kompletní architekturu přistávací mise a provede návrh, analýzy a zkoušky velkého lunárního landeru schopného bezpečně dopravit vědecký rover na Měsíc. Blue Origin bude také zajišťovat kompletní integraci užitečného nákladu od začátku do konce včetně plánování a podpory včetně vykládacích aktivit po přistání. NASA bude zodpovědná za provoz roveru a vědecké plánování. „Hledání těkavých látek na Měsíci hraje klíčovou roli v průzkumu Měsíce prováděném NASA a má významné dopady jak na vědecké, tak na lidské mise v rámci programu Artemis,“ říká Joel Kearns, zástupce přidruženého administrátora z ředitelství vědeckých misí v centrále NASA a dodává: „Tato dodávka by nám mohla ukázat, kde je nejvyšší pravděpodobnost výskytu ledu a kde je nejjednodušší přístup k němu, jakožto budoucímu zdroji pro lidstvo. Studiem těchto zdrojů měsíční vody také získáme cenné poznatky o distribuci a původu těkavých látek v celé Sluneční soustavě, což nám pomůže lépe porozumět procesům, které formovaly naše vesmírné prostředí, a tomu, jak se vyvíjela naše vnitřní Sluneční soustava.“
Kosmický přehled týdne:

Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Na startovní rampu A základny Starbase se 17. září přesunula kosmická loď Starship S38. Poslední exemplář má vyrazit s podruhé použitou raketou SuperHeavy B15 na misi IFT-11, která by se mohla uskutečnit v průběhu října. 18. září začaly testy lodi, které měly vyvrcholit tradičním statickým zážehem. Jenže zážeh z neupřesněného důvodu neproběhl. Jelikož se během další noci kolem rampy a lodi pohybovalo dost lidí, můžeme spekulovat o tom, že opravovali závadu, která zhatila zkoušku. Další možnost k provedení zážehu přišla hned další den, kdy bylo k dispozici období mezi druhou a jedenáctou hodinou odpoledne našeho času. Jenže ani tento pokus neskončil zážehem. Důvod neznáme, ale další možnost k otestování přijde 22. nebo 23. září. Připomeňme, že při misi IFT-11 zažijí aktuální vývojové verze Starship i SuperHeavy svou derniéru. Jejich let má být podle slov Billa Gerstenmaiera méně experimentální a ověří se třeba zacpání děr mezi destičkami tepelného štítu izolací.
18. září v 15:10 odstartoval z texaské základny Corn Ranch suborbitální nosič New Shepard. V rámci mise NS-35 vynesl do výšky 104 kilometrů více než 40 nákladů od NASA, soukromých firem i výzkumných organizací. Mise byla úspěšná a vše korunovalo přistání pohonné jednotky i naposledy (podvanácté) použité kabiny RSS H. G. Wells.
Americká firma Stoke Space se pochlubila čtveřicí fotografií, které zachycují pokroky provedené na rampě SLC-14 na Cape Canaveral Space Force Station. Dalším krokem na cestě ke startu rakety Nova z této rampy má být zkouška systému pro zaplavení rampy vodou.
Španělská firma PLD Space provedla destrukční test kyslíkové nádrže prvního stupně vyvíjené rakety MIURA 5. Tento test prověřil strukturální parametry nádrže za kryogenních teplot a vysokých tlaků. Šlo také o test, který otevřel dveře ke kvalifikačnímu modelu, ve kterém budou nejen nádrže, ale i díly potřebné pro start. Podle firmy PLD Space jde o krok vstříc dokončení vývoje a začátku provozu rakety MIURA 5.
