Další kosmonautikou napěchovaný týden je za námi! Týden, v rámci kterého došlo k oznámení odkladu misí Artemis, premiéře dvou nových kosmických nosičů i k celé řadě dalších kosmonautických zajímavostí. A to rok 2024 ještě ani pořádně nezačal. Kosmotýdeník vám jako obvykle shrne to nejzajímavější z dění v uplynulých sedmi dnech a hlavním tématem bude tentokrát pozitivní oznámení, že byly povoleny všechny šrouby na odběrové hlavě návratového pouzdra mise OSIRIS-REx. Cesta ke kýženým vzorkům z planetky Bennu je tak otevřena. V dalších tématech se budeme věnovat třeba přípravě mise Axiom-3, testu padáků lodě Starliner a také zmíněným dvěma premiérám nosičů. Přeji vám hezké čtení a pěknou neděli.
Cesta ke vzorkům z Bennu volná
V září 2023 se na Zemi vrátilo návratové pouzdro mise OSIRIS-REx, které obsahovalo náklad materiálu odebraného na planetce Bennu. Po úspěšném přistání přišlo velké nadšení, když se zjistilo, že krom útrob odběrové hlavy je část materiálu i mimo ni a máme tedy vzorky nad rámec toho, co se mělo přivést. Ochladnutí nadšení potom přišlo při otevírání samotné odběrové hlavy – několik šroubů, které uzavíraly vstup ke vzorkům, se nedařilo povolit. Řešení takového problému je doma relativně jednoduché. Nicméně v rukavicovém boxu, s omezenými možnostmi a s něčím, co se nesmí nijak kontaminovat, se taková situace řeší podstatně hůře. Dnes přicházíme s pozitivní zprávou.
Členové týmu techniků v Johnsonově kosmickém středisku NASA v Houstonu úspěšně odstranili dva poslední šrouby z odběrové hlavice sondy OSIRIS-REx, které bránily přístupu k hlavní části získaných vzorků z planetky Bennu. Celou situaci s problematickou snahou o získání vzorku ukrytého v odběrové hlavě zapříčinily zřejmě podmínky během cesty kosmických prostorem. Na vědce tak čeká už jen chvíle, než se budou moci podívat na vzorky, které dorazily ze jmenované planetky.
Nyní probíhají kroky k dokončení demontáže hlavice zvané TAGSAM (Touch-and-Go Sample Acquisition Mechanism), aby bylo možné odhalit zbytek hornin a prachu. „Naši inženýři a vědci neúnavně pracovali celé měsíce, aby nejen zpracovali více než 70 gramů materiálu, ke kterému jsme se mohli dostat dříve, ale také navrhli, vyvinuli a otestovali nové nástroje, které nám umožnily dostat se k hlavní části vzorků,“ řekla Eileen Stansbery, vedoucí divize ARES (Astromaterials Research and Exploration Science) v Johnsonově středisku. „Inovace a odhodlání tohoto týmu jsou pozoruhodné. Všichni se těšíme, až uvidíme zbývající poklady, které OSIRIS-REx skrývá.“
Zbytek vzorku bude plně otevřen a odhalen až po několika dalších krocích demontáže. Poté specialisté pořídí snímky vzorku v ultravysokém rozlišení ještě uvnitř hlavice TAGSAM. Tato část vzorku bude poté vyjmuta a zvážena a tým bude moci určit celkovou hmotnost materiálu z Bennu, kterou mise dopravila na Zemi.
A proč cesta ke vzorkům trvala tak dlouho? V polovině října technici přerušili demontáž hardwaru hlavice TAGSAM poté, co zjistili, že dva z 35 šroubů nelze odstranit nástroji schválenými pro použití v rukavicovém boxu sondy OSIRIS-REx. Tým se musel začít soustředit na vývoj nových postupů, které umožní, aby se do boxu nový nástroj jednak vešel a jednak nenarušil hermetické prostředí drahocenných vzorků. V reakci na to byly navrženy a vyrobeny dva nové vícedílné nástroje pro další demontáž hlavice TAGSAM. Tyto nástroje zahrnují třeba nově na zakázku vyrobené bity ze specifické třídy chirurgické nemagnetické nerezové oceli; nejtvrdšího kovu schváleného pro toto použití. „Kromě konstrukčního problému, který spočíval v materiálovém omezení schváleném pro tyto účely, aby se ochránila vědecká hodnota vzorku z planetky, musely tyto nové nástroje fungovat i v těsném prostoru rukavicového boxu, což omezovalo jejich výšku, hmotnost a možný kruhový pohyb,“ řekla Dr. Nicole Lunning, řešitelka mise OSIRIS-REx v Johnsonově středisku. „Technický tým prokázal působivou odolnost a odvedl neuvěřitelnou práci, aby tyto nepoddajné spojovací prvky dostal z hlavice TAGSAM a my mohli pokračovat v demontáži. Z úspěchu máme obrovskou radost.“
Před úspěšnou demontáží tým testoval nové nástroje a postupy demontáže ve zkušební laboratoři. Po každém úspěšném testu inženýři zvýšili hodnoty montážního momentu a opakovali testovací postupy, dokud si nebyli jistí, že nové nástroje budou schopny dosáhnout potřebného momentu a zároveň minimalizovali riziko případného poškození samotné hlavy i hlaviček šroubů a to i s ohledem na kontaminaci vzorků uvnitř.
