Právě uplynulý týden byl v oblasti kosmonautiky velice zajímavý a nabitý událostmi. Trvající krize na Ukrajině a její vyostřování i v rámci kosmických vztahů mezi Ruskem a USA, objev podpovrchového oceánu na Saturnově měsíci Enceladu a nebo třeba start evropského snímkovacího satelitu Sentinel-1A. Kosmotýdeník, tedy týdenní souhrn toho nejdůležitějšího, co se událo v kosmonautice je opět připraven k tradičnímu nedělnímu poledni a my Vám přejeme příjemné čtení.
Sentinel odstartoval
O přípravě satelitu Sentinel-1A jsme na našem blogu již psali. Ale nyní už o něm můžeme mluvit jako o jednom z našich vesmírných satelitů. Start z kosmodromu Kurů ve Francouzské Guyaně se zadařil a raketa Sojuz jej bez problémů vynesla na požadovanou orbitu. Sojuz odstartoval dle plánu 3. dubna v 23:02 SELČ, 2300 kilogramů těžký satelit se usadil na polární dráze skloněné k rovníku o 98° a obíhá ve výšce 693 km.
Evropská kosmická agentura pořídila v průběhu startu velmi zajímavou sekvenci snímků zachycující startující raketu Sojuz. Fotky jsou opravdu mimořádně povedené, takže i v našem článku následuje malá fotogalerie.
Satelit Sentinel-1A je první z řady environmentálních družic, které jsou součástí rozsáhlého evropského programu na výzkum podmínek životního prostředí, zemědělství, či včasného varování před výkyvy přírody Copernicus. Jeho start byl již dlouho očekávaný, protože v roce 2012 odešla družice Envisat a Evropa tak na nějakou chvíli ztratila velice důležitý zdroj dat, které měly hodnotu také v tom, že byly sbírány dlouhodobě. Na výzkum Envisatu pak naváže právě Sentinel.
Celý program Sentinel bude tvořit šest typů družic. Sentinel 1 bude mapovat jak oceány, tak pevniny, Sentinel 2 se zaměří na pevniny, Sentinel 3 společně se Sentinelem 6 budou zaměřené na vodní plochy. Sentinely 4 a 5 budou zaměřené na monitorování atmosféry, především pak jejího znečištění.
Enceladus má zřejmě podpovrchový oceán
Data ze sondy Cassini, která krouží kolem Saturnu ukazují,že měsíc Enceladus skrývá pod 30 kilometrů silnou vrstvou ledu oceán vody (zřejmě slané), který je hluboký možná i 10 kilometrů. Není příliš pravděpodobné, že by se oceán rozkládal všude. Mnohem pravděpodobnější je, že pokrývá oblast od jižního pólu měsíce po zhruba 50. rovnoběžku jižní šířky.
V minulých letech se ukázalo, že podpovrchový oceán existuje pod ledovým příkrovem jupiterova měsíce Europa. Vědce proto překvapilo, že něco podobného může existovat i v případě Enceladu, který má průměr jen 500 kilometrů, což je šestkrát méně než Europa. Je možné, že svou roli hraje i protáhlá oběžná dráha měsíce, kvůli které působí na Enceladus silné slapové síly, které se projevují již dříve pozorovanými výtrysky vody. Tento saturnův měsíc se tedy dostává na seznam míst, kde by teoreticky mohl existovat život. Podrobněji se celému objevu věnuje tento článek na našem blogu.
NASA omezuje spolupráci s Ruskem
Všechny americké federální agentury dostaly nařízeno, aby přerušily komunikaci s ruskými kolegy. Týká se to samozřejmě i NASA. Zaměstnanci se nesmí navštěvovat, komunikovat spolu přes telekonference ani mailově. Jedinou výjimkou je Mezinárodní vesmírná stanice, ve které jsou Američané na Rusech závislí. Na jedné straně se jedná o citelnou ukázku ochlazování vzájemných vztahů vlivem krize na Ukrajině, ale na druhé straně tohle nařízení až tolik neznamená. Z celé vzájemné spolupráce totiž tvoří 90% právě ISS. Astronautů na oběžné dráze se nařízení netýká, takže nehrozí, že by spolu ruská a americká část nekomunikovaly.
