sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Gateway, Artemis IV a V

Sněmovna reprezentantů dnes schválila zákon o federálním rozpočtu na letošní fiskální rok 2025 v jeho senátní verzi, tedy včetně všech peněz pro NASA, které navrhl Ted Cruz. Nyní zákon půjde do Bílého domu k zítřejšímu Trumpovu podpisu.

Latitude

Francouzský startup Latitude, který vyvíjí nosnou raketu Zephyr, podepsal smlouvy o expanzi do větších výrobních prostorů. Společnost doufá, že v příštím roce provede první start z Francouzské Guyany.

O3b mPower

Společnost Boeing dodala společnosti SES další dva širokopásmové družice O3b mPower s hardwarovými opravami. Družice nesou přepracované energetické moduly, které mají řešit elektrické problémy, které se vyskytly u prvních šesti družic.

Atomic-6

Startup Atomic-6, který se zabývá kompozitními materiály, uzavřel s americkými vesmírnými silami dohodu v hodnotě 2 milionů dolarů na vybudování svého solárního pole pro vojenské družicové aplikace.

LeoLabs

Společnost LeoLabs, kalifornský provozovatel pozemních radarů pro sledování objektů na nízké oběžné dráze Země, získala v rámci amerického vojenského programu financování ve výši 4 milionů dolarů na modernizaci svého mobilního sledovacího radaru.

Skynopy

Francouzská kosmická agentura přispěla do kola financování ve výši téměř 18 milionů dolarů pro místní startup Skynopy, čímž podpořila úsilí o rychlý rozvoj sítě pozemních stanic.

NOAA

Ministerstvo obchodu zveřejnilo 30. června dlouho odkládaný dokument Kongresu s odůvodněním návrhu rozpočtu Národního úřadu pro oceán a atmosféru na fiskální rok 2026. Dokument poskytuje více podrobností o návrhu rozpočtu. Ministerstvo obchodu navrhuje ukončit financování programu koordinace vesmírného provozu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Rodí se evropský průzkumník Marsu

Evropská mise ExoMars je sice ještě několik let vzdálená, ale už nyní poutá pozornost fanoušků kosmonautiky. Největší zájem je pochopitelně o vědecké vozítko, ale to vyrazí k Rudé planetě až ve druhé vlně, tedy roku 2018. Už o dva roky dříve ale vyrazí předvoj v podobě družice TGO (Trace Gas Orbiter), která bude nejen zkoumat Mars, ale prověří i klíčové komponenty pro druhou část programu ExoMars, která obsahuje již zmíněné vozítko. V těchto dnech se sonda TGO dočkala významného milníku – Jádro sondy je hotové.

Ideální startovní okno k Marsu se v roce 2016 otevře mezi únorem a březnem. Technici Evropské kosmické agentury tedy mají dva roky na to, aby satelit připravili na misi. TGO se v současné době skládá ze samotné kostry, ke které jsou připojené pohonné agregáty a systémy kontrolující teplotu. V minulých dnech se tento základ sondy přemístil ze závodu společnosti OHB-System sídlící v německých Brémách do montážní haly závodu Thales Alenia ve Francii. Takto v těchto dnech vypadá sonda TGO.

Aktuální stav sondy TGO.
Aktuální stav sondy TGO.
Zdroj: http://planetary.s3.amazonaws.com/
Aktuální stav sondy TGO.
Aktuální stav sondy TGO.
Zdroj: http://planetary.s3.amazonaws.com/
Aktuální stav sondy TGO.
Aktuální stav sondy TGO.
Zdroj: http://planetary.s3.amazonaws.com/

Tady se ke kostře připojí elektrické systémy, zdroje energie, vědecké experimenty, komunikační nástroje a spousta dalších součástí, které jsou nezbytné k provozu satelitu. Po dokončení stavby bude na sondu čekat důkladné testování, zda všechno funguje jak má. O vynesení družice se v roce 2016 postará ruská raketa Proton. Přílet k Marsu by měl následovat na přelomu let 2016 a 2017.

Hlavním úkolem celého projektu ExoMars je odhalit, zda někdy na Marsu existoval život. Zatímco americké vozítko Curiosity pátrá pouze po tom, zda na Marsu byly podmínky, která by umožňovaly vznik života, projekt ExoMars bude hledat jeho přímé pozůstatky. Bude se tedy jednat o výrazný krok vpřed v našem poznání. Vozítko bude například odebírat a analyzovat podpovrchové vzorky.

