Ve čtvrtek 29. září v 11:36 SELČ se americká sonda Juno přiblíží na vzdálenost 358 kilometrů k jupiterovu ledovému měsíci Europa. Sonda s výraznými fotovoltaickými panely by měla při tomto průletu pořídit snímky s jedním z nejvyšších rozlišení, jaké máme z Europy k dispozici. Kromě fotografií ale také sonda také nasbírá důležité údaje o vnitřní stavbě měsíce, jeho povrchovém složení, či ionosféře. Vědci se kromě toho těší i na údaje o tom, jak měsíc reaguje na silnou magnetosféru planety Jupiter. Tyto údaje budou velmi důležité pro přípravu budoucích misí – třeba Europa Clipperu, která má odstartovat v roce 2024, aby studovala tento ledový měsíc.

„Europa je velmi zajímavý jupiterův měsíc a proto je ve středu zájmu své vlastní americké mise,“ říká hlavní vědecký pracovník sondy Juno, Scott Bolton ze Southwest Research Institute v San Antoniu a dodává: „Rádi poskytneme data, která mohou týmu Europa Clipperu pomoci s plánováním mise. Kromě toho získáme nové vědecky cenné informace o tomto ledovém světě.“ S rovníkovým průměrem 3 100 kilometrů je Europa velká asi jako 90 % našeho Měsíce. Vědci se domnívají, že pod kilometry silnou ledovou krustou se ukrývá oceán slané vody. To otevírá otázky o možnosti existence podmínek umožňujících životu existovat pod povrchem Europy.

Tento snímek měsíce Europa pořídila kamera JunoCam 16. října 2021 ze vzdálenosti 82 000 kilometrů.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Blízký průlet pozmění dráhu sondy Juno – oběžná doba kolem Jupiteru se zkrátí z 43 na 38 dní. Bude to nejbližší přiblížení k Europě od 3. ledna roku 2000, kdy sonda Galileo prolétla 351 kilometrů nad jejím povrchem. Kromě toho je tento průlet druhým přiblížením sondy Juno ke Galileovskému měsíci během její nadstavbové mise. Už vloni v červnu sonda prozkoumala měsíc Ganymed a na roky 2023 a 2024 se chystají blízká přiblížení k vulkanicky aktivnímu měsíčku Io.

Sběr dat o Europě začne hodinu před maximálním přiblížením, když se bude sonda nacházet 83 397 kilometrů od Europy. „Relativní rychlost mezi sondou a měsícem bude 23,6 km/s, takže kolem prosvištíme docela rychle,“ přiznává John Bordi, zástupce manažera mise z JPL a dodává: „Všechny kroky musí šlapat jako hodinový strojek, abychom nasbírali naplánovaná data, protože krátce po dokončení průletu se sonda musí přeorientovat pro nadcházející blízké přiblížení k Jupiteru, které nastane jen o 7,5 hodiny později.“ Během průletu kolem Europy bude aktivní kompletní soubor přístrojů a senzorů na palubě Juno. Detektor nabitých částic JEDI a vysokozisková anténa v pásmu X budou sbírat údaje o ionosféře Europy. Přístroj JADE původně určený ke studiu polárních září Jupiteru bude společně s magnetometrem MAG měřit množství plazmatu u Europy a jeho interakci s magnetosférou Jupiteru. Přístroje by mohly také pátrat po možných vodních gejzírech tryskajících nad povrch Europy. „Máme správné vybavení ke splnění tohoto úkolu, ale zachycení gejzíru bude vyžadovat hodně štěstí,“ ví Bolton a dodává: „Musíme být na správném místě ve správnou chvilku, ale pokud nám bude náhoda přát, tak se to určitě povede.“

Mikrovlnný radiometr MWR se pokusí nahlédnout skrz ledovou krustu Europy a získat přitom údaje o jejím složení a teplotě. Bude to mimochodem poprvé, kdy budou taková data nasbírána za účelem studie ledové kůry měsíce. Aby toho nebylo málo, naplánovali experti během průletu pořízení čtyř snímků ve viditelné části spektra pomocí kamery JunoCam. Vědecký tým sondy Juno chce porovnat nově získané snímky Europy s fotkami z minulých misí, aby bylo možné vyhledat změny povrchových útvarů, ke kterým mohlo dojít v uplynulých dvou dekádách. U těchto snímků ve viditelné části spektra se očekává rozlišení lepší než 1 km / pixel.

Postupné změny oběžné dráhy sondy Juno během nadstavbové mise.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Ačkoliv Juno bude při maximálním přiblížení ve stínu Europy, atmosféra Jupiteru dokáže odrazit dostatek slunečního světla, aby kamera mohla pořizovat snímky povrchu měsíce. Kamera Stellar Reference Unit používaná běžně k pořizování snímků hvězdné oblohy, na kterých se pak hledají jasné hvězdy k určení orientace sondy v prostoru, má pořídit černobílé snímky povrchu Europy ve vysokém rozlišení. Přístroj JIRAM pro sledování polárních září na Jupiteru v infraspektru se pokusí pořídit infračervené snímky povrchu. Detailní snímky ze sondy Juno a data z přístroje MWR budou pro misi Europa Clipper velmi cenná – jejím úkolem je totiž provést téměř 50 průletů kolem Europy, až sem v roce 2030 dorazí. Europa Clipper bude sbírat data o atmosféře měsíce, jeho povrchu i vnitřní stavbě. Nasbírané informace vědcům pomohou lépe porozumět Europě a jejímu globálnímu podpovrchovému oceánu, tloušťce ledové krusty i potenciálním gejzírům, které mohou vyvrhovat podpovrchovou vodu do okolního prostředí.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/edu_juno_mission_jupiter.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia24970-1041.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia24308-16.jpg