Doplňme, že přestože se nepodařilo hlavici TAGSAM doposud plně otevřít, členové mise již získali 70,3 gramu materiálu z planetky z útrob návratového pouzdra, čímž už vlastně překonali cíl agentury dopravit na Zemi alespoň 60 gramů. Dosud splnili všechny požadavky na vzorky, které obdrželi od vědeckého týmu OSIRIS-REx, a část vzorku z Bennu hermeticky uzavřeli pro lepší uchování v dlouhém časovém horizontu (např. několik desetiletí), přičemž část uložili v podmínkách běžné okolní teploty a část při teplotě -80 stupňů Celsia. Ještě letos na jaře vydá tým katalog vzorků OSIRIS-REx, který bude k dispozici celosvětové vědecké komunitě.
Kosmický přehled týdne:
Starliner, pilotovaná kosmická loď od Boeingu, se dočkala dalšího testu, který proběhl 9. ledna nad arizonskou pouští. Cílem bylo provést zkoušku padákového systému. Jedná se o zásadní certifikační test před tím, než do lodi usednou lidé. Vizuálně bylo potvrzeno rozvinutí padáků a měkké přistání. Předběžná analýza dat z tohoto testu naznačuje, že primární cíle testu byly splněny. Inženýrské týmy budou pokračovat v přezkoumávání výsledků, kontrole zkušebních padáků a v následujících týdnech budou pracovat na dokončení certifikace systému. Tato zkouška byla provedena za účelem potvrzení funkčnosti přepracovaného a zesíleného měkkého spojovacího článku, který je součástí sítě lan spojujících padáky s kosmickou lodí. Zkouška rovněž potvrdila změnu spočívající ve zpevnění jednoho textilního spoje padáku, čímž se zvýšila celková odolnost padáků. Pilotovaná mise CFT k Mezinárodní kosmické stanici je zatím stále plánována na 14. dubna.
Na Floridě byl spatřen první stupeň připravovaného nosiče New Glenn od firmy Blue Origin. Tento fantom mezi velkými raketami bude poháněn motory BE-4 (které si odbyly premiéru při nedávném startu Vulcanu) a měl by mít nosnost až 45 tun na LEO. Později by měl být první stupeň znovupoužitelný.
Posádka lodi Crew Dragon, komerční pilotované mise Axiom-3, nastoupila na Kennedyho kosmickém středisku na Floridě do karantény, což je neklamná známka toho, že start je doslova za rohem. Mise Ax-3 se vyznačuje tím, že její posádka je výhradně evropská – velitel a bývalý astronaut NASA Michael López-Alegría je dvojím občanem Spojených států a Španělska. Pilot mise je Walter Villadei, plukovník italského letectva (ItAF). Jeden ze specialistů mise na palubě, Alper Gezeravcı, se stane prvním tureckým astronautem, který zamíří do kosmu. A čtveřici uzavírá švédský astronaut ESA Marcus Wandt. Start je zatím naplánován na 17. ledna ve 23:11 SEČ.
Přehled z Kosmoanutixu:
V této rubrice již tradičně naleznete přehled všech článků a tedy i témat, kterým jsme se v uplynulém týdnu věnovali v rámci pravidelně vydávaných článků. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní připomenout. Bez odkladu, napoprvé a hned úspěšně! Takový byl start nové rakety Vulcan, jejíž premiérovou misi jsme sledovali Živě a česky. Ještě před startem jsme vám přinesli hromadu fotek z přípravy startu nového nosiče od společnosti ULA. A po startu jsme přinesli podrobné shrnutí první mise Vulcanu. Na palubě byl lander Peregrine, který však po vypuštění začal mít jeden problém za druhým, až nakonec bylo jasné, že se na Měsíc nepodívá. Tomuto landeru jsme se věnovali taktéž v samostatném článku. Věnovali jsme se také kabině první lodi Orion, která se podívala v rámci programu Artemis k Měsíci. Už nějakou dobu je na Zemi, ale cestovat nepřestala. Parker Solar Probe si připsala 18. průlet nejbližším bodem kolem Slunce. Na mezinárodní stanici Gateway, která bude umístěna u Měsíce, se podílí celá řada států a nyní se k nim připojí i Spojené arabské emiráty, které dodají přechodovou komoru. Nepřišli jste ani o nový díl seriálu X-Planes, který se tentokrát věnoval projektu X-34. Tento týden jsme se věnovali dalšímu z projektů, které jsou součástí programu NASA NIAC, který sonduje výrazně pokročilé koncepce určené pro další dekády. První letošní shrnutí aktuálního vývoje, výroby a přípravy stanice Gateway přineslo celou řadu informací a také fotografií z výroby modulu HALO. První posádka, která se zúčastnila zhruba rok trvající mise simulující pilotovanou výpravu k Marsu, se 11. ledna přehoupla přes hranici 200 dní trvání, což je zhruba polovina celé mise. V sobotu jsme se podrobně podívali na pozorování, které v uplynulém období prováděl dalekohled Jamese Webba. Na konci týdne pak vyšel další díl Vesmírné techniky, která se zabývala infračervenou kamerou a spektrometrem z Hubbleova kosmického dalekohledu.