Přehled z Kosmonautixu:
Nyní přichází čas zrekapitulovat, jakým tématům jsme se v průběhu týdne na webu Kosmonautix věnovali v našich článcích. Pokud Vás některé téma zaujme, nebo zjistíte, že Vám článek utekl, můžete se na něj rovnou prokliknout. V neděli odpoledne jsme Vás pozvali ke sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu ze startu Falconu 9 s první lodí Cygnus s přídomkem XL. Následně jste si mohli přečíst, jak Aleš Svoboda hodnotí svůj výcvik v letadle Zero-G. Teleskop Plato dorazil po vodě do technologického střediska agentury ESA, kde na něj čekají zkoušky. Podívali jsme se na důležitý krok k navýšení startovní kadence z rampy SLC-40. Ačkoliv se přílet Cygnusu-XL vlivem závady na pohonném systému musel odložit zhruba o jeden den, nakonec jsme mohli v našem komentovaném přenosu sledovat, jak Jonny Kim s pomocí Zeny Cardman zachytili loď pomocí staničního manipulátoru. Už méně než měsíc nás dělí od začátku osmého ročníku festivalu Czech Space Week a jeho program je (jako obvykle) nabitý. Na evropský kosmodrom v Jižní Americe dorazila radarová družice Sentinel-1D, která odsud poletí na oběžnou dráhu. Mezinárodní astronomická unie schválila návrh na pojmenování útvarů na planetce Donaldjohanson, který navštívila sonda Lucy. Jména jsou to stylová a odkazují na téma objevů spojených s předchůdci člověka. Ani v září jste nebyli ochuzeni o novinky kolem vývoje stanice Gateway. Ukázali jsme si, jak na rampě švédské základny Esrange stojí testovací exemplář Themis, o kterém dnes bude ještě řeč. Agentura NOAA se již za pár dní dočká družice SWFO-L1, která nahradí stárnoucí družice studující kosmické počasí. A v sobotu odpoledne jsme Vám v pořadu Kosmické Brno ukázali, jak v Brně vznikly podvozky nového evropského miniraketoplánu SpaceRider.
Snímek týdne:
Themis, přesněji T1H (Themis-1 engine-Hop), technologický demonstrátor, který má v praxi prověřit technologie pro motorické přistávání budoucích evropských raket, byl vztyčen na rampě švédské základny Esrange. Tady podstoupí zkoušky, aby (snad již brzy) mohl provést první motorické skoky. 30 metrů vysoká konstrukce je vybavena kyslíkometanovým raketovým motorem Prometheus.

Zdroj: https://www.esa.int/
Video týdne:
19. září kolem 9. hodiny ranní našeho času dosedla do Orenburské oblasti návratová kabina mise Bion-M2. Ta odstartovala 20. srpna a od té doby kroužila kolem Země ve výšce 361 – 382 kilometrů se sklonem 96,9° vůči rovníku. Po dopadu došlo k zahoření okolní suché trávy vlivem aktivace přistávacích motorů. Následná inspekce ukázala, že z 75 myší na palubě přežilo kosmický let 65 exemplářů. Vědci nyní budou vyhodnocovat, jak si zvířata (i další subjekty výzkumu) vedla na oběžné dráze a co vedlo k úmrtí deseti myší. Už prvotní analýza však naznačuje, že mise Bion-M2 byla úspěšnější než její předchůdkyně, Bion-M.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://x.com/
https://x.com/
https://x.com/
https://x.com/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/viper_cdr_hero_08_1920x1080_v06.png
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/09/mk1-viper-render100.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/02/viper-new-image.jpg
https://pbs.twimg.com/media/G1EXcQgWsAABVvh?format=jpg&name=4096×4096
https://www.esa.int/…/26876940-1-eng-GB/Themis_T1H_on_the_launch_pad.jpg
Objevila se zpráva, která mně osobně zní těžko uvěřitelně. Lander Vikram 2 spolu s roverem Pragyan 2 by měli být na Měsíci funkční. Přitom přistání bylo v srpnu 2023, v září vstoupili do hibernace s nastupující lunární nocí a po jejím skončení už se dle očekávání neozvali. Tedy pokud mi něco neuniklo. A teď po dvou letech, kdy opakovaně pasivně čelili brutálnímu mrazu, na který ani nebyli konstruováni, najednou zase fungují? Možná mi něco uniká, ale žasnu.
To se mi nezdá.
Michal Václavík to má od včerejška na facebooku: „Indická kosmická agentura ISRO uvádí, že lander Vikram i vozítko Pragján jsou v pořádku a plní na povrchu Měsíce úkoly dle plánu. V případě dotazů se můžete obratit na mě. Podrobnosti a formuláře jsou k dispozici – “ a uvádí tento odkaz https://www.isro.gov.in/Ch3_Data_Utilisation_AO.html Ale pokud to dobře čtu, nic takového se tam neuvádí.
To je divné. Na Twitteru (https://x.com/Kosmo_Michal/status/1969333462348828846) má:
Indická kosmická agentura ISRO nabízí k analýze data pořízená při lunární misi Čandraján 3. Jedná se o data ze všech přístrojů na landeru Vikram i vozítku Pragján. Nejzazší termín k podání žádosti je 21. října 2025. Požádat mohou i vědci a instituce z ČR.
V případě dotazů se můžete obratit na mě. Podrobnosti a formuláře jsou k dispozici ➡️ https://isro.gov.in …
Tohle smysl dává. Tak mu to na facebooku možná nějakej šotek přeformuloval.