Výsledky prezidentských voleb z 5. listopadu otevřely otázku dalšího směřování misí Artemis. Vzhledem k zapojení Elona Muska v novém poradním orgánu DOGE a nominaci Jareda Isaacmana na nového administrátora NASA bude kampaň Artemis v nové situaci. Až se nová administrativa ujme moci, pravděpodobně začne docházet k přezkumu misí a k velkým změnám v jejich architektuře. Klíčovými slovy mají být efektivita, úspory, rychlost a výsledky. Samotný název Artemis byl představen v době prvního funkčního období Donalda Trumpa v souvislosti s přistáním na Měsíci v nových pilotovaných lunárních landerech, takže by měl být zachován. V ohrožení by ale mohly být všechny programy, které vznikly před Artemis, hlavně nosná raketa SLS a kosmická loď Orion. U kosmické stanice Gateway se nedá vyloučit, že se pro ni nakonec najde jiná destinace než oběžná dráha NRHO.
Artemis 3
Pokud se USA chtějí vrátit na Měsíc dříve, než tam svoje lidi pošle Čína, která uvádí termín do roku 2030, pak by zastavení výroby nosné rakety SLS pro Artemis 3 pravděpodobně bylo kontraproduktivní. Na zásadní přezkum, jaká je nejlepší raketa pro vynesení a návrat posádky na Zemi, teď není čas. Nosná raketa SLS a kosmická loď Orion, připravované pro misi Artemis 3, mají šanci na pokračování v přípravě k letu.
Zrušení programů SLS a Orion by také vyžadovalo podporu Kongresu, v němž budou mít republikáni jen těsnou většinu. Raketa SLS byla dosud v Kongresu velmi populární a její podpora byla nadstranická, takže může být obtížné podniknout okamžité kroky k jejímu zrušení.
V minulém dílu jsme napsali, že termín září 2026 pro Artemis 3, stanovený na začátku letošního roku, je silně nereálný a odklad je na spadnutí. Tři týdny po vydání článku byla mise oficiálně odložena na polovinu roku 2027.
Zajímavostí je, že v období od srpna 2018 do března 2020 byl cílem mise s původním názvem Exploration Mission-3 obytný modul stanice Gateway. Tehdejším termínem byl konec roku 2024.

Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
Na základně Starbase pokračují přípravy lodí Starship, využitelné pro misi Artemis 3. Po jednodenním odkladu byl 19. listopadu uskutečněn let IFT-6, při kterém společnost SpaceX provedla restart motoru Raptor. Smyslem zážehu bylo demonstrovat klíčovou schopnost deorbitačního zážehu, požadovanou pro orbitální lety.
Oproti původním předpokladům bude sedmá testovací mise, plánovaná na leden 2025, opět suborbitální s přistáním Starship do Indického oceánu. První let na nízkou oběžnou dráhu Země by měl být cílem osmého testu.
Na jaře nebo v létě 2025 by mohlo přijít na řadu demonstrační přečerpávání kryogenních pohonných látek mezi dvěma loděmi Starship na oběžné dráze Země a dlouhodobější kosmický let. Hlavním cílem bude ověření, jaké množství paliva lze přečerpat a jaké množství se vypaří. NASA a SpaceX plánují na základě výsledků testu provést v létě 2025 podrobný přezkum CDR. I poté bude mít SpaceX před misí Artemis 3 ještě hodně práce.
Axiom Space plánuje na rok 2025 vakuové testy lunárního skafandru a taktéž podrobný přezkum CDR.

Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
Pro dopravu čtyřčlenné posádky na oběžnou dráhu Měsíce a zpět na Zemi je připravována nosná raketa SLS Block 1 a kosmická loď Orion. Jejich využití při misi Artemis 3 je nejrychlejším způsobem, jak dostat posádku k Měsíci. Současné tempo jejich výroby může podpořit realizaci mise v polovině roku 2027 za předpokladu, že nadcházející administrativa dovolí pokračovat v misi Artemis 3 podle plánu.
