Z aktuálního týdne už zbývá jen posledních 12 hodin a tak je čas zrekapitulovat si kosmonautické události uplynulých sedmi dnů. Stalo se toho opravdu mnoho, ale v dnešním Kosmotýdeníku bude hlavním tématem soubor prvních snímků Země od evropské družice Biomass, která ukazuje, že není vhodná pouze pro měření množství uhlíku vázaného v lesích. Kromě toho si ukážeme třeba povedenou fotku z mise Ax-4 anebo se ohlédneme za posledním letem japonské rakety H-IIA. Pohodlně se tedy usaďte, startujeme!
Biomass od začátku ukazuje své možnosti
23. června Evropská kosmická agentura na sympoziu Living Planet odhalila první fascinující snímky ze své přelomové mise Biomass. Tato mise představuje milník v našich schopnostech porozumět lesům na celé Zeměkouli, tomu, jak se mění i tomu, jakou roli hrají v globálním uhlíkovém cyklu. Už první snímky však ukazují, že tato mise bude využitelná i mimo lesy. Za pozornost stojí, že družice už na samotném počátku mise ukázala svůj potenciál odhalit nové pohledy na některá extrémní prostředí naší planety.
Výzkumná mise Biomass z programu Earth Explorer byla vyvinuta v rámci programu FutureEO agentury ESA a k jejímu vypuštění došlo před méně než dvěma měsíci. Tato nová mise je stále v režimu uvádění do provozu, ovšem bez ohledu na to, jsou její první snímky ohromující. Projektový manažer mise Biomass, Michael Fehringer z ESA, uvedl: „Jak je obvyklé, stále probíhá fáze uvádění družice do provozu, kdy se dolaďuje, aby poskytovala vědcům co nejkvalitnější údaje, které jim umožní přesně určit, kolik uhlíku je uloženo ve světových lesích. Biomass je vybavena novou kosmickou technologií, takže pečlivě sledujeme její výkon na oběžné dráze a s velkým potěšením můžeme oznámit, že vše funguje bez problémů a její první snímky jsou úchvatné – a to jsou jen pouhým náznakem toho, co nás ještě čeká.“
Mise Biomass nese radar se syntetickou aperturou pracující v pásmu P (230 – 470 MHz), jehož signál je schopen proniknout skrz koruny stromů a měřit dřevní biomasu – kmeny, větve i stonky. Tato měření slouží jako ukazatel ukládání uhlíku, jehož vyhodnocení je hlavním cílem mise. Zatímco si družice zvyká na pobyt na oběžné dráze, už posílá první data. Systémy družice i její vědecký přístroj jsou stále kalibrovány, takže tyto první datové soubory ještě nemohou být využity k měření množství vázaného uhlíku, či podpoře vědeckých výzkumů. Přesto je Biomass na skvělé cestě ke splnění těchto cílů. „Plně očekáváme, že tato nová mise přinese převratný pokrok v naší schopnosti porozumět lesům na Zemi – spojí špičkovou radarovou technologii s vědeckou excelencí, která odhalí důležité poznatky o ukládání uhlíku, změně klimatu a zdraví vzácných lesních ekosystémů naší planety,“ doplnil Fehringer.

Zdroj: https://www.esa.int/
První snímek z družice Biomass zachycují různé části světa – třeba Bolívii, která zažila rozsáhlé odlesňování a utrpěla jednu z největších celosvětových ztrát původních lesů. Ačkoliv jsou ve hře komplexní důvody, primárně jde o kácení pralesů pro rozšiřování zemědělství. Snímky s jasnými barvami byly vytvořeny pomocí radaru v různých polarizačních kanálech, přičemž každý z nich odhaluje odlišné charakteristiky krajiny. Kupříkladu, zelené odstíny značí převážně pralesy, červené odstíny odpovídají zalesněným lužní lesům a mokřadům, modrofialová barva svědčí o travnatých plochách, zatímco černé plochy jsou řeky a jezera.
V povodí Amazonky tečou řeky velmi zajímavě – nejsou spoutané přehradami a mohou volně meandrovat – některé tak však činí dramatičtěji než ostatní. Snímek z družice Biomass zachycuje jednoho takového říčního cestovatele – řeknu Beni, která teče z andského pohoří napříč nížinami Bolívie směrem na severovýchod, k Brazílii. Skutečná síla mise Biomass nespočívá v identifikaci útvarů z jediného snímku, ale v jedinečné vzorovací metodě a schopnosti kombinovat mnoho měření stejné oblasti k odhalení výšky porostů a množství biomasy. To umožňuje vědcům přesně kvantifikovat zásoby uhlíku v pralesích a lépe porozumět roli tropických lesů v globálním uhlíkovém cyklu.

Zdroj: https://www.esa.int/
Další snímek je tvořen dvěma částmi. Na obozu vidíme stejnou část Bolívie, ale z mise Biomass pochází pouze horní snímek. Ten spodní má na svědomí evropská mise Sentinel-2 z programu Copernicus. Ačkoliv oba snímky vypadají vizuálně podobně, ten od Biomass nabízí výrazně více informací pro kvantifikaci uloženého uhlíku. To je primárně díky dlouhovlnnému radaru, jehož vlny dokáží proniknout skrz koruny stromů a charakterizovat celou strukturu lesa. Oproti tomu snímek ze Sentinelu-2 ve viditelné části spektra zachycuje pouze vzhled vrcholů korun stromů.

