Ani tuto předvánoční neděli nepřijdete o pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky v uplynulém týdnu. V hlavním tématu Kosmotýdeníku jsme se tentokrát zaměřili na to, jak se ULA připravuje na třetí let rakety Vulcan a zda získá certifikaci pro zakázky národní obrany i přesto, že druhá mise zaznamenala anomálii během letu. V dalších tématech nás čeká změna jízdního řádu budování komerční stanice Axiom, dále také třetí zakázka pro lunární lander Blue Ghost a samozřejmě nevynecháme ani start české družice LASARsat. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Kdy dostane Vulcan certifikaci na vojenské zakázky?

Společnost ULA v letošním roce uskutečnila první dva starty nové rakety Vulcan, která využívá motory spalující kapalný metan a kapalný kyslík BE-4 od Blue Origin. Nová raketa má nahradit nosiče Delta IV i Atlas V. Druhý start však neskončil bez ztráty kytičky, a tak se už nějakou dobu diskutuje, jak problém s tryskou jednoho z urychlovacích motorů na tuhá paliva ovlivní kýženou certifikaci pro armádní zakázky. Nový nosič má mít totiž těžiště právě u těchto lukrativních zakázek (ačkoli nejvíce Vulcan zpočátku zaměstná Amazon). Certifikovat raketu pro mise národní bezpečnosti je dost náročný proces. Torry Bruno, CEO společnosti ULA, však obavy nemá. Nyní se zdá, že ULA cílí na duben roku 2025, kdy by měla proběhnout první taková mise. Půjde tedy o třetí start Vulcanu a první po zmíněné anomálii.

V úterý pak dokonce mluvčí Velitelství kosmických systémů (SSC), které dohlíží na zadávání armádních zakázek, řekl, že „druhé čtvrtletí roku 2025“ je obdobím, kdy SSC očekává první misi spadající do kategorie národní obrany na raketě Vulcan. „Vládní tým ale ještě nedokončil své technické hodnocení certifikačních kritérií a úzce spolupracuje s ULA na dalších údajích potřebných k dokončení tohoto hodnocení,“ uvedl mluvčí v prohlášení. Vláda předpokládá dokončení tohoto hodnocení a certifikace v prvním čtvrtletí kalendářního roku 2025.

V prohlášení pro server Spaceflight Now mluvčí ULA uvedl, že tato třetí mise bude připravena ke startu během prvního čtvrtletí roku 2025, a dodal, že raketa je již nějakou dobu dokončena (bez užitečného zatížení) uvnitř Vertical Integration Facility (VIF) v komplexu Space Launch Complex. 41 (SLC-41) na Cape Canaveral Space Force Station.

Tady je důležité říct, že už od počátku se ULA rozhodla certifikační proces provádět bok po boku s vládou USA. Tyto dva subjekty vytvořily plán certifikace Vulcanu v roce 2018, který vycházel z Příručky pro certifikaci nových účastníků zveřejněné v roce 2011.

Během diskuse u kulatého stolu s reportéry minulý týden prezident a CEO ULA Tory Bruno řekl, že existují v podstatě dvě možnosti, jak certifikovat Vulcan k letu s misemi pro ministerstvo obrany. „Můžete to zkusit s plánem A, což znamená, že spěcháme a obáváme se, že nás vláda zpomalí. Takže vládním úřadníkům řeknete, ať jdou pryč a zavoláte jim, až budete hotovi. K tomu jim ještě přidáte balík dat, kterými se budou muset prokousat,“ řekl Bruno. „A takový přístup obvykle vyžaduje tři nebo čtyři certifikační lety. Pak máte možnost B. To je tak, že řeknete, ne, jsme spokojeni se spoluprací s vládou, takže vládní úředníci přijdou a zúčastní se všech schůzek. Tento tým pak projde celým procesem vzniku nového nosiče a zná o něm všechny údaje. Takový přístup obvykle vyžaduje pouze dva certifikační lety.“ Bruno pak ještě dodal, že výsledek druhé možnosti vede ke konečnému přezkoumání dat vládou, kde provede nezávislé ověření a poté certifikaci schválí. Vulcan je prý v konečné fázi tohoto procesu.

Jednou z položek, která v certifikačním procesu zbývá, je vyřešení anomálie, která se vyskytla u jednoho ze dvou boosterů s grafitovým epoxidovým motorem (GEM) 63XL letícím během druhého certifikačního letu Vulcanu 4. října. Necelou minutu po startu ztratil jeden z boosterů část trysky. I přes ztrátu tahu se raketě podařilo tuto ztrátu kompenzovat a úspěšně dokončila zbytek zkušebního letu.