Nádrž na kapalný vodík centrálního stupně pro raketu SLS je připravena v buňce N budovy 131 v Michoud Assembly Facility na automatizovanou aplikaci vnější stříkané pěnové izolace. Při zahájení postřiku byl zjištěn problém s nástroji, které aplikaci provádějí. Podstatou problému byl nesoulad v koordinaci aplikační rychlosti sprejového postřiku s rychlostí otáčení nádrže v rotačním zařízení RATT.
Pracovníci dodavatelské firmy se ihned pustili do opravy nástrojů. Opravy sprejového zařízení byly dokončeny v listopadu, ale dokončení opravy rotačních podpůrných nástrojů se přehouplo na prosinec a obnova sprejových činností na nádrži až na konec letošního roku.
Nádrž na kapalný kyslík podstupuje instalaci letových senzorů. Po dokončení bude nádrž přesunuta do buňky P v budově 131 k provedení robotického nástřiku základovou barvou. Nakonec bude v buňce N aplikována na vnější povrch nádrže vrstva tepelně izolační pěny. Hotovo by mělo být na jaře 2025.

Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
Na léto 2025 Boeing plánuje spojení zadní sestavy (vodíková nádrž a simulátor motorové sekce) a samostatné spojení přední sestavy (kyslíková nádrž, intertank a horní lem). Spojení obou sestav a odeslání stupně na Kennedyho vesmírné středisko se předpokládá na přelom léta a podzimu.
Už na červenec 2025 Boeing plánuje přesun motorové sekce z budovy SSPF do haly VAB. Ve zdejší nové vertikální integrační buňce v sekci High Bay 2 bude později spojena s centrálním stupněm, dopraveným z MAF. Dokončení stupně Boeing plánuje na začátek roku 2026.
Horní stupeň ICPS od ULA je hotový a uskladněný v budově DOC na Cape Canaveral AFS. Segmenty vzletových stupňů SRB má Northrop Grumman připravené v Promontory k odeslání na KSC.
Na jaro 2025 je plánováno elektrické oživení kabiny pro posádku i servisního modulu Orionu. Tepelný štít dosud není nainstalovaný. Na jeho titanový skelet budou nalepeny bloky ablativní vrstvy Avcoatu, které budou propustnější než u předchozích dvou misí. Nové bloky mají umožnit odvětrání plynů, vytvářejících se uvnitř Avcoatu při návratu atmosférou. Tím má být zabráněno hromadění plynů a vytváření vnitřního tlaku, způsobujícího praskání a odlamování kusů Avcoatu. NASA v současnosti dokončuje kvalifikaci těchto propustnějších bloků.
Artemis 4

Zdroj: https://pbs.twimg.com
Pro misi Artemis 4 není kritickou cestou Starship HLS a skafandry AxEMU, ale montáž nové mobilní vypouštěcí plošiny ML-2, z níž má startovat SLS Block 1B s Orionem a mezinárodním obytným modulem I-Hab od ESA s japonskou účastí. Pokračování ve stávající architektuře mise souvisí s otázkou, jaký rozpočet NASA udrží pro ML-2 a SLS, když se DOGE bude snažit snížit vládní výdaje.
Svařování nádrží pro centrální stupeň rakety SLS z připravených kupolí a válcových dílů nebylo dosud zahájeno. Příprava CS-4 momentálně jde přibližně jeden a půl roku po přípravě CS-3.
Nebylo však zahájeno ani svařování nádrží pro pozemní strukturální testovací exemplář horního stupně EUS, natož pro letový EUS, který by po svém dokončení musel ještě zamířit do Stennisova vesmírného střediska pro zkušební zážeh. Bližší informace o stavu výroby CS-4, EUS a ML-2 jsme uvedli v minulém dílu.
Případný přechod na nový systém vynesení posádek misí Artemis 3 a Artemis 4 by jistě byl možný. Ať už s využitím jiné nosné rakety pro vynesení Orionu, nebo s dopravou posádky v Crew Dragonu a návratem lunárního landeru Starship na nízkou oběžnou dráhu Země. Jakékoli radikální přehodnocení architektury mise Artemis 3 by však trvalo dlouho a s vysokou pravděpodobností by misi neurychlilo ani příliš nezlevnilo. V případě mise Artemis 4 by byly úspory zřejmě značné.
