Je nedělní poledne a tak je ideální čas na porci zajímavých informací, které přineslo uplynulých sedm dní v kosmonautice. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát ohlédneme za úspěšným nárazem sondy DART do měsíčku Dimorphos a to pohledem dalekohledu Jamese Webba společně s Hubbleovým kosmickým dalekohledem. Zaměříme se také na nové snímky měsíce Europa z palubní kamery sondy Juno, či stěhování modulu na čínské stanici Tiangong. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Webb i Hubble sledoval dopad DART

Ve čtvrtek krátce po jedné hodině ranní plánovaně narazila americká sonda DART do planetky Dimorphos a provedla zásadní zkoušku planetární obrany. Sonda vybavená jediným vědeckým přístrojem – kamerou DRACO posílala snímky jak mateřské planetky Didymos, tak měsíčku Dimorphos až do poslední možné chvíle. Co se ale stalo po samotném nárazu? Základní snímky poskytla a stále ještě bude poskytovat malá sonda – CubeSat LICIACube. Nicméně na náraz i následné události se zaměřily také dva nejlepší kalibry, co má lidstvo v kosmickém prostoru: dalekohled Jamese Webba a Hubbleův kosmický dalekohled.

Jednalo se o vůbec první případ, kdy Webb a Hubble pozorovaly společně. Sledovaly významnou dynamickou událost a přinesly velmi zajímavá data. Koordinovaná pozorování Hubbleova a Webbova dalekohledu jsou více než jen operačním milníkem, ale existují také klíčové vědecké otázky týkající se složení a historie naší sluneční soustavy, které mohou díky jejich pozorování vědci nyní zkoumat. Společné pozorování totiž poskytuje mnohem širší a komplexnější pohled na tuto událost.

„Webb a Hubble ukazují to, co jsme v NASA vždy věděli, že je lepší: Když spolupracujeme, dozvíme se víc,“ řekl administrátor NASA Bill Nelson. „Poprvé se Webbovi a Hubblovi podařilo současně pořídit snímky ze stejného cíle ve vesmíru: z planetky, na kterou dopadla sonda po cestě dlouhé jedenáct milionů kilometrů. Celé lidstvo netrpělivě očekává objevy, které přinesou Webb, Hubble a naše pozemní dalekohledy.“

Pozorování z Webba a Hubbla umožní vědcům získat poznatky o povaze povrchu Dimorphosu, o tom, kolik materiálu bylo při srážce vyvrženo a jak rychle byl vyvržen. Kromě toho Webb a Hubble zachytily srážku v různých vlnových délkách světla – Webb v infračerveném a Hubble ve viditelném světle. Pozorování impaktu v širokém spektru vlnových délek odhalí rozložení a velikosti částic v rozpínajícím se oblaku prachu. To pomůže určit, zda byly vyvrženy spíše větší části, nebo spíše jemný prach. Kombinace těchto informací spolu s pozorováními pozemními dalekohledy pomůže vědcům pochopit, jak účinně může kinetický impakt změnit dráhu asteroidu – což byl hlavní cíl mise zaměřené především na zkoušku planetární obrany.

A jak samotné pozorování probíhalo? Webb pořídil jedno pozorování planetky předtím, než došlo ke srážce, a pak poté hned několik pozorování v průběhu několika následujících hodin. Snímky z kamery pro blízkou infračervenou oblast (NIRCam) ukazují kompaktní jádro, přičemž rozptýlené trosky se jeví jako chuchvalce proudící od místa, kde došlo k nárazu.

Pozorování dopadu pomocí dalekohledu Jamese Webba představovalo pro operační, plánovací a vědecké týmy jedinečnou výzvu, protože planetka se po obloze pohybovala velmi rychle. Jak se sonda DART blížila ke svému cíli, týmy v týdnech předcházejících srážce prováděly další práce, aby umožnily a otestovaly metodu sledování cíle pohybujícího se více než třikrát rychleji, než byl původní maximální limit, kdy měl být Webb schopný ještě pozorovat. Nicméně jak už jsme psali dříve, dalekohled je v lepším stavu a je schopen lepších pozorování, než se očekávalo. Webb pozoroval impakt celkem pět hodin a pořídil 10 snímků.

Tým dalekohledu Jamese Webba i nadále plánuje pozorovat tento systém planetek v následujících měsících. Využije k tomu kameru pro střední infračervenou oblast (MIRI) a spektrograf pro blízkou infračervenou oblast (NIRSpec). Spektroskopická data umožní vědcům nahlédnout do chemického složení planetky.

Nelenil ani HST. Hubble rovněž pořídil snímky před dopadem a poté znovu 15 minut poté, co DART dopadl na povrch Dimorphosu. Snímky z Hubblovy kamery Wide Field Camera 3 ukazují impakt ve viditelném světle. Výrony hmoty po dopadu se jeví jako paprsky táhnoucí se od tělesa planetky. Nejvýraznější výron hmoty je ve směru, kterým sonda DART narazila do povrchu.

Některé paprsky se zdají být mírně zakřivené, ale vědci je musí nejdříve více prozkoumat, aby zjistili, čím to je. Na snímcích pořízených HST astronomové odhadují, že jasnost systému se po dopadu zvýšila třikrát a takto jasná zůstala i osm hodin po dopadu. Tato pozorování v kombinaci s daty z dalekohledu Jamese Webba umožní vědcům získat poznatky o povaze povrchu Dimorphosu, o tom, kolik materiálu bylo při srážce vyvrženo, jak rychle byl vyvržen a jaké je rozložení velikosti částic v rozpínajícím se prachovém oblaku.