Zjitření vztahů se navíc neodrazí na společných vědeckých projektech. Ruské přístroje na sondách Mars Odyssey, Curiosity a LRO stále fungují bez přerušení. Amerika zřejmě chtěla dát najevo svůj postoj vůči chování Ruska a přerušení komunikace je nejméně bolestivou variantou. Doufejme, že se situace co nejdříve vrátí do normálu a nebude potřeba žádné přitvrzování. Jakmile se totiž do vědy začne míchat politika, nedělá to dobrotu. Celé téma je detailněji rozebráno v tomto článku na našem blogu.
Kosmické mini-zprávy
Vozítko Curiosity na Marsu nezahálí dál zkoumá své okolí. Aktuálně se zdržuje v oblasti nazvané Kimberley, kde podrobně zkoumá kamennou přírodní „stěnu“, která se před ním objevila. Zajímavé fotografie jsou zde a zde. Zároveň se objevila fotografie vozítka těsně poté, co překonalo dunu Dingo Gap, kterou však pořídila sonda MRO z oběžné dráhy. A do třetice zpráva z Marsu, aktuálně se vozítko dívá na zajímavou trhlinu v půdě, do které z okolí padá materiál.
Odložená mise SpX-3 zná už své nové datum startu. Zásobovací loď Dragon by ke své třetí nákladní misi měla vyrazit 14. dubna v 22:58 SEČ.
Zdroje informací:
http://www.esa.int/
http://www.esa.int/
http://spaceflightnow.com/
http://www.astro.cz/
http://spaceflightnow.com/
http://www.astro.cz/
http://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…Sentinel-1A_Fregat_separation_node_full_image.jpg
https://farm4.staticflickr.com/3753/13618528175_4877c279c0_z_d.jpg
https://farm8.staticflickr.com/7416/13618566843_b7d06abebb_b_d.jpg
https://farm4.staticflickr.com/3678/13618887514_0596b092e2_b_d.jpg
https://farm8.staticflickr.com/7027/13611412063_1be8f96e42_b_d.jpg
https://farm8.staticflickr.com/7355/13618526595_ecfa28a16a_b_d.jpg
https://farm4.staticflickr.com/3683/13611777144_e40ed10aa2_b_d.jpg
https://scontent-b-vie.xx.fbcdn.net/…10151942811425667_1732179164_n.jpg
http://www.esa.int/…/14362029-1-eng-GB/Inside_Enceladus.jpg
http://spaceflightnow.com/news/n1404/02russia/flags_400266.jpg
Jelikož v týdnu proběhlo několik krásných startů, navíc všechny za denního světla, dovolím si doplnit odkazy na videa.
Ve čtvrtek kromě Soyuzu startoval z Kalifornie z ranní mlhy Atlas V: http://youtu.be/7m-UUpo4Pr8
Páteční start ze ŚrīHarikoty neobvykle pěkně zachytili Indové (asi od Číňanů okoukali snahu více dbát na PR): http://youtu.be/LtdgrcF1nFg
Za zmínku stojí i čtvrteční úhybný manévr ISS před částí rakety Ariane 5. Ne, že by snad Evropa odstřelovala Stanici, ale myslel jsem, že horní stupně provádějí zpětný zážeh aby shořely v atmosféře?? Tak či tak smetí stále přibývá s každým startem..
Super, díky za doplnění. K tomu kosmickému smetí – Nejsem si jistý ze které konkrétní rakety tento kus pocházel, ale je možné, že se jednalo o exemplář z dřívějších dob, kdy Evropa ještě likvidační zážehy neprováděla.
Tak na NASASpaceflight jsem se právě dočetl, že šlo o adaptér SYLDA z roku 2009..
Byl jste rychlejší, zrovna jsem si říkal, že to půjdu hledat. 🙂
V tom případě je jasno – SYLDA nemá nainstalované žádné motory, které by ji mohly stáhnout do atmosféry. Je to válcovitý adaptér, který se používá když je potřeba najednou vynést dvě družice. Takže i když horní stupeň zanikne v po zážehu v atmosféře, SYLDA tuto možnost nemá.