Alternativní nosné rakety New Glenn a Falcon Heavy však jsou poměrně slabé. Musel by být samostatně vynesen Orion a samostatně urychlovací stupeň. Orion s posádkou však není určený pro vynášení pod aerodynamickým krytem. Modely konfigurace by musely být testovány v aerodynamickém tunelu pro sběr dat o silách, akustice a aerodynamickém proudění vzduchu ve všech fázích letu. Náhradní raketa by musela projít stejnou certifikací na kompatibilitu, trajektorii, zatížení a pilotované lety, jakou prošla SLS. To vše by si vyžádalo čas v horizontu několika roků. Navíc ULA již nevyrábí horní stupně ICPS, takže pro Artemis 4 by s největší pravděpodobností musel být použit Centaur V. To by znamenalo nutnost certifikace stupně pro pilotované lety.
Netriviálním úkolem by byla i certifikace a výroba nového adaptéru pro integraci Orionu na novou nosnou raketu, úprava Orionu pro podporu horizontální integrace nebo vybudování nové infrastruktury podporující vertikální integraci Orionu na startovní rampě, dále vybudování obslužné věže s přístupovým ramenem pro nástup posádky a s ramenem pro obsluhu servisního modulu.

Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
V úvahu by možná mohlo přicházet i vynesení Orionu bez posádky včetně urychlovacího stupně uvnitř Starship. Astronauti by mohli letět v Crew Dragonu na nízkou oběžnou dráhu Země a po spojení přestoupit do Orionu.
Případná varianta úplného zrušení Orionu by vyvolávala otázky spojené s návratem posádky od Měsíce na Zemi. Crew Dragon není na cislunární mise a na návrat druhou kosmickou rychlostí certifikovaný.
Pro umožnění návratu celé Starship HLS od Měsíce zpět na nízkou oběžnou dráhu Země by zase bylo nutné vypravit další multinásobné lety tankerů. A čekání Crew Dragonu na oběžné dráze Země by znamenalo, že posádka Starship HLS nebude mít po celou dobu letu k Měsíci a od Měsíce k dispozici záchrannou kosmickou loď. Například u Mezinárodní kosmické stanice je připojení záchranné kosmické lodi nepřekročitelným požadavkem.
Další možností k zvážení je koncept letu na Měsíc pouze s loděmi Starship a Starship HLS od startu ze Země až po přistání na Zemi.
Pro zjištění rychlosti a ceny přechodu a souvisejících rizik by si nové vedení NASA mělo zpracovat analýzu. Ukončení stávajících smluv by NASA musela vyplatit, což by vázalo peníze v rozpočtu na fiskální rok 2026 nebo 2027. NASA by se musela vypořádat i s otázkou, jak naložit s příspěvky mezinárodních partnerů k Orionu a ke kosmické stanici Gateway.
Zdroje informací
https://www.youtube.com/
https://x.com/
Zdroje obrázků:
https://images-assets.nasa.gov/image/jsc2024e044860/jsc2024e044860~large.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/11%2014%2024%20fuel%20depot~medium.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/11%2003%2024%20%20orion%20transfer~medium.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/11%2003%2024%20artemis%203%20on%20surface~medium.jpg
https://pbs.twimg.com/media/GcabsDhWQAAntnb?format=jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/09%2024%2024%20First%20steps%20Axiom%20suits~medium.jpg
Dobré, opravdu… 🙂
Jen jedna otázka:
„Realizace jednoduchého konceptu mise Starship HLS, schopné celého letu od startu po přistání na Zemi s posádkou, zase není v tomto desetiletí uskutečnitelná“
A důvod, proč ten přímý let nejde uskutečnit? Nedostatečné delta vé Starshipu V3? Anebo něco jiného?