Bruno minulý týden řekl, že ULA vyšetřuje hlavní příčinu tohoto problému a není připravena sdělit podrobnosti. Nicméně také dodal: „Není to poprvé, co jsme během několika desetiletí stavby raket zažili uvolnění trysky během letu.“ Pak ještě dodal, že jej v dosavadním vyšetřování příčiny nic nepřekvapilo. „Pokud jde o vyšetřování, získali jsme trosky, které dopadly nedaleko rampy. Řeknu vám, že existují izolační vrstvy připojené k vnitřku pláště a ty selhaly a my jsme jejich části vyzvedli. To pro nás bylo docela štěstí a celé vyšetřování urychlilo.“ Tyto trosky poskytly vyšetřujícímu týmu zásadní informace.

Dále zaznělo, že jak ULA, tak vyšetřující vládní komise mají docela jasnou představu o tom, co se stalo, a pracují na řešení, které zabrání opakování. Zaznělo také, že se nejedná o zásadní problém, který by zabránil uskutečnění třetího letu v dohledné době.

CEO ULA pak ještě dodal, že vyšetřování mezi jeho firmou a vládními kontrolami je zcela otevřené a úspěšně se ubírá k závěru i nápravě.

ULA čeká nyní poměrně náročný rok. Ve svém manifestu pro rok 2025 má hned 20 misí, ale konečné číslo může být ještě ovlivněno připraveností jednotlivých nákladů. Těchto 20 startů je rozděleno mezi zbývající Atlasy V a Vulcany, přičemž Atlas poletí vícekrát. Pořadí nákladů není ještě přesně dáno. Významným zákazníkem je Amazon, který zakoupil devět startů pro své družice konstelace Kuiper na raketách Atlas 5 a 38 na raketách Vulcan.

Kosmický přehled týdne:

Společnost Axiom Space revidovala své plány na výstavbu komerční stanice Axiom. Ta měla původně vznikat postupným připojováním modulů u Mezinárodní kosmické stanice a první dva moduly měly být obytné. Poté by se k modulům připojil servisní a pohonný modul, přechodová komora a stanice by se odpojila od ISS. Nicméně životnost ISS se blíží ke svému konci, výroba modulů Axiom se zpožďuje a hrozilo, že by nové moduly zabíraly místo pro zařízení USDV (od SpaceX), kterým bude stanice deorbitována. NASA proto na začátku tohoto roku požádala Axiom o přezkum jejich stanice. Nyní společnost představila své aktualizované plány. K ISS se nejdříve připojí modul s označením PPTM (Payload Power Thermal Module), který ponese fotovoltaické panely, termoregulační systém a osm slotů na vědecké přístroje. Tento modul bude připojen k jednomu ze dvou portů, které v současnosti používají třeba nákladní kosmické lodě Cygnus, čímž dojde k uvolnění jednoho ze dvou IDA portů. PPTM zde počká na start prvního obytného modulu, odpojí se a s modulem se spojí buď na samostatné dráze, anebo ještě u ISS, od které se pak zárodek stanice Axiom bude moct odpojit kdykoli. Zbytek nové stanice pak bude dokončen už samostatně. Zárodek tvořený PPTM a obytným modulem poskytne prostor pro krátké čtyřčlenné expedice. V Thales Alenia zatím začali sestavovat kostru modulu PPTM z dílů původně určený pro obytný modul. Dokončeno má být v roce 2025 a bude následovat dovybavení. Ke startu by první modul měl být připraven v roce 2027.

Společnost Firefly Aerospace získala z programu NASA na podporu komerčních lunárních aktivit (CLPS) zakázku na třetí misi s jejich lunárním modulem Blue Ghost. Součástí této třetí mise má být i vozítko, které ponese několik vědeckých přístrojů. Celkem si NASA objednala šest užitečných zařízení, která budou jak na vozítku tak na landeru. První mise, Blue Ghost 1, má odstartovat již v polovině ledna 2025 a přistát v oblasti Mare Crisium na přivrácení straně Měsíce asi 45 dní po startu. Blue Ghost 2 bude následovat v roce 2026 a přistane na odvrácené straně Měsíce. Tato mise rovněž vynese na oběžnou dráhu komunikační družici ESA Lunar Pathfinder. Třetí mise by měla vzlétnout v roce 2028 a její hodnota je poměrně vysoká: 179,6 milionu dolarů a následuje zhruba po roční přestávce v udělování větších kontraktů. Přestávka vznikla proto, aby byl prostor vyhodnotit první výsledky prvních misí programu CLPS. Klíčovým cílem třetího letu Blue Ghost je pomoci pochopit vznik Gruithuisenových kopulí, oblasti s horninami, které jsou zřejmě tvořeny vyvřelou horninou bohatou na oxid křemičitý, podobně jako žula. Na Zemi žula vzniká v důsledku deskové tektoniky a za přítomnosti vody, přičemž obojí na Měsíci chybí, takže vědci si nejsou jisti, jak Gruithuisenovy kopule vznikly.