Pouzdro Schiaparelli se odděluje od družice TGO.
Pouzdro Schiaparelli se odděluje od družice TGO.
Zdroj: http://www.esa.int/

Zpět ale k samotné sondě TGO. Ta bude kromě jiného disponovat i pouzdrem pojmenovaným Schiaparelli. Jedná se o demonstrátor, který má ověřit chování při průchodu atmosférou. Jinými slovy – otestuje se manévr známý jako EDL (Entry – Descent – Landing, tedy vstup do atmosféry, sestup k povrchu a přistání), o jehož úskalích jsme byli pravidelně informováni před přistáním vozítka Curiosity.

Samotná sonda bude mít na palubě přístroje, které se zaměří na přítomnost metanu a dalších plynů, které by mohly naznačovat existenci života, nebo specifických geologických procesů. Nesmíme zapomínat ani na další důležitou funkci, kterou bude sonda TGO plnit. Poslouží totiž pro zajištění komunikace s vozítkem, které se vydá k Marsu v roce 2018. Podobně jako se data z Curiosity posílají na americkou sondu MRO, budou informace obousměrně proudit přes TGO.

Trace Gas Orbiter (TGO)
Trace Gas Orbiter (TGO)
Zdroj: http://www.esa.int/

Na projektu ExoMars spolupracuje Evropa s Ruskem. To dodá nejen nosiče pro starty v letech 2016 a 2018, ale zajistí i výrobu přistávacího zařízení, které dopraví rover na povrch. Při stavbě této platformy se využijí data nasbíraná z výše jmenovaného pouzdra Schiaparelli.

Zdroje informací:
http://www.planetary.org/
http://www.esa.int/
http://www.kosmo.cz/

Zdroje obrázků:
http://planetary.s3.amazonaws.com/…/spacecraft/2014/20140204_Trace_Gas_Orbiter.jpg
http://planetary.s3.amazonaws.com/…/2014/20140204_OHB_ExoMars_Doku_109.jpg
http://planetary.s3.amazonaws.com…/2014/20140204_OHB_ExoMars_Doku_082.jpg
http://planetary.s3.amazonaws.com/…/2014/20140204_OHB_ExoMars_Doku_088.jpg
http://www.esa.int/…/exomars_2016_mission/13385404-1-eng-GB/ExoMars_2016_mission.jpg
http://www.esa.int/…/14257285-1-eng-GB/ExoMars_Trace_Gas_Orbiter.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
4 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
rexino
rexino
11 let před

Osobne pre mňa je vozítko ExoMars ešte zaujímavejšie ako Curiosity(dúfam že tu nespustim veľký hate na mňa 😀 :D) keďže bude robiť predsa len zaujímavejší výskum a priamo bude skúmať život resp. jeho pozostatky. Podľa mňa je to vskutku dôležité aj pre prípadnu návštevu ľudí na Marse keďže nepreskúmať či tam nežijú nejaké mikroorganizmy a ísť tam s rizikom že tie mikroorganizmy budú pre človeka smrteľne nebezpečné nie je najlepšie. Osobne je môj názor taký že pod povrchom marsu určite nejaký mikrosvet existuje a možno aj na povrchu je nejaký exotický organizmus ktorý sa možno vymyká naším poznatkom z biologie. Ale to je len hypotéza a ja sa neskutočne teším na prvé výsledky tejto misie 🙂

golimir1
golimir1
11 let před

Možné je lecos,ale buďme realisté.Šance na život na Marsu je velmi malá.Ať na povrchu,nebo těsně pod ním.Výjimka snad bude možná v oblasti rovníku a v těch nejhlubších údolích s nejvyšším atmosférickým tlakem.Možné jsou i dosud neobjevené zdroje geotermální energie.Kdyby se všechny tyhle parametry sešli na jednom místě,šance by tu byly.

Honza
Honza
11 let před

Díky za článek. Potěšilo mě, že i sonda letící k Marsu vypadá ve fázi výstavby jako celkem chaoticky zadrátovaná bedna, stejně jako jakýkoliv jiný stroj 🙂
Není mě moc jasný význam toho pouzdra Schiaparelli. Vždyť kolem Marsu už létalo a dokonce přistálo tolik sond, že průlet jeho atmosférou by měl brnkačka. No každopádně byl měl být detailně prozkoumán a popsán. To neexistuje žádná výměna informací mezi kosmickými agenturami?

Dušan Majer
Dušan Majer
11 let před
Odpověď  Honza

Výměna informací funguje, ale řekněme ne na 100% a Evropa chce mít jistotu, že její přistání proběhne bez problémů.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.