Zdroj: https://www.esa.int/
Další snímek je mimochodem vůbec první fotkou, kterou družice Biomass pořídila. Nabízí nám opět působivý pohled na amazonský prales, ovšem tentokrát na severu Brazílie. V jižní části snímku nám růžové a červené odstíny odhalují přítomnost mokřadů, což zdůrazňuje schopnost mise Biomass proniknout hustou vegetací a detekovat i útvary na povrchu. Dominance červených barev okolo řeky je důkazem zalesněných záplavových oblastí, zatímco severní lokality zobrazené sytě zelenou barvou, odhalují členitější topografii a hustý, kontinuální pokryv lesy.

Zdroj: https://www.esa.int/
Čtvrtý snímek zachycuje tropický les na ostrovech v Indonésii. Deštný prales Halmahera se nachází v horském terénu, přičemž většinou jde o hory vulkanického původu. V oblasti je stále několik aktivních sopek včetně Mount Gamkonora, která je vidět na snímku u severního pobřeží. Tento snímek mimořádně dobře demonstruje, že mimo poskytování informací o deštných pralesích radar v pásmu P mise Biomass také odhaluje topografické útvary, jelikož jeho delší vlnové délky proniknou až na povrch.

Zdroj: https://www.esa.int/
V pátém snímku navštívíme africký Gabon. Řeka Ivindo, která je nezbytná pro zdraví deštného pralesu je na snímku jasně vidět. Kromě řeky a jejích přítoků je snímek z většiny zelený , což symbolizuje hustý prales. Viditelnost výrazných topografických útvarů jen podtrhuje schopnsot radaru snímkovat skrz koruny stromů až k povrchu. Mise Biomass také nabízí možnosti prozkoumat další aspekty naší planety, jak ukazují zbylé dva snímky.

Zdroj: https://www.esa.int/
Očekává se, že radar bude schopen proniknout suchým pískem až do pěti metrů. Data tak mohou být použita k mapování a studiu podpovrchových geologických prvků v pouštích, jako jsou pozůstatky starých říčních koryt a jezer. To pomůže pochopit minulé klima a také vyhledat fosilní zdroje vody v pouštních oblastech. O tom, že toho lze skutečně dosáhnout, svědčí šestý snímek, který ukazuje ohromující strukturu části Sahary v Čadu. Tento snímek pokrývá část pohoří Tibesti, horského pásma v centrální části Sahary, které se nachází především na úplném severu Čadu.