Přehled z Kosmonautixu:

Pojďme se podívat na to, kterým tématům jsme se na tomto webu věnovali již v uplynulých sedmi dnech. V tomto týdnu jsme se dočkali několikrát odloženého startu rakety Falcon 9, která vynášela novou družici navigačního systému GPS. Start jsme sledovali Živě a česky. Aleš Svoboda zakončil první část svého výcviku, která probíhala hlavně v evropském centru astronautů, ale poslední týden zavedl účastníky do divočiny. A i z tohoto posledního týdne vydal na našem webu nový díl Deníku astronauta. Neopomněli jsme vás pozvat na další Kosmoschůzku. Živě a česky jste mohli sledovat start rakety Falcon 9 s další várkou družic vojenské konstelace Starshield. V tomto týdnu vyšel také další díl seriálu, který mapuje historii sovětského programu Voschod. V jednom dni jsme se dočkali hned tří startů Falconu 9. Posledním, který jsme sledovali Živě a česky byl ten, při kterém byly vyneseny družice O3b mPOWER. Dočkali jste se také pravidelného měsíčního shrnutí aktuálního pokroku při přípravě stanice Gateway. Její projekt čekají zřejmě turbulentní časy. Jste studenty a chtěli byste stavět rakety? Něco pro vás máme. Start Falconu 9 s družicí GPS byl zároveň nácvik rychlé reakce a tak jsme se tomuto vzletu věnovali podrobněji. Živě jste mohli sledovat výstup ruských astronautů z paluby Mezinárodní kosmické stanice. V Johnsonově středisku proběhla první velká zkouška komerčních lunárních roverů, které by jednou měly sloužit při misích Artemis. Už poměrně vzácný byl závěr dalšího námi Živě a česky sledovaného startu. Falcon 9 po pár odkladech došel do času startu, ale během náběhu motorů došlo k přerušení startu. Jeden z nejzajímavějších měsíců sluneční soustavy – Io se stal předmětem podrobného zkoumání sondy Juno, která nahlédla do jeho nitra. Očekávaný byl také další start Falconu 9. V rámci sdílené mise vynesl mimo jiné družici českého týmu LASAR a také další družici, která vznikla ve firmě Spacemanic, která se zároveň má stát první družicí Chorvatska.

Snímek týdne:

V sobotu ve 12:34 SEČ odstartovala ze základny Vandenberg raketa Falcon 9 na sdílenou misi Bandwagon-2, která vynášela hned třicítku menších nákladů. Mezi nimi byl i očekávaná třináctá česká družice LASARsat, která je přímou reakcí na úspěch českých středoškoláků, kteří jsou nyní sdruženi do týmu Lasar. Vítězové soutěže Conrand Challenge nakonec iniciovali stavbu 1U CubeSatu, která má mimo jiné ověřit jejich nápad na restart nekomunikujících družic na oběžné dráze. Inspirativní úspěch mladých nadšených lidí si zaslouží své čestné místo. Pokud máte zájem, můžete se podívat na tři hodiny dlouhý záznam, který organizoval přímo Lasar tým.

Video týdne:

U čínské stanice Tiangong se přepisovaly rekordy. Dvoučlenná vycházka do volného prostoru (EVA), která v tento den proběhla, zahrnovala řadu úkolů, které prodloužili pobyt astronautů mimo interiér stanice na 9 hodin a 6 minut. Astronauti Cai Xuzhe a Song Lingdong tak překonali dosavadní rekord v délce trvání jedné EVA, který doposud činil 8 hodin a 56 minut. Tuto hranici stanovili astronauti NASA James Voss a Susan Helms u ISS v březnu 2001.Video níže ukazuje sestřih aktivit čínských astronautů.

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://spacenews.com/

Zdroje obrázků:
https://www.flickr.com/photos/ulalaunch/54093093790/
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2024/12/20241218_Bruno_SFA_Spacepower.jpg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2024/10/20241022_Vulcan_stacking-1.jpeg
https://pbs.twimg.com/media/GfUc_N3XEAAF3Z-?format=jpg&name=medium