..tak laicky si myslim, ze je to otazka tankovacich dep na orbite Zeme a Mesiaca a ze na ich prevadzkovanie bude potreba dedikovany startovacio\pristavaci komplex (min 2 rampy) s pridruzenou tovarnou na metalox.. way to go
Dalej to, co spravi zo Starshipu kozmicku lod, lebo to teraz je to len raketa.. do vnutra treba dat nejaky upscalovany CrewDragon s komplet infrastrukturou pre kozmonautov..
Tohle je ryze můj osobní pesimistický pohled na věc, ovlivněný zrušením projektu dearMoon, a tedy ztrátou viditelné časové osy a viditelného pokroku směrem ke schopnosti návratu pilotované Starship druhou kosmickou rychlostí. Zrušení mise dearMoon bylo odůvodněno časovou nejistotou realizace v blízké budoucnosti. Moje věta v článku není spojena s otázkou, „zda je to možné“, ale „kdy je to možné“. Do konce desetiletí zbývá šest roků. Tady se otevírá příležitost pro diskutující s podáváním důkazů, podporujících schopnost SpaceX realizovat pilotovaný let Starship ze Země na Měsíc a zpět na Zemi během šesti roků, v úrovni bezpečnosti, vyžadované agenturou NASA.
Šest roků je dost času. Rád bych připomněl program Apollo ze šedesátých let. Startovní pozice byla tehdy mnohem horší než je tomu dnes. Dosáhnout milníku je jenom otázka úsilí a financí. Věřím, že nové vedení to dokáže. Jsem po dlouhé době konečně optimista.
Tohle je uplne jina liga, Starship je nova technicka vyzva, jsem zvedavy jak bezpecne zvladne precerpavani a navraty z obezne draze.
Fandim jim, spojeni NASA-Boeing je horor, ale i nekoncepcni rozhodnuti samotne agentury, jako cpat soulodi PPE-HALO na zjevne slaby nosic a pote nesystemove dodatecne odrbavat soulodi ruzne kde se da, aby se snizila hmotnost nakladu.
Ani bych neřekl. SHS má sice několik podstatných novinek, ale SpaceX staví převážně na již stávajících technologií. Apollo byl doslova skok do neznámého. Výchozí pozice nyní není jednoduchá, ale rozhodně ne nemožná.
Manželství NASA s Boeingem je horor, to je fakt. Osobně si myslím, že tohle duo čeká rozvod, nebo spíš v to doufám.
No, vzhledem k tomu, že SHS má za sebou 8 let vývoje a dneska už je vidět hodně z toho, jak by to mělo finálně vypadat, tak těch dalších šest let mi až tak málo nepřijde. Já vím, že jste pesimista, a po zkušenostech z posledních desetiletí kosmonautiky se vám ani nedivím. Nebýt nečekaného objevení se SpaceX s jejími výsledky, taky bych nic dobrého nečekal, ale tady si přece jenom jistý optimismus dovolím. Pesimistický jsem spíš v jiné věci. BFR/ITS/SHS má být od začátku určena pro Mars, Měsíc je pro Muska jenom taková otravná zdržovačka, když už to musí být a když za to NASA nasype prachy. Takže ten můj pesimismus se týká lunární destinace, ale pokud Mars poběží, jak se předpokládá, tak mi všechny případné odklady u Měsíce vadit nebudou.
Jinak něco pro zasmání: Na wikipedii (https://cs.wikipedia.org/wiki/Meziplanetární_dopravní_systém) je informace, že jedním z možných budoucích cílů tehdy ještě ITS by měl být Oortův oblak. Netušil jsem, že Musk staví fotonovou raketu…
Tak jednodušeji: SHS je na přímou cestu příliš slabý. I když bude startovat bez posádky, tak bude muset před letem k Měsíci několikrát tankovat.
Mars je pomocí SHS dosažitelný pouze v případě, že na jeho orbitě bude připravená flotila tankerů a továrna na palivo na jeho povrchu. I tak bude přelet trvat hodně dlouho.
ITS a jeho vizualizace ve vnější Sluneční soustavě, je krásným příkladem toho, že vize a vizualizace snesou všechno, ale nakonec se narazí na fyzikální zákony.
První odstavec: Přímou cestou samozřejmě rozumím let s doplněním paliva na LEO. Pokud jsem se vyjádřil ne úplně srozumitelně, potom se omlouvám.