Hubble plánuje v příštích třech týdnech sledovat systém Didymos-Dimorphos ještě desetkrát. Tato pravidelná pozorování, jak se oblak výtrysků v průběhu času rozšiřuje a zaniká, vytvoří ucelenější obraz expanze oblaku od výtrysku až po jeho zánik. „Když jsem viděl data, doslova jsem oněměl, ohromen úžasnými detaily výtrysku, které Hubble zachytil,“ řekl Jian-Yang Li z Planetary Science Institute v Tucsonu v Arizoně, který Hubblova pozorování vedl. „Cítím se šťastný, že jsem mohl být svědkem tohoto okamžiku a být součástí týmu, který to dokázal.“

Další zajímavé snímky, videa, aktuální poznatky z nárazu DART do Dimorphosu si můžete přečíst na fóru.

Kosmický přehled týdne:

V pátek před sedmou hodinnou ránou, proběhla na oběžné dráze Země zajímavá operace. Čínská kosmická stanice Tiangong si užila malé stěhování. Laboratorní modul Wen-tchien byl zachycen robotickou paží, odpojen od základního modulu a o devadesát stupňů otočen do boku a připojen na boční dokovací port základního modulu. Samotný přesun trval kolem jedné hodiny. Stanice je tak připravena na přílet druhého laboratorního modulu, který by měl dorazit do konce roku.

V sobotu v 09:01 SELČ úspěšně odstartovala raketa Firefly Alpha společnosti Firefly Aerospace, která tímto uskutečnila svůj historicky první úspěšný a druhý celkový let. Do rodiny kosmických nosičů tak přibyl nový nosič, který se vymyká svojí nosností. Poslední dobou se objevila řada raket s nosností v řádech několika desítek a stovek kilogramů. Firefly Alpha má být na nízkou oběžnou dráhu schopná vynést až jednu tunu. Během svého prvního úspěšného letu vynesla několik malých družic a CubeSatů.

Přehled z Kosmonautixu:

V této rubrice na vás již tradičně čeká přehled všech článků, které v uplynulém týdnu vyšly na webu Kosmonautix. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní připomenout. Začali jsme parádními fotografiemi z posledního startu mocné rakety Delta IV Heavy, která naposledy startovala z kosmodromu Vandenberg. Věnovali jsme se také další možným plánům Ruska v kosmonautice. Další plány nejsou nijak růžové, ale využít by se dala polární oběžná dráha. Nejzajímavější událostí týdne bylo bezesporu úspěšné zasažený planetky Dimorphos, která obíhá planetku Didymos sondou DART. Další očekávanou událostí byl pro sondu JUNO rekordně blízký průlet kolem ledového měsíce Europa, díky čemuž se všichni těšili na nové detailní fotky. Společnost Relativity space prodloužila testování své nově vyvíjené rakety Terran 1. Dalekohled Jamese Webba tentokrát pozoroval planetu Neptun a přinesl velmi zajímavé snímky včetně prstenců, které kolem tohoto ledového obra jsou. Podívali jsme se také na to, jak pokračují přípravy na start mise JPSS-2. Poté, co sonda DART naprosto přesně zasáhla měsíček – planetku Dimorphos jsme připravili podrobnější pohled na tuto velmi významnou událost. Hurikán Ian, který doslova zpustošil západní pobřeží Floridy a zanechal za sebou katastrofální škody, byl také příležitostí pro pozorování dvěma novými vědeckými přístroji na ISS. Poslední pátek v měsíci jsme pro vás připravili tradiční Pokec s Kosmonautixem. Další velkou událostí bylo oznámení NASA, že začala se SpaceX pracovat na studii, která má ověřit, zda by loď Crew Dragon nemohla pomoci s prodloužením životnosti Hubbleova kosmického dalekohledu. A na závěr jsme přinesli pravidelný měsíční video souhrn Vesmírné výzvy.

Snímek týdne:

Sonda JUNO nám po dlouhé době (od roku 2000) přinesla nové kvalitní podrobné snímky ledového měsíce Europa, který obíhá planetu Jupiter. Zajímavý svět, který podrobněji fotila naposledy sonda Galileo. Snímek celého měsíce se stává snímkem týdne.

Video týdne:

Co jiného by mohlo být videem týdne, než snímky ze sondy DART poskládané do animace, které ukazují úspěšný náraz sondy do měsíčku planetky Dydimos s názvem Dimorphos.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/feature/goddard/2022/webb-hubble-capture-detailed-views-of-dart-impact
https://www.nasa.gov/feature/jpl/nasa-s-juno-shares-first-image-from-flyby-of-jupiter-s-moon-europa

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/stsci-01ge3ffz3gb70t018fz6kxcs7p.gif
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/stsci-01ge3by19gp1z0sp96ae53q780.gif
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/stsci-01ge2zrkcxr9bpp6fwx0z9s84c.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/styles/ubernode_alt_horiz/public/thumbnails/image/stsci-01ge38nbtt80z8bw7rq4q8vcfe.png
https://www.universetoday.com/wp-content/uploads/2022/09/europa3-2000×1200.jpg