Snímek týdne:
Úspěšný start rakety Vulcan společnosti ULA byl zásadní událostí nejen tohoto týdne, ale i pro americkou kosmonautiku obecně. Raketa určená zejména k vynášení armádních zakázek patří mezi středně těžké až těžké nosiče. Je to důležitý nástupce raket Atlas V a Delta. Navíc byl nosič poháněn motory kyslíko-metanovými BE-4 od společnosti Blue Origin. Jedná se o první použití podobných motorů na americké raketě, která byla schopná dosáhnout oběžné dráhy.
Video týdne:
Další lednový test nové rakety proběhl v Číně a byl to test vizuálně velmi nezvyklý. Jednalo se o raketu Gravity-1 čínské společnosti Orienspace. Nový nosič má být schopný doručit až 6,5 tuny na LEO, popřípadě 4,2 tuny na SSO dráhu. Nezvyklý je i samotný start, který probíhá z upravené lodě na hladině oceánu.
Zdroje informací:
https://cs.wikipedia.org/
https://blogs.nasa.gov/
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://twitter.com/Commercial_Crew/status/1745826696442302652/photo/1
https://www.americaspace.com/wp-content/uploads/2020/10/resized-758×426.gif
https://www.popsci.com/….jpg?auto=webp&width=785&height=523.435546875
https://blogs.nasa.gov/…/uploads/sites/261/2024/01/jsc2024e001999_Neftali_TS8Tool.jpg
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…65A73F0A
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…65A8B111
https://forum.nasaspaceflight.com/…58382.0;attach=2247388;image
Ve čtvrtek večer měl Peregrine palivo ještě na 48 hodin, protože únik se zpomalil. Takže teď už je asi zcela mimo kontrolu. Nicméně téměř všechno na palubě se podařilo oživit včetně roverů a data na Zemi přicházela. Lander měl před setkáním s Měsícem asi dvakrát oběhnout Zemi. Dostal správnou trajektorii už od Centauru nebo měl dělat zážehy v perigeu nebo jak to vlastně mělo být? A jak tedy vypadá jeho současná trajektorie – jak daleko od Země se dostane?
Podle toho, co jsem měl zatím možnost vidět, je Peregrine už od startu na dráze, jejíž apogeum je cca ve výšce dráhy Měsíce. Ke vstupu na oběžnou dráhu Měsíce mělo dojít až při druhém průletu apogeem.
Díky. Nakonec jsem objevil, že v pátek odpoledne byl Peregrine asi 380 000 km od Země, takže za dráhou Měsíce, který byl ale jinde. Pokud to tedy dobře chápu, tak teď bude návrat do perigea a zpět k apogeu, kde se měl původně s Měsícem už potkat. Což se podle pravidel nebeské mechaniky možná i plus mínus stane, ale bude to už zřejmě jen pasivní průlet.
Přesně tak. Tam pak bude záležet na tom, jak Měsíc svou gravitací upraví dráhu landeru.
…“pasivní průlet“ Také může časem dojít k tomu, že dráha ovlivněna Měsícem a Zemí se dalšími průlety pozmění a Peregrine gravitační prak urychlí nebo naopak se dokonce zřítí.
A tady může nastoupit Kerbal 2 (nemám) s modelací možného vývoje.
Ano, možností je mnoho. Problém je v tom, že KSP není na podobné simulace ideální už jen proto, že neznáme s dostatečnou přesností všechny potřebné hodnoty a i drobná odchylka může přinést značně odlišné výsledky.
Dobrý den. Chtěl bych se zeptat, co je ten sloup (černo-bílý) pod Starlinerem v okamžiku přistání?
Tady je i fotografie po odpoutáni od letounu
https://scitechdaily.com/sky-high-success-boeings-starliner-nails-parachute-test-before-astronaut-adventure/
Zřejmě je to sestava, která má stabilizovat kabinu po odhozu a navodit směr a rychlost skutečné přistávací trajektorie.
Také to tipuji na nějakou formu stabilizátoru / posunu těžiště.
Díky za info.
Opravdu jsem nepřehnal silvestrovské oslavy a už je půl ledna. Tak aspoň v tomto vláknu přeji celé redakci stálé nadšení do roku 2024. Jo a hlavně poděkování za krásný informační servis v krásné oblasti lidského snažení.
Děkujeme z přání! Mnoho zdraví i Vám! 😉