Druhý odstavec: To určitě ne. Počítá se jen s tankery kolem Země, aby se nádrže před odletem naplnily až po okraj. Tankery na LMO by byly k ničemu, protože ke spojení s nimi by Starship musela z příletové rychlosti zbrzdit na kruhovou, a to nebude mít čím. Předpokládá se přistání rovnou „z chodu“, tedy zbrzděním o atmosféru a dobrzděním na přistání tím zbytkem pohonných hmot, co si povezou od Země. Povrchová továrna na kyslík a metan je ovšem nutná – teda pokud se poletí zpátky. A díky nízké únikové rychlosti z Marsu i to povrchové natankování bude stačit.
A právě proto, že se musí tankovat, je jednodušší nasednout do již natankované rakety z něčeho jiného. Je v principu jedno, jestli to bude Orion, Crew Dragon nebo jiná Starship. Tankovat se totiž bude několikrát, může to trvat třeba i týden a není to bez rizika.
Start přímo z Marsu k Zemi by možná fungoval se zrušeným ITS, Starship je na to moc slabá a bude ráda, když se vyškrábe na LMO. To, že bude muset být v konfiguraci pro přistání na povrchu bez záchytné věže a se silným tepelným štítem (vstup do atmosféry z druhé kosmické rychlosti) ji hodně zatíží.
Nebude se tankovat několikrát, tedy ne do lodi s posádkou, Do té jenom jednou a hnedka plnou nádrž. Mockrát a vlastně plynule pořád dokola se bude přečerpávat do tankeru na LEO, jenže to bude probíhat v automatickém režimu.
A ten přestup z Dragonu, Orionu nebo třeba Sojuzu je velmi nepraktický, protože příšerně drahý. Start SHS má stát 2M$. No, já vím…
Tak tedy 10M$, ať nežeru. Což je ale pořád řádově míň, než cokoliv jiného, nemluvě už vůbec o tom, že do těch kapslí se vejdou 3-4 kusy, ale na palubě Starshipu má být podstatně živěji, takže cena za ty Dragony atd. by byla ještě několikrát až mockrát vyšší.
Proto žádným přestupům nevěřím, má-li SHS splnit to, s čím ji SpaceX vyvíjela, tak se bude startovat rovnou s lidmi.
Co takhle pokusit se udržet myšlenku? Ve vašem příspěvku 17 hodin zpátky (přesněji to zařadit nemůžu, i když si uvědomuju, že za hodinu to bude 18 atd. a bude to matoucí – je dost chyba, že v těchto diskusích není veden exaktní časový údaj příspěvků v podobě xx:xx:xx anebo aspoň xx:xx, tedy bez vteřin) se zmiňujete mj. o cestě Marsu, na což já následně reaguji všemi těmi poznámkami o tankování, přestupování atd. Tak proč teď najednou odbíháte k Artemis III? Taková diskuse vám přijde seriózní?
Vzhledem k vyjádřenému názoru dvou diskutujících (gendibal, Goodman), že šest roků je dostačujících, jsem předmětnou větu v článku přeformuloval.
Jo, tohle: „Ukončení stávajících smluv by NASA musela vyplatit, což by vázalo peníze v rozpočtu na fiskální rok 2026 nebo 2027. NASA by se musela vypořádat i s otázkou, jak naložit s příspěvky mezinárodních partnerů k Orionu a ke kosmické stanici Gateway“ je potíž.
Vzhledem k tomu, že Starship nemá záchranný systém, tak snad i Elon Musk tvrdil, že bude potřeba obrovské množství nepilotovaných letů, aby se celý systém prověřil. To nejspíš stálo i za zrušením projektu Dear Moon.
Druhá věc je, že HLS je o dost jiná než Starship, která umí přistát za Zemi (absence tepelného štítu a klapek, přistávací nohy, přistávací motory v horní části trupu…) Zkombinovat to a ještě zajistit, aby to uneslo náklad a mělo to dost paliva především na přistání a start z Měsíce, nebude zrovna snadné.
