Mezinárodní astronomická unie (IAU = International Astronomical Union), tedy mezinárodní nevládní výzkumná organizace a světová autorita v pojmenovávání kosmických objektů, schválila návrh oficiálních jmen povrchových útvarů na planetce Donaldjohanson, kterou 20. dubna letošního roku navštívila americká sonda Lucy. V narážce na fosilní inspiraci pro názvy jak planetky tak i kosmické sondy výběr IAU schválil pojmenování podle významných míst a objevů na Zemi, které prohlubují naše porozumění původu lidstva.

Planetka Donaldjohanson byla pojmenována v roce 2015 na počet paleontologa Donalda Johansona, objevitele jedné z nejslavnějších fosilií, jaká kdy byla nalezena – samice hominida, dávného předchůdce lidí, která dostala jméno Lucy. Stejně jako světoznámá kostra Lucy přinesla revoluci do vědeckého chápání lidské evoluce, má vědecká mise Lucy od agentury NASA přinést revoluci v chápání evoluce Sluneční soustavy tím, že prostuduje osm Trojánů. Jedná se o  planetky, které sdílí oběžnou dráhu kolem Slunce s nějakou planetou. V tomto případě se Lucy zaměří na Trojány Jupiteru.

Planetka Donaldjohanson, která krouží okolo Slunce v takzvaném hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem, byla pro sondu Lucy vítaným cílem, neboť poskytla cennou možnost, jak provést komplexní nácvik činností, které bude zapotřebí provádět při hlavní vědecké misi během průletů sondy kolem Trojánů Jupiteru. Všechny tři palubní přístroje (L’LORRI, L’TES a L’Ralph) během průletu prováděly pozorovací sekvence velmi podobné těm, které se uskuteční u Trojánů. Po prozkoumání této planetky a prohlédnutí jejích útvarů se členové vědeckého a inženýrského týmu mise Lucy rozhodli předložit návrh na pojmenování povrchových útvarů na počet významných paleontologických lokalit a objevů, který IAU následně schválila.

Menší lalok planetky se tedy nyní jmenuje Afar Lobus a své nové jméno dostal podle etiopské oblasti, ve které byla Lucy společně s dalšími kostrami hominidů nalezena. Větší lalok byl pojmenován Olduvai Lobus podle říční soutěsky v Tanzánii, která přinesla také mnoho důležitých poznatků o hominidech. „Krk“ planetky, Windover Collum, který spojuje oba laloky, se jmenuje po archeologické lokalitě Windover nedaleko floridské základny Cape Canaveral Space Force Station, ze které byla Lucy v roce 2021 vypuštěna do kosmického prostoru. Lidské ostatky a artefakty objevené na tomto místě přinesly revoluci z hlediska vědeckého pochopení lidí, kteří žili na Floridě před zhruba 7 300 roky.

Dvě hladké lokality na „krku“ planetky jsou pojmenovány Hadar Regio, což vzdává hold konkrétnímu místu, kde Johanson objevil fosilii Lucy, a Minatogawa Regio podle oblasti, kde byly objeveny nejstarší známé lidské pozůstatky na území Japonska. Vybrané balvany a krátery na planetce Donaldjohanson jsou pojmenovány podle významných fosilií od hominidů před homo sapiens až po dávné zástupce moderních lidí. IAU schválila také souřadnicový systém pro mapování útvarů tohoto jedinečně tvarovaného malého světa.

9. září se sonda Lucy nacházela téměř 480 milionů kilometrů od Slunce a směřuje k prvnímu Trojánovi své mise, planetce Eurybates, kolem které proletí v srpnu 2027. To znamená, že Lucy se nachází přibližně ve třech čtvrtinách hlavního pásu planetek. Od setkání s planetkou Donaldjohanson již sonda Lucy poletí bez toho, aby se přiblížila k jiným planetkám, a bez nutnosti provádět korekční manévry své trajektorie. Týmy i nadále pokračují v pečlivém monitorování palubních přístrojů i sondy samotné, jelikož se Lucy dostává dále od Slunce do chladnějšího prostředí.

Přeloženo z:
https://science.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://assets.science.nasa.gov/dynamicimage/assets/science/missions/lucy/Donaldjohanson%20Postcard.png
https://assets.science.nasa.gov/dynamicimage/assets/science/missions/lucy/CORRECTED_DJ-features2.png