Zdroj: https://www.esa.int/
Poslední snímek ukazuje část rozsáhlého transantarktického pohoří v Antarktidě s jedním z velkých ledových proudů, ledovcem Nimrod, který ústí do Rossova ledového šelfu. Dlouhá vlnová délka radaru mise Biomass může proniknout hlouběji do ledu, což umožňuje získat cenné informace o rychlosti pohybu ledu a jeho vnitřní struktuře, což jsou schopnosti, kterých radary s kratší vlnovou délkou nemohou účinně dosáhnout. A tento snímek naznačuje, že by to mohlo být možné.
Kosmický přehled týdne:
23. června ve 12:54 odstartovala z rampy SLC-41 na Cape Canaveral Space Force Station raketa Atlas V v těžké konfiguraci 551. Na nízkou oběžnou dráhu vynesla druhou operační porci 27 komunikačních družic KuiperSat od firmy Amazon.
28. června v 18:33 odstartovala z kosmodromu Tanegašima raketa H-IIA ve verzi 202. Nákladem byla japonská výzkumná družice GOSAT-GW, zaměřená na sledování koloběhu vody na Zemi a monitorování skleníkových plynů. Nosič s výškou 53 m a průměrem 4 m má nosností 10–15 tun. První start proběhl v roce 2001 a od té doby bylo uskutečněno 49 startů v několika konfiguracích, přičemž ten poslední byl padesátý. Šlo zároveň o poslední start rakety z celé rodiny H-II. Během svého provozu zaznamenala H-IIA jen jednu nehodu. Vynesla náklady jako sondy Akatsuki k Venuši, Hayabusa 2, která směřovala k planetce Ryugu či mise Spojených arabských emirátů k Marsu.
Hned dva starty během 48 hodin zvládla raketa Electron společnosti Rocket Lab. Nejdříve proběhl 26. června start se třemi družicemi HawkEye 12 a jednou družicí Kestrel 0A. Druhý start proběhl 28. června. U toho je zajímavé, že nebyl zveřejněn zákazník. Víme jen, že kontrakt byl podepsán před čtyřmi měsíci a družice směřovala na sun-synchronní dráhu ve výšce 650 km. Spekulace hovoří o společnosti EchoStar. Tato společnost buduje konstelaci malých družic s názvem Lyra pro služby internetu věcí, přičemž dvě z nich vypustila na začátku tohoto roku v rámci misí SpaceX s názvem Transporter. Spekulace vychází z obdobné grafiky pro vynášený náklad, kterou během přenosu ze startu zveřejnil Rocket Lab. Pro Electron se jednalo už o čtvrtý start v červnu, včetně startu zobrazovací družice BlackSky, který proběhl 2. června a startu radarové družice pro japonskou společnost iQPS z 11. června. Rocket Lab letos provedl 10 startů Electronů, přičemž společnost na začátku roku uvedla, že by ráda stihla celkem 20 startů za rok 2025.
Přehled z Kosmonautixu:
V této rubrice na vás čeká přehled všech témat a tedy i článků, kterým jsme se věnovali v uplynulých sedmi dnech. Jako první jsme pro vás připravili Živě a česky komentovaný přenos ze startu rakety Falcon 9, která vynášela sedmdesát malých družic a CubeSatů v rámci sdílené mise Transporter-14. Pro efektivní a bezpečné využívání jaderných reaktorů ve vesmíru je nezbytné pochopit, jak dlouhodobě odolávají drsným podmínkám kosmu. A na to je zaměřen projekt CubeSatu REXIS s výraznou českou stopou. Zvali jsme vás také na červnovou Kosmoschůzku. NASA vypravila na oběžnou dráhu přístroj, jaký nemá obdoby. Jmenuje se Arcstone a má za úkol zlepšit kvalitu dat ze senzorů pro sledování Země z oběžné dráhy. Tato technologická demonstrace bude provádět takzvanou lunární kalibraci. Konečně jsme se dočkali startu komerční pilotované mise Axiom-4, která na Mezinárodní kosmickou stanici vzala velmi zajímavou posádku. Start jsme sledovali Živě a česky. Ve stejném formátu jsme pak sledovali připojení této pilotované lodě k ISS. Americká vědecká sonda Parker Solar Probe 19. června úspěšně dokončila svůj 24. průlet kolem Slunce, během kterého vyrovnala svůj stávající rekord v nejmenší vzdálenosti od povrchu Slunce (6,2 mil km). Série nedávných aktualizací od firmy Relativity Space podtrhla pokroky v přípravě nové rakety Terran R a její podpůrné infrastruktury. Nová raketa by měla na svou premiérovou misi odstartovat podle plánu v roce 2026. Při misi Transporter-14 vynesl Falcon 9 i demonstrátor návratové kabiny od evropské firmy The Exploration Company. Mise byla označena jako částečný úspěch, a současně za částečné selhání kvůli chybě, která nastala po úspěšném návratu pouzdra do atmosféry. Společnost Northrop Grumman provedla statický zážeh pětisegmentového pomocného motoru na tuhé pohonné látky. Test ovšem nedopadl úplně podle plánu. Poslední pátek v měsíci přinesl Pokec s Kosmonautixem, kde jste dvě hodiny pokládali dotazy do chatu, a my vám odpovídali. Americká sonda Psyche přešla 16. června opět do stavu plného provozu svého pohonného systému. Iontové motory i celý systém se po nedávném přepnutí na záložní přívodní potrubí chovají podle očekávání a tak se upravuje dráha.
Snímek týdne:
Hned jedenáct astronautů je v těchto chvílích na palubě Mezinárodní kosmické stanice. Krom sedmičlenné posádky 73. dlouhodobé expedice, která má bílé polokošile, se připojila čtyřčlenná posádka komerční výpravy Axiom-4. Celkově je tak na oběžné dráze 14 astronautů, přičemž další tři pobývají na palubě čínské stanice Tiangong.

Zdroj: https://x.com/AstroAnnimal/
Video týdne:
Podívejte se na sestřih kosmického výstupu, který provedli astronauti z čínské stanice Tiangong. Jednalo se o druhý výstup mise ShenZhou-20. Během přibližně 6,5 hodinového výstupní astronauti Chen Dong (velitel) a Chen Zhong Rui dokončili instalaci protimeteorického štítu, kontrolu a údržbu externího vybavení a také instalaci nového vybavení určeného ke zlepšení efektivity astronautů během výstupů do kosmu. Astronaut Wang Jie jim asistoval zevnitř modulu Tianhe obsluhou robotického ramene.
Zdroje informací:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/26758297-3-eng-GB/Bolivian_forest_and_landscape_from_Biomass.jpg
https://www.esa.int/…/26758391-4-eng-GB/Bolivian_forest_comparing_Sentinel-2_and_Biomass.jpg
https://www.esa.int/…/26758438-3-eng-GB/Biomass_sees_through_rainforest.jpg
https://www.esa.int/…/26758532-2-eng-GB/Indonesia_volcanoes_on_the_radar.jpg
https://www.esa.int/…/26758579-2-eng-GB/Gabon_topography.jpg
https://www.esa.int/…/desert_structure_in_chad/26758626-2-eng-GB/Desert_structure_in_Chad.jpg
https://www.esa.int/…/26758673-2-eng-GB/Nimrod_Glacier_and_the_Transantarctic_Mountains_from_Biomass.jpg
https://x.com/AstroAnnimal/status/1938656950201274538/photo/3