Je potřeba si uvědomit, že HLS není určena k přistání na Zemi. Obecně do budoucna očekávám, že bude zajištěna kyvadlová doprava na LEO a dále pak přestup / přeložení nákladu a následná doprava na finální umístění. Obě verze dopravy by měly být opakovaně použitelné a tedy mnohokrát levnější, než je tomu dne.
To trochu ale postrádá smysl. Ta kyvadlová doprava by časem (v krátkém horizontu) měla být Země – Měsíc bez překládky. Nebo alespoň tak chápu koncept Muska.
Prvotní koncept je jedna věc, ale ten často narazí na fyzikální zákony. Loď specializovaná na přistání na Měsíci a ideálně už natankovaná v čase překládky nebo přestupu posádky dává mnohem větší smysl než se snažit vyrobit loď, která zvládne úplně všechno najednou. Stejně by musela nejednou tankovat, takže časově to pro náklad nebo posádku vyjde líp s přestupem. Možná by pro tuto dopravu byla vhodnější vyšší dráha než LEO, ale to už je jen technický detail.
Ale kdepak, bez překládky to právě nedává smysl. Navíc budete čekat až budete mít dost nákladu pro jednu destinaci? Kdepak, budete lítat nahoru a dolů speciální verzí dopravního systému, která bude určena do atmosféry. No a nahoře budete mít úplně jinou verzi, která např. bude mít solární panely, nebude mít klapky, nebude mít atmosférické motory a spoust dalších rozdílů, prostě bude optimalizovaná pro pobyt a pohyb ve vakuu. Ano, tohle ještě nějakou dobu potrvá, ale je to začátek komerčního využívání vesmíru.
„U kosmické stanice Gateway se nedá vyloučit, že se pro ni nakonec najde jiná destinace než oběžná dráha NRHO“
Slo by to prosim Vas trosku rozvest?
Jine drahy kolem Mesice vyzaduji pro vyneseni soulodi PPE-HALO FH mensi vykon nosice?
Ta věta je volně inspirovaná příspěvkem na síti X:
https://x.com/SciGuySpace/status/1864770450766680225
Bez konkrétnějších informací bych to zatím nerozváděl. Nějaké nápady jsou uvedeny v diskusi pod tím příspěvkem.
Diky za odpoved, snad s v tom nebudou vrtat, u velkych projektu, je vetsinou kazda dodatecna zmena zmena k horsimu, protoze pricinou jsou skrty.
Nejsem moc rad, ze se muj dlouhodobe skepticky pohled meni v realitu, t.j. navrat na Mesic nebo Gateway u Mesice nekdy po roce 2030.
2027 je jen dalsi termin ze ktereho se stane trhaci kalendar, podobne start soulodi pro FH.
teda, som velmi zvedavy ako to bude o rok, v Dec 25.. Uvidime ako sa novej administrative podari „poprat“ so zabehnutym systemom a ci to naozaj bude o nastartovani vesmirnej ekonomiky a kolonizacii Mesiaca „in-scale“ alebo pokracovanie v socialno-ekonomickom programe inak (ako, na tom nie je nic zle, rodiny vsetkych pracujucich na tychto 10+ rokov projektoch sa urcite nestazuju a Boeing & Co platia dane v US).
Keby bolo na mne, asi by som zvolil cestu „SHS only“ aj ked je to tradicna chemicka „steam-punkova“ platforma iduca hrubou silou ale ma potencial vo velkej kapacite.. a to je, co tu treba.. nie vysadzat na Mesiaci nejake titanove jednorazove landery s rovermi pocitajucimi protony v regolite, co nie su schopne prezit prejazd tienom ale protypy buldozerov, bagrov, nabijaich stanic… a nie od JPL alebo nejakeho vermirneho startupu ale s tymto treba ist za lidrami priemyslu v banickych\podvodnych a inych speci strojov..
Politici to budu asi vidiet inak: „pristat na konci volebneho obdobia“; „pristat pred Cinou“ a pod.. a na to je teraz najviac pripraveny Artemis s „retro Apollo“ grade pristupom..
som fakt zvedavy…